ČSN EN 60950 +A1+A2 (369060)

ČESKÁ NORMA

MDT:681.3:651.2:620.1:614.8

Květen 1995

Informační technika
BEZPEČNOST ZAŘÍZENÍ INFORMAČNÍ TECHNIKY
VČETĚ ELEKTRICKÝCH KANCELÁŘSKÝCH ZAŘÍZENÍ
(obsahuje změnu A1, A2)

ČSN
EN 60 950
+A1, A2

36 9060

mod IEC 950:1991

Safety of information technology equipment including electrical business equipment (includes amendements A1:1992, A2:1993)

Sécurité des matériels de traitement de l´information y compris les matériels de bureau électriques (iclut l' amendments A1:1992, A2:1993)

Sicherheit von Einrichtungen der Informationstechnik, einschließlich elektrischer Büromaschinen (enthält Änderungen A1:1992, A2:1993)

Tato norma obsahuje EN 60950:1992 (IEC 950:1991) a změny A1:1992, A2:1993.

This standard contains EN 60950:1992 (IEC 950:1991) and amendments A1:1992, A2:1993.

Národní předmluva

ČSN EN 60950 má stejnou stavbu normy jako EN 60950, t.j. obsahuje úplný text IEC 950 kromě článků, které evropská norma modifikuje. Ty jsou pro lepší přehlednost označeny postranní svislou čarou.

Citované normy

IEC 65:1985 zavedena v ČSN IEC 65 Požadavky na bezpečnost elektronických a podobných přístrojů napájených ze sítě, pro domácí a podobné použití (36 7000)

IEC 73:1984 zavedena v ČSN IEC 73 Elektrotechnické předpisy. Kódování sdělovačů a ovladačů pomocí barev a doplňkových prostředků

IEC 83:1975 dosud nezavedena

IEC 85:1984 zavedena v ČSN 33 0250 Elektronické predpisy. Triedy teplotnej odolnosti elektrickej izolácie (eqv IEC 85:1984)

IEC 112:1979 zavedena v ČSN 34 6468 Skúšky tuhých elektroizolačných materiálov. Metóda určovania porovnávacích indexov a indexov odolnosti tuhých izolačných materiálov proti prúdom za vlhka (idt IEC 112:1979)

IEC 227:1979 zavedena v ČSN 34 7410 Kabely s PVC izolací pro jmenovitá napětí do 450/750 V (mod IEC 227)

IEC 245:1980;1985 zavedena v ČSN 34 7470 Kabely s pryžovou izolací pro jmenovitá napětí do 450/750 V (mod IEC 245)

ãČeský normalizační institut, 1994

17312

Strana 2

IEC 309:1988;1989 zavedena v ČSN 35 4513 (část 1 a 2) Vidlice, zásuvky a zásuvková spojení pro průmyslové použití

IEC 320:1981 zavedena v ČSN 36 1050 Nástrčky a přívodky na spotřebiče pro domácnost a podobné všeobecné použití (eqv IEC 320:1981)

IEC 364: - zavedena v ČSN 33 2000 Elektrická zařízení (mod IEC 364)

IEC 384-14:1981 dosud nezavedena

IEC 417:1973 zavedena v ČSN IEC 417 Značky nahrazující nápisy na předmětech. Rejstříky a přehled (34 5555)

IEC 664:1980 zavedena v ČSN 33 0420 Elektrotechnické předpisy. Koordinace izolace elektrických zařízení nízkého napětí. Vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty

IEC 695-2-2:1980 zavedena v ČSN 34 5615 Základní zkoušky bezpečnosti elektrických předmětů. Zkoušky odolnosti elektrických předmětů proti teplu a hoření

IEC 825:1984 – Zavedena v ČSN EN 60825 Bezpečnost záření laserových zařízení. Klasifikace zařízení. Požadavky a návod k používání (34 1750) (řešeno Vyhláškou č. 59/1972 Sb. Ochrana zdraví před ionizujcím zářením

IEC 885-1:1987 dosud nezavedena

Normy ISO

ISO 216:1975 zavedena v ČSN EN 20216 Psací papír a některé druhy tiskovin. Rozměry archů - řady A a B

ISO 261:1973 dosud nezavedena - odpovídá ČSN 01 4008 Metrické závity. Průměry a rozteče

ISO 262:1973 dosud nezavedena - odpovídá ČSN 01 4010 Metrické závity. Výběr pro šrouby a matice

ISO 3864:1984 dosud nezavedena - připravuje se ČSN ISO 3864 (01 8010)

ISO 4046:1978 dosud nezavedena

ISO 7000:1984 dosud nezavedena

Obdobné mezinárodní, regionální a zahraniční normy

IEC 950:1991 Safety of information technology equipment including electrical business equipment (Bezpečnost zařízení informační techniky včetně elektrických kancelářských zařízení)

DIN EN 60950 * VDE 0805 Sicherheit von Einrichtungen der Informationstechnik, einschließlich elektrischer Büromaschinen (Bezpečnost zařízení informační techniky včetně elektrických kancelářských zařízení)

Porovnání s IEC 950:1991

EN 60950 obsahuje úplný text IEC 950 s modifikacemi následujících článků:

1.2.8.8 2.9.1 4.3.15

1.7.2 2.11 4.4.4

1.7.11 4.4.5.2

2.1.3 3.2.2 6.2.1.2

2.3.3 3.2.4 6.2.1.3

2.3.6 3.3.5 6.2.1.4

2.3.7 6.3.3

2.5.2 6.4.1

2.7.1 6.4.2.1

Strana 3

Dále je upraven text příloh:

Příloha P

Příloha Q

EN 60950 navíc obsahuje přílohy ZA, ZB a ZC.

Informační údaje z IEC 950:1991

Předmluva

1) Oficiální rozhodnutí nebo dohody IEC týkající se technických otázek zpracovaných technickými komisemi v nichž jsou zastoupeny všechny zainteresované národní komitéty vyjadřující v největší možné míře mezinárodní shodu v názoru na předmět, kterého se týkají.

2) Mají formu doporučení pro mezinárodní použití a v tomto smyslu jsou přijímána národními komitéty.

3) Na podporu mezinárodního sjednocení vyjadřuje IEC přání, aby všechny národní komitéty převzaly text doporučení IEC do svých národních předpisů v rozsahu, které národní podmínky dovolují. Jakýkoliv rozdíl mezi doporučením IEC a odpovídajícím národním předpisem by měl být pokud možno v národním předpise jasně vyznačen.

Úvodní údaje

Toto druhé vydání IEC 950 bylo připraveno technickou komisí IEC č. 74: Bezpečnost zařízení informační techniky včetně elektrických kancelářských zařízení a telekomunikačních zařízení.

Text tohoto vydání vychází z IEC 950 (1986) včetně změny 1 a 2 a těchto dokumentů:

Všechny informace o hlasování a o schválení této normy je možno nalézt ve zprávách o hlasování vepsaných ve výše uvedené tabulce.

Strana 4

Tyto články byly přemístěny nebo přečíslovány:

V této normě se používají tyto typy písma:

- vlastní požadavky: latinka

- specifikace zkoušek: kurzíva

- poznámky a další informace: borgis

- podmínky uplatňované k tabulkám: borgis

- termíny definované v 1.2: verzálky

Odkazy na normy jsou uvedeny v příloze P a bibliografie v příloze Q.

Nahrazení předchozích norem

Touto normou se nahrazuje ČSN 36 9060 ze září 1993 v celém rozsahu.

Změny proti předchozí normě

Nová norma kromě toho, že obsahuje všechny požadavky stanovené v IEC 950:1986 (ČSN 36 9060:1993) zavádí pojem „zdroj omezeného výkonu" včetně specifikace. Je rozšířena o oddíl 6 ve kterém jsou stanoveny požadavky na zařízení připojovaná k telekomunikačním sítím a na příslušnou ochranu. Navíc obsahuje přílohy N, P, Q, R, S, T, ZA, ZB a ZC.

Vypracování normy

Zpracovatel: Miroslav Plachý, Technická normalizace informační techniky, Praha, IČO 48074641

Technická normalizační komise: TNK 20 Informační technika

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Michal Kříž

Strana 5

EVROPSKÁ NORMA	EN 60950
EUROPEAN STANDARD	srpen 1992
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM

MDT 681.3:651.2:620.1:614.8

Deskriptory: information technology, equipment, business equipment, personal computer, safety

BEZPEČNOST ZAŘÍZENÍ INFORMAČNÍ TECHNIKY VČETNĚ ELEKTRICKÝCH KANCELÁŘSKÝCH ZAŘÍZENÍ

Safety of information technology equipment, including electrical business equipment (IEC 950:1991, modified) Sécurité des matériels de traitement de l´information, y compris les matériels de bureau électriques(CEI 950:1991, modifiée) Sicherheit von Einrichtungen der Informationstechnik, einschließlich elektrischer Büromaschinen(IEC 950:1991, modifiziert)

Tato evropská norma byla organizací CEN přijata 16.6.1992. Členové CEN jsou povinni plnit požadavky u jednacího řádu CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých je třeba této evropské normě bez jakýchkoliv změn dát status národní normy.

Aktualizované seznamy těchto národních norem s jejich bibliografickými údaji jsou na vyžádání k obdržení v Ústředním sekretariátu CENELEC nebo u každého člena CENELEC.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v jakémkoliv jiném jazyku, pořízená členem CENELEC ve vlastní odpovědnosti překladem do národního jazyka a oznámená Ústřednímu sekretariátu CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CENELEC jsou národní normalizační organizace Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CENELEC

Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice

European Committee for Electrotechnical Standardization

Comité Euroéen de Normalisation Electrotechnique

Europäisches Komitee für Elektrotechnische Normung

Ústřední sekretariát: rue de Stassart 35, B - 10050 Brusel

Strana 6

Předmluva

Podle rozhodnutí technické rady CENELEC na její schůzce v Londýně dne 23. září 1991 byla mezinárodní norma IEC 950: 1991 podrobena jednotné přijímací proceduře (UAP) v říjnu 1991 pro přijetí za evropskou normu.

Podkladový dokument s modifikacemi, jak byl připraven předkládajícím sekretariátem SR 74 byl CENELEC schválen jako EN 60950 dne 16.června 1991.

Byla stanovena tato data:

- poslední termín pro vydání identické národní normy (dop) 1993-03-01

- poslední termín pro zrušení rozporných národních norem (dow) 1995-03-01

Pro výrobky, které podle prohlášení výrobce nebo certifikačního orgánu vyhovovaly EN 60950:1988 a jejím změnám A1:1990 a A2:1991 před datem 1995-03-01, může tato předchozí norma platit až do 2000-03-01.

Přílohy označené jako „normativní" jsou součástí této normy. Přílohy označené jako „informativní" se uvádějí pouze pro informaci. V této normě je příloha ZA a ZB normativní a příloha ZC je informativní.

Oznámení o schválení

Znění mezinárodní normy IEC 950:1991 bylo schváleno CENELEC jako evropská norma s modifikacemi.

Obsah

strana


	Úvod	11

1	Všeobecně	14
1.1	Předmět normy, rozsah platnosti	14
1.2	Názvosloví	15
1.2.1	Elektrické charakteristiky zařízení	16
1.2.2	Provozní podmínky	17
1.2.3	Mobilnost zařízení	17
1.2.4	Třídy zařízení. Ochrana proti úrazu el. proudem	18
1.2.5	Připojení k napájení	18
1.2.6	Kryty	19
1.2.7	Dostupnost	19
1.2.8	Charakteristiky obvodů	19
1.2.9	Izolace	20
1.2.10	Povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti	21
1.2.11	Komponenty	21
1.2.12	Silový rozvod	21
1.2.13	Hořlavost	23
1.2.14	Různé	24
1.3	Všeobecné požadavky	25
1.4	Všeobecné podmínky zkoušek	25
1.5	Součástky	28
1.6	Připojení k napájení	29
1.7	Označení a údaje	29
1.7.1	Jmenovitá hodnota napájení	29
1.7.2	Bezpečnostní údaje	31
1.7.3	Krátké provozní cykly	31
1.7.4	Nastavení napájecího napětí	31
1.7.5	Síťové zásuvky	31
1.7.6	Pojistky	32
1.7.7	Svorky pro připojení vodičů	32
1.7.8	Ovládací a indikační prvky	32
1.7.9	Izolace vícenásobných napájecích zdrojů	33

Strana 7

1.7.10	Silová síť IT	33
1.7.11	Ochrana v elektrickém rozvodu budovy	33
1.7.12	Vysoký unikající proud	33
1.7.13	Termostaty a ostatní regulační zařízení	33
1.7.14	Jazyk	34
1.7.15	Trvanlivost	34
1.7.16	Snímatelné části	34
1.7.17	Lithiové baterie	34
1.7.18	Přístup operátora s nástrojem	34

	Oddíl 2 Základní požadavky na návrh zařízení	35
2.1	Ochrana před úrazem elektrickým proudem a před energetickým nebezpečím	35
2.2	Izolace	37
2.3	Obvody s bezpečným malým napětím (obvody SELV)	39
2.4	Obvody s omezeným proudem	41
2.5	Prostředky ochranného uzemnění	42
2.6	Odpojování primárního napájení	44
2.7	Nadproudová ochrana a ochrana při poruchách uzemnění v primárních obvodech	45
2,7,1	Základní požadavky	45
2.7.2	Poruchy nezačleněné do 5.4	46
2.7.3	Ochrana před zkraty	46
2.7.4	Počet a umístění ochranných prostředků	46
2.7.5	Ochrana pomocí několika prostředků	47
2.7.6	Varování pracovníkům technické obsluhy	47
2.8	Bezpečnostní blokování	47
2.9	Povrchové cesty, vzdušné vzdálenosti a tloušťka izolace s ohledem na průraz	49
2.9.1	Obecně	49
2.9.2	Vzdušné vzdálenosti	50
2.9.3	Povrchové cesty	53
2.9.4	Tloušťka izolace s ohledem na průraz	54
2.9.5	Desky s plošnými spoji s povlakem	55
2.9.6	Zakrytované a zatavené části	58
2.9.7	Zapouzdřené části	58
2.9.8	Vnější připojovací kontakty součástek	58
2.10	Připojení k dalšímu zařízení	59
2.11	Zdroj omezeného výkonu	59

3	Vodiče, spoje a napájení	60
3.1	Obecně	60
3.2	Připojení k primárnímu napájení	62
3.3	Svorky pro připojení napájecích vodičů	66

4	Fyzikální požadavky	68
4.1	Stabilita a mechanické nebezpečí	68
4.2	Mechanická pevnost a odolnost proti namáhání	69
4.2.1	Obecně	69
4.2.2	Zkouška statickou silou 30 N	70
4.2.3	Zkouška statickou silou 250 N	70
4.2.4	Zkouška ocelovou kuličkou	70
4.2.5	Zkouška pádem	71
4.2.6	Zkouška uvolnění pnutí	71
4.2.7	Kritéria splnění	71
4.2.8	Mechanická pevnost obrazovek	71
4.3	Konstrukční díly	71
4.4	Odolnost proti ohni	76
4.4.1	Způsoby dosažení odolnosti proti ohni	76
4.4.2	Minimalizace nebezpečí vznícení	76
4.4.3	Hořlavost materiálů a součástek	77
4.4.4	Materiály pro kryty a dekorativní části	78
4.4.5	Podmínky pro požární kryty	79
4.4.6	Konstrukce požárních krytů	79
4.4.7	Dveře a víka požárních krytů	80
4.4.8	Hořlavé kapaliny	81

Strana 8

5	Požadavky na tepelnou a elektrickou odolnost	81
5.1	Oteplení	81
5.2	Unikající proud	83
5.2.1	Obecně	83
5.2.2	Požadavky	83
5.2.3	Jednofázové zařízení	84
5.2.4	Třífázové zařízení	84
5.2.5	Zařízení s unikajícím proudem nad 3,5 mA	85
5.3	Elektrická pevnost	85
5.4	Abnormální provoz a podmínky při závadě	88

6	Připojení k telekomunikačním sítím	91
6.1	Požadavky	91
6.2	Obvody TNV a ochrana před úrazem
	elektrickým proudem	92
6.2.1	Charakteristiky obvodů TNV a požadavky	92
6.2.2	Ochrana před dotykem obvodu TNV	93
6.3	Ochrana pracovníků technické obsluhy telekomunikačních sítí a ostatních uživatelů telekomunikačních sítí před nebezpečím v zařízení	94
6.4	Ochrana uživatele zařízení před napětím telekomunikační sítě	95
6.4.1	Oddělení od vodičů telekomunikační sítě	95
6.4.2	Zkouška splnění požadavků	95

	PŘÍLOHY
	Příloha A - Zkoušky odolnosti proti teplu a ohni (normativní)	99
	A.1 Zkouška hořlavosti požárního krytu přemistitelných zařízení o celkové hmotnosti nad 18 kg a nepřenosných zařízení	99
	A.2 Zkouška hořlavosti požárního krytu přemistitelných zařízení, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 18 kg a materiálů umístěných uvnitř požárního krytu	100
	A.3 Zkouška vznícení působením elektrického oblouku	100
	A.4 Zkouška vznícení žhavým drátem	101
	A.5 Zkouška vznícení hořícím olejem	102
	A.6 Zkouška hořlavosti pro klasifikaci materiálů třídy V-0, V-1 nebo V-2	102
	A.7 Zkouška hořlavosti pro klasifikaci pěnových materiálů třídy HF-1, HF-2 nebo HFB	104
	A.8 Zkouška hořlavosti pro klasifikaci materiálů třídy HB	105
	A.9 Zkouška hořlavosti pro klasifikaci materiálů třídy 5V	106
	Příloha B - Zkoušky motoru při abnormálních podmínkách činnosti (normativní)	109
	B.1 Všeobecné požadavky	109
	B.2 Podmínky zkoušek	109
	B.3 Maximální teploty	109
	B.4 Zkouška při přetížení	110
	B.5 Zkouška se zablokovaným rotorem	110
	B.6 Zkouška přetížením pro stejnosměrné motory v sekundárních obvodech	111
	B.7 Zkouška se zablokovaným rotorem pro stejnosměrné motory v sekundárních obvodech	112
	B.8 Zkouška motorů s kondenzátory	112
	B.9 Zkouška třífázových motorů	112
	B.10 Zkouška sériových motorů	112
	Příloha C - Transformátory (normativní)	113
	C.1 Zkouška přetížením	113
	C.2 Bezpečnostní oddělovací transformátory	114
	C.3 Požadavky na elektrickou pevnost	115
	Příloha D - Měřicí přístroj pro zkoušku unikajících proudů (normativní)	118
	Příloha E - Oteplení vinutí (normativní)	119
	Příloha F - Měření povrchových cest a vzdušných vzdáleností (normativní)	120
	Příloha G - Unikající proud u zařízení určených pro připojení k silovým sítím IT (normativní)	126
	G.1 Obecně	126
	G.2 Požadavky	126
	G.3 Jednofázové zařízení	127
	G.4 Třífázové zařízení	127
	G.5 Zařízení s unikajícím proudem převyšujícím 3,5 mA	128

