Předmluva

Tato Evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 137 „Vyhodnocování zatížení pracovního místa", jejíž sekretariát zajišťuje DIN.

Této evropské normě bude nejpozději do ledna 1995 udělen status národní normy, a to buď vydáním  identického textu nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, budou zrušeny nejpozději do ledna 1995.

Ve shodě s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny uplatnit následující státy: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

0   Úvod

Národní zákony a předpisy, které jsou založeny na Evropských směrnicích, požadují posuzování možné expozice zaměstnanců chemickým látkám, které se vyskytují v ovzduší na pracovištích. Jednou možností odhadu této expozice je měřit koncentraci chemických látek v dýchací zóně zaměstnance. Postupy, kterých se používá pro taková měření (tj. měřicí postupy), musí poskytovat spolehlivé a přesvědčivé výsledky, aby při jejich porovnání se stanovenými mezními hodnotami bylo možné přijmout správné rozhodnutí, například zda je hladina expozice přijatelná nebo zda jsou nutná regulační opatření.

Vzhledem k svému významu v průběhu posuzování expozice musí měřicí postupy splňovat některé obecné požadavky, které jsou stanoveny v této Evropské normě. Specifické normy budou vypracovány pro různé typy měřicích postupů a měřicích přístrojů. K tomu patří normy pro přístroje k odběru vzorků poletavého prachu, vzorkovače na principu difuze, sorpční trubice k aktivním odběrům vzorků, detekční trubice, čerpadla k aktivnímu odběru vzorků a přístroje s přímou indikací výsledků měření. V těchto specifických normách budou uvedeny další požadavky na příslušné postupy nebo přístroje tak, aby nedošlo k nerespektování všeobecných požadavků této normy. Kde takové specifické normy neexistují, platí jen všeobecné požadavky.

Požadavky na postupy v této normě stanovené zahrnují jednoznačnost, selektivitu, celkovou nejistotu měření (kombinaci přesnosti a systematických chyb měření), nejmenší měřicí rozsah, dobu zprůměrování atd. Tyto požadavky by v ideálním případě měly platit také za podmínek prostředí, které se vyskytují na pracovištích. Vzhledem k velkému variačnímu rozpětí těchto podmínek prostředí však požadavky této Evropské normy na měřicí postupy musí být splněny jen za předepsaných laboratorních podmínek.

Pro některá pracoviště může být nezbytné, aby požadavky na měřicí postupy platily pro měřicí postupy zahrnující větší rozpětí vlivů prostředí. Toto se musí rozhodovat případ od případu a nemůže to být zahrnuto v této všeobecné normě.