ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ICS 03.100.01 Červenec 2011
Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti |
ČSN 01 0390 |
Guidance on social responsibility
Lignes directrices relatives à la responsabilité sociétale
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 26000:2010. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 26000:2010. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.
Národní předmluva
Vypracování normy
Zpracovatel: VŠE Praha, IČO 61384399, ve spolupráci s RNDr. Zdeňkem Suchánkem, CSc.
Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Eva Štejfová
MEZINÁRODNÍ NORMA
Pokyny pro oblast ISO 26000
společenské odpovědnosti první vydání
2010-11-01
ICS 03.100.01
Obsah
Strana
Úvod 7
1 Předmět normy 12
2 Termíny a definice 12
3 Pochopení společenské odpovědnosti 15
3.1 Společenská odpovědnost organizací: historie 15
3.2 Současné trendy společenské odpovědnosti 16
3.3 Charakteristika společenské odpovědnosti 16
3.4 Stát a společenská odpovědnost 19
4 Principy společenské odpovědnosti 19
4.1 Obecné informace 19
4.2 Odpovědnost 20
4.3 Transparentnost 20
4.4 Etické chování 20
4.5 Ohledy na zájmy zainteresovaných stran 21
4.6 Respektování pravidel právního státu 21
4.7 Respektování mezinárodních standardů chování 22
4.8 Respektování lidských práv 22
5 Uznání společenské odpovědnosti a zapojení zainteresovaných stran 23
5.1 Obecné informace 23
5.2 Uznání společenské odpovědnosti 23
5.3 Určení a zapojení zainteresovaných stran 25
6 Pokyny k základním tématům společenské odpovědnosti 27
6.1 Obecné informace 27
6.2 Řízení a správa (governance) organizace 29
6.3 Lidská práva 30
6.4 Praktiky z oblasti pracovních vztahů 39
6.5 Životní prostředí 46
6.6 Etika v podnikání 52
6.7 Ochrana spotřebitelů 55
6.8 Komunitní angažovanost a rozvoj 62
7 Pokyny k integraci společenské odpovědnosti v rámci celé organizace 69
7.1 Obecné informace 69
7.2 Vztah charakteristik organizace ke společenské odpovědnosti 69
Strana
7.3 Chápání společenské odpovědnosti organizace 70
7.4 Postupy integrace společenské odpovědnosti v organizaci 73
7.5 Komunikace v otázkách společenské odpovědnosti 74
7.6 Zvyšování důvěryhodnosti v oblasti společenské odpovědnosti 77
7.7 Přezkoumání a zlepšení opatření a postupů organizace týkajících se společenské odpovědnosti 78
7.8 Dobrovolné iniciativy v oblasti společenské odpovědnosti 80
Příloha A (informativní) Příklady dobrovolných iniciativ (aktivit) a nástrojů v oblasti společenské odpovědnosti 83
Příloha B (informativní) Význam zkratek 96
Bibliografie 97
Obrázky
Obrázek 1 – Schematický přehled normy ISO 26000 10
Obrázek 2 – Vztah mezi organizací, zainteresovanými stranami a společností 24
Obrázek 3 – Sedm základních témat 28
Obrázek 4 – Integrace společenské odpovědnosti v rámci celé organizace 69
Textové rámečky
Textový rámeček 1 – Souhrn informací pro potřebu uživatelů této mezinárodní normy 11
Textový rámeček 2 – Rovnost pohlaví a společenská odpovědnost 17
Textový rámeček 3 – ISO 26000 a malé a střední organizace (MSP) 18
Textový rámeček 4 – Výklad pojmu spoluvina 22
Textový rámeček 5 – Přínosy společenské odpovědnosti pro organizaci 29
Textový rámeček 6 – Mezinárodní listina lidských práv a základní nástroje lidských práv 31
Textový rámeček 7 – Dětská práce 39
Textový rámeček 8 – Mezinárodní organizace práce 40
Textový rámeček 9 – Společné týmy pracovníků a vedení pro bezpečnost a ochranu zdraví 45
Textový rámeček 10 – Příklady opatření v oblasti adaptace na změny klimatu 50
Textový rámeček 11 – Směrnice OSN o ochraně spotřebitelů 55
Textový rámeček 12 – Řešení spotřebitelských sporů 60
Textový rámeček 13 – Rozvojové cíle milénia 63
Textový rámeček 14 – Přínos k rozvoji komunity prostřednictvím základních činností organizace 64
Textový rámeček 15 – Podávání zpráv o společenské odpovědnosti 76
Textový rámeček 16 – Certifikovatelné iniciativy a iniciativy související obchodními nebo ekonomickými zájmy 82
Textový rámeček 17 – Vyloučení schválení iniciativ ze strany ISO 84
Odmítnutí odpovědnosti za manipulaci s PDF souborem Tento soubor PDF může obsahovat vložené typy písma. V souladu s licenční politikou Adobe lze tento soubor tisknout nebo prohlížet, ale nesmí být editován, pokud nejsou typy písma, které jsou vloženy, používány na základě licence a instalovány v počítači, na němž se editace provádí. Při stažení tohoto souboru přejímají jeho uživatelé odpovědnost za to, že nebude porušena licenční politika Adobe. Ústřední sekretariát ISO nepřejímá za její porušení žádnou odpovědnost. Adobe je obchodní značka „Adobe Systems Incorporated“.
Podrobnosti o softwarových produktech použitých k vytvoření tohoto souboru PDF lze najít ve Všeobecných informacích, které se vztahují k souboru; parametry, na jejichž základě byl PDF soubor vytvořen, byly optimalizovány pro tisk. Soubor byl zpracován s maximální péčí tak, aby ho členské organizace ISO mohly používat. V málo pravděpodobném případě, že vznikne problém, který se týká souboru, |
[image] |
DOKUMENT CHRÁNĚNÝ COPYRIGHTEM |
© ISO 2010
Veškerá práva vyhrazena. Pokud není specifikováno jinak, nesmí být žádná část této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, elektronickým nebo mechanickým, včetně fotokopií a mikrofilmů, bez písemného svolení buď od organizace ISO na níže uvedené adrese, nebo od členské organizace ISO v zemi žadatele.
ISO copyright office
Case postale 56 · CH-1211 Geneva 20
Tel. + 41 22 749 01 11
Fax + 41 22 749 09 47
E-mail copyright@iso.org
Web www.iso.org
Published in Switzerland
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují rovněž vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje
s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Návrhy mezinárodních norem jsou zpracovávány v souladu s pravidly danými směrnicemi ISO/IEC, část 2.
Hlavním úkolem technických komisí je příprava mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % hlasujících členů.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky této mezinárodní normy mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci libovolného nebo všech takových patentových práv.
ISO 26000 byla vytvořena pracovní skupinou pro společenskou odpovědnost.
Tato mezinárodní norma byla vypracována pomocí přístupu zapojení více zainteresovaných stran, jehož se zúčastnili experti z více než 90 zemí a 40 mezinárodních nebo regionálních organizací se širokou základnou zabývajících se sociální odpovědností. Tito experti pocházeli ze šesti skupin zainteresovaných stran: spotřebitelé; státní správa; průmysl; zaměstnanci; nestátní neziskové organizace (NNO); služby, podpora, výzkum, akademické kruhy a další. Kromě toho bylo přijato specifické opatření s cílem dosažení rovnováhy mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi a rovnováhy zastoupení pohlaví v přípravných skupinách. I když se vyvinulo maximální úsilí o zajištění vyvážené účasti všech zainteresovaných skupin, byla možnost úplného a spravedlivého vyvážení omezena různými faktory, včetně dostupnosti zdrojů a potřeby znalosti anglického jazyka.
Úvod
Organizace na celém světě, stejně jako jejich zainteresované strany, si stále více uvědomují potřebu společensky odpovědného chování. Záměrem společenské odpovědnosti je přispívat k udržitelnému rozvoji.
Výkonnost organizace ve vztahu ke společnosti, ve které působí, a dopad jejích činností na životní prostředí se stává kritickou součástí měření její celkové výkonnosti a její schopnosti pokračovat v efektivním fungování. To je částečně odrazem rostoucího povědomí o důležitosti potřeby zajišťovat zdravé ekosystémy, sociální rovnost a dobré řízení a správu organizací. V dlouhodobém horizontu závisí činnosti všech organizací na zdraví světových ekosystémů. Organizace jsou vystaveny většímu dohledu ze strany různých na nich zainteresovaných stran. Vnímání výkonnosti organizace v oblasti společenské odpovědnosti může kromě jiného ovlivnit:
její konkurenční postavení;
její pověst;
její schopnost přilákat a udržet zaměstnance nebo členy, zákazníky, klienty nebo uživatele;
udržování morálky, angažovanosti a produktivity zaměstnanců;
pohled investorů, dárců, sponzorů a finanční komunity; a
její vztahy s organizacemi, státní správou, médii, dodavateli, partnery, zákazníky a společenstvím, v jehož rámci působí.
Tato mezinárodní norma poskytuje „metodické“ pokyny k základním principům společenské odpovědnosti, přičemž rozlišuje společenskou odpovědnost a zapojení zainteresovaných stran, základní témata a otázky náležící do oblasti společenské odpovědnosti (viz tabulka 2), a dále nabízí pokyny ke způsobům integrace společensky odpovědného chování v organizaci (viz obr. 1). Tato mezinárodní norma zdůrazňuje význam výsledků a zlepšení profilu organizace v oblasti společenské odpovědnosti.
Norma je určená k použití pro všechny typy organizací v soukromém, veřejném a neziskovém sektoru, bez ohledu na jejich velikost a na to, zda působí v rozvojových či rozvinutých zemích. I když ne všechny části této mezinárodní normy budou stejně užitečné pro všechny organizace, veškerá základní témata jsou relevantní pro každou organizaci. Základní témata se skládají z řady otázek a je na individuální zodpovědnosti každé organizace stanovit otázky, jejichž řešení je pro ni relevantní a významné, a to pomocí vlastních úvah a dialogu se zainteresovanými stranami.
Stejně jako jakákoli jiná organizace, mohou tuto mezinárodní normu využívat i organizace státní správy. Není však určena k tomu, aby nahrazovala, upravovala nebo jakkoliv měnila závazky státu.
Doporučuje se všem organizacím, aby se díky využití této mezinárodní normy staly společensky odpovědnější.
Na základě skutečnosti, že uznává rozdílnou úroveň porozumění a integrace společenské odpovědnosti, může tato norma sloužit začátečníkům i subjektům pokročilým v její implementaci. Pro začátečníka může být užitečné si tuto normu přečíst a aplikovat ji jako základní pomůcku v oblasti společenské odpovědnosti, zatímco zkušený uživatel ji může využít ke zlepšení stávajících postupů a k další integraci společenské odpovědnosti v rámci organizace. Tato norma je určena k použití jako celek. Přesto mohou čtenáři, kteří mají zájem o specifické druhy informací o společenské odpovědnosti, shledat užitečným následující výčet uvedený v tabulce 1. V textovém rámečku 1 je uveden souhrn informací pro potřebu uživatelů této mezinárodní normy.
Tato norma nabízí uživatelům pokyny a není určená ani vhodná pro účely certifikace. Jakákoli nabídka certifikace podle ISO 26000 nebo tvrzení, že je nějaká organizace certifikovaná podle ISO 26000, by představovalo úmyslně zkreslený výklad a účel této mezinárodní normy.
Odkaz na jakoukoli dobrovolnou iniciativu nebo nástroj v příloze A k této mezinárodní normě neznamená, že ISO tuto iniciativu nebo nástroj zaštiťuje či jí dává zvláštní statut.
