Národní předmluva

Změny proti předchozí normě

Přesun termínů a definicí do ISO 21940-2, zrušení dřívější přílohy C a důkladnější výklad používání přípustných zbytkových nevývažků rotoru při procesu vyvažování a ověřování jeho zbytkové nevyváženosti.

Souvisící ČSN

ISO 14694 zavedena v ČSN ISO 14694 (12 2003) Průmyslové ventilátory – Specifikace kvality vyvážení a úrovně vibrací

ISO 19499 zavedena v ČSN ISO 19499 (01 1447) Vibrace – Vyvažování – Informace o vyvažovacích normách a návod k jejich používání

ISO 21940-12 zavedena v ČSN ISO 21940-12 (01 1449) Vibrace – Vyvažování rotorů – Část 12: Postupy a tolerance pro rotory v pružném stavu

ISO 21940-14 zavedena v ČSN ISO 21940-14 (01 1449) Vibrace – Vyvažování rotorů – Část 14: Posuzování chyb vyvážení

ISO 21940-21 zavedena v ČSN ISO 21940-21 (01 1449) Vibrace – Vyvažování rotorů – Část 21: Popis a hodnocení vyvažovacích strojů

ISO 21940-32 zavedena v ČSN ISO 21940-32 (01 1449) Vibrace – Vyvažování rotorů – Část 32: Zohlednění per u hřídelů a kol

Upozornění na národní poznámky

Do normy byly k článkům 4.5.2, 5.2, 5.3, 6.1, 10, 10.4 a C.2.3 doplněny národní poznámky.

Vypracování normy

Zpracovatel: JANDÁK Praha, IČ 12494372, SVUSS Praha, spol. s r. o., Ing. Vladimír Borůvka, CSc.,
Ing. František Loula

Technická normalizační komise: TNK 11 Vibrace a rázy

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Lubomír Drápal, CSc.

MEZINÁRODNÍ NORMA

Vibrace – Vyvažování rotorů –                                                                                   ISO 21940-11
Část 11: Postupy a tolerance pro rotory v tuhém stavu                                     První vydání
                                                                                                                                            2016-11-15

ICS 21.120.40

Obsah

Strana

Předmluva..................................................................................................................................................................................................... 6

Úvod................................................................................................................................................................................................................ 7

1......... Předmět normy. 8

2......... Citované dokumenty. 8

3......... Termíny a definice. 8

4......... Náležitosti vyvažování 8

4.1...... Obecně. 8

4.2...... Reprezentace nevyváženosti 8

4.3...... Působení nevyváženosti 8

4.4...... Referenční roviny pro tolerance nevyváženosti 9

4.5...... Korekční roviny. 10

4.5.1... Obecně. 10

4.5.2... Rotory, u nichž stačí jen jedna korekční rovina. 10

4.5.3... Rotory, které vyžadují dvě korekční roviny. 10

4.5.4... Rotory s více než dvěma korekčními rovinami 10

4.6...... Přípustný zbytkový nevývažek. 10

5......... Úvahy o podobnosti 11

5.1...... Obecně. 11

5.2...... Přípustný zbytkový nevývažek a hmotnost rotoru. 11

5.3...... Přípustný zbytkový specifický nevývažek a provozní otáčky. 11

6......... Specifikace tolerancí nevyváženosti 12

6.1...... Obecně. 12

6.2...... Odvození tolerancí nevyváženosti 12

6.3...... Stupeň kvality vyvážení G.. 12

6.3.1... Klasifikace. 12

6.3.2... Zvláštní konstrukce. 12

6.3.3... Přípustný zbytkový nevývažek. 15

6.4...... Experimentální stanovení 15

6.5...... Tolerance nevyváženosti založené na silách v ložiskách nebo na vibracích. 15

6.5.1... Síly v ložiskách. 15

6.5.2... Vibrace. 15

6.6...... Metody založené na ověřených zkušenostech. 15

Strana

7......... Rozvržení přípustného zbytkového nevývažku do tolerančních rovin. 15

7.1...... Jedna rovina. 15

7.2...... Dvě roviny. 16

7.2.1... Obecně. 16

7.2.2... Omezení pro nepřevislé rotory. 16

7.2.3... Omezení pro převislé rotory. 17

8......... Rozvržení tolerancí nevyváženosti do korekčních rovin. 17

8.1...... Obecně. 17

8.2...... Jedna rovina. 18

8.3...... Dvě roviny. 18

9......... Rotorové sestavy. 18

9.1...... Obecně. 18

9.2...... Vyvažování vcelku. 18

9.3...... Vyvažování po částech. 19

10....... Zohlednění chyb při ověření přípustných zbytkových nevývažků. 19

10.1.... Obecně. 19

10.2.... Tolerance nevyváženosti 19

10.3.... Celková chyba měření nevyváženosti 19

10.4.... Ověření přípustného zbytkového nevývažku. 19

10.4.1 Obecně. 19

10.4.2 Případy s odečty nevývažku v toleranci 20

10.4.3 Případy s odečty nevývažku mimo toleranci 20

10.4.4 Oblast nejistoty. 20

Příloha A (informativní) Příklad určení přípustného zbytkového nevývažku na základě stupně kvality vyvážení G;
jeho rozvržení do tolerančních rovin. 21

Příloha B (informativní) Určení tolerancí nevyváženosti na základě mezí sil v ložiskách. 25

Příloha C (informativní) Určení tolerancí nevyváženosti na základě ověřených zkušeností 26

Příloha D (informativní) Pravidla pro rozvržení tolerancí nevyváženosti z tolerančních rovin do korekčních rovin. 27

Bibliografie. 29

DOKUMENT CHRÁNĚNÝ COPYRIGHTEM

Veškerá práva vyhrazena. Není-li specifikováno jinak, nesmí být žádná část této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, elektronickým ani mechanickým, včetně pořizování fotokopií nebo zveřejnění na internetu nebo intranetu, bez předchozího písemného svolení. O písemné svolení lze požádat buď přímo ISO na níže uvedené adrese, nebo členskou organizaci ISO v zemi žadatele.

ISO copyright office

Ch. de Blandonnet 8 · CP 401

CH-1214 Vernier, Geneva, Switzerland

Tel. + 41 22 749 01 11

Fax + 41 22 749 09 47

www.iso.org

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětová federace národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle vypracovávají technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezi-
národní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.

Postupy použité při tvorbě tohoto dokumentu a postupy určené pro jeho další udržování jsou popsány ve směrnicích ISO/IEC, část 1. Zejména se má věnovat pozornost rozdílným schvalovacím kritériím potřebným pro různé druhy dokumentů ISO. Tento dokument byl vypracován v souladu s redakčními pravidly uvedenými ve směrnicích ISO/IEC, část 2 (viz www.iso.org/directives).

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv. Podrobnosti o jakýchkoliv patentových právech identifikovaných během přípravy tohoto dokumentu budou uvedeny v úvodu a/nebo v seznamu patentových prohlášení obdržených ISO (viz www.iso.org/patents).

Jakýkoliv obchodní název použitý v tomto dokumentu se uvádí jako informace pro usnadnění práce uživatelů a neznamená schválení.

Vysvětlení významu specifických termínů a výrazů ISO, které se vztahují k posuzování shody, jakož i informace o tom, jak ISO dodržuje principy WTO týkající se technických překážek obchodu (TBT), jsou uvedeny na tomto odkazu URL: www.iso.org/iso/foreword.html.

Za tento dokument je odpovědná komise ISO/TC 108 Vibrace, rázy a monitorování stavu, subkomise SC 2 Měření a hodnocení vibrací a rázů používané u strojů, vozidel a konstrukcí.

Toto první vydání zrušuje a nahrazuje ISO 1940-1:2003 a je její technickou revizí. Hlavní změnou je vyškrtnutí termínů a definic, které byly převedeny do ISO 21940-2, a důkladnější výklad používání přípustných zbytkových nevývažků při procesu vyvažování rotoru a ověřování jeho zbytkové nevyváženosti. Byly odstraněny informace o stanovení tolerancí nevyváženosti na základě vibračních mezí.

Zahrnuje také technickou opravu ISO 1940-1:2003/Cor 1:2005.

Seznam částí souboru ISO 21940 lze nalézt na webových stránkách ISO.

Úvod

Vyvažování rotoru je postup, kterým se kontroluje rozložení hmoty rotoru (nebo části nebo modulu) a jestliže je to nezbytné, upravuje se tak, aby se zajistilo dodržení tolerance nevyváženosti. Tento dokument pojednává o vyvažování rotorů v tuhém stavu. Rotor se považuje za tuhý, když lze jeho průhyb způsobený rozložením nevyváženosti zanedbat se zohledněním dohodnuté tolerance nevyváženosti při jakýchkoliv otáčkách až do maximálních provozních otáček. U těchto rotorů jsou předmětem zájmu výsledná nevyváženost a často momentová nevyváženost, které se při složení vyjadřují jako dynamická nevyváženost rotoru.

Současné vyvažovací stroje umožňují redukovat zbytkovou nevyváženost na velmi malé hodnoty. Protože by ve většině případů bylo neekonomické snižovat nevyváženost až na mezní hodnoty vyvažovacího stroje, je třeba pro daný vyvažovací úkol specifikovat požadavek na kvalitu vyvážení.

Vedle stanovení tolerance nevyváženosti je nutné uvažovat chyby vznikající při procesu vyvažování. V tomto dokumentu se zohledňuje vliv těchto chyb, aby se zřetelně rozlišil specifikovaný přípustný zbytkový nevývažek od snížených hodnot zbytkového nevývažku, kterých má být dosaženo při vyvažování.

1 Předmět normy

Tento dokument uvádí postupy a tolerance nevyváženosti pro vyvažování rotorů v tuhém stavu. Stanovuje:

a) velikost přípustného zbytkového nevývažku,

b) potřebný počet korekčních rovin,

c) rozvržení přípustného zbytkového nevývažku do tolerančních rovin,

d) jak zohlednit chyby při procesu vyvažování.

POZNÁMKA Podrobné pojednání o odhadu chyb při vyvažování je uvedeno v ISO 21940-14. Základy vyvažování rotoru jsou obsaženy v ISO 19499, která poskytuje úvod do vyvažování.

Tento dokument se netýká vyvažování rotorů v pružném stavu. Postupy a tolerance pro rotory v pružném stavu jsou uvedeny v ISO 21940-12.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.