Zdroj: www.cni.cz

ČESKOSLOVENSKÁ NORMA

MDT 621.3.038.004.5

Červen 1992

POKYNY K UDRŽOVATELNOSTl ZAŘÍZENÍ
ČÁST-1: ODDÍL 1, 2 A 3
ÚVOD, POŽADAVKY A PROGRAM
UDRŽOVATELNOSTl

ČSN
IEC 706-1

01 0661

 

 

 

Guide on maintainability of equipment Part 1: Section One, Two and Three Introduction, requirements and maintainability programme

Guide de maintenabilité de matériel Première partie: Sections un, deux et trois Introduction, exigences et programme de maintenabilité

Anleitung zur Instandhaltbarkeit von Geräten Teil 1: Sektion ein, zwei und drei Einführung, Anforderungen und Program der Instandhaltbarkeit

 

Tato norma obsahuje IEC 706-1:1982.

 

Národní předmluva

Norma IEC 706 sestává ze 7 oddílů, z nichž první tři jsou obsaženy v části IEC 706-1. Přehled rozdělení normy na části a důvody, jež k němu vedly, jsou uvedeny v čl. 1 Předmět normy.

 

Poznámky k překladu

V souvislosti s probíhající revizí ČSN 01 0102:1979 Názvosloví spolehlivosti v technice a vývojem v oblasti spolehlivosti je nutno upozornit na český překlad anglického termínu „item". Tento termín se obvykle překládá jako „položka", popř. „věc", pokud jde o seznam nebo prostý výčet, a dále jako „prvek" nebo i „ jednotka", pokud jde o popis struktury nebo organizovaného systému.

V této normě však „item" označuje především předmět, který je nebo má být udržován. V tomto smyslu je možný překlad „objekt"; toto slovo má však příliš široký význam. Proto byla dána přednost konkrétnějšímu termínu „výrobek". Poznámka v čl. 3 Obecný přístup k udržovatelnosti dále specifikuje, jak je třeba tento termín chápat.

 

Citované normy

IEC 271A: 1974, není zavedena1)

IEC 706-2:1990, dosud nezavedena2)

IEC 706-3:1987, dosud nezavedena2)

 

Deskriptory podle tezauru ISO/ROOT

Kód deskriptoru/znění deskriptoru: YUB /údržba, ZKH. X/ výrobky, ABL/technické podmínky, ABL. L/technické předpisy

 

Vypracování normy

Zpracovatel: Státní výzkumný ústav pro stavbu strojů, IČO 002 356, Praha-Běchovice, ing. M. Mikolášek Pracovník Federálního úřadu pro normalizaci a měření: Ing. Zdeněk Rosa

 

_______________

1) Poznámka: Současná terminologie v daném oboru se řídí normou IEC 50 (191) International Electrotechnical Vocabulary - Chapter 191: Dependability and Quality of-Service (Mezinárodní elektrotechnický slovník - Kapitola 191: Spolehlivost a jakost služeb). Zavedení této normy do ČSN se připravuje.

2) Poznámka: Připravuje se zavedení této normy do ČSN.

 

Federální úřad pro normalizaci a měření


24059

Strana 2

Pokyny k udržovatelnosti zařízení.

lEC 706-1

Část 1: Oddíl 1, 2 a 3.

První vydání

Úvod, požadavky a program udržovatelnosti

1982

 

MDT 621.3.038.004.5

 

Deskriptory: reliability and maintenance of electrical and electronic equipment and devices; requirements; programme

 

Obsah

 

strana

 

 

 

Předmluva

4

Úvodní údaje

4

1

Předmět normy

5

 

 

 

Oddíl 1 Úvod do udržovatelnosti

2

Koncepce udržovatelnosti

5

3

Obecný přístup k udržovatelnosti

5

 

 

 

4

Činnosti k zajištění udržovatelnosti

6

4.

1 Plánovací etapa (etapa koncepce a definování)

6

4.1.1

Určení a definování prostředí

6

4.

1.2 Definování požadavků na udržovatelnost

6

4.2

Etapa tvorby (etapa návrhu a výroby)

6

4.2.1

Splnění požadavků na udržovatelnost

6

4.2.2

Získávání údajů pro plánování zajištěnosti údržby

6

4.3

Etapa užívání (etapa provozu a údržby)

7

4.3.1

Provádění údržby (po poruše i preventivní)

7

 

 

 

Oddíl 2 Požadavky na udržovatelnost ve specifikacích a ve smlouvách

5

Úvod

7

6

Požadavky na udržovatelnost

7

6.1

Ukazatele udržovatelnosti

8

 

 

 

6.

1.1 Kvantitativní požadavky na udržovatelnost

8

6.

1.2 Kvalitativní požadavky na udržovatelnost

8

6.2

Omezení

9

6.3

Požadavky na program

9

6.4

Plánování zajištěnosti údržby

10

7

Ověření

10

 

 

 

Oddíl 3 Program udržovatelnosti

8

Všeobecně

10

8.

1 Úvod

10

8.2

Účel programu udržovatelnosti

10

8.3

Obecné vlastnosti programu udržovatelnosti

11

8.4

Spojení programu udržovatelnosti s ostatními činnostmi

11

8.5

Kvalitativní a kvantitativní stanovení udržovatelnosti

11

 

 

 

9

Program udržovatelnosti

11

9.

1 Podstata programu udržovatelnosti

11

9.2

Obsah programu

11

9.3

Plán programu udržovatelnosti

12

9.3.1

Účel plánu programu

12

9.3.2

Organizace udržovatelnosti

12


Strana 3

9.3.3

Úkoly a odpovědnosti

12

9.3.4

Hlášení o stavu udržovatelnosti

12

9.3.5

Ostatní činnosti spojené s programem

12

 

 

 

9.4

Přezkoumání programu

13

9.5

Určení kritérií pro návrh a rozdělení požadavků na udržovatelnost na podsestavy výrobku

13

9.6

Hodnocení a předpověď udržovatelnosti

13

9.7

Požadavky na udržovatelnost ve specifikacích pro subdodavatele

13

9.8

Systém sběru dat, analýzy a opatření k nápravě

14

9.9

Přezkoumání návrhu

14

 

 

 

9.

10 Studie o pracnosti údržby

14

9.

11 Údaje pro plánování údržby

14

9.

12 Řídící systém pro změny v návrhu nebo ve výrobě

14

9.

13 Ověření udržovatelnosti

15

 

 

 

10

Odpovědnost dodavatele

15

11

Odpovědnost odběratele

15

12

Dialog odběratele a dodavatele

15

13

Jiné poznámky vztahující se k tomuto oddílu pokynů

15

Příloha A (informativní)

16

 

 

 


Strana 4

Předmluva

 

1) Oficiální rozhodnutí nebo dohody IEC týkající se technických otázek zpracovaných technickými komisemi, v nichž jsou zastoupeny všechny zainteresované národní komitéty, vyjadřují v největší možné míře mezinárodní shodu v názoru na předmět, kterého se týkají.

2) Mají formu doporučení pro mezinárodní použití a v tomto smyslu jsou přijímána národními komitéty.

3) Na podporu mezinárodního sjednocení vyjadřuje IEC přání, aby všechny národní komitéty převzaly text doporučení IEC do svých národních předpisů v rozsahu, který národní podmínky dovolují. Jakýkoli rozdíl mezi doporučením IEC a odpovídajícím národním předpisem má být v národním předpise jasně vyznačen.

 

Úvodní údaje

Tyto pokyny byly připraveny Technickou komisí IEC 56: Spolehlivost.

Návrh 1. oddílu byl projednáván na zasedání v Londýně v roce 1978. Jako výsledek tohoto zasedání byl návrh - dokument 56(Central Office)68 - předložen národním komitétům ke schválení podle Šestiměsíčního řízení v prosinci 1978.

 

Pro přijetí zmíněné publikace hlasovaly národní komitéty těchto států:

Austrálie               Itálie                 Francie

Rakousko                Kanada                 Německo

Egypt                   Bulharsko              Československo

Belgie                  SSSR                   Švýcarsko

Velká Británie          USA                    Švédsko

Izrael                  Turecko                Jihoafrická republika

Španělsko               Finsko                 Japonsko

Návrh 2. oddílu byl rovněž projednán na zasedání v Londýně v r. 1978. Výsledek zasedání, návrh - dokument 56(Central office)69, byl národním komitétům předložen ke schválení podle Šestiměsíčního řízení v prosinci 1978.

 

Pro jeho přijetí hlasovaly národní komitéty těchto států:

Austrálie               Itálie                 Francie

Rakousko                Kanada                 Německo

Egypt                   Korea (KLDR)           Československo

Belgie                  Bulharsko              Švýcarsko

Velká Británie          SSSR                   Švédsko

Maďarsko                USA                     Jihoafrická republika

Izrael                  Turecko                Japonsko

Španělsko               Finsko

Návrh 3. oddílu byl projednáván na zasedání v Nice v r. 1976. Výsledek zasedání, návrh - dokument 56(Central Office)70, byl národním komitétům předložen ke schválení podle dvouměsíčního postupu v lednu 1979.

Pro jeho přijetí hlasovaly národní komitéty následujících států:

Austrálie               Bulharsko              Německo

Egypt                   Polsko                 Československo

Belgie                  Rumunsko               Švýcarsko

Velká Británie          SSSR                   Švédsko

Izrael                  USA                     Jihoafrická rep.

Španělsko               Turecko                Japonsko

Itálie                  Finsko

Kanada                  Francie

 

V těchto pokynech jsou obsaženy odkazy na další publikaci IEC: Publikace IEC 271A: 1974, First supplement to Publication 271: List of Basic Terms, Definitions and Related Mathematics for Reliability (První dodatek k Publikaci č. 271: Přehled základních termínů, definic a příslušných matematických vztahů ve spolehlivosti).


Strana 5

1 Předmět normy

Cílem těchto pokynů je poskytnout doporučení k normalizaci zajišťování udržovatelnosti a stimulovat nové myšlenky v této oblasti. Pro odběratele mohou být tyto pokyny užitečné při určování nároků na udržovatelnost a při sestavování příslušných programů. Dodavatelům tyto pokyny pomohou při ujasňování požadavků na dosahování a ověřování cílů udržovatelnosti.

 

Publikace obsahuje oddíly 1, 2 a 3 pokynů pro udržovatelnost. Předpokládá se, že pro publikování úplných pokynů obsahujících sedm částí bude třeba několika let. Poněvadž ale každá část může být užitečná i jiným technickým komisím IEC, bylo rozhodnuto vydávat jednotlivé části samostatně, jakmile je část schválena pro vydání. Po dokončení všech částí budou pokyny vydány jako jedna publikace.

 

Jednotlivé oddíly pokynů mají tyto názvy:

*) Oddíl 1 - Úvod do udržovatelnosti

*) Oddíl 2 - Požadavky na udržovatelnost ve specifikacích a smlouvách

*) Oddíl 3 - Program udržovatelnosti

Oddíl 4 - Zkušební a diagnostické metody

Oddíl 5 - Studie o udržovatelnosti na úrovni návrhu

Oddíl 6 - Ověřování udržovatelnosti

Oddíl 7 - Sběr, analýza a prezentace údajů vztahujících se k udržovatelnosti

Oddíly 4 - 7 budou vydány jako další části této publikace.**)

 


-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz