Deutsches Institut für Normung e.V. (DIN)

Burggrafenstrasse 6

D - 10787 Berlin

tel: (+49) 30 - 26 01 - 25 01

fax: (+49) 30 - 26 01 - 12 31

nebo národní normalizační organizaci.

NÁRODNÍ APLIKAČNÍ DOKUMENTY

(13)  Se zřetelem k odpovědnosti úřadů členských zemí za bezpečnost, zdraví a další skutečnosti, na které se vztahují základní požadavky Směrnice pro stavební výrobky (CPD), jsou některé parametry dimenzování v této ENV uvedeny směrnými hodnotami, označenými [_{_____}] ("rámečkové hodnoty"). Úřady členských států stanoví pro tyto parametry dimenzování konečné hodnoty.

(14)  V době vydání této předběžné normy nemusí být ještě dostupné některé Evropské a mezinárodní doplňkové normy. Předpokládá se proto, že každý členský stát nebo jeho normalizační organizace vydá národní aplikační dokument (NAD), v němž budou uvedeny konečné hodnoty parametrů dimenzování, odpovídající doplňkové normy a další národní směrnice pro používání této předběžné normy.

(15)  Použití této předběžné normy je vázáno na současné použití NAD platného ve státě, kde bude umístěn uvažovaný pozemní nebo inženýrský stavební objekt.

SPECIFICKÉ PROBLÉMY TÉTO PŘEDBĚŽNÉ NORMY

(16)  Rozsah platnosti Eurokódu 2 je definován v 1.1.1 ENV 1992-1-1 a rozsah platnosti této části Eurokódu 2 je definován v 1.1.2. Další plánované části Eurokódu 2 jsou uvedeny v 1.1.3 ENV 1992-1-1; tyto části se vztahují na speciální technologie, popř. způsoby použití betonových konstrukcí, a budou doplňovat tuto část.

(17)  Při použití této předběžné normy v praxi je třeba brát zvláštní zřetel na základní předpoklady uvedené v 1.3 ENV 1992-1-1.

(18)  Sedm kapitol této předběžné normy je doplněno čtyřmi dodatky, jež mají stejnou závaznost jako kapitoly, ke kterým se vztahují. Do těchto dodatků byly přemístěny z hlavního textu kvůli přehlednosti některé podrobnější zásady, popř. aplikační pravidla, potřebné ve zvláštních případech.

(19)  Jak je uvedeno v paragrafu (14) této předmluvy, je nutno přihlížet k Národním aplikačním dokumentům uvádějícím podrobnosti o doplňkových normách, jež se mají používat. Pokud jde o tuto část Eurokódu 2, je nutno věnovat pozornost zejména schválené předběžné normě ENV 206 (Beton - vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení) a také požadavkům na zajištění trvanlivosti uvedeným ve 4.1 této předběžné normy.

(20)  Ustanovení této předběžné normy jsou založena na Vzorovém předpisu CEB z roku 1978 a na dalších, novějších dokumentech CEB a FIP.

(21)  Při zpracování této předběžné normy byly připraveny podkladové materiály obsahující výklad a zdůvodnění některých jejích ustanovení.

Strana 8

---

Pro ENV 1992-1-6 platí následující doplňkové články:

 

(22)  Tato část 1-6 Eurokódu 2 doplňuje ENV 1992-1-1 se zvláštním ohledem na konstrukce z prostého betonu.

 

(23)  Systém a struktura této části 1-6 odpovídá ENV 1992-1-1. Část 1-6 obsahuje zásady a aplikační pravidla specifická pro konstrukce z prostého betonu.

 

(24)  Pokud jednotlivé podčlánky ENV 1992-1-1 nejsou v této ENV 1992-1-6 uvedeny, použijí se v jednotlivých případech, pokud je to účelné.

 

Některé zásady nebo aplikační pravidla ENV 1992-1-1 jsou v této části upraveny nebo nahrazeny; v takových případech původní text neplatí.

Upravené nebo nahrazené zásady a aplikační pravidla ENV 1992-1-1 jsou označeny původním číslem zvětšeným o 100. Přidané zásady a aplikační pravidla jsou označeny číslem následujícím po posledním číslu v ENV 1992-1-1 zvětšeném o 100.

Předmět, který není pojednán v ENV 1992-1-1, je uveden v této části v novém podčlánku. Číslo takového podčlánku následuje za nejvhodnějším číslem článku ENV 1992-1-1.

 

(25)  Číslování rovnic, obrázků, poznámek a tabulek v této části vychází ze stejných zásad jako číslování článků uvedené v paragrafu (24).

Strana 9

---

1 ÚVOD

 

Oddíl 1 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

1.1  ROZSAH PLATNOSTI

 

1.1.2  ROZSAH PLATNOSTI ČÁSTI 1-6 EUROKÓDU 2

 

Náhrada zásady P(1):

 

P(101)  Část 1-6 ENV 1992 uvádí doplňující pravidla k obecným pravidlům daným v ENV 1992-1-1 pro navrhování konstrukčních prvků pozemních a inženýrských staveb zhotovených z prostého betonu s hutným kamenivem definovaným v ENV 206 (pro doplňkové části pojednávající o dalších metodách výstavby, materiálech a druzích konstrukcí viz 1.1.3 části 1-1).

Doplněk za zásadu P(5):

  (106) Tato část 1-6 platí pro prvky, u nichž lze zanedbat účinek dynamických zatížení. Takovými prvky jsou například:

- prvky z prostého betonu namáhané převážně tlakem, který není vyvozen předpětím (např. stěny, sloupy, oblouky a tunelové ostění);

- základové pásy a patky z prostého betonu;

- opěrné zdi z prostého betonu.

 

P(107)  Tato část 1-6 může být použita také pro prvky vyrobené z hutného betonu s pórovitým kamenivem podle ENV 1994-1-4 a dále pro betonové dílce a montované konstrukce, pro něž platí ENV 1991-1-3. V těchto případech se musí návrhová pravidla přiměřeně upravit.

 

P(108)  Tato část 1-6 nevylučuje použití betonářské výztuže potřebné k zajištění požadavků použitelnosti popř. trvanlivosti a vyztužení některých částí prvků. Tato výztuž se může uvažovat při posouzení místních mezních stavů únosnosti a také při kontrole mezních stavů použitelnosti.

    (109) Příkladem takové výztuže je styková výztuž v hlavě stěny k zamezení jejího štěpení nebo kotevní výztuž sloupů v základech.

 

P(110)  Prostý prefabrikovaný beton musí navíc splňovat ustanovení ENV 1992-1-3. Pro hutný beton s pórovitým kamenivem platí ENV 1992-1-4.

 

1.4  DEFINICE

 

1.4.2  SPECIÁLNÍ NÁZVY POUŽÍVANÉ V ČÁSTI 1-6 EUROKÓDU 2

 

Náhrada zásady P(1) a P(2):

 

P(101)     Prvek z prostého betonu: konstrukční betonový prvek nevyztužený nebo s výztuží menší, než je minimální množství výztuže uvedené v 5.4 „Prvky konstrukce" ENV 1992-1-1.

 

1.7  SPECIÁLNÍ ZNAČKY POUŽÍVANÉ V ČÁSTI 1-6 EUROKÓDU 2

 

1.7.2  LATINSKÁ PÍSMENA VELKÁ

 

Doplněk:

Strana 10

---

A_c,eff     účinná poloha průřezu (4.3.1.2 (107))

I_y, I_z      moment setrvačnosti průřezu vztažený k ose y, popř. z

N_Rd       návrhová normálová síla na mezi únosnosti

 

1.7.3  LATINSKÁ PÍSMENA MALÁ

 

Doplněk:

 

a      vyložení stupně základové patky od líce sloupu

e_a          doplňková výstřednost vystihující účinky geometrických imperfekcí

e₀          výstřednost prvního řádu

e_y, e_z   složky výstřednosti e ve směru osy y, popř. z

e_tot       celková výstřednost

f_ctd        návrhová hodnota pevnosti betonu v tahu

h_F         výška stupně základové patky

h_W       celková tloušťka stěny

i       poloměr setrvačnosti

l_h           vodorovná délka stěny mezi svislým upnutím (obrázek 4.135)

l_ht         vodorovná délka příčné stěny zajišťující uvažovanou stěnu

l_W        světlá výška stěny (obrázek 4.135)

l₀          účinná délka tlačeného prvku

 

1.7.4      ŘECKÁ PÍSMENA

 

           Doplněk:

 

a     redukční součinitel vystihující vliv dlouhodobého zatížení na pevnost betonu v tlaku

b     součinitel účinné výšky: b = l₀ / l_W

g_n         doplňkový dílčí součinitel spolehlivosti pro beton

l     štíhlostní poměr: l = l₀ / i

s_cm     průměrné napětí betonu v tlaku

s_ct       napětí betonu v tahu

s_gd      návrhová hodnota tlaku na zeminu

s_Sd      návrhová hodnota normálového napětí

Strana 11

---

t_Sd       návrhová hodnota smykového napětí

 

2  ZÁSADY NÁVRHU

 

Oddíl 2 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

2.3  POŽADAVKY NÁVRHU

 

2.3.3  DÍLČÍ SOUČINITELE SPOLEHLIVOSTI PRO MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI

 

2.3.3.2  Dílčí součinitel spolehlivosti materiálů

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (6):

 

P(107) Vzhledem k mechanickým vlastnostem prostého betonu musí být dílčí součinitele spolehlivosti betonu v tlaku i v tahu vynásobeny součinitelem g_n.

    (108) Doporučuje se vynásobit dílčí součinitele spolehlivosti betonu g_c uvedené v tabulce 2.3 ENV 1992-1-1 hodnotami g_n = [1,2] ¹) pro tlak a g_n = [1,2] ¹) pro tah, takže:

               pro základní kombinace zatížení:             g_c = [1,80] ¹) pro tlak a

                                                                            g_c = [1,80] ¹)

               pro tah pro nehodovou návrhovou situaci:   g_c = [1,56] ¹) pro tlak a 

               (s výjimkou situace při zemětřesení):        g_c = [1,56] ¹) pro tah

 

2.5  VÝPOČET KONSTRUKCE

 

2.5.3  METODY VÝPOČTU

 

2.5.3.2  Druhy výpočtů účinků zatížení

 

2.5.3.2.2  Mezní stavy únosnosti

 

Článek 2.5.3.2.2 v ENV 1992-1-1 se nahrazuje takto:

 

P(101)  Vzhledem k tomu, že prvky z prostého betonu mají omezenou schopnost přetváření, nesmí se použít lineární výpočet přihlížející k redistribuci silových účinků zatížení, nebo plasticitní výpočet (např. výpočet bez ověření přetvárnosti), pokud použití takového způsobu výpočtu nemůže být zdůvodněno.

    (102) Výpočet může být založen na nelineární nebo lineární teorii pružnosti. U nelineárního výpočtu (např. při použití teorie lomové mechaniky) je třeba ověřit přetvárné schopnosti konstrukce.

 

3  VLASTNOSTI MATERIÁLŮ

 

Oddíl 3 ENV 1992-1-1 platí podle povahy vyšetřovaného případu.

 

4  NÁVRH PRŮŘEZŮ A PRVKŮ

 

Oddíl 4 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

_______________

¹) Národní poznámka - Hodnota v ČR se nemění.

Strana 12

---

 

4.2  NÁVRHOVÉ ÚDAJE

 

4.2.1  BETON

 

4.2.1.1  Všeobecně

 

Doplněk za zásadou (6):

 

P(107)  Při výpočtu návrhové únosnosti prvků z prostého betonu se používají stejné pevnostní a přetvárné charakteristiky platné pro vyztužený beton.

    (108) Pokud se uvažují tahová napětí v betonu (viz 4.3.2.1), může se pracovní diagram uvedený v 4.2.1.3.3 ENV 1992-1-1 rozšířit do oblasti tahových napětí až k návrhové (výpočtové) pevnosti

 

f_ctd = f_ctk,0,05 / g_c                                                                                                                                                                                                          (4.184)

 

    (109) Metody lomové mechaniky lze použít, pokud se dá prokázat, že vedou k požadované úrovni bezpečnosti.

 

4.3  MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI

 

4.3.1  MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI PŘI NAMÁHÁNÍ OHYBEM A OSOVOU SILOU

 

4.3.1.2  Návrhová únosnost při namáhání ohybem a osovou silou

 

Doplněk zásady P(1):

 

P(101)     Zásada P(1) ENV 1992-1-1, odstavce (i), (vii) a (viii) použijí se též pro prostý beton. Odstavce  (ii), (v) a (vi) nejsou pro   prostý beton důležité. Odstavce (iii) a (iv) se mění takto:

              (iii) V obecném případě se k pevnosti betonu v tahu nepřihlíží.

              (iv)  Napětí tlačeného betonu se určí z návrhového pracovního diagramu buď podle obrázku 4.2, 4.3, popř. 4.4 v

              ENV 1992-1-1.

              Aplikační pravidla (3) až (7) se nahrazují takto:

 

P(103)    Je nutné prokázat rovnováhu vnitřních sil a momentů se silami a momenty vyvozenými vnějším zatížením, a/nebo vynuceným přetvořením. Možné nejistoty polohy výslednice napětí se musí vystihnout vhodným způsobem.

   (104) Při vyšetřování stěn s náležitým konstrukčním uspořádáním a s náležitým ošetřováním betonu lze účinky vynucených přetvoření od teploty a smršťování zanedbat.

   (105) Pravidlo (6) ve 4.3.1.2 ENV 1992-1-1 pro navrhování prvků z prostého betonu neplatí.

 

P(106)    Ve výpočtu se musí přihlédnout k otvorům, drážkám, popř. vybráním, která mohou mít významný vliv na stav napjatosti.

   (107) V průřezu prvku z prostého betonu, ve kterém působí v bodě G podélná normálová síla N_sd s výstřednostmi e_y a e_z vztaženými k těžišti O průřezu neporušeného trhlinami o ploše A_c (obrázek 4.134), lze v části průřezu, považované za účinnou plochu průřezu A_c,eff, předpokládat rovnoměrně rozdělené napětí. Zbývající část průřezu se považuje za neúčinnou. Výsledná výstřednost e má, pokud je to významné, zahrnovat účinky druhého řádu a geometrické imperfekce (viz 4.3.5.6).

Strana 13

---

V obecném případě je účinná plocha průřezu A_c,eff vymezena přímkou protínající průřez prvku tak, že A_c,eff má těžiště v bodě G. Účinnou plochu průřezu lze zjednodušeně uvažovat rovnou ploše obdélníku

 

A_{c, eff} = 2 a_z . 2 a_y                                                                                                                                                                                                  (4.185)

 

kde:

2 a_z, 2 a_y jsou strany myšleného obdélníku rovnoběžné s osami z, popř. y.

 

    (108) Pokud je obtížné určení účinného průřezu, lze tento průřez přibližně nahradit jakýmkoliv účinným průřezem vepsaným do průřezu A_c tak, aby se jeho těžiště shodovalo s bodem G (viz obrázek 4.134).

    (109) Návrhová podélná tlaková síla na mezi únosnosti N_Rd je dána vztahem

 

N_Rd = -a. f_cd . A_c,eff                                                                                                                                                                                                (4.186)

 

kde

a    je redukční součinitel vystihující dlouhodobé účinky podle 4.2.1.3.3,b), (11) ENV 1992-1-1

A_cl,eff      účinná plocha průřezu.

 

    (110) Pokud se nepoužije přesnější řešení, může se návrhová únosnost N_Rd obdélníkového průřezu s jednoosou výstředností e ve směru h_W stanovit ze vztahu

 

N_Rd = -a. f_cd . b. h_W . (1 - 2e/h_W)                                                                             (4.187)

 

kde

b     je celková šířka průřezu

h_W             celková výška průřezu

e         výstřednost N_Sd ve směru h_W.

 

 

Obrázek 4.134 -  Účinná plocha průřezu A_c,eff při dvojosé výstřednosti; podélná síla N_sd působí v bodě G, těžiště průřezu neporušeného trhlinami je v bodě O

                           a) geometrie a označení pro průřez neporušený trhlinami

                           b) účinná plocha průřezu A_c,eff           

Strana 14

---

 

4.3.1.3    Místní porušení

 

Náhrada článku 4.3.1.3 ENV 1992-1-1:

 

p(101)  Pokud se neučiní opatření proti místnímu porušení tahem, musí se výstřednost podélné síly N_Sd omezit přiměřenou hodnotou.

 

4.3.2  SMYK

 

4.3.2.1  Všeobecně

 

Náhrada článku 4.3.2.1 ENV 1992-1-1:

 

P(101)  V mezním stavu únosnosti ve smyku lze u prvků z prostého betonu počítat s pevností betonu v tahu za předpokladu, že lze buď výpočtem nebo na základě zkušeností vyloučit možnost křehkého porušení a zajistit přiměřená únosnost.

    (102) U prvků z prostého betonu namáhaných kombinací smyku, ohybu a podélné síly je třeba ověřit splnění podmínky

 

 

kde

t_Sd   návrhová hmota smykového napětí

s_cm   průměrné napětí betonu v tlaku

f_ctd = f_{ctk 0,05} / g_c, s hodnotou g_c podle 2.3.3.2 v této části

h  redukční součinitel; obvykle lze uvažovat h = [1,0] ¹).

 

V závislosti na skutečném stavu napjatosti se t_Sd vypočte pro průřez neporušený trhlinami anebo, pokud trhliny vznikají, pro účinnou plochu průřezu A_c,eff (viz 4.3.1.2).

 

    (103) Betonový prvek se považuje za neporušený trhlinami v mezním stavu únosnosti, pokud je plně tlačený, nebo pokud hlavní tahové napětí betonu s_ct1 nepřestoupí hodnotu f_ctd = f_{ctk 0,05} / g_c; hodnota f_{ctk 0,05} se určí podle tabulky 3.1 ENV 1992-1-1 a g_c podle 2.3.3.2 této části.

 

4.3.3      KROUCENÍ

 

4.3.3.1    Prosté kroucení

 

Náhrada aplikačních pravidel (2) a (3), zásady P(4) a aplikačních pravidel (5) a (9) ENV 1992-1-1:

 

P(102)  Článek 4.3.2.1 této ENV 1992-1-6 platí analogicky pro kroucení.

 

P(103)  Prvky porušené trhlinami se nesmí považovat za odolné v kroucení, pokud jejich potřebnou únosnost v kroucení nelze prokázat.

 

_______________

¹) Národní poznámka - Hodnota v ČR se nemění.

Strana 15

---

 

4.3.3.2  Kombinace účinků zatížení

 

4.3.3.2.1  Obecné řešení

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (4):

 

P(105)  Článek 4.3.2.1 této ENV 1992-1-6 platí analogicky pro kombinaci kroutícího momentu s posouvajícími silami.

 

4.3.5  MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI VYVOLANÉ PŘETVOŘENÍM KONSTRUKCE (VYBOČENÍM)

 

4.3.5.3  Zatřídění prvků a konstrukcí

 

4.3.5.3.5  Štíhlost osamělých sloupů a stěn

 

Doplněk za aplikačními pravidly (1) a (2) ENV 1992-1-1:

 

    (103) Štíhlost osamělých sloupů nebo stěn se určí ze vztahu

 

l = l₀ / i                                                                                                              (4.189)

 

kde

i    minimální poloměr setrvačnosti

l₀    účinná délka prvku, kterou lze uvažovat vztahem

 

l₀ = b. l_W                                                                                                                                                                                                                         (4.190)

 

kde

l_W    světlá výška prvku

b    součinitel závislý na podmínkách podepření; pro sloupy lze obecně předpokládat b = 1,0, pro konzolové sloupy nebo stěny b = 2,0; pro ostatní stěny je hodnota b uvedena v obrázku 4.135.

Strana 16

---

 

Obrázek 4.135 - Součinitel b  pro stanovení účinné výšky l₀ stěn

 

V obrázku 4.135 se předpokládá, že stěna nemá otvory o výšce větší než [1/3] ¹) výšky stěny l_W nebo jejichž plocha přesahuje [1/10] ¹) plochy stěny. U stěn uložených po třech nebo čtyřech stranách s otvory, které nesplňují uvedená omezení, uvažují se části mezi otvory jako uložené pouze po dvou stranách a podle toho se dimenzují.

    (104) Pokud je únosnost v příčném směru ovlivněna drážkami nebo vybráními, je třeba hodnoty b přiměřeně zvětšit.

    (105) Příčné stěny se mohou považovat ze ztužující, pokud

 

_______________

¹) Národní poznámka - Hodnota v ČR se nemění.

Strana 17

---

- jejich celková tloušťka není menší než [0,5] ¹) h_W, kde h_W je celková tloušťka podporované stěny.

- mají stejnou výšku l_W jako ztužovaná stěna;

- jejich délka l_ht je nejméně rovna l_W / [5] ¹), kde l_W je světlá výška ztužované stěny;

- v rozsahu délky l_ht nemá příčná stěna otvory.

    (106) U stěn podporovaných podél dvou stran, které jsou v hlavě i patě tuze spojeny monolitickým betonem a výztuží tak, že mohou plně zachycovat okrajové momenty, lze předpokládat

 

b = 0,85, pokud l_W < l_h                                                                                                                                                                                 (4.191)

 

    (107) Štíhlost osamělých sloupů nebo stěn z monolitického prostého betonu nemá obvykle přestoupit hodnotu l = [86] ¹) (např. l_W / h_W = 25). Sloupy se považují za štíhlé bez ohledu na hodnotu štíhlosti l. Tlačené prvky se štíhlostí l_W / h_W < 2,5 se však obvykle nemusí vyšetřovat na účinky druhého řádu.

 

4.3.5.6  Zjednodušená metoda návrhu pro stěny a osamělé sloupy

 

Náhrada článku 4.3.5.6.3:

 

    (101) Pokud se nepoužije přesnější řešení, lze návrhovou hodnotu normálové síly na mezi únosnosti štíhlého sloupu nebo stěny z prostého betonu stanovit přibližně ze vztahu

 

N_Rd = - b. h_W . a. f_cd . F                                                                                         (4.192)

 

kde

N_Rd   návrhová tlaková síla na mezi únosnosti průřezu

b     celková šířka průřezu

h_W    celková tloušťka průřezu

a     redukční součinitel vyjadřující dlouhodobé účinky podle 4.2.1.3.3, b)  (11) ENV 1992-1-1

 

Funkce F vyjadřují účinky druhého řádu na únosnost tlačených prvků v budovách s neposuvnými styčníky je dána vztahem:

 

F = 1,14. (1 - 2 e_tot / h_W) - [0,020] ¹) l₀ / h_W                                                                                                  (4.193)

 

kde

F £ 1 - 2 e_tot / h_W ³ 0

e_tot = e₀ + e_a + e_j

e₀    výstřednost prvního řádu zahrnující eventuální účinky stropních konstrukcí (např. možné momenty v připojení desky ke  stěně) a účinky vodorovných zatížení;

 

_______________

¹) Národní poznámka - Hodnota v ČR se nemění.

Strana 18

---

e_a    náhodná výstřednost pokrývající účinky geometrických imperfekcí; pokud nejsou přesnější údaje, lze uvažovat e_a = 0,5   l₀ / [200] ¹)

e_j výstřednost od dotvarování; e_j lze zanedbat, neboť je již zahrnuto v rovnici (4.193).

 

4.4  MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI

 

4.4.0  VŠEOBECNĚ

 

Náhrada článků 4.4.0.1 a 4.4.0.2 ENV 1992-1-1:

 

P(101)  Použitelnost stavebních prvků z prostého betonu musí být zajištěna vhodným dimenzováním a přiměřeným konstrukčním uspořádáním.

 

P(102)  Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, při kterých se očekávají napětí vyvozená omezením přetvoření konstrukce.

    (103) Za opatření k zajištění použitelnosti lze považovat:

a) z hlediska vzniku a rozvoje trhlin:

- omezení napětí betonu v tahu na přijatelnou hodnotu;

- vyztužení doplňující výztuží (povrchová výztuž, eventuálně soustava táhel);

- uspořádání styků;

- technologické postupy (např. vhodné složení betonové směsi, ošetřování betonu);

- volba vhodných postupů výstavby.

b) z hlediska omezení přetvoření:

- minimální rozměry průřezu (viz dále 5.4);

- omezení štíhlosti tlačených prvků.

 

P(104)  Veškerá výztuž v prvcích z prostého betonu, i když se s ní nepočítá při stanovení únosnosti, musí splňovat požadavky na     trvanlivost podle 4.1.3.3 „Krytí výztuže betonem" ENV 1992-1-1.

 

5  KONSTRUKČNÍ USTANOVENÍ

 

Oddíl 5 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

5.4  PRVKY KONSTRUKCE

 

5.4.7  STĚNY Z PROSTÉHO BETONU

 

5.4.7.1  Všeobecně

 

Náhrada článku 5.4.7.1 ENV 1992-1-1:

 

    (101) Celková tloušťka monolitické betonové stěny nemá být menší než [120] ¹) mm.

 

_______________

¹) Národní poznámka - Hodnota v ČR se nemění.

Strana 19

---

    (102) Drážky a vybrání jsou přípustná jen tehdy, jestliže se prokáže postačující únosnost a stabilita.

 

5.4.9  PRACOVNÍ STYKY

 

Nový článek:

 

    (101) Pokud při návrhu vychází v pracovním styku tahové napětí, doporučuje se navrhnout vhodné vyztužení.

 

5.4.10  ZÁKLADOVÉ PÁSY A PATKY

 

Nový článek:

 

    (101) Pokud nejsou přesnější údaje, mohou se základové pásy a patky, zatížené přibližně dostředně, navrhovat z prostého betonu, jestliže poměr výšky základu h_F k jeho vyložení a od líce sloupu splňuje podmínku (viz obrázek 5.121):

 

 

kde

s_gd   návrhová hodnota tlaku na zeminu

f_ctd  návrhová hodnota pevnosti betonu v tahu (ve stejné rozměrové jednotce jako s_gd)

 

Zjednodušeně lze uvažovat h_F / a ³ 2 ¹).

 

 

Obrázek 5.121 - Nevyztužené základové patky; značení

 

_______________

¹) Národní poznámka - Hodnota v ČR se nemění.

Strana 20

---

6  VÝSTAVBA A ÚROVEŇ PRACÍ

 

Oddíl 6 ENV 1992-1-1 platí podle povahy případu.

 

7  KONTROLA JAKOSTI

 

Oddíl 7 ENV 1992-1-1 platí podle povahy případu.

 

Dodatek 1: DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ PRO URČOVÁNÍ ÚČINKŮ ČASOVĚ ZÁVISLÝCH PŘETVOŘENÍ BETONU

Dodatek 1 ENV 1992-1-1 platí i pro konstrukce z prostého betonu.

Dodatek 2: NELINEÁRNÍ VÝPOČET

Dodatek 2 ENV 1992-1-1 platí podle povahy případu.

Dodatek 3: DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE O MEZNÍCH STAVECH ÚNOSNOSTI VYVOLANÝCH PŘETVOŘENÍM KONSTRUKCE Dodatek 3 ENV 1992-1-1 platí podle povahy případu.

Dodatek 4: POSOUZENÍ PŘETVOŘENÍ VÝPOČTEM

Dodatek 4 ENV 1992-1-1 platí podle povahy případu.

Strana 21

---

EUROKÓD 2: NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Část 1-6: Obecná pravidla - Konstrukce z prostého betonu

 

NÁRODNÍ APLIKAČNÍ DOKUMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Strana 22

---

Obsah

            Předmluva         23

1          Rozsah použití   23

2          Upravené české názvosloví          23

3          Hodnoty směrných parametrů dimenzování platné v ČR     23

4          Doporučení a vysvětlivky 24

            Souvisící normy 25

Strana 23

---

Předmluva

 

Tento národní aplikační dokument České republiky (dále jen NAD) byl zpracován na základě:

a) rozboru ustanovení ENV 1992-1-6:1994;

b) parametrického porovnání ENV 1992-1-6:1994 s ČSN 73 1201 a dalšími navazujícími normami, jakož i na základě porovnání s výsledky zkoušek;

c) srovnávacích výpočtů.

 

Tento NAD obsahuje:

- hodnoty směrných parametrů dimenzování;

- doplňující ustanovení;

- souvisící ČSN.

 

---

-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz