podmínky opakovatelnosti a reprodukovatelnosti extrémní případy shodnosti; první popisuje nejmenší a druhý největší variabilitu výsledků. Lze si rovněž představit další podmínky mezi těmito extrémy, kdy se jeden nebo více z faktorů a) až f) může měnit a tyto mezilehlé podmínky se za určitých vymezených okolností používají.

Shodnost se obvykle vyjadřuje pomocí směrodatných odchylek.

0.5   Tato část ISO 5725 se zaměřuje na mezilehlé míry shodnosti metody měření. Tyto míry se nazývají mezilehlé, protože jejich velikost leží mezi dvěma extrémními mírami shodnosti metody měření, totiž mezi směrodatnými odchylkami opakovatelnosti a reprodukovatelnosti.

Jako ilustraci potřebnosti takovýchto mezilehlých měr shodnosti lze uvažovat činnost moderní laboratoře zapojené do výrobního závodu s třísměnným provozem, kde měření provádějí různí operátoři s různým zařízením. Tvoří tedy operátoři a zařízení některé z faktorů, které přispívají k variabilitě výsledků zkoušek. Při posuzování shodnosti metody měření je třeba vzít tyto faktory v úvahu.

0.6   Mezilehlé míry shodnosti definované v této části ISO 5725 jsou především užitečné, jestliže je jejich odhad součástí postupu, který směřuje k vývoji, normalizaci nebo dohledu nad používáním metody měření uvnitř laboratoře. Tyto míry lze rovněž odhadnout ve zvláště navržené mezilaboratorní studii, pak ale jejich interpretace a užití vyžaduje opatrnost z důvodů uvedených v 1.3 a 9.1.

0.7   Dále jsou uvedeny čtyři faktory, které nejčastěji ovlivňují shodnost.

a)  Čas: zda je časový interval mezi po sobě jdoucími měřeními dlouhý či krátký.

b)  Kalibrace: zda je či není na tomtéž zařízení prováděna rekalibrace mezi po sobě následujícími skupinami měření.

c)  Operátor: zda po sobě jdoucí měření provádí tentýž operátor či zda je provádějí různí operátoři.

d)  Zařízení: zda se při měření používá téhož či odlišného zařízení (nebo zda se používají chemická činidla z týchž nebo z odlišných dávek).

0.8   Aby se vzaly v úvahu změny podmínek měření (čas, kalibrace, operátor a zařízení) uvnitř laboratoře, je tudíž výhodné zavést následující mezilehlé podmínky shodnosti s M různými faktory (M = 1, 2, 3 nebo 4).

a)  M = 1: pouze jeden ze čtyř uvedených faktorů je různý;

b)  M = 2: dva ze čtyř uvedených faktorů jsou různé;

c)  M = 3: tři ze čtyř uvedených faktorů jsou různé;

d)  M = 4: všechny čtyři faktory jsou různé.

Různé mezilehlé podmínky shodnosti vedou k různým mezilehlým směrodatným odchylkám shodnosti označovaným s_I(), přičemž uvnitř závorek se uvedou zkratky určitých podmínek. Tak například s_I(TO) je mezilehlá směrodatná odchylka shodnosti s rozdílnými časy (T) a operátory (O).

0.9   Pro měření při mezilehlých podmínkách shodnosti je rozdílný jeden nebo více faktorů uvedených v 0.7. Při podmínkách opakovatelnosti se předpokládá konstantnost těchto faktorů.

Směrodatná odchylka výsledků zkoušek získaných za podmínek opakovatelnosti je obecně menší než směrodatná odchylka výsledků zkoušek získaných při mezilehlých podmínkách shodnosti. Při chemické analýze může obecně být směrodatná odchylka při mezilehlých podmínkách shodnosti dvakrát až třikrát větší, než směrodatná odchylka při podmínkách opakovatelnosti. Neměla by ovšem převýšit směrodatnou odchylku reprodukovatelnosti.

Jako příklad lze uvést, že při stanovení obsahu mědi v měděné rudě ukázal experiment zúčastněných 35 laboratoří, že směrodatná odchylka při mezilehlých podmínkách shodnosti s jedním rozdílným faktorem (tentýž operátor a totéž zařízení, ale rozdílný čas) byla 1,5 krát větší než směrodatná odchylka při podmínkách opakovatelnosti a to pro obě metody, kterými byly elektrolytická gravimetrie a titrace pomocí Na₂S₂O₃.

1   Předmět normy

1.1   Tato část ISO 5725 stanovuje čtyři mezilehlé míry shodnosti prostřednictvím změn podmínek pozorování (čas, kalibrace, operátor a zařízení) uvnitř laboratoře. Tyto mezilehlé míry lze stanovit pomocí experimentu uvnitř určité laboratoře nebo pomocí mezilaboratorního experimentu.