ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ NORMA (STANDARD)

Schválena: 9.7.1953

MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ODPORU VODIČŮ

ČSN 34 5660

 

 

Nezobrazitelný cizojazyčný text!

 

Tato  norma stanoví  zkušební  podmínky  a methodu  pro měření  elektrického odporu   vodičů (měděných,  hliníkových, ocelových, bronzových, odporových drátů, tyčí, pásků, trubek, plechů a pod.).

 

I. TECHNICKÉ POŽADAVKY

 

Methoda měření

 

1. Odpor vodiče se měří  na vzorku zkušební délky 1 m dvojitým můstkem (Thomsonovým) s  přesností nejméně 0,2%, a to při teplotě vzorku i okolí 20 ± 5^o C, případně jinou methodou zaručující stejnou přesnost měření.

Zkušební methoda je dostatečně přesná pro vzorky s nejnižším odporem 0,00015 W/m, t. j. u mědi pro vzorky do průřezu 120 mm².

 

2. Teplota vzorku  se musí před měřením vyrovnati aspoň  přibližně s teplotou okolí (zkušebny), ponecháním  nejméně šest hodin v místnosti se stálou teplotou.

Teplotu okolí  je třeba měřiti s  přesností 0,5^o C teploměrem  volně umístěným přibližně ve  výši můstku a měřeného  vzorku a ve vzdálenosti 1 až 2 m od můstku.

 

3. Při  nevyrovnaných teplotách je  nutno komutovati směr  napájecího  proudu a  měřicího obvodu a  z obou měření  vzíti střední hodnotu.

 

4. Zavedeným proudem se nesmí vzorek znatelně ohřáti.

K tomu obvykle postačí opatření, aby proudové zatížení vodiče nebylo větší než 1 A/mm².

 

5. Při jiné teplotě než 20^o C se odpor přepočítává podle rovnice:

 

                  1

R₂₀ = R_t  -----------------

            1 + a_t (t-20)

 

Kde

R₂₀   odpor vzorku při 20^o C (W)

R_t     odpor vzorku při t^o C (W)

t     teplota při měření (^oC)

a_t      teplotní činitel odporu

Platí od: 1.10.1953

02669

---

-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz