Tato norma se týká metod hodnocení a identifikace izolačních soustav pro elektrická zařízení, o kterých dosud nejsou k dispozici dostatečné mezinárodní zkušenosti. Z tohoto důvodu rozhodla technická komise 63, po konzultaci s mezinárodními komitéty, že tato publikace má být vydána jako zpráva a ne jako norma, aby byla přijata větším počtem národních komitétu. Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě dohody, že tato publikace bude za nějaký čas, v blízké budoucnosti, vydána znovu jako norma, po získání dostatečných zkušeností a dosažení větší shody.

Národní komitét USA souhlasí s publikováním tohoto dokumentu jako zprávy IEC a požaduje, aby v úvodních údajích byla uvedena následující poznámka: „Národní komitét USA hlasuje negativně k tomuto dokumentu jako normě IEC, protože návrhy kódování v něm uvedené jsou nepraktické a proto nepřijatelné ve Spojených státech amerických nyní nebo v dohledné budoucnosti. Tato zpráva však obsahuje užitečné informace pro přípravu postupů funkčních zkoušek pro elektrické izolační soustavy a proto technická komise zpracuje komentáře jako směrnici pro další práci.

Britský národní komitét hlasoval proti publikaci tohoto dokumentu, protože považuje za předčasné publikovat kód bez průvodních zkušebních metod, když není možné bez jejich platností vytvořit predikci, čímž je myšleno, že kód by mohl být nesprávně použit při neexistenci schválených zkušebních metod.

Úvod

IEC 85, Doporučení pro klasifikaci materiálů pro izolaci elektrických strojů a přístrojů ve vztahu k jejich tepelné stálosti v provozu, platí od roku 1957. Tato norma se stala základem pro tepelnou klasifikaci izolačních materiálů i izolačních soustav v elektrickém zařízení. Tato norma však uznává důležitost i jiných aspektů než tepelných.

Předkládaná norma umožní technickým komisím IEC pro elektrická zařízení začít s vypracováním vyhodnocovacích a identifikačních postupů, které definitivně dovolí nahrazení IEC 85.

Tato norma proto není nezávislou normou, ale je návodem pro technické komise pro elektrická zařízení, při zpracovávání norem pro vyhodnocování a identifikaci izolačních soustav, v oblastech působností těchto komisí. Kdykoli se specifikují takovéto vyhodnocovací postupy má se náležitě zvážit skutečnost, že provozní podmínky, jiné než teplota, jsou v mnoha případech známy svým vlivem na stárnutí a konečnou poruchu izolace v provozu.

Způsob vyhodnocování izolačních soustav na základě diagramů odolnosti pro jednotlivé izolační materiály je neplatný.

Ačkoli zde předložený návrh identifikačního postupu je navržen, aby uvedl do souladu nejsložitější požadavky, lze také tento návrh, v jeho nejjednodušší podobě, použít k vyjádření pouze současného stavu, pokud jde o charakterizaci izolační soustavy. Je-li to zapotřebí, mohou zodpovědné technické komise následně rozšířit charakterizaci o úplnější definice svých izolačních soustav.

Vytvořením této publikace dokončila technická komise 63 počáteční etapu svého úkolu. Očekává se, že technické komise přijmou tento návod jako základ pro své práce týkající se izolačních soustav a brzy započnou s vypracováním všeobecných zkušebních postupů a metod analýzy údajů pro elektrická zařízení, která spadají do oblasti jejich činnosti.

Kdykoli technické komise pro elektrická zařízení připravují předpisy pro vyhodnocování a identifikaci svých izolačních soustav, informují se o publikovaných kódech spolu s odpovídajícími zkušebními a vyhodnocovacími postupy.

Technická komise 63 zvažuje doplnění práce technických komisí pro elektrická zařízení připravením dalších doplňujících dokumentů, které ve světle praktických zkušeností získaných výše uvedenými komisemi umožní dále zdokonalit principy vypracované technickou komisí 63 a uvedené v této normě.

Tato norma sestává ze tří oddílů. Oddíl první obsahuje všeobecné požadavky pro navrhovaný vyhodnocovací postup, zavádí některé obecné pojmy, popisuje filozofii na které se zakládá tento návod a uvádí některé důležité problémy a předpoklady.

Oddíl druhý obsahuje pokyny a úvahy týkající se zavedení kódů pro izolační soustavy v jednotlivých elektrických zařízeních.

Oddíl třetí se zabývá funkčními zkouškami pro stanovení schopností izolačních soustav a postupy pro vyhodnocování výsledků zkoušek nebo provozních zkušeností v termínech kódů izolačních soustav.

V příloze A je uvedeno blokové schema znázorňující funkční zkoušky a kódování izolačních soustav.

V příloze B je uveden soupis některých důležitých činitelů vlivu a zatížení relevantních pro izolaci v elektrickém zařízení.

V příloze C jsou uvedeny dva hypotetické příklady specifikací pro vyhodnocování a identifikaci jednotlivých izolačních soustav. První příklad se týká izolace masově vyráběných výrobků, zatímco druhý příklad se zabývá izolaci pro větší počet jednotlivě navrhovaného elektrického zařízení. Tyto příklady jsou záměrně nereálné.