Zdroj: www.cni.cz

MDT 666: 543: : 546. 722-31

ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ NORMA        Schválena: 3. 5. 1983

ZÁKLADNÍ POSTUP ROZBORŮ SILIKÁTŮ

Stanovení oxidu železnotého

titrační metodou

ČSN 720111

JK -

Определение закиси железа

Determination of ferrous oxide

Tato norma se používá současně s ČSN 72 0100 Základní postup rozborů silikátů. Všeobecná ustanovení a určuje zkušební metodu pro stanovení oxidu železnatého titrační metodou v materiálech v ní uvedených.

Podstata zkoušky

1.   Vzorek se rozloží v platinovém kelímku s dobře těsnícím víčkem kyselinou fluorovodíkovou a sírovou. Obsah oxidu železnatého se stanoví titrací roztokem dichromanu draselného.

Chemikálie

2.   Pro provedení zkoušky se použije následujících chemikálií: Kyseliná sírová (q = 1, 84 g/cm3), roztok (1 + 1)

Kyselina fluorovodíková, roztok 40 %

Kyselina boritá, nasycený roztok

Kyselina fosforečná (q = 1, 70 g/cm3)

Uhličitan sodný, bezvodý

Dichroman draselný, odměrný roztok с (1/6K2Сr2О7) = 0, 05 mol/dm3: : 2, 4516 g dichromanu draselného, překrystalovaného a vysušeného při teplotě 150 až 170 °C, se rozpustí ve vodě v odměrné baňce na 1000 cm3 a doplní se vodou po značku. Používá se jako standardní roztok. Jeho titr vyjádřený v gramech oxidu železnatého na 1 cm3 odměrného roztoku se rovná 0, 003592.

Difenylaminsulfonan barnatý nebo sodný, 1 % vodný roztok (nebo 1 % roztok difenylaminu v kyselině fosforečné).

Postup zkoušky

3.   Do vysokého platinového kelímku se naváží 0, 25 až 0, 50 g vzorku. Ovlhčí se vodou, přidá se několik krystalků uhličitanu sodného, 5 cm3 roztoku kyseliny sírové a 10 cm3 roztoku kyseliny fluorovodíkové. Kelímek

Nahrazuje ČSN 72 0111 ze 7. 11. 1973

Účinnost od: 1. 1. 1984

30736

Zdroj: www.cni.cz