Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací mezinárodních normalizačních organizací (členů ISO). Práce na tvorbě mezinárodních norem obvykle provádějí technické komise ISO. Každý člen ISO zajímající se o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této komisi. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace vládní i nevládní, s nimiž ISO navázala pracovní kontakt. ISO spolupracuje těsně i s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech otázkách elektrotechnické normalizace.

Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO ke schválení před jejich přijetím jako mezinárodních norem Radou ISO. Mezinárodní normy se schvalují podle postupů ISO, které vyžadují souhlas nejméně 75 % hlasujících členů.

Mezinárodní norma ISO 8258 byla připravena technickou komisí ISO/TC 69 „Aplikace statistických metod".

Příloha A této mezinárodní normy je pouze informativní.

Úvod

Tradiční přístup k výrobě vychází ze závislosti výroby, která vytváří výrobek, a řízení jakosti, kdy se má konečný výrobek zkontrolovat a vytřídit jednotky, které nesplňují specifikace. Tato strategie odhalování neshodných jednotek je zbytečně nákladná a neekonomická, protože vyžaduje kontrolu až poté, když nákladná výroba již proběhla. Místo toho je mnohem účinnější nastolit strategii prevence a tím se především vyhnout ztrátám vznikajícím výrobou nepoužitelného výrobku. Toho může být dosaženo získáním informace o výrobním procesu a takovou její analýzou, aby bylo možno na vlastní výrobní proces působit.

Regulační diagram jako určitý grafický prostředek využívající principů statistických testů významnosti při řízení výrobního procesu byl poprvé navržen Dr. Walterem Shewhartem v roce 1924 [1]. Teorie regulačních diagramů rozlišuje dva typy variability. První typ je náhodná variabilita způsobená „náhodnými příčinami" (nazývanými také „přirozené příčiny"). Tento typ je vyvolán širokou škálou neidentifikovatelných příčin, z nichž každá se podílí velmi malou složkou na celkové variabilitě, ale žádná z nich nepřispívá nějakou výraznou měrou. Nicméně součet příspěvků všech těchto neidentifikovatelných náhodných příčin je měřitelný a je chápán jako inherentní (vlastní) rys daného výrobního procesu. Odstranění nebo korekce přirozených příčin vyžaduje rozhodnutí vedení podniku o přidělení prostředků ke zlepšení výrobního procesu a systému.

Druhý typ variability představuje reálnou změnu ve výrobním procesu. Taková změna může být připsána určitým identifikovatelným příčinám, které nejsou inherentní částí výrobního procesu a které mohou být, alespoň teoreticky, odstraněny. Tyto identifikovatelné příčiny se vztahují k „vymezitelným příčinám" nebo „zvláštním příčinám" kolísání. Mohou být připsány nedostatečné homogenitě materiálu, poškozenému nástroji, řemeslné zručnosti nebo postupům nebo nepravidelnému chodu výroby nebo zkušebnímu zařízení.

Regulační diagramy napomáhají při odhalování nepřirozených rysů kolísání údajů, získaných jako výsledek opakujících se procesů, a poskytují kritéria pro odhalení nedostatků zjištěných při statistické regulaci. Výrobní proces je ve statisticky zvládnutém stavu, je-li variabilita způsobena jen náhodnými příčinami. Jakmile je stanovena přípustná úroveň kolísání, považuje se každá odchylka od této úrovně za výsledek působení vymezitelných příčin, které by měly být identifikovány a odstraněny nebo omezeny.

Předmětem statistické regulace výrobního procesu je napomáhat k dosažení a udržení výrobního procesu na přípustné a stabilní úrovni tak, aby se zajistila shoda výrobků a služeb se specifikovanými požadavky. Hlavním statistickým nástrojem k tomu je regulační diagram, což je grafická metoda znázornění a porovnání informací založených na posloupnosti výběrů představujících současný stav výrobního procesu vůči mezím, při jejichž stanovení byla vzata v úvahu inherentní složka variability výrobního procesu. Metoda regulačních diagramů napomáhá především zhodnotit, zda výrobní proces dosáhnul statisticky zvládnutého stavu na náležité specifikované úrovni nebo zda v takovém stavu setrvává, a potom docílit a udržet vlastní ovládání výrobního procesu a vysoký stupeň stejnorodosti podstatných znaků výrobku nebo služby tím, že se vede plynulý záznam o jakosti výrobku v průběhu výroby. Použití regulačního diagramu a jeho pečlivá analýza přispívají k lepšímu pochopení a zlepšení výrobního procesu.