Zdroj: www.cni.cz

ČESKOSLOVENSKÁ NORMA

MDT 002:001.4

Březen 1993

DOKUMENTACE A INFORMACE.
SLOVNÍK
Část 1: Základní pojmy

ČSN
ISO 5127 - 1

01 0167

 

 

 

Documentation and information - Vocabulary Part 1: Basic concepts

Documentation et information - Vocabulaire Partie 1: Notions fondamentales

Dokumentation und Information - Wörterbuch Teil 1: Elementare Begriffe

 

Tato norma obsahuje ISO 5127-1:1983.

 

Národní předmluva

 

Citované normy

ISO 1087 - dosud nezavedena

ISO 2789 - dosud nezavedena

ISO 2382-1 až 2382-19 - dosud nezavedeny

 

Další souvisící normy

BS 5408

 

Obdobné mezinárodní, regionální a zahraniční normy

ISO 5127-1 Documentation and information - Vocabulary Part

1: Basic concepts. (Dokumentace a informace. Slovník.

Část 1: Základní pojmy)

 

Deskriptory podle Tezauru ISO ROOT

kód deskriptoru/znění deskriptoru: LI/knihovnictví a informatika, LBM.B/slovníky, LBB.H/názvosloví, LBB.HC/definice, LBB.MEF/anglický jazyk, LBB.MCB/francouzský jazyk

 

Vypracování normy

Zpracovatel: Národní informační středisko České republiky, IČO 0000 1571, Dr. K. Pech

Pracovník Federálního úřadu pro normalizaci a měření: J. Bouřilová

Federální úřad pro normalizaci a měření




28601


Strana 2

DOKUMENTACE A INFORMACE. SLOVNÍK

ISO 5127-1

Část 1: Základní pojmy

Prvé vydání

1983-12-15


 

MDT 002:001.4

 

Deskriptory: documentation, information, vocabulary, basic concepts

 

Předmluva

 

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních organizací (členů ISO). Na mezinárodních normách pracují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této technické komisi. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace, vládní i nevládní, s nimiž ISO navázalo pracovní styk.

 

Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování a teprve poté jsou přijaty Radou ISO jako mezinárodní normy.

 

Mezinárodní norma ISO 5127-1 byla zpracována technickou komisí ISO/TC 46 Documentation a byla předložena členským organizacím v dubnu 1982.

 

Byla schválena členskými organizacemi těchto zemí:

 

Austrálie                       Irsko                             Rakousko

Belgie                           Japonsko                      Rumunsko

Brazílie                         Jihoafrická republika       Sovětský svaz

Československo             Jugoslávie                     Spolková republika Německo

Dánsko                         Maďarsko                      Španělsko

Egypt                            Nizozemí                       Švédsko

Indie                             Polsko                          Švýcarsko

 

Žádný člen nevyjádřil s dokumentem nesouhlas.

 

Obsah

 

strana

 

 

 

0

Úvod

4

Kapitola 1: Všeobecná ustanovení

1

Předmět normy

4

2

Použité zásady a pravidla

5

2.1

Definice hesla

5

2.2

Uspořádání hesla

5

2.3

Číselné označení hesla

5

2.4

Výběr termínů a formulace definic

5

2.5

Polysémie

5

2.6

Použití kurzívy v textu definic a použití hvězdiček * při tisku

6

2.7

Pravopis

6

2.8

Uspořádání abecedního rejstříku

6

2.9

Citované definice ISO

6

2.10

Prameny a jejich zkratky

6

Kapitola 2: Termíny a definice

1

Základní pojmy

7

1.1

Základní pojmy příbuzných oborů

7

1.1.1

Všeobecné pojmy

7

1.1.2

Jazyk a terminologie

7

1.1.3

Komunikace a informace

9

1.1.4

Zpracování údajů, zpracování dat

10

1.2

Základní pojmy z oblasti informací a dokumentace

11

1.3

Instituce a organizace

12

1.3.1

Archivy a muzea

12


Strana 3

1.3.2

Knihovny

13

1.3.3

Informační a dokumentační střediska

15

Abecední rejstříky česky *) slovensky *) anglicky francouzský

 

_______________

*) NÁRODNÍ POZNÁMKA: Do ČSN ISO 5127-1 byly nově doplněny česky a slovenský rejstřík.


Strana 4

O Úvod

 

Dokumentace podstatnou měrou rozšiřuje možnosti mezinárodní výměny duchovních i materiálních hodnot. Tato výměna je vsak často ztížena jednak tím, že existuje množství termínů používaných v různých oborech nebo jazycích k vyjádření téhož pojmu, nebo i tím, že naopak potřebné pojmy neexistují nebo jsou nepřesné.

 

Aby bylo možno zabránit nedorozuměním způsobeným touto situací a usnadnit tak výměnu informací, je třeba vybrat termíny, které by měly být používány v různých jazycích nebo v různých zemích k vyjádření téhož pojmu a vytvořit definice, které by zajistily odpovídající ekvivalenty pro tyto termíny v jiných jazycích.

 

V souladu s pokyny, které dostala technická komise ISO zajišťující přípravu této normy, vycházelo se při zpracování zejména ze znění termínů v příslušných národních slovnících a v různých publikovaných mezinárodních dokumentech ISO a v jejich návrzích a v dokumentech dalších mezinárodních organizací (jako je IFLA*), FID*), ICA*), UNESCO a WIPO*)) včetně publikovaných národních norem, příp. jejich návrhů.

 

Definice byly formulovány s cílem dosáhnout vhodnou rovnováhu mezi přesností a jednoduchostí. Hlavním účelem této mezinárodní normy je stanovit takové definice, které zajistí jednoznačné chápání všemi zúčastněnými stranami. Může se proto zdát, že některé definice nejsou dostatečně přesné, nezahrnují všechny případy, neberou v úvahu určité výjimky nebo jsou v rozporu s ustáleným pojetím v určité oblasti aplikace.

 

Kromě toho se tato norma skládá z několika částí zpracovávaných během delšího časového období a může se stát, že později zpracované části budou vykazovat menší odchylky od částí zpracovaných dříve.

 

Tyto nedostatky budou pokud možno odstraněny v dalších vydáních. Uvedený postup umožňuje okamžité zveřejnění jednotlivých částí a zajišťuje přitom potřebnou pružnost při zpracování souhrnného terminologického slovníku s ohledem na dynamiku vývoje jazyka.

 

Mezinárodní norma ISO 5127 se skládá z většího počtu částí, které jsou uspořádány takto:

 

Část 1: Základní pojmy

Část 2: Tradiční druhy dokumentů

Část 3: Obrazové dokumenty

Část 4: Archivní dokumenty

Část 5: Akvizice, identifikace a analýza dokumentů a údajů (dat) v nich obsažených

Část 6: Selekční jazyky

Část 7: Vyhledávání a síření informací

Část 8: Uchovávání, ochrana a reprografické zpracování dokumentů

Část 9: Organizace a řízení archivů, knihoven, dokumentačních středisek a muzeí

Část 10: Právní aspekty dokumentace

Část 11: Audiovizuální dokumenty

 

KAPITOLA 1: VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

 

1 Předmět normy

 

Účelem této normy je usnadnění mezinárodní komunikace v oblasti informací a dokumentů. Uvádí ve dvou jazycích termíny a definice vybraných pojmů z oblasti informací a dokumentace a vymezuje vztahy mezi hesly. Rozsah působnosti této normy odpovídá přibližně rozsahu působnosti normy ISO/TC 46 „Normalizace prací v knihovnách a v informačních a dokumentačních střediscích, anotačních a indexačních služeb, práce v archívech, informační a ediční činnosti".

 

Pro usnadnění překladu do jiných jazyků jsou definice navrženy tak, aby se pokud možno vyhnuly specifickým obratům, které jsou vlastní pouze jednomu z jazyků.

 

———————————

*) IFLA = International Federation of Library Associations and Institutions

*) FID - International Federation for Documentation

*) ICA = International council on archives

*) WIPO = World Intellectual Property Organization

*) IFLA = Fédération internationale des associations de bibliothecaires et des bibliothèques

*) FID = Fédération internationaIe de documentation

*) CIA = Conseil international des archives

*) OMPI = Organisation mondiale de la popriété intellectuelle


Strana 5

Tato část normy ISO 5127 zahrnuje zejména základní pojmy z oblasti informací a dokumentace včetně termínů z příbuzných oborů, které nejsou specifické pro některou z dalších částí normy. Zahrnuje jak základní termíny pro všeobecný úvod do teorie informací a dokumentace, tak i odvozené termíny, které lze považovat za nejdůležitější pro praktické použití.

 



-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz