IEC 721-3-3 Part 3: Classification of Group of Environmental Parameters and their Severities - Stationary Use in Weatherprotected Locations (under consideration) 

(Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti - Stacionární použití na místech chráněných proti povětrnosti - připravuje se)

1 Oblast použití

Tato část normy obsahuje doporučené zkušební podmínky, na které se odkazuje 8.4 IEC 605-1. Pokud je to možné, má se používat některý ze zkušebních cyklů uvedených v této nebo v jiné části IEC 605-3. Pro aplikace neuvedené v části 3 se navrhne vhodný zkušební cyklus pomocí IEC 605-2.

Tato část normy se používá pro nepřenosná (stacionární) zařízení používaná na místech chráněných proti povětrnosti a v mírných klimatech. Stupeň simulace je vysoký.

Zkušební cyklus uvedený v této normě nemá nahrazovat zkoušky určené pro jiné účely, jako jsou kvalifikační zkoušky, zkoušky provozuschopnosti a zkoušky odolnosti vůči vlivům prostředí.

2 Úvod

Zkušební cyklus se skládá z posloupnosti různých provozních podmínek a podmínek prostředí, které vycházejí ze skutečných podmínek použití definovaných například v příslušné specifikaci výrobku. Počet opakování cyklu závisí na kumulované platné době zkoušky, buď požadované vybraným plánem ověřovací zkoušky podle IEC 605-7, nebo vhodné pro určovací zkoušku podle IEC 605-4.

Hlavním účelem předkládaných doporučených zkušebních podmínek je zajistit, aby zařízení rozličného tvaru, konstrukce a funkce, avšak s podobným použitím, byla podrobena stejným zkušebním podmínkám. Tím je též zajištěna srovnatelnost výsledků zkoušek.

Zkušební cykly jsou v části 3 normy předkládány s různým stupněm simulace podmínek při použití výrobku. Cyklus s nízkým stupněm simulace je zjednodušený v jednom nebo několika následujících ohledech:

- počet parametrů vnějšího prostředí;

- počet úrovní namáhání parametr prostředí zahrnutých do zkoušky;

- počet možných způsobů provozu zkoušeného zařízení;

- následné a současné působení uvedených parametrů.

Cyklus s vysokým stupněm simulace je komplexnější a je bližší skutečným podmínkám při použití výrobku, avšak je též nákladnější při praktickém provedení zkoušky. Vysoký stupeň simulace se doporučuje použít v případě, kdy je dopad výsledku zkoušky závažný, například když má porucha kritické důsledky v podobě ohrožení bezpečnosti, vzniku hospodářských ztrát nebo překročení nařízení, jakož i ve znečištění životního prostředí. Jsou-li důsledky poruch méně závažné, například u televizního nebo rozhlasového přijímače pro zábavné účely, může se použít nízký stupeň simulace.

Někdy může být stejný typ zařízení používán v různých aplikacích. Taková zařízení musejí být zkoušena s použitím různých zkušebních cyklů podle části 3. Pokud mohou mít poruchy zařízení různé důsledky, může být též zkoušen stejný typ zařízení zkouškami s různým stupněm simulace.

U nízkého stupně simulace je cyklus jednodušší, avšak reprodukovatelnost a opakovatelnost zkoušek s ohledem na druhy poruchových stavů a hodnoty ukazatelů bezporuchovosti je zachována. Předpokládá se, že druhy poruchových stavů a hodnoty ukazatelů bezporuchovosti zjištěné při různých zkouškách a v různých laboratořích u stejných zařízení se budou shodovat.

Rovněž se předpokládá dodržení dobré shody mezi zkouškami s různým stupněm simulace. Zkoušky s vysokým stupněm simulace dávají výsledky, které jsou bližší provozní bezporuchovosti.

3 Použitelnost zkušebního cyklu

3.1 Druh zařízení

Zařízení nebo funkční jednotka určená pro stacionární použití.