Tabulka 1 – Stručný přehled ISO 26000
Název kapitoly |
Číslo kapitoly |
Popis obsahu kapitoly |
Předmět |
Kapitola 1 |
Definuje rozsah této mezinárodní normy a stanovuje určitá omezení a výjimky. |
Termíny a definice |
Kapitola 2 |
Vymezuje a poskytuje definici základních termínů, jež mají pro chápání společenské odpovědnosti a používání této normy zásadní význam. |
Pochopení společenské odpovědnosti |
Kapitola 3 |
Popisuje významné faktory a podmínky, jež ovlivňovaly rozvoj společenské odpovědnosti a mají stále vliv na její charakter a praxi. Dále popisuje samotný koncept společenské odpovědnosti – co tento pojem znamená a jak se týká organizací. Tato kapitola obsahuje návod k používání této normy pro malé a střední podniky. |
Principy společenské odpovědnosti |
Kapitola 4 |
Zavádí a vysvětluje principy společenské odpovědnosti. |
Uznání společenské odpovědnosti a zapojení zainteresovaných stran |
Kapitola 5 |
Řeší dva postupy společenské odpovědnosti: uznání vlastní společenské odpovědnosti ze strany organizace, identifikaci a zapojení zainteresovaných stran. Uvádí pokyny týkající se vztahů mezi organizací, na ní zainteresovanými stranami a společností, poznání hlavních subjektů a problematiky společenské odpovědnosti a sféry vlivu organizace. |
Pokyny k základním tématům společenské odpovědnosti |
Kapitola 6 |
Vysvětluje základní témata a související problematiku týkající se společenské odpovědnosti (viz tabulka 2). U jednotlivých témat jsou uvedeny informace o jejich rozsahu, jejich vztahu ke společenské odpovědnosti, související principy a úvahy a dále související opatření a očekávání. |
Pokyny k integraci společenské odpovědnosti v celé organizaci |
Kapitola 7 |
Poskytuje pokyny k zavádění společenské odpovědnosti do praxe v organizaci. To zahrnuje pokyny týkající se: chápání společenské odpovědnosti organizace, integrace společenské odpovědnosti do celé organizace, komunikace týkající se společenské odpovědnosti, zvyšování důvěryhodnosti organizace v oblasti společenské odpovědnosti, revize postupu, zlepšování výsledků a vyhodnocování dobrovolných iniciativ v oblasti společenské odpovědnosti. |
Příklady dobrovolných iniciativ a nástrojů v oblasti společenské odpovědnosti |
Příloha A |
Předkládá neúplný seznam dobrovolných iniciativ a nástrojů týkajících se společenské odpovědnosti, jež se zabývají aspekty jednoho nebo několika základních témat, případně integrace společenské odpovědnosti do celé organizace. |
Význam použitých zkratek |
Příloha B |
Obsahuje výklad zkratek používaných v této normě. |
Bibliografie |
|
Obsahuje odkazy na mezinárodní nástroje a normy ISO, jež jsou v textu této normy uváděny jako zdrojové materiály. |
Tabulka 2 – Základní témata a problematika společenské odpovědnosti
Základní témata a problematika |
Řešeno v kapitole |
Základní téma: Řízení a správa organizace |
6.2 |
Základní téma: Lidská práva |
6.3 |
Otázka 1: Náležitá péče (due diligence) |
6.3.3 |
Otázka 2: Situace ohrožující lidská práva |
6.3.4 |
Otázka 3: Vyvarování se podílnictví |
6.3.5 |
Otázka 4: Řešení stížností |
6.3.6 |
Otázka 5: Diskriminace a ohrožené skupiny |
6.3.7 |
Otázka 6: Občanská a politická práva |
6.3.8 |
Otázka 7: Ekonomická, sociální a kulturní práva |
6.3.9 |
Otázka 8: Základní principy a práva v práci |
6.3.10 |
Základní téma: Praktiky z oblasti pracovních vztahů |
6.4 |
Otázka 1: Pracovní poměr a pracovněprávní vztahy |
6.4.3 |
Otázka 2: Pracovní podmínky a sociální ochrana |
6.4.4 |
Otázka 3: Společenský dialog |
6.4.5 |
Otázka 4: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci |
6.4.6 |
Otázka 5: Rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání na pracovišti |
6.4.7 |
Základní téma: Životní prostředí |
6.5 |
Otázka 1: Prevence znečištění |
6.5.3 |
Otázka 2: Udržitelné využití zdrojů |
6.5.4 |
Otázka 3: Zmírňování změn klimatu a adaptace na změny klimatu |
6.5.5 |
Otázka 4: Ochrana životního prostředí, biologické rozmanitosti a obnovení přírodních biotopů |
6.5.6 |
Základní téma: Etika v podnikání |
6.6 |
Otázka 1: Boj proti korupci |
6.6.3 |
Otázka 2: Odpovědné politické zapojení |
6.6.4 |
Otázka 3: Korektní hospodářská soutěž |
6.6.5 |
Otázka 4: Propagace společenské odpovědnosti v hodnotovém řetězci |
6.6.6 |
Otázka 5: Respektování vlastnických práv |
6.6.7 |
Základní téma: Ochrana spotřebitelů |
6.7 |
Otázka 1: Korektní marketing, věcné a nezkreslené informace a spravedlivé smluvní postupy |
6.7.3 |
Otázka 2: Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů |
6.7.4 |
Otázka 3: Udržitelná spotřeba |
6.7.5 |
Otázka 4: Zákaznický servis, podpora a řešení reklamací a sporů |
6.7.6 |
Otázka 5: Ochrana osobních údajů a soukromí spotřebitelů |
6.7.7 |
Otázka 6: Přístup k základním službám |
6.7.8 |
Otázka 7: Vzdělávání a osvěta |
6.7.9 |
Základní téma: Komunitní angažovanost a rozvoj |
6.8 |
Otázka 1: Komunitní angažovanost |
6.8.3 |
Otázka 2: Vzdělávání a kultura |
6.8.4 |
Otázka 3: Tvorba pracovních míst a zvyšování kvalifikace |
6.8.5 |
Otázka 4: Technologický rozvoj a přístup k technologiím |
6.8.6 |
Otázka 5: Tvorba bohatství a příjmů |
6.8.7 |
Otázka 6: Zdraví |
6.8.8 |
Otázka 7: Sociální investice |
6.8.9 |
[image]
Obrázek 1 – Schematický přehled normy ISO 26000
Obrázek 1 nabízí přehled normy ISO 26000 a má organizacím pomáhat pochopit, jak by měly tuto normu používat. V následujících odstavcích je uveden stručný návod k použití této normy.
Po zvážení charakteristik společenské odpovědnosti a jejího vztahu k udržitelnému rozvoji (kapitola 3) by se měla organizace seznámit s principy společenské odpovědnosti popsanými v kapitole 4. Při praktické realizaci společenské odpovědnosti by měly organizace tyto principy respektovat a zabývat se jimi společně se zásadami, jež jsou specifické pro jednotlivá základní témata (kapitola 6).
Před provedením analýzy základních témat a otázek společenské odpovědnosti, včetně jednotlivých souvisejících opatření a očekávání (kapitola 6), by organizace měla zvážit dva základní postupy společenské
odpovědnosti: uznání své společenské odpovědnosti v rámci své sféry vlivu, identifikaci a zapojení zainteresovaných stran (kapitola 5).
