MDT 621.793:621.357:001.4

Předmluva

ISO  (Mezinárodní organizace  pro normalizaci)  je celosvětovou  federací národních  normalizačních organizací  (členů ISO).  Na mezinárodních normách obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen  ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická  komise, má  právo být  zastoupen v  této technické  komisi. Práce  se zúčastňují  i mezinárodní  organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázala pracovní styk.

Návrhy mezinárodních  norem přijaté technickými  komisemi se rozesílají  členům ke schválení  před jejich přijetím  Radou ISO za mezinárodní normy.

Mezinárodní norma  ISO 2080 byla připravena  technickou komisí ISO/TC   107 Kovové a  jiné anorganické povlaky  a byla rozeslána členským organizacím v listopadu 1979.

Dokument byl schválen členskými organizacemi těchto zemí:  Austrálie, Bulharsko, Československo, Egypt, Indie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická  republika, Korejská  republika, Maďarsko,  Německo,  Nizozemsko,  Nový Zéland,  Polsko, Rumunsko,  SSSR, Španělsko, Švýcarsko, USA.

Nesouhlas s tímto dokumentem nevyjádřila žádná členská organizace.

Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (tj. ISO 2080:1973).

Předmět normy

Tato  norma zavádí  slovník elektrolytického  pokovování a  obdobných procesů.  Zahrnuje termíny  široce používané  ve vědě  a v průmyslu elektrolytického vylučování a povrchové úpravy kovů.

Je třeba upozornit,  že definice uvedené v normě  odpovídají praktickému používání v těchto  oblastech a že nemusí být  shodné s definicemi používanými  v jiných oborech.  V některých extrémních  případech se na  tuto skutečnost upozorňuje  připojením slov, např. [při elektrolytickém pokovování].

Tento slovník  neobsahuje chemické, fyzikální a  elektrotechnické termíny, i když  se v oboru elektrolytického  pokovování často používají, pokud jejich použití pro elektrolytické pokovování je shodné  s původním vědním oborem a jejich význam se považuje za všeobecně  známý. Definice  takových termínů  lze nalézt  ve slovnících  chemie a  fyziky a  v publikaci  IEC 50(50) Mezinárodní elektrotechnický slovník; Elektrochemie a  elektrometalurgie, nebo v publikaci Mezinárodní unie pro  čistou a aplikovanou chemii (IUPAC),  divize  fyzikální  chemie:  Příručka  symbolů  a  názvosloví  fyzikálně  chemických  veličin  a  jednotek,  Příloha 3, Elektrochemické názvosloví.

Termíny jsou uspořádány v  pořadí podle anglické abecedy. Abecední seznamy francouzských, ruských  a německých termínů slouží ke snazšímu vyhledávání.

POZNÁMKY

1 Kromě  termínů ve  třech oficiálních  jazycích ISO  (angličtina, francouzština,  ruština) obsahuje  tato norma  i ekvivalentní termíny v němčině; ty byly  do normy včleněny jako informativní, a to na základě  požadavku Technické komise ISO/TC 107. Členské organizace za Spolkovou republiku  Německo, Rakousko a Švýcarsko potvrdily shodnost termínů. Za  termíny a definice ISO však lze považovat pouze termíny a definice v oficiálních jazycích.

2 Některé termíny  a definice povlaků ze  slitin zlata používané v  průmyslu hodinkových pouzder a  šperků se liší od  termínů a definic  uvedených v  této normě  a jsou  v některých  zemích určeny  zákonem. Definice  některých termínů,  které se vztahují k hodinkovým pouzdrům,  jsou definovány v ISO 3160-1  Hodinková pouzdra a jejich  příslušenství. Povlaky ze slitin  zlata. Část 1: Všeobecné požadavky.

Zdroj: www.cni.cz