vycházejících z ekonomických a sociálních úvah. Navíc definice nedoslýchavosti závisí na požadované srozumitelnosti řeči, průměrné hladině hluku pozadí a s ohledem na relativní důležitost jednotlivých kmitočtů snad dokonce i na jazyku. Proto také tato mezinárodní norma neudává (na rozdíl od prvého vydání ISO 1999) specifické vzorce pro vyhodnocení rizika nedoslýchavosti, ale stanovuje jednotné metody předpovědi zhoršení sluchu, které mohou být využity pro hodnocení nedoslýchavosti podle zvoleného vztahu nebo podle vztahu, který je v příslušné zemi platný. Výsledky podle této normy mohou být tedy využity i při stanovení trvalých účinků hluku na vjem každodenních akustických signálů, na poslech hudby nebo účinku na jednu určitou frekvenci, která nemusí být nutné zahrnuta ve vztahu stanoveném pro výpočet nedoslýchavosti.

1 Předmět normy

Tato mezinárodní norma udává metody pro výpočet očekávaného trvalého posunutí hladin prahu slyšení vlivem hluku pro dospělou populaci exponovanou hluku o rozličných hladinách a rozličném trvání; norma tvoří základ výpočtu sluchových ztrát podle různých vztahů, jestliže hladiny prahu sluchu na obvykle měřených audiometrických kmitočtech nebo kombinacích takovýchto kmitočtů přesahují určitou hodnotu.

POZNÁMKA 1 - Tato mezinárodní norma nestanovuje kmitočty, kmitočtové kombinace nebo kombinace váhových činitelů, které se mají používat při hodnocení nedoslýchavosti; ani nestanovuje hladiny prahu slyšení ("mez"), které musí být překročeny, aby vznikla nedoslýchavost. Kvantitativní výběr těchto parametrů je ponechán na uživatelích. Všechny hladiny akustického tlaku v této mezinárodní normě jsou uvedeny bez zřetele na vliv chráničů sluchu, které by účinně snižovaly hladiny působící na ucho.

Mírou expozice hluku pro populaci vystavenou riziku je průměrná expozice zvuku A (kvadrát akustického tlaku integrovaný v čase) E_A,T. a odpovídající ekvivalentní hladina zvuku A L_Aeq,T za průměrný pracovní den (předpokládaná doba trvání je 8 h) a pro předpokládanou expozici v letech. Tato mezinárodní norma se vztahuje na hluk slyšitelných kmitočtů (nižších než asi 10 kHz), který má charakter ustáleného, přerušovaného, kolísavého, nepravidelného nebo impulzního hluku. Použití této normy pro okamžité akustické tlaky přesahující 200 Pa (140 dB re 20 mPa) a pro vyšší akustické tlaky se považuje za extrapolaci.

Pro potřebu vyhodnocení zhoršení slyšení vlivem expozice hluku jsou uvedeny vztahy pro výpočet NIPTS na audiometrických kmitočtech od 0,5 kHz do 6 kHz pro osmihodinovou denní expozici zvuku A opakující se každý den od 364 Pa². s do 1,15 . 10⁵ Pa². s (ekvivalentní hladinu zvuku A pro normální pracovní den v trvání 8 h od 75 dB do 100 dB), a trvání expozice od 0 do 40 let. Extrapolace pro vyšší hladiny nejsou podloženy kvantitativními údaji. Hodnota mediánu NIPTS, stejně j ako statistické rozdělení nad a pod hodnotou mediánu od kvantilu 0,05 do kvantilu 0,95 jsou uvedeny. Udává NIPTS jsou stejná pro ženskou i mužskou populaci.

POZNÁMKY

2 Ačkoliv jsou údaje o NIPTS zaměřeny především na populace exponované hluku na pracovišti, lze je za určitých předpokladů použít pro určení vlivů srovnatelných neprofesionálních a kombinovaných expozic. (Délka pracovního dne by měla být stanovena).

3 Uvedená metoda předpovědi je založena především na shromážděných údajích o běžném ustáleném širokopásmovém hluku, který nemá tónový charakter. Použití údajů databáze pro tónový nebo impulzní či nárazový hluk představuje nejlepší dostupnou extrapolaci. Někteří uživatelé vsak mohou popř. považovat tónový a impulzní nebo nárazový hluk za stejně škodlivý jako ustálený netónový hluk o hladině asi o 5 dB vyšší.

Abychom mohli vypočítat hladiny prahu slyšení a hrozící riziko zhoršení sluchu nebo nedoslýchavosti v důsledku expozice hluku, je třeba znát práh slyšení populace srovnatelného věku neexponované hluku. Jelikož při výběru takové populace lze využívat různá kritéria, dovoluje tato mezinárodní norma dvě možnosti vyjádřené dvěma různými databázemi:

A) otologicky normální populace, která je „vysoce chráněna" (viz ISO 7029);

B) jakákoliv jiná populace, kterou použivatel této mezinárodní normy vybral jako vhodnou.

POZNÁMKA 4 - Všechny údaje a postupy uvedené v této mezinárodní normě jsou založeny na dobře uvážených zjednodušeních experimentálních údajů, která zahrnují denní trvání expozice zvuku nepřesahující 12 h. Z toho vyplývající aproximace se týkají platnosti stanovených rozsahů proměnných, kvantilů, hladin expozice zvuku a frekvenčních rozsahů.

Tato mezinárodní norma je založena na statistických údajích a proto by neměla být používána pro předpověď nebo hodnocení ztráty sluchu jednotlivých osob.

Příloha A udává postup pro výpočet hladin prahu slyšení v závislosti na věku pro otologicky normální populaci ("vysoce chráněnou") v souladu s ISO 7029.