Rozsah nebezpečí, která jsou zde zahrnuta, je uveden v dalším textu normy. Kromě toho by strojní zařízení měla v patřičném rozsahu splňovat požadavky uvedené v EN 292-1 a EN 292-2 pro nebezpečí, která nejsou zahrnuta do této normy.

Tato norma sestává z několika částí. Tato Část 1 obsahuje základní požadavky. Ostatní části této normy pojednávají o požadavcích podrobněji.

Termín „chladicí zařízení", použitý v této normě, zahrnuje i tepelná čerpadla.

Tato norma se vztahuje na požadavky k zajištění bezpečnosti a na ochranu životního prostředí při projektování, navrhování, konstrukci, výrobě, instalaci, provozu, údržbě a likvidaci chladicích zařízení a jejich částí ve vztahu k lokálnímu a globálnímu životnímu prostředí; tato norma se ale nevztahuje na konečnou likvidaci chladiv.

Norma je určena k minimalizaci možných nebezpečí, která jsou vytvářena chladicími zařízeními a chladivy pro osoby, hmotné statky a životní prostředí. Tato nebezpečí jsou v podstatě přidružena k fyzikálním a chemickým charakteristikám chladiv, jakož i k tlakům a teplotám, které se vyskytují v chladicích obězích (chladicích cyklech).

Nedostatečná bezpečnostní opatření mohou mít za následek:

-  porušení některé části, nebo dokonce explozi, což může být spojeno s výskytem nebezpečím, které je vytvářeno odlétávajícími materiály;

-  únik chladiva v důsledku lomu; netěsnosti způsobené špatným projektem, špatným návrhem, nesprávným provozováním a nedostatečnou údržbou, opravou, plněním nebo likvidací;

-  hoření nebo explozi unikajícího chladiva s následným nebezpečím požáru.

Chladiva, jejich směsi a kombinace s oleji, vodou nebo jinými materiály, které se vyskytují v chladicích zařízeních, záměrně nebo neúmyslně, působí chemicky a fyzikálně na vnitřní části obklopujících materiálů;

např. v důsledku tlaku a teploty. Pokud mají škodlivé vlastnosti, mohou při úniku z chladicího zařízení ohrozit osoby, hmotné statky a životní prostředí přímo nebo nepřímo v důsledku globálních dlouhodobých účinků (ODP, GWP)^*).

Nebezpečí, která vznikají v chladicích zařízeních v důsledku stavů tlaku a teploty, jsou v podstatě způsobena současným výskytem kapalných a plynných fází. Kromě toho stav chladiva a namáhání, kterým chladivo působí na různé díly chladicích zařízení, nezávisí výhradně jenom na procesech a funkcích uvnitř daného zařízení, ale závisí taky na vnějších příčinách.

Za pozornost stojí následující nebezpečí:

a)  od přímého působení nízké teploty, např.:

-  křehkost materiálů při nízkých teplotách;

-  zmrazování kapalin v uzavřených obalech;

-  tepelná namáhání;

-  změny objemu v důsledku změny teploty;

-  zraňující účinky na osoby, které mohou být nízkými teplotami způsobeny;

b)  od nadměrně vysokého tlaku, který je způsoben např.:

-  zvýšením tlaku kondenzace v důsledku nepřiměřeného ochlazování nebo parciálního tlaku nekondenzovatelných plynů, nebo nahromaděním oleje nebo kapalného chladiva;

-  zvýšením tlaku nasycené páry v důsledku nadměrného vnějšího ohřívání např. kapalinového chladiče, nebo při odtávání vzduchového chladiče, nebo v důsledku vysoké okolní teploty při nečinnosti zařízení;

-  expanzí kapalného chladiva v uzavřeném prostoru bez přítomnosti páry v důsledku zvýšení vnější teploty;

-  požárem;

_______________

^{*)  „}ODP" a „GWP" jsou zkratky, sestavené z počátečních písmen termínů „Ozone Depletion Potential" a „Global Warming Potential" (v anglickém znění); jejich definice nejsou doposud zahrnuty ani do této normy (EN 378-1), ani do publikací, které jsou uvedeny v kapitole „2  Normativní odkazy" této normy.