Zdroj: www.cni.cz
ČESKÁ NORMA |
ICS 33.160.50 |
|
Únor 1996 |
ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ |
ČSN 36 8305 |
|
|
|
Sound system equipment. Part 4: Microphones
Equipements pour systèmes électroacoustiques. Quatrième partie: Microphones
Elektroakustische Geräte. Teil 4: Mikrophonen
Tato norma je identická s IEC 268-4:1972.
This standard is identical with IEC 268-4:1972.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN 36 8210 z 6. 1. 1969 včetně změny A z prosince
1971 a změny B z července 1974 a ČSN 36 8211 z října 1972 včetně změny
A z prosince 1972.
Národní předmluva
Citované normy
IEC 27-1 zavedena v ČSN IEC 27-1 Písmenné značky používané v elektrotechnice, Část 1: Všeobecně (33 0100)
IEC 225 zavedena v ČSN IEC 225 Oktávové, půloktávové a třetinooktávové pásmové filtry pro analýzu zvuků a vibrací (35 6871)
IEC 268-1 zavedena v ČSN IEC 268-1 Elektroakustická zařízení, Část 1: Všeobecně (36 8305) ISO R 354 dosud nezavedena
Vypracování normy
Zpracovatel: Ing. Milan Janata, JANATA electronics, IČO 48571580
Technická normalizační komise: TNK 87 - Audiovizuální technika
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jiří Šplíchal
Ó Český normalizační institut, 1995
|
|
18847 |
Prázdná strana!
MEZINÁRODNÍ NORMA |
IEC 268-4 |
ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ |
První vydání |
Část 4: Mikrofony |
1972-- |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Obsah |
|
strana |
|
|
|
|
Předmluva |
|
|
Úvod |
|
|
Článek |
|
|
Rozsah platnosti |
1 |
|
Předmět normy |
2 |
|
|
|
|
ODDÍL 1 - PODMÍNKY PRO SPECIFIKACI A MĚŘENÍ |
|
|
Všeobecné podmínky |
3 |
|
Všeobecně |
3.1 |
|
Jmenovité a normální pracovní podmínky |
3.2 |
|
Zvláštní podmínky |
4 |
|
Výchozí podmínky |
4.1 |
|
Zdroj zvuku |
4.2 |
|
Měrný mikrofon |
4.3 |
|
Systém pro měření napětí |
4.4 |
|
Akustické prostředí |
4.5 |
|
Metody snímání kmitočtových charakteristik |
4.6 |
|
Celková přesnost |
4.7 |
|
|
|
|
ODDÍL 2 - VLASTNOSTI, KTERÉ JE TŘEBA SPECIFIKOVAT A DOPORUČENÉ METODY MĚŘENÍ |
|
|
Popis typu (akustické chování) |
5 |
|
Princip měniče |
5.1 |
|
Typ mikrofonu |
5.2 |
|
Typ směrové charakteristiky |
5.3 |
|
Vývody a ovládací prvky |
6 |
|
Značení |
6.1 |
|
Referenční bod a osa |
7 |
|
Referenční bod |
7.1 |
|
Referenční osa |
7.2 |
|
Napájení |
8 |
|
Jmenovitý napájecí zdroj |
8.1 |
|
Elektrická impedance |
9 |
|
Vnitřní impedance |
9.1 |
|
Jmenovitá impedance |
9.2 |
|
Jmenovitá zatěžovací impedance |
9.3 |
|
|
|
|
Citlivost |
10 |
|
Všeobecně |
10.1 |
|
Citlivosti ve vztahu k akustickému prostředí |
10.2 |
|
Citlivosti ve vztahu k druhu signálu |
10.3 |
|
Výstupní napětí |
11 |
|
Všeobecně |
11.1 |
|
Jmenovité výstupní napětí |
11.2 |
|
Charakteristika |
12 |
|
Kmitočtová charakteristika |
12.1 |
|
Efektivní kmitočtový rozsah |
12.2 |
|
|
|
|
Směrové charakteristiky |
13 |
|
Směrový diagram |
13.1 |
|
Činitel předonáhodné směrovosti |
13.2 |
|
Činitel předozadní směrovosti |
13.3 |
|
Činitel poměru předonáhodné k předozadní směrovosti |
13.4 |
|
Činitel potlačení hluku |
13.5 |
|
|
|
|
Mezní údaje |
14 |
|
Maximální bezpečný špičkový akustický tlak |
14.1 |
|
Akustický tlak způsobující přetížení |
14.2 |
|
|
|
|
Šum |
15 |
|
Jmenovitá ekvivalentní hladina akustického tlaku způsobená vlastním šumem |
15.1 |
|
Okolní podmínky pro správnou činnost |
16 |
|
Rozsah atmosférického tlaku |
16.1 |
|
Rozsah okolních teplot |
16.2 |
|
Rozsah relativní vlhkosti vzduchu |
16.3 |
|
|
|
|
Vnější vlivy |
17 |
|
Všeobecně |
17.1 |
|
Ekvivalentní akustický tlak způsobený vnějším magnetickým polem síťového kmitočtu |
17.2 |
|
Ekvivalentní akustický tlak způsobený mechanickými vibracemi |
17.3 |
|
Ekvivalentní akustický tlak způsobený větrem |
17.4 |
|
Rozptylové magnetické pole |
18 |
|
Rušivé rozptylové magnetické pole |
18.1 |
|
Fyzické charakteristiky |
19 |
|
Rozměry |
19.1 |
|
Hmotnost |
19.2 |
|
Vybavení kabely |
19.3 |
|
|
|
|
ODDÍL 3 - KLASIFIKACE |
|
|
Klasifikace specifikovaných charakteristik |
20 |
|
Všeobecně |
20.1 |
|
Klasifikace |
20.2 |
Předmluva
1) Oficiální rozhodnutí nebo dohody týkající se technických otázek zpracovaných technickými komisemi, v nichž jsou zastoupeny všechny zainteresované národní komitéty, vyjadřují v největší možné míře mezinárodní shodu v názoru na předmět, kterého se týkají.
2) Mají formu doporučení pro mezinárodní použití a v tomto smyslu jsou přijímána národními komitéty.
3) Na podporu mezinárodního sjednocení vyjadřuje IEC přání, aby všechny národní komitéty převzaly text doporučení IEC do svých národních předpisů v rozsahu, který národní podmínky dovolují. Jakýkoliv rozdíl mezi doporučením IEC a odpovídajícím národním předpisem by měl být pokud možno v národním předpise vyznačen.
4) IEC nestanovila žádný postup týkající se vyznačování schválení a nenese žádnou odpovědnost za prohlášení o shodnosti předmětu s některým jejím doporučením.
Úvod
Toto doporučení bylo připraveno Subkomisí 29B Zvuková technika Technické komise IEC č. 29 Elektroakustika. Návrh byl projednáván na zasedání ve Stockholmu v roce 1964 a ve Vedbaeku v roce 1968. Jako výsledek tohoto pozdějšího zasedání byl předložen konečný návrh Národním komitétům ke schválení v šestiměsíčním termínu v únoru 1969.
Na zasedání, které se konalo v Stresa v roce 1969 bylo rozhodnuto, že do návrhu budou zahrnuty některé změny. Tyto změny byly Národním komitétům předloženy k hlasování ve dvouměsíčním termínu v září 1970.
Články 10.3.2 a 10.3.3 vztahující se na charakteristickou citlivost byly projednány odděleně na zasedání v Stresa v roce 1970 a výsledkem byl konečný návrh těchto článků, který byl předložen Národním komitétům k hlasování v šestiměsíčním termínu v listopadu 1970.
Pro přijetí výslovně hlasovaly následující země:
Austrálie, Belgie, Československo, Dánsko, Francie, Holandsko, Izrael, Itálie, Jižní Afrika, Kanada, (Republika) Korea, Maďarsko, Norsko, Německo, Rumunsko, Spojené státy americké, Spojené království, Svaz sovětských socialistických republik, Švédsko, Švýcarsko a Turecko.
1 Rozsah platnosti
Tato doporučení se týkají mikrofonů používaných v aplikacích jak profesionálních tak i neprofesionálních aplikacích.
Mikrofony by měly být chápány jako celek obsahující součásti jako jsou transformátory, předzesilovače nebo další jiné prvky tvořící nedílnou součást mikrofonu až po výstupní svorky definované výrobcem.
Pro stereofonní mikrofony jsou uvedeny údaje pro oba systémy.
2 Předmět normy
Tato publikace obsahuje doporučení vztahující se na vlastnosti, které je třeba specifikovat a na metody měření mikrofonů, jako jsou širokopásmové mikrofony, mikrofony používané běžně pro řeč nebo pro mikrofony na blízko.
Obecně jsou doporučeny takové metody měření, které se přímo vztahují k uvažovaným charakteristikám.
Tím nejsou vyloučeny jiné metody, které budou dávat ekvivalentní výsledky.
Metody pro zajištění absolutní primární kalibrace se připravují.
Zdroj: www.cni.cz