Zdroj: www.cni.cz

ICS 13. 060. 40                                                       ČESKÁ NORMA                                                      Leden 1996

Jakost vod

ODBĚR VZORKŮ Část 8: Pokyny pro odběr vzorků srážek

ČSN

ISO 5667-8

75 7051

Water quality. Sampling. Part 8: Guidance on the sampling of wet deposition

Qualité de Г eau. Echantillonnage. Partie 8: Guide général pour Г échantillonnage des dépôts humides

Wasserbeschaffenheit. Probenahme. Teil 8: Hinweise zur Probenahme von Regenwasser

Tato norma obsahuje ISO 5667-8: 1993.

Národní předmluva

Citované normy

ISO 5667-1: 1980 zavedena v ČSN EN 25667-1 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků (75 7051)

ISO 5667-2: 1991 zavedena v ČSN EN 25667-2 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků (75 7051)

ISO 5667-3: 1985 zavedena v ČSN EN 25667-3 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi (75 7051)

ISO 6107-2: 1989 zavedena v ČSN ISO 6107-2 Jakost vod. Slovník. Část 2 (75 0175)

Další souvisící normy

ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích ČSN 73 6510 Vodní hospodářství. Základní vodohospodářské názvosloví ČSN 75 0170 Vodní hospodářství. Názvosloví jakosti vod

Vypracování normy

Hydroprojekt, a. s., IČO 45274576, Ing. Jiří Dalešický

Spolupráce: RNDr. Jiří Chalupa, DrSc, konzultant, IČO 14980495

Vysoká škola chemickotechnologická, Praha, IČO 022756, Prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc.

Vodní zdroje GLS, a. s" Praha, IČO 45273171, Mgr. Alena Čapková

Český hydrometeorologický ústav, Praha, IČO 00020699, Ing. Jaroslav Šantroch, CSc.

Technická normalizační komise: TNK 104 Jakost vod

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák

© Český normalizační institut, 1995

18888


ČSN ISO 5667-8

Jakost vod

ODBĚR VZORKŮ

Část 8: Pokyny pro odběr vzorků srážek

ISO 5667-8

První vydání 1993-03-15

Obsah

Strana

1  Předmět normy....................................................................................... 4

2  Odkazy na normy..................................................................................... 4

3  Termíny a definice.................................................................................... 4

4  Stanovované složky................................................................................... 5

5  Odběrové zařízení, uchovávání a konzervace vzorků......................................................... 5

6  Způsoby odběru vzorku................................................................................ 7

7  Lokalizace odběrového místa............................................................................ 8

8  Doba a četnost odběru vzorků........................................................................... 11

9  Vyjadřování výsledků .................................................................................12

10  Operativní řízení jakosti odběru vzorků a vzorkovací protokol................................................12

11  Bezpečnostní hlediska vzorkování.......................................................................13

Příloha

A Odběr vzorků srážek..................................................................................14

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních organizací (členů ISO). Na mezinárodních normách obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této komisi. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komici (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.

Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO к hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů.

Mezinárodní norma ISO 5667-8 byla připravena technickou komisí ISO/TC 147 Jakost vod, subkomisí SC 6, Odběr vzorků (všeobecné metody).

ISO 5667 je souborem níže uvedených částí souhrnného názvu Jakost vod. Odběr vzorků:

-  část 1: Pokyny pro návrhy programu odběru vzorků

-  část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků

-  část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi

-  část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží

-  část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů

-  část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků

-  část 7: Pokyny pro odběr vzorků vody a páry v kotelnách

-  část 8: Pokyny pro odběr vzorků srážek

-  část 9: Pokyny pro odběr vzorků mořské vody

-  část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod

-  část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod

-  část 12: Pokyny pro odběr vzorků sedimentů

Příloha A tvoří nedílnou součást ISO 5667.

3


ČSN ISO 5667-8

Úvod

Tato část ISO 5667 má být užívána spolu s ISO 5667-1, ISO 5667-2 a ISO 5667-3. Používané názvosloví je v souladu s různými částmi ISO 6107. Názvosloví, které se týká odběru vzorků, je uvedeno zejména v ISO 6107-2.

1 Předmět normy

V této části ISO 5667 jsou uvedeny pokyny к návrhu programů odběru vzorků, volbě zařízení a způsobům odběru vzorků při zjišťování jakosti srážek. Netýká se měření objemu srážek.

Předmětem této části ISO 5667 není tuhý spad ani jiné formy vodních srážek jako mrholení, mlha a voda obsažená v oblaku, protože jejich měření je ještě ve stadiu výzkumu. Je však třeba poukázat na důležitost takového měření, neboť výsledky výzkumu naznačují, že v některých případech bývá jejich zátěž srovnatelná, nebo dokonce překračuje zátěž z dešťových srážek. Z toho důvodu údaje o samotných srážkách málokdy stačí к výpočtu celkového zatížení.

Hlavní cíle jsou vymezeny v 1. 1 a 1. 2.

1. 1  Kontrola lokálních emisí

Stanovení zátěže ze srážek [tj. hmotnost/(plocha. čas)] spadlých na určitý ekosystém vyžaduje údaje o emisích, transformaci a transportu znečišťujících látek z bodových nebo plošných zdrojů. Tyto údaje spolu s posuzováním relativních podílů zátěže ze vzdálených a lokálních zdrojů v kombinaci se studiem účinků znečišťujících látek na ekosystém lze využít při navrhování přijatelných emisních kontrolních předpisů.

1. 2  Dálkový transport vzduchem přenášených znečišťujících látek

Stanovení časových a prostorových změn ve složení srážek v regionálním měřítku vyžaduje, aby zvolené stanice byly reprezentativní a aby byly vzdálené od lokálních bodových nebo plošných zdrojů znečištění.

4

Zdroj: www.cni.cz