Strana 9

	Příloha H - Ionizující záření (normativní)	129
	Příloha J - Tabulka elektrochemických potenciálů (normativní)	130
	Příloha K - Prostředky řízení teploty (normativní)	131
	Příloha L - Podmínky normálního zatížení některých typů elektrických kancelářských zařízení (normativní)	132
	Příloha M - Kritéria pro telefonní signály vyzvánění (normativní)	133
	Příloha N - Generátor zkušebních impulsů (normarivní)	137
	Příloha P - Odkazy na normy (normativní)	138
	Příloha Q - Bibliografie (informativní)	139
	Příloha R - Příklad požadavků pro program řízení jakosti pro neosazené desky s plošnými spoji s povlakem (informativní)	140
	Příloha S - Postup zkoušení impulsem (informativní)	142
	Příloha T - Zajištění ochrany proti vniknutí vody
	do zařízení (informativní)	144
	Příloha ZA - Jiné mezinárodní normy citované v této normě a odpovídající evropské normy (normativní)	146
	Příloha ZB - Zvláštní národní podmínky (normativní)	149
	Příloha ZC - A-Odchylky (informativní)	151

	Tabulky
	1 Ochranné prostředky v zařízení nebo podsestavách napájených jednofázově	46
	2 Ochranné prostředky v zařízení napájeném třífázově	47
	3 Minimální vzdušné vzdálenosti pro izolace v primárních obvodech a mezi primárními a sekundárními obvody	51
	4 Doplňkové velikosti vzdušných vzdáleností pro izolace v primárních obvodech v nichž opakované špičkové napětí převyšuje špičkovou hodnotu síťového napájení	51
	5 Minimální vzdušné vzdálenosti v sekundárních obvodech	52
	6 Minimální povrchové cesty	54
	7 Minimální vzdálenosti pro desky s plošnými spoji s povlakem	56
	8 Mezní hodnoty pro vnitřně omezené zdroje	59
	9 Mezní hodnoty pro vnitřně neomezované zdroje	60
	10 Rozměry kabelů a vodičů pro vedení jmenovitého proudu do 16 A	63
	11 Rozměry vodičů v napájecích šňůrách	64
	12 Zkoušky namáhání napájecí šňůry	65
	13 Rozsah velikosti vodičů, které je možno připojovat ke svorkám	67
	14 Rozměry svorek pro připojení vodičů primárního napájení	67
	15 Rozměry a rozteče otvorů v kovových dnech požárních krytů	80
	16 Mezní hodnoty oteplení
	- Část 1	82
	- Část 2	83
	17 Maximální unikající proud	83
	18 Zkušební napětí pro zkoušku elektrické pevnosti
	- Část 1	87
	- Část 2	87
	B.1 Přípustné mezní teploty pro vinutí motoru (kromě teplot při zkoušce při přetížení)	109
	B.2 Přípustné mezní teploty pro zkoušku při přetížení	110
	C.1 Přípustné mezní teploty vinutí transformátorů	113
	C.2 Zkoušky elektrické pevnosti	116
	F.1 Stupně znečištění	122
	G.1 Maximální unikající proud ze zařízení připojeného k silovým sítím IT	126
	J.1 Elektrochemické potenciály	130
	R.1 Pravidla pro výběrový postup a kontrolu	140
	T.1 Výtah z IEC 529	145

	Obrázky
	1 Příklad silové sítě TN-S	22
	2 Příklad silové sítě TN-C-S	22
	3 Příklad silové sítě TN-C	22
	4 Příklad silové sítě TT	23
	5 Příklad silové sítě IT	23
	6 Zkouška odolnosti proti otěru krycích vrstev	57
	7 Zkouška úderem prováděná kuličkou	70
	8 Příklady konstrukce otvorů, které brání vertikálnímu přístupu	74
	9 Příklady návrhu žaluzií	74

Strana 10

	10 Příklad otvoru v bočnici krytu	75
	11 Typické dno požárního krytu částečně zakrytované součástky nebo sestavy	79
	12 Konstrukce krycího plechu	80
	13 Zapojení obvodu pro zkoušku unikajícího proudu ze zařízení napájeného jednofázovým napětím	84
	14 Zapojení obvodu pro zkoušku unikajícího proudu ze zařízení napájeného třífázovým napětím	85
	15 Maximální napětí po jednotlivé závadě	93
	16 Zkušební sonda	93
	17 Zkouška oddělení telekomunikační sítě od země	94
	18 Místa aplikace zkušebního napětí	95
	19 Zkušební prst	97
	20 Zkušební trn	98
	21 Přístroj pro zkoušení tlakem ocelové kuličky	98
	A.1 Obvod pro zkoušku elektrickým obloukem	101
	A.2 Uspořádání pro zkoušku vznícení žhavým drátem	102
	A.3 Uspořádání pro zkoušku zápalnosti pro klasifikaci materiálů třídy HB	105
	A.4 Zkouška hořením ve vertikální poloze pro klasifikaci materiálů 5V	108
	B.1 Stanovení aritmetického průměru teploty	110
	C.1 Stanovení aritmetického průměru teploty	114
	C.2 Stupně izolace v transformátorech	117
	D.1 Měřicí přístroj pro zkoušku unikajících proudů	118
	F.1 Úzká drážka	120
	F.2 Široká drážka	120
	F.3 Drážka ve tvaru V	120
	F.4 Žebro	121
	F.5 Netmelený spoj s úzkou drážkou	121
	F.6 Netmelený spoj s širokou drážkou	121
	F.7 Netmelený spoj s úzkou a širokou drážkou	121
	F.8 Povrchová cesta za smíšených podmínek	122
	F.9 Rozbíhající se drážka	122
	F.10 Úzké vybrání	123
	F.11 Široké vybrání	123
	F.12 Krycí vrstva okolo svorky	124
	F.13 Krycí vrstva na desce s plošnými spoji	124
	F.14 Příklad měření v krytu z izolačního materiálu	125
	G.1 Měřicí obvod unikajícího proudu u jednofázového zařízení určeného pro připojení k silovým sítím IT	127
	G.2 Měřicí obvod unikajícího proudu u třífázového zařízení určeného pro připojení k silovým sítím IT	127
	M.1 Definice periody vyzvánění a přerušovaného cyklu	134
	M.2 Mezní křivka I_TS1pro přerušovaný signál vyzvánění	134
	M.3 Špičkový proud a proud mezi špičkami	135
	M.4 Kritéria pro napětí vyzvánění	136
	N.1 Obvod generující impulsy	137
	S.1 Časové průběhy na izolaci bez omezovače přepěťové vlny a bez porušené izolace	142
	S.2 Časové průběhy na izolaci během poruchy bez omezovače přepěťové vlny	142
	S.3 Časové průběhy na izolaci s omezovačem přepěťové vlny v činnosti	143
	S.4 Časový průběh u zkratovaného omezovače přepěťové vlny a izolace	143

Strana 11

Úvod

Principy bezpečnosti

Všeobecné principy

Má-li konstruktér navrhnout bezpečné zařízení, je nezbytné, aby porozuměl dále uvedeným základním principům požadavků na bezpečnost.

Dále uvedený text nemůže nahradit podrobné požadavky uvedené v této normě, ale je určen pro konstruktéry zařízení, jimž má poskytnout podklady pro pochopení zásad, na nichž jsou tyto požadavky založeny.

Nebezpečí

Cílem této normy je zabránit úrazům nebo škodám způsobeným těmito nebezpečími:

- úraz elektrickým proudem,

- energetická nebezpečí,

- oheň,

- mechanická a tepelná nebezpečí,

- radiace,

- chemická nebezpečí.

Úraz elektrickým proudem je způsobován průchodem elektrického proudu lidským tělem. Osoby s dobrým zdravotním stavem mohou být citlivé již na proudy s velikostí několika miliampérů; takové proudy tudíž mohou být nepřímým zdrojem nebezpečí poranění vzniklého mimovolnou reakcí. Proudy s vyššími hodnotami mohou mít podstatně závažnější následky. Napětí se špičkovou hodnotou do 40 V nebo se stejnosměrnou hodnotou do 60 V, nejsou obecně považována za nebezpečná ve studeném (suchém) prostředí. Části zařízení pod takovýmto napětím, jichž je možné se dotknout, musí být buď uzemněny nebo dobře odizolovány.

Obsluhu zařízení informační techniky za normálních okolností provádějí dva druhy personálu: operátoři a pracovníci technické obsluhy.

„Operátor" je název užívaný pro personál jiný než jsou pracovníci technické obsluhy; požadavky na ochranu předpokládají, že operátor si není vědom možnosti úrazu elektrickým proudem, ale že nebude vědomě vyvolávat nebezpečí. Proto tyto požadavky poskytují ochranu i personálu provádějícímu úklid a případným návštěvníkům, stejně jako vlastním operátorům zařízení.

Předpokládá se, že personál údržby je při práci, při níž může dojít k úrazu vyvolanému některým z uvedených nebezpečí, zvláště opatrný, avšak vlastní řešení zařízení musí poskytovat ochranu pomocí varovných označení, krytů svorek, na nichž je nebezpečné napětí, oddělením obvodů s bezpečným malým napětím (obvody SELV) a obvodů s nebezpečným napětím atp. Důležitější je, aby pracovníci technické obsluhy byli chráněni před neočekávaným nebezpečím.

Pro ochranu operátora před úrazem elektrickým proudem vyvolaným poruchou zařízení jsou obvykle prováděny dvě úrovně ochrany. To znamená, že jediná porucha a jí vyvolané následné poruchy nemohou být příčinou nebezpečí. Přesto použití doplňkových bezpečnostních opatření jako je ochranné uzemnění nebo přídavná izolace nemůže být považováno za náhradu nebo vhodnou alternativu správně navržené základní izolace.

U přemistitelných zařízení se považuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem za vyšší vzhledem k mechanickým namáháním, jimž je vystavena jejich napájecí šňůra a která mohou způsobit přetržení uzemňovacího vodiče a tím i následné nebezpečí vyvolané unikajícím proudem. Toto nebezpečí ještě vzrůstá v případě zařízení držených v ruce, kdy se zvyšuje pravděpodobnost opotřebení napájecí šňůry a kdy se zařízení může poškodit pádem.

Strana 12

Příčiny a prevence úrazu elektrickým proudem:

Příčina: Prevence:

Dotyk s částmi které se za Překážky bránící operátorovi

normálních okolností nachá- v přístupu k částem pod nebez-

zejí pod nebezpečným napětím. ným napětím realizované jako

pevné nebo uzamykatelné kryty,

uzávěry atp. Připojení vybíjecích

kondenzátorů k nebezpečnému

napětí.

Průraz izolace mezi částmi, Buď připojení neživých částí

které jsou za normálních okol- k ochrannému uzemnění tak, aby se

ností pod nebezpečným napětím napětí na těchto neživých částech

a neživými částmi. omezilo na bezpečnou hodnotu a aby

nadproudová ochrana obvodu vypnula

část s poruchou o malé impedanci;

nebo použití dvojité, nebo

zesílené izolace mezi částmi,

které jsou za normálních okolností

pod nebezpečným napětím a neživými

částmi tak, aby průraz byl krajně

nepravděpodobný.

Průraz izolace mezi částmi, Oddělení obvodů s nebezpečným na-

které jsou za normálních okol- pětím od obvodů SELV pomocí

ností pod nebezpečným napětím uzemněných kovových stínění nebo

a obvody SELV a tím uvedení dvojitou nebo zesílenou izolací.

přístupných částí pod nebez- Uzemnění obvodů SELV, pokud jsou

pečné napětí. schopny snést poruchové proudy.

Průraz izolace chránící Izolace částí s nebezpečným na-

částí pod nebezpečným napětím. pětím přístupná operátorovi musí

mít dostatečnou mechanickou a

elektrickou pevnost vylučující

toto nebezpečí.

Unikající proud tekoucí z čás- Omezení unikající proudu jenž

tí pod nebezpečným napětím na může protékat na kostru zařízení

kostru zařízení třídy ochrany na bezpečnou hodnotu nebo prove-

II. Porušení spojení zařízení dení vysoce spolehlivého spojení

třídy ochrany I s ochranným s ochranným uzemněním.

uzemněním určeným pro svod

unikajících proudů. (Mezi

unikající proudy se zahrnují i

proudy protékající

vysokofrekvenčními filtry

napájecích obvodů připojenými

mezi primárními obvody a kostrou).

Riziko uvolnění energie

Zkratování mezi sousedními póly zdrojů velkého proudu nebo obvodů s vysokou kapacitou může vyvolat elektrický oblouk nebo rozstříknutí kapek roztaveného kovu které mohou vést ke spálení. Takto mohou být nebezpečné i obvody nízkého napětí. Ochrana se provádí oddělením takovýchto obvodů, jejich stíněním nebo použitím bezpečnostních blokování.

Oheň

Teploty, které by mohly způsobit nebezpečí ohně, mohou vzniknout z přetížení, poruchy prvků obvodů, porušení izolace, vysokého odporu nebo uvolněných spojů. Oheň vzniklý uvnitř zařízení by se neměl rozšířit mimo nejbližší okolí svého zdroje ani by neměl způsobit poškození blízkého okolí zařízení.

Tyto požadavky mohou být splněny takto:

- provedením všech opodstatněných opatření pro zamezení takového zvýšení teploty které může způsobit vznícení;

- vhodným oddělením hořlavých materiálů od možných zdrojů vznícení;

- omezením množství používaných hořlavých materiálů;

- použitím hořlavých materiálů s co možno nejnižší hořlavostí;

- použitím krytů nebo přepážek, je-li to třeba, omezujících šíření ohně uvnitř zařízení;

- použitím vhodných materiálů pro vnější kryty zařízení.

Strana 13

Mechanická a tepelná rizika

Požadavky na ochranu před těmito nebezpečími zahrnují prevenci před úrazem způsobeným vysokou teplotou částí přístupných operátorovi, zajištění mechanické stability a odolnosti zařízení a takové konstrukce, v níž je uvažována vhodná ochrana nebo blokování pohyblivých částí.

Rizika záření

Emituje-li zařízení jistý druh záření je třeba zabezpečit, aby nebyl operátor nebo pracovník technické obsluhy vystaven nepřijatelně vysoké úrovni tohoto záření.

Jedná se o záření zvukových kmitočtů, vysokofrekvenční záření, infračervené záření, viditelné a koherentní světlo s vysokou intenzitou, ultrafialové světlo, ionizující záření atd.

Chemická rizika

Příčinou zranění nebo poškození může být i styk s nebezpečnými chemikáliemi, jejich parami a kouřem. Vyžadují se ovládací prvky s příslušnými varovnými návěštími aby se, pokud to je možné, takový styk za normálních i abnormálních podmínek omezil.

Materiály

Materiály použité v konstrukci zařízení musí být vybrané a uspořádané tak, aby jejich funkce byla spolehlivá bez škodlivého působení uvolněné energie nebo úrazu elektrickým proudem a též tak, aby podstatně nepřispívaly k riziku vzniku ohně.

Strana 14

1 Všeobecně

1.1 Předmět normy, rozsah platnosti

1.1.1 Tato norma se vztahuje na zařízení informační techniky včetně elektrických kancelářských a dalších zařízení pro podobné účely s jmenovitým napětím max. 600 V.

Tato norma se též vztahuje na zařízení navržená a určená k přímému připojení na telekomunikační síť a tvořící část účastnického rozvodu bez ohledu na vlastnictví a na odpovědnost za instalaci a údržbu.

Tato norma stanoví požadavky jejichž splnění má zaručit bezpečnost operátora nebo neodborníka, kteří mohou přijít do styku se zařízením a v případech, kde je to zvlášť stanoveno, i pracovníků technické obsluhy.

Tato norma je určena k zajištění bezpečnosti instalovaného zařízení, ať se jedná o systém vzájemně propojených jednotek nebo o samostatné jednotky, jejichž způsob instalace, obsluhy a údržby je předepsán výrobcem.

Příklady zařízení, na něž se vztahuje tato norma:

- zařízení pro zpracování dat a textů, osobní počítače, zobrazovací jednotky, zařízení pro přípravu dat, koncová zařízení přenosu dat, koncová datová zařízení (např. modemy), automatické pobočkové telefonní ústředny, telefonní klíčové systémy, telefonní spojovací zařízení, zařízení na faksimile, psací stroje, kalkulátory, účtovací stroje a tabelátory, registrační pokladny, prodejní pokladny, snímače a děrovače děrné pásky, sešívačky, rozmnožovací stroje, kopírovací stroje, přístroje pro vymazávání textu, elektrická ořezávátka na tužky, zařízení pro zpracování pošty, skartaci dokumentů, manipulátory magnetické pásky, kartotéková zařízení poháněná elektromotory, diktafony, kancelářská zařízení pro čtení mikrofiší, mincovní přístroje, elektrické kresliče (plotry), přístroje pro úpravu papíru (děrování, ořezávání a třídění), stohovačky papíru, známkovací a adresovací přístroje a dálnopisy.

Výše uvedený soupis není míněn jako úplný výčet, to znamená, že tuto normu je možno vztahovat i na zařízení která v něm nejsou uvedena.

Zařízení která splňují zásadní požadavky této normy jsou považována za vyhovující pro použití v zařízeních pro řízení procesů, v automatických zkušebních zařízeních a v podobných systémech vyžadujících zařízení na zpracování informací. Tato norma ale nestanoví požadavky na výkonostní a funkční charakteristiky zařízení.

-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz