Předmluva

Tato evropská norma byla vypracována pracovní skupinou (3) technickou komisí CEN/TC 194 „Spotřební předměty ve styku s potravinami", jejíž sekretariát je v BSI, jako jedna ze dvou norem týkající se uvolňování olova a kadmia. Další část této evropské normy má následující titul:

EN 1388-1:1995 Materiály a předměty ve styku s potravinami - Křemičité povrchy - Část 2: Stanovení olova a kadmia uvolněného z keramického zboží

Text návrhu byl podroben zvláštnímu postupu přijetí (Unique Acceptance Procedure - UAP) a schválen CEN jako evropská norma. Této evropské normě se nejpozději do dubna 1996 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, musí být zrušeny nejpozději do dubna 1996.

Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu udělenému CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění podstatných požadavků směrnice (směrnic) EU.

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou následující země povinny převzít tuto evropskou normu: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Úvod

Problém uvolňování olova a kadmia z keramického zboží vyžaduje účinný způsob kontroly, aby se zajistila ochrana lidí před možnými riziky. Tato rizika vznikají, když se k přípravě, servírování a uskladnění potravin použije keramické zboží, jehož povrchy jsou opatřeny glazurami a dekory s nevhodným složením, případně jsou špatně naneseny nebo vypáleny.

POZNÁMKA - Předměty, které jsou silně barevné nebo dekorované na površích přicházejících do styku s potravinami, nebo které mají velký poměr plochy/objemu, mohou uvolňovat olovo a/nebo kadmium s větší pravděpodobností než jiné předměty.

Rada Evropského společenství schválila specifickou směrnici pro měření možných migrací olova a kadmia z keramických předmětů, které ve svém konečném stavu přijdou do styku s potravinami nebo ve styku s potravinami jsou, anebo jsou k tomuto účelu určeny.

Směrnice 84/500/EEC příloha I popisuje „Základní pravidla pro stanovení migrace olova a kadmia". V příloze II je atomová absorpční spektroskopie předepsána jako metoda analýzy. Technická komise 194   Evropské komise pro normalizaci převzala na základě této směrnice úkol vypracovat evropské normy pro zkušební postupy týkající se křemičitých povrchů a současně uvést do souladu existující národní normy s přihlédnutím k mezinárodní normě ISO 7086-1. První část této evropské normy stanoví zkušební metodu pro stanovení olova a kadmia uvolněného z keramických povrchů. Protože existující národní normy ukázaly, že tato zkušební metoda je použitelná pro sklo, sklokeramiku a křemičité smaltované povrchy, byla tato část evropské normy připravena tak, aby stanovené zkoušky byly použitelné také pro takové křemičité povrchy.

Stávající národní norma zahrnuje zkoušku pro povrchy, které pravděpodobně přijdou do styku s ústy. Tato evropská norma také obsahuje zkušební metodu vhodnou pro takové křemičité povrchy.

Při výrobě homogenních, tzn. nedekorovaných a neglazovaných skleněných výrobků, např. ze sodnovápenatokřemičitého nebo boritokřemičitého skla a sklokeramiky, které přicházejí do styku s potravinami, nejsou použity žádné suroviny obsahující olovo a kadmium. Výjimkou je křišťálové sklo, které je definováno ve směrnici EU pro křišťálové sklo (69/493/EEC). U sodnovápenatokřemičitého a boritokřemičitého skla může být uvolňování olova a kadmia způsobeno pouze nečistotami a bude menší, než je mez citlivosti plamenového atomového absorpčního spektrometru (FAAS). Nebarvené, nedekorované a neglazované skleněné předměty ze sériově vyráběného sodnovápenatokřemičitého a boritokřemičitého skla není nutné zkoušet podle této evropské normy.