Předmluva

Text mezinárodní normy ISO 10528 byl připraven technickou komisí ISO/TC 38 „Textil" ve spolupráci s CEN/TC 248 „Textilie a textilní výrobky". Byl předložen k paralelnímu hlasování a byl schválen 1995-04-05 jako evropská norma.

Této evropské normě bude nejpozději do prosince 1995 udělen status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, budou zrušeny nejpozději do prosince 1995.

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC musí tuto evropskou normu převzít následující země: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Oznámení o schválení

Text mezinárodní normy ISO 10528:1995 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv změn.

POZNÁMKA - Normativní odkazy na mezinárodní publikace jsou uvedeny v seznamu přílohy ZA (normativní).

Úvod

Metody uvedené v této normě simulují účinek komerčních pracích postupů s použitím měkké vody. U stanovených praček se všeobecně jedná o typ s horizontálním bubnem s vratným chodem, které se nyní používají v laboratořích, značně se lišící kapacitou, rychlostí otáčení a způsoby ovládání hladiny kapaliny a teploty.

Alternativní postupy pro hodnocení účinku domácího praní s použitím tvrdé vody na hořlavost plošných textilií jsou stanoveny v ISO/DIS 12138 „Textilie - Postupy domácího praní plošných textilií před zkoušením hořlavosti".

Tyto postupy jsou založeny na použití obvyklých poměrů lázně 5 : 1 pro praní a 9 : 1 pro máchání, které jsou na spodní hranici rozsahu, běžně používaného při praní. Z praktických důvodů se stanoví bez přítomnosti náplně. Během praní se přidává další voda, ale její množství se mění podle použitého typu stroje a nemůže se ovládat.

Stanovená teplota praní (75 ± 3) ^oC se prokázala jako dostačující pro desinfekci nemocničního prádla. Použití vyšších teplot nezpůsobí žádné výrazné zlepšení čistícího efektu. Některé textilie nemusí být pro praní při této teplotě vhodné z důvodu srážení nebo jiných faktorů. Pro plošné textilie, u kterých dochází při této teplotě ke změně rozměrů nebo k jiným změnám, se doporučuje alternativní postup při teplotě praní (40 ± 3) ^oC.

Pračky se liší mechanickým účinkem praní a dobou potřebnou pro zahřátí na teplotu praní. Kromě toho je také těžké ovládat teplotu přiváděné vody. Pro standardní postupy praní je stanovena doba 30 min vratného chodu během zahřívání a praní. To je delší než je v praxi obvyklé, ale vyrovnávájí se nekontrolovatelné odchylky různých strojů a zajistí se, že zkouška je přísnější než při praktickém používání. Pro eliminaci odchylek doby zahřívání na teplotu praní se pračka neuvede do vratného chodu pokud není dosažena teplota (40 ± 3) ^oC. To umožňuje měnit teplotu přiváděné vody bez ovlivnění doby chodu bubnu.

Při mezilaboratorních zkouškách s těmito postupy, provedených ISO/TC 38/SC 2/WG 6 v roce 1989 se zjistilo, že tento postup umožňuje rozlišovat mezi nehořlavými úpravami s vyšší a nižší odolností vůči praní. Také se zjistilo, že postupy pro zkoušení hořlavosti (ISO 6941:1984 „Plošné textilie - Hořlavost - Měření rychlosti šíření plamene svisle umístěných vzorků") dávají větší rozdíly než tyto prací postupy, provedou-li se oba postupy za sebou.