|
ČESKÁ NORMA |
|
|
|
Únor 1994 |
|
Jakost vod |
ČSN 75 7051 |
|
|
|
|
Water quality - Sampling - Part 5: Guidance on sampling of drinking water and used for food and beverage processing
Qualité de ľeau - Échantillonnage - Partie 5: Guide pour ľéchantillonnage de ľeau potable et de ľeau utilisée dans ľindustrie alimentaire et des boissons
Wasserbeschaffenheit - Probenahme - Teil 5: Hinweise zur Probenahme von Trinkwasser und Wasser-Lebensmittelbetriebe
Tato norma obsahuje ISO 5667-5:1991
Národní předmluva
Citované normy
ISO 2859-1:1989 dosud nezavedena
ISO 5667-1:1980 zavedena v ČSN EN 25 667-1 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 1: Pokyny pro návrhy programu odběru vzorků (v návrhu)
ISO 5667-2:1991 zavedena v ČSN EN 25 667-2 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků (v návrhu)
ISO 5667-3:1985 zavedena v ČSN EN 25 667-3 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi (v návrhu)
ISO 7704:1985 zavedena v ČSN ISO 7704 Jakost vod. Hodnocení použitelnosti membránových filtrů pro mikrobiologická stanovení (75 7812)
ČSN ISO 8199:1988 zavedena v ČSN ISO 8199 Jakost vod. Všeobecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami (75 7810)
Další souvisící normy
ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích
ČSN 73 5510 Vodní hospodářství. Základní vodohospodářské názvosloví
ČSN 75 0170 Vodní hospodářství. Názvosloví jakosti vod
Obdobné zahraniční normy
DIN 38 402 Teil 14-1986, EQV Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung; Allgemeine Angaben (Gruppe A); Probenahme von Rohwasser und Trinkwasser (A 14) [Německé jednotné metody pro vyšetřování vod, odpadních vod a kalů. Obecné údaje (skupina A). Odběr vzorků surové a pitné vody (A 14)]
Ó Český normalizační institut, 1993
|
|
|
15871 |
BS 6068 SECTION 6.5 (1991/BSI), EQV, Water quality. Sampling. Guidance on sampling of drinking water and water used for food and beverage processing (Jakost vod. Odběr vzorků. Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů)
Nahrazení předchozích norem
Nahrazuje spolu s ČSN EN 25667-1, ČSN EN 25667-2 a ČSN EN 25667-3 část 2 ČSN 83 0520 z 20. 5. 1977 a část 2 ČSN 83 0531 z 24. 10. 1981.
Změny proti předchozímu vydání
Mezinárodní normy ISO a evropské normy EN jsou zcela jinak koncipovány, než nahrazované části původních ČSN. Pokyny uvedené v těchto normách unifikují nejen unifikovatelné postupy, ale hlavně v případech, kdy postupy unifikovatelné neexistují vzhledem k rozdílným podmínkám, unifikují způsob volby správného postupu přípravy, způsobu, odběru a konzervace vzorků a manipulací s nimi, včetně obsahu a formy potřebných záznamů.
Vypracování normy
Zpracovatel: Hydroprojekt, a. s., IČO 452 74 576, Ing. Jiří Dalešický
Spolupráce: Vysoká škola chemickotechnologická, Praha, IČO 02 2756, Prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc., RNDr. Jiří Chalupa, DrSc., konzultant, IČO 149 80495
Vodní zdroje GLS, Praha, a. s., IČO 45273171, Mgr. Alena Čapková
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák
|
JAKOST VOD |
ISO 5667-5 |
|
ODBĚR VZORKŮ |
První vydání |
|
Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody |
1991-06-01 |
|
a vody užívané při výrobě potravin a nápojů |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MDT 614.777:663.6:620.113
Deskriptory: water, potable water, drinking water, sampling
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních organizací (členů ISO). Na mezinárodních normách obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této komisi. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů.
Mezinárodní normu ISO 5667-5 byla připravena technickou komisí ISO/TC 147, Jakost vod.
ISO 5667 sestává z níže uvedených částí souhrnného názvu Jakost vody - Odběr vzorků:
- část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků
- část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků
- část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi
- část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží
- část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů
- část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků
- část 7: Pokyny pro odběr vzorků teplárenské vody a páry
- část 8: Pokyny pro odběr vzorků srážek
- část 9: Pokyny pro odběr vzorků mořské vody
- část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod
- část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod
- část 12: Pokyny pro odběr vzorků průmyslových chladicích vod
- část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů a sedimentů
Příloha A (normativní) tvoří nedílný celek s touto částí ISO 5667. Příloha B je informativní.
Úvod
Tato část ISO 5667 je jednou ze souboru norem, jejichž předmětem jsou obecné aspekty odběru vzorků (části 1 až 3) a odběr vzorků určitých druhů vod (část 4 a další). Mají být užívány spolu s ISO 5667-1, ISO 5667-2 a ISO 5667-3.
Používané názvosloví je v souladu s různými částmi ISO 6107.
1 Předmět normy
Tato část normy určuje podrobné zásady, kterými je třeba se řídit při navrhování programů odběrů vzorků pitné vody i vody používané při výrobě potravin a nápojů (dále jen krátce pitné vody) a způsobu jejich odběru, manipulaci se vzorky a konzervaci vzorků. Týká se úpravy vody v úpravnách (včetně rozboru surové vody), kontroly úpravny a vodovodní sítě a vyhledávání závad ve vodovodním systému.
Tato část normy se nezabývá odběrem vzorků ze zdrojů, jako jsou podzemní vody, studny a vodní nádrže, jejichž vody by mohlo být použito jako surové vody pro úpravnu. Je-li nutné odebírat vzorky z těchto míst, např. má-li být nalezen zdroj znečištění surové vody, vzorky se odebírají způsobem uvedeným v příslušných částech normy.
Odběr vzorků je podstatnou složkou programu kontroly pro pitnou vodu. Je důležité, aby účel odběru vzorků byl definován pokud možno co nejpřesněji tak, aby měření poskytlo požadovanou informaci nejúčinnějším a statisticky reprezentativním způsobem. Obvykle je ekonomicky efektivnější vynaložit více času a úsilí k plánování a návrhu vzorkovacích programů.
Příklad účelu odběru vzorků jsou
- zjištění účinnosti úpravny pitné vody nebo jejích částí (oxidace, dezinfekce);
- kontrola jakosti upravené vody;
- kontrola jakosti vody ve vodovodní síti;
- vyšetřování příčiny znečištění vodovodní sítě (stížnosti spotřebitelů);
- kontrola korozivního potenciálu pitné vody v domovních instalacích;
- posuzování vlivu materiálu, který je ve styku s vodou, na její jakost;
- kontrola vstupní vody v různých stupních výrobního procesu při výrobě potravin a nápojů včetně potřebných úpravárenských zásahů.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz