Zdroj: www.cni.cz
ICS 13. 060. 40
ČESKÁ NORMA
Březen 1996
Jakost vod - Stanovení fluoridů -
Část 2: Stanovení anorganicky vázaných
celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
ČSN
ISO 10359-2
75 7430
Water quality - Determination of fluoride - Part 2: Determination of inorganically bound total fluoride after digestion and distillation
Qualité de l'eau - Dosage des fluorures - Partie 2: Dosage des fluorures totaux liés inorganiquement après digestion et distillation
Wasserbeschaffenheit - Fluorid-Bestimmung - Teil 2: Die Bestimmung des Totalgehaltes an anorganisch gebundenem Fluorid nach Digestion und Destillation
Tato norma je identická s ISO 10359-2: 1994.
Národní předmluva
Citované normy
ISO 5667-3: 1994 zavedena v ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Pokyny ke konzervaci vzorků a manipulaci s nimi (75 7051)
Souvisící ČSN
ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích
Vypracování normy
Zpracovatel: Hydroprojekt, a. s., IČO 452 74 576, Ing. Jiří Dalešický Technická normalizační komise: TNK 104 Jakost vod Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák
© Český normalizační institut, 1995
19347
ČSN ISO 10359-2
Jakost vod - Stanovení fluoridů -
Část 2: Stanovení anorganicky vázaných
celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
MDT: 13. 060. 40
Deskriptory: water, quality, chemical analysis, determination of content, fluorides, electrochemical methods
ISO 10359-2
1994-10-15 První vydání
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Na mezinárodních normách obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této komisi. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO к hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % hlasujících členů.
Mezinárodní norma ISO 10359-2 byla připravena technickou komisí ISO/TC 147 Jakost vod, subkomisí SC 2 Fyzikální, chemické a biochemické metody.
ISO 10359 se skládá ze dvou dále uvedených částí společného názvu Jakost vod. Stanovení fluoridů: Část 1: Elektrochemická metoda stanovení fluoridovou elektrodou v pitné a málo znečištěné vodě Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
Příloha A této části ISO 10359 je pouze informativní.
Úvod
Fluoridové ionty se vyskytují téměř ve všech podzemních a povrchových vodách. Jejich koncentrace závisí hlavně na hydrogeologických podmínkách a pohybuje se všeobecně pod 1 mg/l. Některé průmyslové odpadní vody obsahují větší koncentrace fluoridových iontů.
Koncentrace fluoridů závisí rovněž na druhu a koncentraci současně ve vodě přítomných kationtů jako Ca2+, Mg2+, Al3+ nebo Fe3+, které s fluoridovými ionty tvoří málo rozpustné sloučeniny popř. málo disociované komplexy. Mimo to existují stabilní komplexy fluoridů s borem.
Ke stanovení fluoridů je к dispozici několik různých metod, jejichž volba závisí na druhu řešeného problému. Jedná se o:
a) Přímé měření pomocí fluoridových iontově selektivních elektrod. Tato metoda se hodí ke stanovení fluoridů v pitné a povrchové vodě. Je uvedena v ISO 10359-1.
b) Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci s využitím potenciometrie. Tato metoda je předmětem této části ISO 10359.
1 Předmět normy
1. 1 Oblast užití
V této části ISO 10359 je specifikována metoda stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů. Metodu je možno používat u anorganicky značně znečištěných odpadních vod, které obsahují více než 0, 2 mg/l fluoridových iontů.
1. 2 Rušivé vlivy
Určité rušivě působící kationty (viz úvod) popř. bor, které mohou být přítomny při stanovení fluoridů, se odstraňují při destilaci.
3
Zdroj: www.cni.cz