Předmluva

1) Oficiální rozhodnutí nebo dohody IEC týkající se technických otázek zpracovaných technickými komisemi, v nichž jsou zastoupeny všechny zainteresované národní komitéty, vyjadřují v největší možné míře mezinárodní shodu v názoru na předmět, kterého se týkají.

2) Mají formu doporučení pro mezinárodní použití a v tomto smyslu jsou přijímána národními komitéty.

3) Na podporu mezinárodního sjednocení vyjadřuje IEC přání, aby všechny národní komitéty převzaly text doporučení IEC do svých národních předpisů v rozsahu, který národní podmínky dovolují. Jakýkoliv rozdíl mezi doporučením IEC a odpovídajícím národním předpisem by měl být pokud možno v národním předpise jasně vyznačen.

Úvodní údaje

Tuto normu vypracovala subkomise 45B Přístroje pro ochranu před ionizujícím zářením technické komise IEC TC 45 Přístroje jaderné techniky.

Text normy je založen na těchto dokumentech:

Úplnou informaci o hlasování pro přijetí této normy je možno nalézt ve zprávě o výsledku hlasování ve výše uvedené tabulce.

Kapitola I - Všeobecně

1 Rozsah platnosti

Tato mezinárodní norma platí pro přenosné a instalované přístroje určené k měření kermového příkonu ve vzduchu v životním prostředí v rozsahu od 30 nGy.h^-1 do 10 mGy.h^-1 záření X nebo gama o energii od 50 keV do 1,5 MeV^*). Pokud se předpokládá použití přístroje pro měření kermového příkonu ve vzduchu v okolí jaderného reaktoru produkujícího záření o energii 6 MeV, musí se stanovit odezva pro tuto energii.

Pro účely radiační ochrany tyto přístroje obsahují minimálně:

- detekční jednotku (např. ionizační komoru, GM detektor, scintilační detektor, atd.);

- měřicí jednotku včetně zobrazovací jednotky, která může být připojena pevně nebo kabelem nebo je společně s detekční jednotkou vestavěna do jednoho přístroje. Instalované zařízení může také obsahovat jednotku pro kontinuální záznam (např. grafický zapisovač, záznam na magnetickou kazetu nebo telemetrické zařízení). Požadavky této normy jsou také použitelné pro přístroje, které používají integraci ionizačního proudu, četnosti impulsů apod., pro získání střední hodnoty měřeného kermového příkonu ve vzduchu.

Pro výše uvedené přístroje stanovuje tato norma obecné vlastnosti, obecné zkušební postupy, radiometrické vlastnosti, elektrické, mechanické a bezpečnostní vlastnosti, vliv okolí na měření a také identifikační osvědčení.

Přístroji, které měří kermu ve vzduchu pomocí integrace signálu z detektoru, se bude zabývat IEC 1017-2.

Tato norma neplatí pro termoluminiscenční dozimetrické systémy nebo pro jiné pasivní integrující přístroje.

Tato norma se nezabývá měřením záření beta.

2 Předmět normy

Ozáření jednotlivců z obyvatelstva externím zářením, které je produkováno jadernými a jinými zařízeními, podléhá kontrole a podstatná část této kontroly spočívá v měření úrovní záření v životním prostředí v okolí těchto zařízení^**).

Určení kermového příkonu ve vzduchu v životním prostředí od záření X a gama je obtížné. Pozadí kermového příkonu ve vzduchu je složeno z příspěvků od přírodních zdrojů, jako jsou kosmické záření a terestriální radioaktivita, dále od umělé radioaktivity pocházející z provozu jaderných zařízení a ze spadu od zkoušek jaderných zbraní. Navíc přírodní pozadí kermy ve vzduchu se mění v čase a prostoru.

_______________

^*) Rozsah 50 keV až 1,5 MeV byl vybrán tak, aby pokryl energie nejdůležitějších přírodních a umělých radionuklidů emitujících fotonové záření, které přispívá ke kermovému příkonu ve vzduchu v životním prostředí.

^**) Požadavky stanovené v této normě se vztahují k normálnímu provozu zařízení. Pokud by měl být přístroj použitelný při mimořádných okolnostech, vztahovaly by se na přístroj také požadavky IEC 1018, zvláště pokud jde o vlastnosti při přetížení.