Po pochopení principů a stanovení základních témat, relevantních a významných otázek společenské odpovědnosti by se měla organizace snažit společenskou odpovědnost integrovat do všech svých rozhodnutí a činností. K tomu slouží pokyny uvedené v kapitole 7. Tato činnost zahrnuje následující postupy: začlenění společenské odpovědnosti jako nedílné součásti zásad, organizační kultury, strategií a činnosti společnosti; vybudování interních kompetencí v oblasti společenské odpovědnosti; realizace interní i externí komunikace týkající se společenské odpovědnosti; a pravidelné revize těchto opatření a postupů vztahujících se ke společenské odpovědnosti.
Další pokyny týkající se základních témat a postupů integrace společenské odpovědnosti jsou k dispozici ze zdrojové literatury a z různých dobrovolných iniciativ a nástrojů (některé obecné příklady jsou uvedeny v příloze A).
Při zavádění a realizaci společenské odpovědnosti je zastřešujícím cílem pro organizaci maximalizovat svůj příspěvek k udržitelnému rozvoji.
Textový rámeček 1 – Souhrn informací pro potřebu uživatelů této mezinárodní normy ISO definuje normu jako dokument, vytvořený na základě konsensu a schválený uznávaným orgánem, který pro obecné a opakované používání poskytuje pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností či jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání v daném kontextu (ISO/IEC Guide 2: 2004, definice 3.2). Terminologie ISO (na základě směrnic ISO/IEC, část 2, 2004, Příloha H). Tato norma neobsahuje žádné závazné požadavky, proto se v ní nepoužívají formulace vyjadřující v jazyce ISO příkaz. V doporučujících formulacích se používají příslušné podmiňovací tvary. V některých zemích jsou určitá doporučení ISO 26000 začleněna do právních předpisů, a jsou tedy právně závazná. Slovo „smí” se používá k označení skutečnosti, že je něco povoleno. Slovo „může” se používá k označení skutečnosti, že je něco možné, například že organizace nebo fyzická osoba může něco vykonat. Mezinárodní norma nabízející metodické pokyny neobsahuje požadavky, ale může obsahovat doporučení. Ve směrnicích ISO/IEC, část 2, se doporučení definuje jako ”výraz v textu dokumentu sdělující, že mezi několika možnostmi je jedna doporučená jako zvlášť vhodná, aniž by se zmiňovaly nebo vylučovaly ostatní, nebo že se určitému postupu dává přednost, ale není nezbytně vyžadován, nebo že (v negativním tvaru) je určitá možnost nebo postup kritizován, ale není zakázán.” Pojmy, jež nejsou definovány v kapitole 2, se používají v běžném slova smyslu, za předpokladu jejich slovníkového významu. Účel informativní přílohy (na základě směrnic ISO/IEC, část 2, 2004, 6.4.1) Informativní příloha k této normě nabízí další informace, jejichž účelem je pomoci tento dokument pochopit a používat jej; sama o sobě nepředstavuje součást jejího obsahu a v textu normy se na ni neodkazuje. V příloze A je uveden neúplný seznam existujících dobrovolných iniciativ a nástrojů souvisejících se společenskou odpovědností. Uvádí jejich příklady a upozorňuje na další pokyny, jež mohou být k dispozici, čímž uživatelům pomáhá porovnávat jejich postupy s jinými organizacemi. Skutečnost, že je nějaká iniciativa nebo nástroj uvedena v příloze A neznamená, že je tato iniciativa nebo nástroj schválena ISO. Bibliografie
Seznam literatury, který tvoří nedílnou součást této mezinárodní normy, nabízí informace sloužící ke zjištění a nalezení dokumentů, na něž se v textu odkazuje. Skládá se z odkazů na mezinárodní nástroje, jež jsou POZNÁMKA Čísla odkazů se nepřiřazují podle pořadí, v němž se dokument objevuje v textu. Jako první se v seznamu uvádějí dokumenty ISO, ostatní dokumenty se pak řadí v abecedním pořádku podle vydavatele. Textové rámečky V textových rámečcích jsou uvedeny doplňkové pokyny nebo ilustrativní příklady. Text v rámečcích by se neměl považovat za méně důležitý než jiný text. |
Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti[INTERNATIONAL STANDARD][© ISO 2010 – All rights reserved][ISO 26000:2010(E)][ 18][] [Guidance on social responsibility][Lignes directrices relatives à la responsabilité sociétale][Guidance on social responsibility][E][2010-04-17][(60) Publication][ISO][ISO ][] [] [] [International Standard][] [2010][ISO 26000][ISO 26000][ISO 26000][] [SIS/ABNT][] [Working Group on Social Responsibility][] [] [TMB][ 2][Heading 2][Heading 1][] [] [] [] [] [0][ CR6][STD Version 2.2][60][] [] [ 4][\tsclient\O\Documents\TMB_WG_SR\042546 - ISO_CD 26000 (Ed 1)\60.00\310\042546e\C042546e.doc][] [] [] [] [][] [] [][][] [] [][] [] [] []
1 Předmět normy
Tato mezinárodní norma nabízí „metodické“ pokyny pro všechny typy organizací, bez ohledu na jejich velikost nebo umístění. Tyto pokyny se týkají:
termínů a definic, které se vztahují ke společenské odpovědnosti;
základů, trendů a charakteristik společenské odpovědnosti;
principů a postupů vztahujících se ke společenské odpovědnosti;
základních témat a otázek společenské odpovědnosti;
integrace, implementace a propagace společensky odpovědného chování v celé organizaci a v rámci její sféry vlivu, a to prostřednictvím její firemní politiky a postupů;
stanovení a zapojení zainteresovaných stran;
komunikace závazků, dosažených výsledků a dalších informací týkajících se společenské odpovědnosti.
Tato mezinárodní norma má organizacím pomoci přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Má organizace povzbuzovat k provádění činností, které jdou nad rámec souladu s legislativou, s tím, že je bráno na vědomí, že soulad s legislativou je základní povinností a součástí společenské odpovědnosti jakékoli organizace. Jejím cílem je podporovat jednotné chápání problematiky společenské odpovědnosti a je určena k doplnění dalších nástrojů a iniciativ vztahujících se ke společenské odpovědnosti. Není záměrem je nahradit.
Organizacím se doporučuje, aby při používání této mezinárodní normy braly v úvahu společenské, environmentální, právní, kulturní, politické a organizační rozdíly, stejně jako různé ekonomické podmínky, přičemž by měly dodržovat mezinárodní standardy chování.
Tato mezinárodní norma není normou systémů managementu. Není určená ani vhodná pro účely certifikace nebo pro použití při tvorbě předpisů ani pro smluvní účely. Jakákoli nabídka certifikace podle ISO 26000 nebo tvrzení, že je nějaká organizace certifikovaná podle ISO 26000, by představovaly úmyslně zkreslený výklad a účel této mezinárodní normy a její zneužití. Vzhledem k tomu, že ISO 26000 neobsahuje požadavky, nemohla by taková certifikace být dokladem shody s touto mezinárodní normou.
Účelem této normy je poskytnou organizacím pokyny týkající se společenské odpovědnosti a lze ji používat v rámci aktivit veřejné politiky. Nicméně, pro účely Smlouvy z Marakéše o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) se nemá interpretovat jako „mezinárodní norma“, „návod“ nebo „doporučení“, ani nemá sloužit jako
východisko pro jakoukoli domněnku nebo zjištění dovozující, že je nějaké opatření v souladu se závazky WTO. Dále není určena k tomu, aby sloužila jako východisko pro soudní žaloby, stížnosti, obhajoby nebo jiné nároky v rámci jakýchkoli mezinárodních, vnitrostátních nebo jiných řízení, ani k tomu, aby byla citována jako důkaz vývoje zvykového mezinárodního práva.
Účelem této mezinárodní normy není bránit v rozvoji konkrétnějších nebo náročnějších národních norem,
případně norem odlišného typu.
Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.
Další informace o této normě | Koupit v internetové prodejně
Zdroj: www.cni.cz