|
ČESKÁ NORMA |
|
ICS 75.080 |
|
Listopad 1995 |
|
Ropné výrobky |
ČSN 65 6065 |
|
|
|
|
Petroleum products. Determination of flash point. Abel-Pensky closed tester
Produits pétroliers. Détermination du point d'éclair. Vase clos Abel-Pensky
Mineralölezeugnisse. Bestimmung des Flammpunktes. Geschlossener Tiegel nach Abel-Pensky
Tato norma je identická s EN 57:1984 a je vydána se souhlasem
CEN
Rue de Stassart 36
B-1050 Bruxelles
Belgium.
This national standard is identical with EN 57:1984 and is published with the permission of
CEN
Rue de Stassart 36
B-1050 Bruxelles
Belgium.
Národní předmluva
Citované normy
ISO 3170 dosud nezavedena
ISO 3171 dosud nezavedena (do převzetí ISO 3170 a ISO 3171 lze použít ČSN 65 6005 Ropa a ropné výrobky. Vzorkování)
Další souvisící normy
ČSN 01 8033 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady
ČSN ISO 3534-1 Statistika. Slovník a značky. Část 1: Pravděpodobnost a obecné statistické termíny (01 0216)
ČSN ISO 3534-2 Statistika. Slovník a značky. Část 2: Statistické řízení jakosti (01 0216)
Ó Český normalizační institut, 1995
|
|
|
18377 |
Obdobné mezinárodní a zahraniční normy
DIN 51 755:1974 Prüfung von Mineralölen und anderen brennbaren Flüssigkeiten. Bestimmung des Flammpunktes im geschllossenen Tiegel nach Abel-Pensky (Zkoušení ropných olejů a ostatních hořlavých kapalin. Stanovení bodu vzplanutí ropných výrobků v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho)
NF MO7 - 036:1984 Produits pétroliers. Détermination du point d´éclair. Vase clos Abel-Pensky (Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho)
Náhrada předchozích norem
Touto normou se nahrazuje metoda A (čl. 13 až 15) včetně Přílohy 1 ČSN 65 6065 z 6. 10. 1983.
Vypracování normy
Zpracovatel: TÚPO MV, Praha, IČO 734 896, Ing. Otto Dvořák
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Emilie Škardová
|
EVROPSKÁ NORMA |
EN 57 |
|
EUROPEAN STANDARD |
Leden 1984 |
|
NORME EUROPÉENE |
|
|
EUROPÄISCHE NORM |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MDT 665.7:620.1:543:873
Deskriptory: Petroleum products, liquid fuels, measurement, flash point, tests, physical tests, testing conditions, Abel-Pensky apparatus
Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v zavřeném kelímku podle Abela-Penskyho
Petroleum products. Determination of flash point. Abel-Pensky closed tester
Produits pétroliers. Détermination du point d'éclair. Vase clos Abel-Pensky
Mineralölezeugnisse. Bestimmung des Flammpunktes. Geschlossener Tiegel nach Abel-Pensky
Tato Evropská norma byla schválena CEN 1982-06-23. Členové CEN jsou povinni plnit Vnitřní předpisy CEN, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých je třeba této evropské normě bez jakýchkoliv změn dát status národní normy.
Aktualizované seznamy těchto národních norem s jejich bibliografickými odkazy lze obdržet na vyžádání u Ústředního sekretariátu CEN nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato Evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v jakémkoliv jiném jazyku přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou tento člen zodpovídá a notifikuje ji Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného Království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN
Evropská komise pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel
Historie vzniku
Tuto evropskou normu EN 57 Ropné výrobky. Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho vypracovala pracovní skupina CEN/TC 19 Zkušební metody pro ropné výrobky, pod vedením sekretariátu Britského normalizačního institutu (BSI).
Na prvním zasedání TC 19 v lednu 1963 bylo jednomyslně odsouhlaseno předložit normu DIN 51 755 Stanovení bodu vzplanutí ropných výrobků v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho ke sjednocení v CEN.
Návrh unifikačního dokumentu (N 96) byl rozeslán v srpnu 1965 do připomínkového řízení a po přepracování na základě předložených připomínek byl přijat na 3. zasedání TC 19 v březnu 1967. Tento návrh unifikačního dokumentu však neobsahoval změny, které vznikly přepracováním základní metody podle DIN 51 755 a které byly publikovány v září 1966. Další práce na unifikačním dokumentu byly sekretariátem odložené, aby se tyto změny mohly vyhodnotit.
Sekretariát obdržel dokument Evropského hospodářského společenství, Reference L 161, předpis Rady č. 1445/72 Názvosloví zboží pro statistické účely zahraničního obchodu společenství a obchodu mezi jeho členskými státy (NIMEXE) ze dne 24. 4. 1972, který požaduje, aby se bod vzplanutí pohonných hmot, ropy a ropných výrobků, živičných výrobků a minerálních vosků stanovoval podle metody Abel-Penskyho, DIN 51 755 z 1963.
Aby byla k dispozici evropská norma zahrnující metodu Abela-Penskyho, připravil sekretariát návrh evropské normy na základě anglického překladu normy DIN 51 755 (1966), kterou vydal Německý normalizační institut (DNA), nyní Německý institut pro normalizaci (DIN). Tento návrh byl v říjnu 1972 předložen TC 19 ke schválení a revidovaný návrh, upravený podle obdržaných připomínek byl předložen sekretariátu CEN k hlasování.
Tuto evropskou normu přijaly členské státy CEN: Belgie, Dánsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švýcarsko.
1 Předmět normy a rozsah použití
Tato evropská norma popisuje metodu stanovení bodu vzplanutí ropných výrobků a jiných kapalin s bodem vzplanutí nad + 5 °C a pod + 65 °C při použití přístroje podle Abela-Penskyho. Tuto zkušební metodu lze použít také pro stanovení bodu vzplanutí pod + 5 °C. V tomto případě však lze očekávat podstatně menší shodnost, než je uvedeno v 9.3.
V některých evropských zemích je rozsah platnosti metody podle Abela-Penskyho upraven národním závazným předpisem. V těchto případech a s podmínkou, že rozsah stanovený národním předpisem leží uvnitř uvedených mezí, lze k tomuto odstavci připojit poznámku o omezeném rozsahu používání.
Tato metoda není vhodná pro viskózní nebo nehomogenní směsi či roztoky jako např. laky, barvy nebo lepidla.
Mezi jinými charakteristikami je bod vzplanutí kritériem hořlavosti hořlavých kapalin, je-li zdrojem zapálení plamen. Z tohoto důvodu umožňuje hodnotit nebezpečí těchto kapalin z hlediska jejich výbušnosti nebo hořlavosti. Zatříďovaní hořlavých kapalin do různých tříd nebezpečnosti pro účely přepravy a skladování je založeno na hodnotě jejich bodu vzplanutí.
Stanovení bodu vzplanutí umožňuje v některých případech odhalit znečistění výrobku.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz