První vydání

1988-08-15

MDT 778.142:686.831

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních organizací (členů ISO). Na mezinárodních normách obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této technické komisi. Práce se zúčastňují i mezivládní organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázalo pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje  souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů. Mezinárodní norma ISO 8127-1 byla připravena technickou komisí ISO/TC 171 Mikrografie a optická média pro záznam, ukládání a užívání dokumentů a zobrazení. Současná ISO 8127 obsahuje jednu část pod společným označením Mikrografie. Kapsové mikrokarty A6 Část 1: Kapsová mikrokarta s pěti kapsami pro 16 mm mikrofilm. Příloha A k této části ISO 8127 je pouze informativní.

Úvod

Kapsové mikrokarty jsou technickým prostředkem pro uspořádání jednotek informačního pramene v mikrofilmu do skupin jednotek nebo kapitol. Toto uspořádání dovoluje úpravy a doplňování informačního pramene, aniž by jeho obsah byl nově snímkován. Kapsové mikrokarty se používají v živých informačních systémech, ale mohou sloužit také jako pouzdra pro ukládání proužků mikrofilmu nebo jednotlivých mikrosnímků. Má-li se pomoci uživatelům i výrobcům mikrografických zařízení, je nezbytná normalizace základních požadavků na kapsové mikrokarty. Informační systémy nepoužívají ovšem jen kapsové mikrokarty, ale také montážní přístroje, ukládací prostředky, čtecí přístroje, čtecí zvětšovací přístroje a duplikační zařízení. Projektuje-li se systém, který by měl využívat více než jen jeden typ mikrografického média, je třeba se seznámit s příslušnými mezinárodními normami a zvolit přístrojové vybavení zajišťující slučitelnost vstupů a výstupů, které jej spojují s dalšími systémy. Kapsová mikrokarta se skládá z nosné fólie a tenké fólie krycí připevněné k nosné fólii pomocí tzv. separátoru; fólie tvoří kapsy pro vložení proužků mikrofilmu. Krycí fólie se pak dotýká emulzní (obrazové) vrstvy mikrofilmu a při kopírování také emulzní vrstvy kopírovacího (duplikačního) materiálu. Jsou dva druhy kapsových mikrokaret: se zakládacími otvory a bez nich. Některé montážní přístroje mohou pracovat s oběma typy, jiné jen s jedním. Všechny typy jsou shodně použitelné ve čtecích pří strojích, v duplikačních zařízeních a ve zvětšovacích přístrojích. Existují dvě provedení v těchto typech kapsových mikrokaret: jedno s krycí fólií na zadní (rubové), druhé s krycí fólií na přední (lícové) straně mikrokarty, aby mohly být použity proužky mikrofilmu sudých a lichých generací. Kapsové mikrokarty s krycí fólií na rubové straně jsou běžnější. Používají se pro prvotní mikrofilmy zhotovené v krokových nebo průběžných kamerách se sudým počtem zrcadel. Proužek mikrofilmu se vsunuje do kapsy vždy tak, aby se obrazová vrstva dotýkala krycí fólie. Je-li proužek namontován takto, jsou znaky v mikrozáznamu stranově správné při ohledu na nosnou fólii; titulek je rovněž orientován stranově správně. Nedoporučuje se montovat do kapsových mikrokaret proužky druhé generace; je to také málo obvyklé. Je-li to však nutné, je třeba stanovit zvláštní požadavky pro snímkování předloh. Mezinárodní norma ISO 8127 stanoví rozměry a další základní požadavky na kapsové mikrokarty formátu A6. Vztahuje se na všechny kapsové mikrokarty složené z průhledné nosné fólie § fólie krycí, které jsou spojeny tak, aby vytvořily kapsy pro uložení jednotlivých mikrozáznamů nebo proužků 16 mm nebo 35 mm mikrofilmu, a které jsou opatřeny titulkovým proužkem.