Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních organizací (členů ISO). Na mezinárodních normách obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této komisi zastoupen. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázalo pracovní styk.

Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování před jejich přijetím Radou ISO jako mezinárodní normy. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % hlasujících členů.

Mezinárodní norma ISO 12777-1 byla připravena Technickou komisí ISO/TC 51, Palety pro metodu manipulace s materiálem jednotkovými náklady.

ISO 12777 se skládá z následujících částí pod všeobecný názvem Metody zkoušení paletových spojů:

-  Část 1: Stanovení odolnosti paletových hřebíků a spon proti ohybu

-  Část 2: Zkoušení hřebíků a spon na odpor proti vytažení a protažení hlavičky

-  Část 3: Stanovení pevnosti v ohybu

Úvod

V roce 1988 technický výbor ISO/TC 51 požádal pracovní skupinu ISO/TC 51/WG 2 aby vypracovala normalizované zkušební metody pro paletové spoje. V průběhu počátečních schůzí WG 2 se jasně ukázalo, že nedostatek Mezinárodních norem pro zkoušení hřebíků znamená, že spojovací součásti (což jsou základní prvky paletových spojů) nelze natolik dostatečně charakterizovat, aby to umožnilo nějaký významný pokrok zkoušení celých spojů. Ačkoliv již zásady pro zkoušení hřebíků existovaly anebo byly částečně vypracovány, došla WG 2 k názoru, že v nějaké praktické situaci, kde se požadují přiměřeně přesné a rychle dostupné údaje o pevnosti hřebíků buď pro účely řízení jakosti nebo porovnání jejich jakosti, vyhovují obě stávající komerční zařízení na zkoušení hřebíků, anebo jedno z nich, potřebám výrobců palet lépe, stejně jako zkušebnám palet a výrobcům hřebíků.

Práce, kterou WG 2 vykonala předtím, vedla výrobce obou zkušebních strojů k úpravám konstrukce, jež vedly ke zvýšení jejich přesnosti. V listopadu 1990 jmenovala WG 2 čtyřčlennou skupinu jen za účelem hodnocení těchto strojů. Toto hodnocení, prováděné ve spolupráci s výrobci/zástupci každé z obou zkoušeček hřebíků ukázalo, že oba stroje odpovídají jak požadavkům kladeným na zkušební stroje, tak i zásadám zkoušení hřebíků.

Příznivý vzájemný vztah mezi mezí pevnosti oceli v tahu a výsledky zkoušek ohybu hřebíků mizí, jakmile se dříky hřebíků tvarově profilují válcováním. Odolnost hřebíků v ohybu je však pro jejich užitné vlastnosti rozhodující a to je důvod, proč je zkouška odolnosti těchto hřebíků doporučenou metodou pro technické podmínky paletových hřebíků a spon.

Je třeba, aby uživatelé nepředpisovali automaticky pro konstrukci palet nejvyšší jakostní třídu hřebíků, stejně jako automaticky nepředpisují nejpevnější dostupný druh dřeva. Obecně řečeno, použití