(12) Připomínky k této předběžné normě se doporučuje průběžně zasílat sekretariátu subkomise CEN/TC 250/SC 2 na adresu:

Deutsches Institut für Normung e. V. (DIN)

Burggrafenstrasse 6

D - 10787 Berlin

tel: (+49) 30 - 26 01 - 25 01

fax: (+49) 30 - 26 01 - 12 31

nebo národní normalizační organizaci.

NÁRODNÍ APLIKAČNÍ DOKUMENTY

(13) Se zřetelem k odpovědnosti úřadů členských zemí za bezpečnost, zdraví a další skutečnosti, na které se vztahují základní požadavky Směrnice pro stavební výrobky (CPD), jsou některé parametry dimenzování v této ENV uvedeny směrnými hodnotami, označenými [_{_____}]("rámečkové hodnoty"). Úřady členských států stanoví pro tyto parametry dimenzování konečné hodnoty.

(14) V době vydání této předběžné normy nemusí být ještě dostupné některé Evropské a mezinárodní doplňkové normy. Předpokládá se proto, že každý členský stát nebo jeho normalizační organizace vydá národní aplikační dokument (NAD), v němž budou uvedeny konečné hodnoty parametrů dimenzování, odpovídající doplňkové normy a další národní směrnice pro používání této předběžné normy.

(15) Použití této předběžné normy je vázáno na současné použití NAD platného ve státě, kde bude umístěna uvažovaná pozemní nebo inženýrská stavba.

SPECIFICKÉ PROBLÉMY TÉTO PŘEDBĚŽNÉ NORMY

(16) Rozsah platnosti Eurokódu 2 je definován v 1.1.1 ENV 1992-1-1 a rozsah platnosti této části Eurokódu 2 je definován v 1.1.2. Další plánované části Eurokódu 2 jsou uvedeny v 1.1.3 ENV 1992-1-1; tyto části se vztahují na speciální technologie, popř. způsoby použití betonových konstrukcí, a budou doplňovat tuto část.

(17) Při použití této předběžné normy v praxi je třeba brát zvláštní zřetel na základní předpoklady uvedené v 1.3 ENV 1992-1-1.

(18) Sedm kapitol této předběžné normy je doplněno čtyřmi dodatky, jež mají stejnou závaznost jako kapitoly, ke kterým se vztahují. Do těchto dodatků byly přemístěny z hlavního textu kvůli přehlednosti některé podrobnější zásady, popř. aplikační pravidla, potřebné ve zvláštních případech.

(19) Jak je uvedeno v podčlánku (14) této předmluvy, je nutno přihlížet k Národním aplikačním dokumentům uvádějícím podrobnosti o doplňkových normách, jež se mají používat. Pokud jde o tuto část Eurokódu 2, je nutno věnovat pozornost zejména schválené předběžné normě ENV 206  (Beton - vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení) a také požadavkům na zajištění trvanlivosti uvedeným ve 4.1 této předběžné normy.

(20) Ustanovení této předběžné normy jsou založena na Vzorovém předpisu CEB z roku 1978 a na dalších, novějších dokumentech CEB a FIP.

(21) V průběhu prací na této předběžné normě byly zpracovány podkladové materiály obsahující výklad a zdůvodnění některých jejich ustanovení.

Strana 8

---

Pro ENV 1992-1-4 platí následující doplňkové články:

 

(22) Tato část 1-4 Eurokódu 2 doplňuje ENV 1992-1-1 se zvláštním ohledem na konstrukce z hutného betonu s pórovitým kamenivem.

 

(23) Uspořádání této části 1-4 odpovídá ENV 1992-1-1. Část 1-4 obsahuje zásady a aplikační pravidla specifická pro konstrukce z hutného betonu s pórovitým kamenivem.

 

(24) Pokud některý podčlánek ENV 1992-1-1 není v této ENV 1992-1-4 uvedeny, použije se přiměřeně podle povahy případu.

Některé zásady nebo aplikační pravidla ENV 1992-1-1 jsou v této části upraveny nebo nahrazeny, v takových případech je nadřazeno nové znění.

Upravené nebo nahrazené zásady ENV 1992-1-1 jsou označeny původním číslem zvětšeným o 100. Doplněné zásady a aplikační pravidla jsou označeny číslem následujícím po posledním číslu v ENV 1992-1-1 zvětšeném o 100.

Předmět, kterým se nezabývá ENV 1992-1-1, je uveden v této části v novém článku. Číslo tohoto článku následuje za nejvhodnějším číslem článku ENV 1992-1-1.

 

(25) Číslování rovnic, obrázků, poznámek a tabulek v této části vychází ze stejných zásad jako číslování článků uvedené ve (24).

Strana 9

---

1  ÚVOD

 

Oddíl 1 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

1.1  ROZSAH PLATNOSTI

 

1.1.2  ROZSAH PLATNOSTI ČÁSTI 1-4 EUROKÓDU 2

 

Doplněk za zásadou P(5):

 

P(106) Část 1-4 ENV 1992 uvádí obecné zásady pro navrhování pozemních a inženýrských staveb zhotovených ze železového a předpjatého hutného betonu s pórovitým kamenivem definovaným v ENV 206.

Pro konstrukce z prostého hutného betonu s pórovitým kamenivem platí přiměřeně část 1-6 ENV 1992 a tato část 1-4.

 

P(107) Všechny články ENV 1992-1-1 jsou obecně použitelné, pokud nejsou v této části 1-4 nahrazeny speciálními články.

 

P(108) Tato část 1-4 se použije pro všechny hutné betony vyrobené z přírodního nebo umělého pórovitého kameniva, pokud zkušenosti spolehlivě neukazují, že se mohou bezpečně použít ustanovení odlišná.

          (109) Tuto část 1-4 nelze použít ani pro provzdušněný beton, autoklávovaný nebo normálně ošetřovaný, a ani pro mezerovitý beton s pórovitým kamenivem.

 

1.4  DEFINICE

 

1.4.2  SPECIÁLNÍ NÁZVY POUŽÍVANÉ V ČÁSTI 1-4 EUROKÓDU 2

 

Doplněk za zásadou P(2):

 

P(103) Beton s pórovitým kamenivem: hutný beton ¹) s objemovou hmotností ve vysušeném stavu nejvýše 2000 kg/m³ sestávající nebo obsahující část umělého nebo přírodního pórovitého kameniva s objemovou hmotností zrn nejvýše 2000 kg/m³.

 

1.7  SPECIÁLNÍ ZNAČKY POUŽÍVANÉ V ČÁSTI 1-4 EUROKÓDU 2

 

1.7.2  LATINSKÁ PÍSMENA VELKÁ

 

Doplněk:

 

LC Pevnostní třídu betonu s pórovitým kamenivem uvádí značka LC.

 

1.7.4  ŘECKÁ PÍSMENA

 

Doplněk:

 

h_E, h₁, h₂, h₃, h₄: převodní koeficient nebo poměr.

 

1.7.5      DOLNÍ INDEXY

 

Doplněk:

 

Ic materiálové vlastnosti betonu s pórovitým kamenivem jsou označeny dolním indexem Ic.

 

_______________

¹) Podle ENV 206, 5.2, je vyroben a zhutněn tak, že neobsahuje významné množství vzduchových pórů jiných než z provzdušnění betonu.

Strana 10

---

2 ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ

 

Oddíl 2 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

2.5  VÝPOČET KONSTRUKCE

 

2.5.5  URČENÍ ÚČINKŮ ČASOVĚ ZÁVISLÝCH PŘETVOŘENÍ BETONU

 

2.5.5.1  Všeobecně

 

Náhrada aplikačního pravidla (13):

(113) Dodatek 1 v části 1-1 ENV 1992 neplatí pro hutný beton s pórovitým kamenivem.

Doplněk za aplikačním pravidlem (13):

(114) Pokud se vliv časově závislých přetvoření betonu považuje za zvláště významný a vyžaduje použití přesnějších výpočetních postupů, je třeba se odvolat na vhodné dokumenty vyhovující P(1), P(2) a (5) ENV 1992-1-1. Při těchto výpočtech je pro přesnější popis chování betonu důležitá znalost podmínek prostředí i znalost složení a vlastností materiálu.

 

3  VLASTNOSTI MATERIÁLŮ

 

Oddíl 3 ENV 1992-1-1 platí s těmito úpravami:

 

3.1  BETON

 

3.1.0  ZNAČKY (viz též 1.7)

 

Dodatek:

 

h_E  převodní koeficient pro výpočet modulu pružnosti

h₁  koeficient pro stanovení pevnosti v tahu

h₂  poměr modulu pružnosti hutného betonu s pórovitým kamenivem a modulu pružnosti obyčejného betonu

r  objemová hmotnost vysušeného hutného betonu s pórovitým kamenivem v kg/m³

 

3.1.2  BETON S PÓROVITÝM KAMENIVEM

 

3.1.2.1  Definice

 

Náhrada zásad P(1) a P(2):

 

P(101) Objemová hmotnost betonu s pórovitým kamenivem je definována jako hmotnost jednotkového objemu betonu po umělém vysušení (105 ^oC).

 

P(102) Objemová hmotnost se určí podle ENV 206.

 

Doplněk za zásadou P(2):

 

(103) V ENV 206, článek 7.3.2, je beton s pórovitým kamenivem klasifikován podle objemové hmotnosti, jak je uvedeno v řádku 1 a 2 tabulky 3.105. Kromě toho jsou v tabulce 3.105 uvedeny odpovídající objemové hmotnosti prostého a vyztuženého betonu s běžným procentem vyztužení, které se mohou použít při navrhování pro stanovení stálého zatížení.

 

(104) Příspěvek výztuže k objemové hmotnosti lze v případě potřeby určit výpočtem.

Strana 11

---

 

Tabulka 3.105 - Třídy objemové hmotnosti a odpovídající návrhové objemové hmotnosti betonu s pórovitým kamenivem podle ENV 206

 

 

3.1.2.3    Pevnost v tahu

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (4):

 

(105) Pokud nejsou přesnější údaje, lze pevnost v tahu stanovit vynásobením hodnoty f_ct stanovené z rovnic (3.2) až (3.4), nebo z tabulky 3.1 v článku 3.1.2.4 ENV 1992-1-1 koeficientem

 

                          r

h₁ = 0,40 + 0,60 --------                                                                                        (3.106)

                        2200

 

kde

r je horní mez objemové hmotnosti betonu ve vysušeném stavu (kg/m³) uvedená v druhém řádku tabulky 3.105.

 

3.1.2.4    Pevnostní třídy betonu s pórovitým kamenivem

 

Náhrada zásady P(1) a aplikačních pravidel (2) a (3):

 

P(101) Návrh musí vycházet z pevnostní třídy betonu odpovídající dané hodnotě charakteristické pevnosti v tlaku.

Pro betony s pórovitým kamenivem platí stejné pevnostní třídy betonu jako pro beton s běžnou objemovou hmotností.

 

(102) Pevnost betonu v tlaku je podle ENV 206, článků 7.3.1.1 a 11.3.5 charakterizována pevnostními třídami betonu vztaženými k válcovým pevnostem f_ck, nebo krychelným pevnostem f_{ck, cube}.

Pevnostní třídy lehkých betonů jsou označovány symbolem LC.

 

(103) Při navrhování lze uvažovat pevnostní třídy betonu a odpovídající charakteristické pevnosti v tlaku podle tabulky 3.106.

 

Tabulka 3.106 - Pevnostní třídy a charakteristické pevnosti v tlaku f_lck betonu s pórovitým kamenivem (v N/mm²)

 

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (3):

 

(104) Betony pevnostní třídy LC 12/15 nebo nižší a betony s vyšší třídou než LC 50/60 se nemají používat, pokud to není náležitě

Strana 12

---

zdůvodněno. Třídy nižší než LC 30/37 se nemají používat pro předem předpjatý beton a třídy nižší než LC 25/30 pro dodatečně předpjatý beton.

 

3.1.2.5  Přetvárné vlastnosti

 

3.1.2.5.2  Modul pružnosti

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (4):

 

(105) Odhad střední hodnoty sečnového modelu E_lcm pro beton s pórovitým kamenivem lze stanovit vynásobením hodnoty z tabulky 3.2, popř. hodnoty podle rovnice (3.5) ENV 1992-1-1 koeficientem

 

h_E = (r / 2200)²                                                                                                                                                                                                     (3.107)

 

kde

r je horní mez objemové hmotnosti betonu ve vysušeném stavu uvedená v řádku 2 tabulky 3.105 (kg/m³).

 

Takto získaná hodnota je přibližná. Pokud je třeba použít hodnoty přesnější (např. jestliže se při navrhování významně uplatní průhyb), je třeba provést zkoušky podle ISO 6784 pro určení hodnoty E_lcm. Pokud jsou s určitým kamenivem zkušenosti ověřené zkouškami, lze z nich často stanovit spolehlivou hodnotu E_lcm, avšak u neověřených kameniv se doporučuje přihlédnout k možnému rozpětí hodnot E_lcm.

 

3.1.2.5.4  Teplotní součinitel délkové roztažnosti

 

Náhrada zásady P(1):

 

(101) Teplotní součinitel délkové roztažnosti závisí zejména na druhu kameniva a mění se v širokém rozmezí.

 

Doplněk za zásadou P(1):

 

(102) Pro účely navrhování, pokud teplotní délkové protažení nemá podstatný význam, lze součinitel uvažovat hodnotou 8.10^-6/ ^oC. Skutečná hodnota však může být značně větší.

 

(103) Rozdíl mezi součiniteli teplotní délkové roztažnosti oceli a betonu s pórovitým kamenivem není třeba při navrhování uvažovat.

 

3.1.2.5.5  Dotvarování a smršťování

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (5):

 

(106) Pokud nejsou k dispozici výsledky zkoušek, lze při výpočtu vycházet z tabulek 3.3 a 3.4 v 3.1.2.5.5 části 1-1 ENV 1992, a to s přihlédnutím k následujícím úpravám:

Konečná hodnota součinitele dotvarování Æ (Ą, t₀) může být redukována poměrem:

 

h₂ = E_lcm / E_cm                                                                                                                                                                                                         (3.108)

 

Takto určené poměrné přetvoření od dotvarování a poměrné přetvoření od smršťování se doporučuje vynásobit koeficienty h₃ a h₄ uvedenými v tabulce 3.107.

 

(107) Dodatek 1 ENV 1992-1-1 nelze použít (viz 2.5.5.1 (113) této části 1-4).

Strana 13

---

 

Tabulka 3.107 - Koeficienty pro určení součinitelů dotvarování a poměrných přetvoření od smršťování betonu s pórovitým kamenivem

 

 

4  NÁVRH PRŮŘEZŮ A PRVKŮ

 

Oddíl 4 ENV 1992-1-1 je použitelný s výjimkou následujícího:

 

4.1  POŽADAVKY NA TRVANLIVOST

 

4.1.3  NÁVRH

 

4.1.3.3  Krytí výztuže betonem ⁴)

 

Náhrada zásady P(3):

 

P(103) Ochrana výztuže proti korozi závisí na trvalé přítomnosti alkalického prostředí v okolí výztuže. Takové prostředí se zajistí přiměřenou tloušťkou kvalitního, dobře ošetřeného betonu. Tloušťka potřebné krycí vrstvy závisí jednak na podmínkách prostředí, jednak na jakosti betonu.

Kvalita krycí vrstvy u betonu s pórovitým kamenivem je citlivější na špatnou úroveň prací, než u obyčejného betonu. Proto je nezbytné věnovat zajištění požadované úrovně práce zvláštní péči.

 

4.2  NÁVRHOVÉ ÚDAJE

 

4.2.1  BETON S PÓROVITÝM KAMENIVEM

 

4.2.1.2  Fyzikální vlastnosti

 

Náhrada tohoto článku:

 

a) Objemová hmotnost - Viz oddíl 3.1.2.1, tabulka 3.105 této části 1-4.

b) Součinitel příčného přetvoření - Použije se oddíl 3.1.2.5.3 části 1-1 ENV 1992.

c) Teplotní součinitel délkové roztažnosti - Použije se oddíl 3.1.2.5.4 této části 1-4.

 

4.2.1.3  Mechanické vlastnosti

 

4.2.1.3.1  Pevnost

 

Náhrada aplikačního pravidla (1) a (2):

 

(101) Charakteristické hodnoty pevnosti v tlaku pro definované pevnostní třídy betonu lze uvažovat podle tabulky 3.106 (viz 3.1.2.4 této části 1-4).

 

(102) U každé pevnostní třídy betonu se rozeznávají tři hodnoty pevnosti betonu v tahu. Jejich použití závisí na vyšetřovaném případu. Lze je odvodit použitím 3.1.2.3 (105) této části 1-4.

 

_______________

⁴) Národní poznámka - Vložené doporučení viz NAD článek 4.2.

Strana 14

---

 

4.2.1.3.2  Modul pružnosti

 

Náhrada aplikačního pravidla (1):

 

(101) Použije se článek 3.1.2.5.2 této části 1-4.

 

4.2.1.3.3  Pracovní diagramy

 

Náhrada aplikačních pravidel (3) až (12):

 

a) Pracovní diagram pro výpočet účinků zatížení

 

(103) Pro nelineární nebo plastický výpočet (viz Dodatek 2 ENV 1992-1-1) nebo pro výpočet účinků druhého řádu (viz Dodatek 3 ENV 1992-1-1) lze pro krátkodobě působící zatížení použít pracovní diagramy, které jsou schematicky znázorněny na obr. 4.101. Tyto diagramy jsou popsány modulem pružnosti E_{lc, nom}, pevností betonu v tlaku f_lc a poměrným přetvořením e_lc1 při extrémním napětí f_lc (tlakové napětí s_lc a poměrné stlačení e_lc se uvažují se záporným znaménkem).

 

 

Obrázek 4.101 - Schéma pracovního diagramu betonu s pórovitým kamenivem pro výpočet účinků zatížení ²)

 

(104) Modul pružnosti E_{lc, nom} a pevnost v tlaku f_lc se uvažují buď

- středními hodnotami E_lcm (viz 3.1.2.5.2) a f_lcm (viz rovnice (4.103))

nebo

- návrhovými hodnotami

 

E_lcd = E_lcm / g_c a f_lcd = f_lck / g_c                                                                                                                                                                       (4.101)

 

a to v souladu s příslušnými ustanoveními oddílu 2.5.3. a 4.3.5 ENV 1992-1-1; g_c je dílčí součinitel spolehlivosti pro beton (viz 2.3.3.2 a Dodatek 3, A 3.1 části 1-1).

 

_______________

²) Národní poznámka - Znaménka minus v anglickém originálu chybí.

Strana 15

---

(105) Závislost s_lc - e_lc podle obr. 4.101 lze pro krátkodobě působící zatížení vyjádřit vztahem:

 

s_lc        k. h - h²

--- = -------------------                                                                                              (4.102)

f_lc      1 + (k - 2). h

 

kde

h    = e_lc / e_lc1 (e_lc < 0, e_lc1 < 0)

e_lc1    = - 0,0022 (poměrné přetvoření odpovídající extrémnímu napětí v tlaku f_lc)

k    = (1,1. E_{lc, nom}). e_lc1 / f_lc  (f_lc se zavádí se záporným znaménkem)

E_{lc, nom}  střední hodnota E_lcm modulu pružnosti podélného přetvoření nebo odpovídající návrhová hodnota E_lcd (viz odstavec (104)).

 

Rovnice (4.102) platí pro k ³ 1,0 a 0 £ h £ 1.

 

Střední hodnotu pevnosti betonu v tlaku lze stanovit ze vztahu

 

f_lcm = f_lck + [8] ³) (N/mm²)                                                                                      (4.103)

 

(106) Poměrné přetvoření e_lc za mezí e_lc1 lze pro zjednodušení zanedbat (např. lze klást e_lcu = e_lc1).

 

(107) Jinak lze v intervalu e_lc1 ³ e_lc  ³ e_lcu klást konstantní hodnotu s_lc = - f_lc ²); v takovém případě se předpokládá e_lcu = - 0,0035.

 

(108) Lze použít i jiné idealizace pracovního diagramu, např. bilineární diagram. Předpokládá-li se ve výrazu (4.102) k = 1,0 a použije-li se odstavec (107), diagram uvedený na obrázku 4.101 se změní na bilineární s e_lc1 = - 0,0022 a e_lcu = - 0,0035. Tento bilineární diagram lze použít pro k £ 1,0.

 

b) Rozdělení napětí pro navrhování průřezů

 

(109) Lze použít parabolicko-rektangulární pracovní diagram uvedený na obr. 4.2 ENV 1992-1-1.

 

(110) Pro navrhování průřezů z betonu s pórovitým kamenivem se však doporučuje používat bilineární pracovní diagram uvedený na obrázku 4.102.

 

_______________

²) Národní poznámka - Znaménka minus v anglickém originálu chybí.

³) Národní poznámka - Hodnota pro ČR se nemění.

Strana 16

---

 

Obrázek 4.102 - Bilineární pracovní diagram pro navrhování průřezů z betonu s pórovitým kamenivem ²)

 

(111) Návrhová pevnost betonu je dána vztahem

 

f_lcd = f_lck / g_c                                                                                                                                                                                                                   (4.104)

 

Návrhový diagram se odvodí ze zvoleného idealizovaného diagramu vynásobením pořadnic napětí idealizovaného diagramu součinitelem a / g_c,

 

kde

g_c  je dílčí součinitel spolehlivosti betonu (viz 2.3.3.2 ENV 1992-1-1)

a  je součinitel vyjadřující dlouhodobé vlivy na pevnost v tlaku a nepříznivé vlivy postupu zatěžování.

 

Přídavný redukční součinitel a pro stálý tlak lze obecně předpokládat hodnotou [0,77] ³) pro parabolicko-rektangulární diagram a hodnotou [0,80] ³) pro bilineární diagram.

Použije-li se při výpočtu podle aplikačních pravidel (3) až (5) v 2.5.3.4.2 ENV 1992-1-1  (tj. přibližné posouzení schopnosti pootočení) parabolicko-rektangulární pracovní diagram, doporučuje se pro stanovení poměru x/d, nahradit součinitel a = [0,77] ³) součinitelem a = [0,72] ³).

 

(112) Dovoluje se předpokládat obdélníkové rozdělení napětí, patrné z obrázku 4.4 v ENV 1992-1-1. Přitom platí součinitel a = [0,77] ³), udaný pro parabolicko-rektangulární diagram, avšak v případech, kdy se šířka tlačené oblasti průřezu zmenšuje směrem k nejvíce tlačeným vláknům, se doporučuje hodnotu snížit na [0,72] ³).

 

_______________

²) Národní poznámka - Znaménka minus v anglickém originálu chybí.

³) Národní poznámka - Hodnota pro ČR se nemění.

Strana 17

---

 

4.2.3  PŘEDPJATÝ BETON

 

4.2.3.5  Navrhování prvků z předpjatého betonu

 

4.2.3.5.6  Kotevní oblasti předem předpjatých prvků

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (9):

 

(110) Článek 4.2.3.5.6 (3) ENV 1992-1-1 platí s tím, že se v něm rovnice (4.12) nahradí takto:

 

l_bp = b_b Æ / h₁                                                                                                                                                                                                            (4.112)

 

kde

hodnota h₁ se stanoví podle článku 3.1.2.3 této části 1-4.

 

4.3  MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI

 

4.3.2  SMYK

 

4.3.2.3  Prvky nevyžadující při návrhu smykovou výztuž (V_Sd £ V_Rd1)

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (3):

 

 (104) Tento oddíl ENV 1992-1-1 platí s následujícími úpravami:

 

a)    Tabulka 4.8 ENV 1992-1-1 neplatí.

b)    V rovnici (4.18) části 1-1 základní návrhová smyková pevnost se určí ze vztahu

 

t_Rd = (0,25 f_{lct, k0,05}) / g_c

 

kde

f_{lct, k0,05} se určí podle 3.1.2.3 této části 1-4.

 

c)    Rovnice (4.20) v ENV 1992-1-1 se nahradí takto:

 

n = 0,6 - f_lck / 235 ³ 0,425 (f_lck v N/mm²)                                                           (4.120)

 

4.3.4  PROTLAČENÍ

 

4.3.4.5  Únosnost ve smyku

 

4.3.4.5.1  Desky a základové patky bez smykové výztuže na protlačení

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (2):

 

(103) V rovnici (4.56) ENV 1992-1-1 se hodnota t_Rd stanoví podle 4.3.2.3 (104) této části 1-4.

 

4.3.5  MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI VYVOLANÉ PŘETVOŘENÍM KONSTRUKCE (VYBOČENÍM)

 

4.3.5.2  Postupy výpočtu

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (5):

 

P(106) Články 4.3.5.2 a 4.3.5.7 a Dodatek 3 ENV 1992-1-1 se použijí s přihlédnutím k těmto úpravám.

    (107) Pro E_lc a pro účinek dotvarování betonu s pórovitým kamenivem je třeba uvažovat odpovídající hodnoty (viz 3.1.2.5.2 a popř. 3.1.2.5.5 této části 1-4).

    (108) Lze uvažovat bilineární pracovní diagram (viz 4.2.1.3.3 této části).

Strana 18

---

 

4.4  MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI

 

4.4.2  MEZNÍ STAV TRHLIN

 

4.4.2.2  Minimální průřezové plochy betonářské výztuže

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (8):

 

(109) Tento článek ENV 1992-1-1 platí za předpokladu, že se v rovnici (4.78) veličina f_{ct, eff} nahradí veličinou f_{lct, eff}, kde

 

f_{lct, eff} =  pevnost betonu v tahu v okamžiku, kdy lze očekávat vznik prvních trhlin; v mnohých případech (např. jestliže převládající vynucené přetvoření je důsledkem vývinu hydratačního tepla) lze vznik trhlin očekávat v době 3 až 5 dní od vybetonování v závislosti na podmínkách prostředí, tvaru prvku a druhu bednění; hodnoty f_{lct, eff} mohou být stanoveny podle článku 3.1.2.3 této části 1-4, a to tak, že se třída betonu stanoví podle pevnosti betonu v okamžiku očekávaného vzniku trhlin; pokud nelze spolehlivě určit, že doba vzniku trhlin je menší než 28 dní, doporučuje se uvažovat tahovou pevnost nejméně hodnotou  [2,5] ³) N/mm².

 

4.4.3  MEZNÍ STAV PŘETVOŘENÍ

 

4.4.3.2  Příklady kdy lze od výpočtu přetvoření upustit

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (5):

 

(106) Článek 4.4.3.2 (2) ENV 1992-1-1 platí s tím, že se tabulka 4.14 nahradí tabulkou 4.114.

 

Tabulka 4.114 - Základní poměry rozpětí k účinné výšce prvků z vyztuženého betonu s pórovitým kamenivem bez osového tlaku

 

 

5  KONSTRUKČNÍ USTANOVENÍ

 

Oddíl 5 ENV 1992-1-1 platí s následujícími úpravami:

 

_______________

³) Národní poznámka - Hodnota pro ČR se nemění.

⁵) Národní poznámka - Hodnota pro ČR viz tabulka 2 NAD.

Strana 19

---

5.0  ZNAČKY

 

Doplněk:

 

h₁ koeficient pro stanovení pevnosti v tahu.

 

5.1  VŠEOBECNĚ

 

Doplněk za zásadou P(4):

 

P(105)  Pravidla uvedená v tomto článku jsou doplňkovými pravidly pro beton s pórovitým kamenivem, jak je uvedeno v 5.1 (2)

ENV 1992-1-1.

    (106) Průměr výztužných prutů v betonu s pórovitým kamenivem nemá zpravidla být větší než [32] ³) mm (viz 5.2.6

ENV 1992-1-1).

 

5.2  BETONÁŘSKÁ VÝZTUŽ

 

5.2.1  ZÁSADY KONSTRUKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ

 

5.2.1.2  Dovolené křivosti vložek

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (3):

 

(104) Ustanovení tohoto článku ENV 1992-1-1 platí s tím, že se hodnoty nejmenšího vnitřního průměru zakřivení vložek uvedené v tabulkách 5.1 a 5.2 zvětší o [30] ³) %.

 

5.2.2  SOUDRŽNOST

 

5.2.2.2  Mezní napětí v soudržnosti

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (3):

 

(104) Tento článek ENV 1992-1-1 platí s tím, že návrhové hodnoty f_bd uvedené v tabulce 5.3 části 1-1 se vynásobí koeficientem h₁, jehož hodnota se stanoví z rovnice (3.106) uvedené v článku 3.1.2.3 této části 1-4.

 

5.2.2.3  Základní kotevní délka

 

Náhrada aplikačního pravidla (2):

 

(102) Základní kotevní délka potřebná k zakotvení vložky o průměru Ć je:

 

l_b = (Æ/ 4). (f_yd / f_bd)                                                                                              (5.103)

 

Hodnoty f_bd se stanoví s přihlédnutím k článku 5.2.2.2 této části 1-4.

 

5.2.3  KOTVENÍ

 

5.2.3.2  Koncové úpravy

 

Náhrada aplikačního pravidla (4):

 

_______________

³) Národní poznámka - Hodnota pro ČR se nemění.

Strana 20

---

(104) Odlupování, popř. štěpení betonu lze předejít splněním ustanovení 5.2.1.2 této části 1-4.

 

5.2.3.4  Požadovaná kotevní délka

 

5.2.3.4.1  Pruty a dráty

 

Doplněk za aplikačním pravidlem (1):

 

(102) Aplikační pravidlo (1) ENV 1992-1-1 platí s tím, že se hodnota l_b stanoví podle článku 5.2.2.3 této části 1-4.

 

5.2.6  DOPLŇUJÍCÍ PRAVIDLA PRO PRUTY S VELKOU SOUDRŽNOSTÍ O PRŮMĚRU VĚTŠÍM NEŽ [32] mm

 

Doplňkový článek:

 

5.2.6.0  Všeobecně

 

P(101)  Tento oddíl ENV 1992-1-1 platí pouze, je-li použití takových prutů ověřeno zkušenostmi nebo výsledky zkoušek.

 

5.2.6.2    Soudržnost

 

Náhrada zásady P(1):

 

P(101)  Pro pruty o průměru Æ > [32]³) mm je třeba hodnoty f_bd z Tabulky 5.3 ENV 1992-1-1 vynásobit koeficientem h₁ (132 - Æ) / 100 (Æ v mm). Pro h₁ platí 3.1.2.3 (105) této části 1-4.

 

5.2.7  SKUPINOVÉ VLOŽKY Z PRUTŮ S VELKOU SOUDRŽNOSTÍ

 

5.2.7.1  Všeobecně

 

Náhrada zásady P(1):

 

P(101)  Skupinové vložky nelze použít, pokud se jejich použití neověří zkušenostmi nebo výsledky zkoušek. V takovém případě platí oddíl 5.2.7 ENV 1992-1-1, avšak s omezením Æ £ [20] ³) mm.

 

6  VÝSTAVBA A ÚROVEŇ PRACÍ

 

Lze použít oddíl 6 ENV 1992-1-1.

 

7  KONTROLA JAKOSTI

 

Lze použít oddíl 7 ENV 1992-1-1.

 

_______________

³) Národní poznámka - Hodnota pro ČR se nemění.

Strana 21

---

Dodatek 1: DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ PRO URČOVÁNÍ ÚČINKŮ ČASOVĚ ZÁVISLÝCH PŘETVOŘENÍ BETONU

Dodatek 1 ENV 1992-1-1 neplatí pro konstrukce z betonu s pórovitým kamenivem

Dodatek 2: NELINEÁRNÍ VÝPOČET

Dodatek 2 ENV 1992-1-1 platí.

Dodatek 3: DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O MEZNÍCH STAVECH ÚNOSNOSTI VYVOLANÝCH PŘETVOŘENÍM KONSTRUKCE Dodatek 3 ENV 1992-1-1 platí podle povahy případu.

Dodatek 4: POSOUZENÍ PŘETVOŘENÍ VÝPOČTEM

Dodatek 4 ENV 1992-1-1 platí.

Strana 22

---

Prázdná strana!

Strana 23

---

EUROKÓD 2: NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Část 1-4: Obecná pravidla - Hutný beton s pórovitým kamenivem

 

NÁRODNÍ APLIKAČNÍ DOKUMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Strana 24

---

Obsah

            Předmluva         25

1          Rozsah použití   25

2          Upravené české názvosloví          25

3          Hodnoty směrných parametrů dimenzování platné v ČR     25

4          Doporučení a vysvětlivky 27

            Souvisící normy 27

Strana 25

---

Předmluva

 

Tento národní aplikační dokument České republiky (dále jen NAD) byl zpracován na základě:

 

a) rozboru ustanovení ENV 1992-1-4:1994;

b) parametrického porovnání ENV 1992-1-4:1994 s ČSN 73 1203 a dalšími navazujícími normami, jakož i na základě porovnání s výsledky zkoušek;

c) srovnávacích výpočtů.

 

NAD obsahuje:

 

- hodnoty směrných parametrů dimenzování;

- doplňující ustanovení;

- souvisící ČSN.

 

---

-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz