Úvod

Předkládaná mezinárodní norma je součástí souboru norem pro posouzení tepelné zátěže a námahy v pracovním prostředí.

Tento soubor norem je zaměřen zvláště na:

1) zavedení technických podmínek metod pro měření a posouzení charakteristických fyzikálních parametrů klimatických podmínek, tepelných vlastností oděvu a metabolického tepla;

2) zavedení metod pro stanovení tepelné zátěže v horkém, chladném a temperovaném prostředí.

Tato mezinárodní norma navrhuje a vymezuje technické podmínky pro přímé expertní stanovení tepelného komfortu/diskomfortu, který je vyjádřen subjektivně osobami, vystavenými různým stupňům tepelné zátěže na pracovišti při různých klimatických podmínkách. Údaje takto stanovené budou s největší pravděpodobností používány k doplnění fyzikálních a fyziologickýchh metod pro posouzení tepelné zátěže. Metody patří k psychologickému přístupu a spočívají ve shromažďování údajů, pokud je to vhodné, jednostranných názorů osob vystavených uvažovaným podmínkám (diagnosa). Mohou tedy doplňovat data získaná predikčními postupy, popsanými jinde. podklady o předpokládaném přístupu jsou popsány jinde než v tomto souboru norem.

Ergonom zabývající se tepelnými podmínkami pracovního prostředí je schopen v řadě obecných případů určit hodnotu různých parametrů (WCI, PMV a PPD, WBGT), které predikují průměrné klimatické podmínky pro tepelný komfort nebo průměrný stupeň tepelné zátěže pracovníka. V praxi se často vyskytují specifické případy, které se odlišují od obecných případů prostorovou různorodostí, místními rozdíly, časovým kolísáním, oděvem a osobními vlastnostmi. Je proto nezbytné doplnit navržené hodnoty již v počátečním přístupu o subjektivní zkušenosti osob pracujících v daných klimatických podmínkách, odpovídající jejich osobnímu stavu a zkušenostem, které mohou posoudit a vyjádřit. Přístup je diagnostický.

Tyto údaje nelze získat dotazníkem. Je ponecháno na uživateli, aby zahrnul tyto stupnice do podrobnějších nebo více specifických otázek (lékařská kontrola, seznam pracovních zátěží), které může vyjádřit různou formou (ústní, písemnou; individuální, kolektivní) a adaptovat je na jednotlivé případy nebo širší normy (národní, profesionální).

Pokud mají osoby vystavené tepelným podmínkám prostředí vypovídat o svých zkušenostech, je nutno je informovat podle jejich odpovídajících zkušeností nebo podle jejich kulturních postojů s cílem získat větší věrohodnost subjektivních posuzovacích stupnic. Mezi dotazovanými osobami a odpovědnou organizací je třeba vytvořit příznivý vztah a to především osobami, které provádějí ergonomická šetření.

Pro aplikaci subjektivních posuzovacích stupnic jsou vhodné takové tepelné podmínky prostředí, které se jen mírně odlišují od tepelné neutrality. Při extrémních podmínkách musí být při stanovení tepelné zátěže dána přednost fyzikálním a fyziologickým metodám, aby jejich výsledky mohly být použity jako kritéria při rozhodování. Zvláště meze snesitelnosti tepelné zátěže nemohou být spolehlivě stanoveny na základě subjektivních posouzení. Při rozhodování má být brán zřetel na stanovená kritéria zdravotních rizik.

Bližší specifické podmínky pro použití posuzovacích určených stupnic budou objasněny ve spojení s výkladem každé z nich.

Subjektivní povaha údajů, které jsou získány posuzovacími stupnicemi, vede některé odborníky k pochybnostem o jejich užitečnosti. Dávají přednost „objektivním" fyzikálním nebo fyziologickým údajům. Otázka platnosti subjektivních údajů, týkající se tepelných podmínek prostředí, může být chápána dvěma rozdílnými způsoby:

a) První přístup odpovídá následující otázce:

Jaký je rozsah informací získaných těmito údaji v porovnání s odpovídajícími „objektivními" daty ? Vztah mezi objektivními a subjektivními daty, který může nebo nemusí existovat, může být sledován s cílem dosáhnout objektivity využitím subjektivních metod, které lze získat snadněji. Tato mezinárodní norma se tímto přístupem nezabývá, jakkoliv by uvedený vztah mohl být zajímavý.

b) Druhý přístup odpovídá následující otázce:

Jaká je skutečná hodnota údajů získaných těmito stupnicemi ?

Mínění osob pracujících v tepelných podmínkách prostředí má hodnotu pro ně samotné. Záleží na ergonomovi zda to vezme v úvahu či nikoliv. Nedostatečná spolehlivost těchto dat není důvodem k jejich okamžitému zamítnutí. Cílem této mezinárodní normy je zlepšení jejich spolehlivosti specifikací vhodných nástrojů používaných ke sběru dat i požadavků pro jejich použití.