Tato část normy IEC 1017 definuje funkční vlastnosti pro přenosné nebo instalované integrující přístroje pro měření kermy ve vzduchu v životním prostředí. Pokud jsou požadovány jiné veličiny dávky nebo expozice pro použití k výše uvedeným účelům (např. prostorový dávkový ekvivalent), může být tato norma použita na funkční vlastnosti přístroje pro měření těchto jiných veličin. Např. pro požadavky na radiometrické parametry se použijí stejné číslicové hodnoty, ale konvenčně pravé hodnoty budou vyjádřeny pro jiné veličiny (např. prostorový dávkový ekvivalent) a ne pro kermu ve vzduchu.

V této normě se předpokládá, že pojem „kerma ve vzduchu" znamená kermu ve vzduchu v daném bodě v poli záření v životním prostředí, které smí zahrnovat rozptýlené záření, a že detektor záření má stěnu dostatečně silnou pro dosažení elektronové rovnováhy.

Tato norma platí pro přenosné a instalované přístroje určené k měření kermy ve vzduchu v životním prostředí v rozsahu od 10 nGy.h^-1 do 10 mGy.h^-1 záření X nebo gama o energii od 50 keV do 1,5 MeV²⁾ pomocí integrace signálu z detektoru, tj. integrace četnosti impulsů, ionizačního proudu apod. Tato norma neplatí pro pasívní zařízení jako jsou např. filmové dozimetry nebo TLD. Pokud se předpokládá použití přístroje pro měření kermy ve vzduchu v okolí jaderného reaktoru produkujícího záření o energii 6 MeV, musí se pro tuto energii stanovit odezva.

Pro účely radiační ochrany tyto přístroje obsahují minimálně:

- detekční jednotku (např. ionizační komoru, GM detektor, scintilační detektor, atd.);

- měřicí jednotku včetně zobrazovací jednotky, která může být připojena pevně nebo kabelem nebo je společně s detekční jednotkou vestavěna do jednoho přístroje.

Instalované zařízení smí také obsahovat jednotku pro kontinuální záznam (např. grafický zapisovač, záznam na magnetickou kazetu nebo telemetrické zařízení).

Pro výše uvedené přístroje stanovuje tato norma obecné vlastnosti, obecné zkušební postupy, radiometrické vlastnosti, elektrické, mechanické a bezpečnostní vlastnosti, klimatické podmínky a také identifikační osvědčení.

Tato norma neplatí pro měření záření beta.

1.2 Normativní odkazy

Dále uvedené normy obsahují ustanovení, která prostřednictvím odkazů v tomto textu tvoří ustanovení této normy. V době publikace byla vydání uvedených norem platná. Všechny normy podléhají revizi a strany, které se dohodly na základě této mezinárodní normy, se vyzývají k posouzení možnosti uplatnění nejnovějších vydání níže uvedených norem. Členové IEC a ISO udržují seznamy platných mezinárodních norem.

IEC 50(391):1975 Kapitola 391: Detekce a měření ionizujícího záření elektrickými prostředky (Chapter 391: Detection and measurement of ionizing radiation by eletric means)

IEC 50(392):1976 Kapitola 392: Přístroje jaderné techniky - dodatek ke kapitole 391 (Chapter 392: Nuclear instrumentation - Supplement to Chapter 391)

IEC 68-2-27:1987 Základní zkoušky vlivu vnějších činitelů prostředí, část 2-27: Zkoušky - Zkouška Ea a návod: Rázy (Basic environmental testing procedures, Part 2: Tests - Test Ea and guidance: Shock)

IEC 86:1987 Primární baterie (Primary batteries)

IEC 278:1968 Dokumentace dodávaná s elektronickými měřicími přístroji (Dokumentation to be suplied with electronic measuring apparatus)

IEC 278A:1974 První dodatek (First supplement)

IEC 293:1968 Napájecí napětí pro tranzistorové přístroje jaderné techniky (Supply voltages for tranzistorized nuclear instruments)

IEC 293A:1970 První dodatek: Stabilizované stejnosměrné napájecí zdroje - Odchylky napětí (First supplement: Stabilized d. c. power supplies - Tolerances of voltages)

IEC 359:1987 Vyjádřování vlastností elektrického a elektronického měřicího zařízení (Expresion of the performance of eletrical and eletronic measuring equipment)

_______________

²⁾ Rozsah 50 keV až 1,5 MeV byl vybrán tak, aby pokryl energie nejdůležitějších přírodních a umělých radionuklidů emitujících fotonové záření, které přispívá ke kermě ve vzduchu v životním prostředí.