|
ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ NORMA |
|
|
|
28.2.1985 |
|
Průmyslové hořlavé prachy. Metody zkoušení |
ČSN 01 5140 část 2 JK - |
|
|
|
|
Nezobrazitelný cizojazyčný text!
Combustible dusts. Methods of testing. Determination of the lowest ignition limit of deposited dust
Tato norma platí pro stanovení nejnižší teploty vznícení usazeného prachu (tnmin) ve °C, mimo látky, které se teplem snadno taví, sublimují, prudce vzněcují či vybuchují (tyto se měří modifikovanou metodou v muflové peci, vyhodnocení je shodné).
Při zkoušce se musí dodržet všechna ustanovení části 1 ČSN 01 5140.
Účel zkoušky
1. Nejnižší teplota vznícení usazeného prachu je kritériem iniciovatelnosti disperzní směsi v technologických zařízeních s výskytem usazeného prachu. Metoda se používá k určení bezpečné pracovní teploty v zařízeních a provozovnách s výskytem prachu.
Podstata zkoušky
2. Vzorek prachu se zahřívá v peci s přívodem vzduchu. Teplota pece a vzorku se snímá termočlánky. Z průběhu změny teploty vzorku se vyhodnocuje teplota vznícení.
Zkušební zařízení
3. Na zkoušku je třeba:
Vertikální elektricky vyhřívaná pec o vnitřním průměru nejméně 40 mm a výšce 200 mm, s možností regulace teploty do 450 °C. Ve dně pece je zabudováno zařízení pro přívod vzduchu.
Termočlánky do 800 °C (např. FeKo) s měřícím registračním přístrojem (např. bodový zapisovač Zepakord).
Nosič termočlánků a pouzdra se vzorkem prachu.
Válcové pouzdro na vzorek prachu o průměru 22 mm, výšce 30 mm, zhotovené z kovového síta. Dno má délku strany oka 0,071 mm, svislá válcová stěna má délku strany oka 0,1 až 0,5 mm.
|
|
Účinnost od: |
24252 |
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz