Zdroj: www.cni.cz

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13.040.40

Červen 1998

Stacionární zdroje emisí - Stanovení
hmotnostní koncentrace a hmotnostního
toku tuhých částic v potrubí - Manuální
gravimetrická metoda

ČSN
ISO 9096

83 4615

 

 

 

Stationary source emissions - Determination of concentration and mass flow rate of particulate material in gas-carrying ducts - Manual gravimetric method

Emissions de sources fixes - Détermination de la concentration et du débit-masse de matières  particulaires dans des veines gazeuses - Méthode gravimétrique manuelle

Emissionen aus stationären Quellen - Bestimmung der Konzentration und der Massenflußrate von Partikeln in geführten

Quellen - Manuelle gravimetrische Methode

 

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 9096:1992. Mezinárodní norma ISO 9096:1992 má status české technické normy.

This standard is the Czech version of the International Standard ISO 9096:1992. The International Standard ISO 9096:1992 has the status of a Czech Standard.

 

© Český normalizační institut, 1998




50413


Strana 2

Národní předmluva

 

Citované normy

ISO 3966:1977 zavedena v ČSN ISO 3966 Měření průtoku tekutin v uzavřených profilech. Metoda měření rychlostního pole pomocí Prandtlových trubic (25 7722)

 

Další souvisící normy

ČSN ISO 6879 Charakteristiky a návazné pojmy metod měření kvality ovzduší (83 5023)*)

 

Vypracování normy

Zpracovatel: Vysoká škola chemicko-technologická, Praha, IČO 6046 1373, Ing. František Skácel, CSc.,Ing. Viktor Tekáč

Spolupráce: Ministerstvo životního prostředí ČR, IČO 164801, RNDr. Darina Vystrčilová

Technická normalizační komise: TNK 117 Kvalita ovzduší

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák

 

_______________

*) NÁRODNÍ POZNÁMKA - V souvislosti se zavedením mezinárodní normy ISO 6879:1995 do soustavy českých)

technických norem je nutné upozornit na změny při používání termínů „přesnost" a „správnost" oproti dosud používaným termínům týkající se kvality ovzduší (odborná literatura, starší technické normy, vysokoškolská skripta, některé právní dokumenty apod.).

Při zavádění mezinárodních norem ISO z oblasti statistiky do soustavy českých norem (zejména ISO 3534-1, ISO

3534-2 a ISO 5725) byl použit pro překlad termínu „accuracy" český ekvivalent „přesnost" a pro „precision" český ekvivalent „shodnost, příp. preciznost".

Proto dříve používaným termínům v oblasti kvality ovzduší „správnost" odpovídá v souladu s ČSN ISO 3534-1:1994 termín „přesnost" a termínu „přesnost" termín „shodnost, příp. preciznost". Dříve používanému termínu „rozptyl" odpovídá termín „strannost, příp. vychýlení". Anglický ekvivalent pro „správnost" je „trueness". Dříve používané termíny jsou uvedeny v hranatých závorkách u příslušných termínů a jejich definicích. V nově schválených normách zavádějících překladem mezinárodní normy ISO, příp. CEN jsou tyto termíny již v souladu s ČSN ISO 3534-1 a dalších.


Strana 3

MEZINÁRODNÍ NORMA

ISO 9096

Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace

První vydání

a hmotnostního toku tuhých částic v potrubí -

1992-06-15

Manuální gravimetrická metoda


 

MDT 614.715:543.275.3

 

Deskriptory : air, quality, air pollution, exhaust emissions, chimneys, flues, flue ducts, tests, determination, particle density (concentration), gravimetric analysis

 

Obsah

 

strana

 

 

 

0

Upozornění - Bezpečnostní opatření

5

1

Předmět normy

6

2

Normativní odkazy

6

3

Termíny a definice

6

4

Značky veličin s odpovídajícími jednotkami a indexy

8

4.1

Značky veličin a odpovídající jednotky

8

4.2

Indexy

8

5

Podstata metody

10

6

Stručný obsah

10

7

Postup při měření a výpočtech

12

 

 

 

8

Zařízení

16

8.1

Všeobecné pokyny

16

8.2

Seznam přístrojů a zařízení určených pro měření hmotnostní koncentrace tuhých částic

16

8.3

Hubice vzorkovací sondy

18

8.4

Vzorkovací sonda

19

8.5

Odlučovač částic

19

 

 

 

9

Postup přípravy

20

9.1

Všeobecné pokyny

20

9.2

Volba měřicího profilu

20

9.3

Minimální počet a umístění vzorkovacích (měřicích) bodů

21

9.4

Velikost a umístění vstupních otvorů

21

9.5

Pracovní plošina

21

9.6

Volba přístrojového vybavení

22

9.7

Ověření správnosti volby umístění vzorkovacích (měřicích) profilů

22

 

 

 

10

Přípravné práce před začátkem vzorkování (měření)

22

10.1

Příprava zařízení

22

10.2

Sestavení vzorkovací tratě

23


Strana 4

10.3

Plocha měřicího profilu

23

10.4

Předběžné měření rychlosti a teploty plynu

23

 

 

 

11

Postup při vzorkování

24

11.1

Měření rychlosti a teploty plynu

24

11.2

Počet a rozmístění měřicích bodů

24

11.3

Doba vzorkování

24

11.4

Vzorkování

25

11.4.1

Všeobecně

25

11.4.2

Kumulativní vzorkování (3.3)

25

11.4.3

Přírůstkové vzorkování (3.8)

25

11.4.4

Opakované měření rychlosti plynu a teploty

26

11.5

Opakování odběru vzorku

26

 

 

 

12

Vážení

26

 

 

 

13

Výpočet

27

13.1

Všeobecně

27

13.2

Průtok plynu v potrubí

27

13.3

Vzorkovací průtok

28

13.4

Vzorkovaný objem plynu

29

13.5

Hmotnostní koncentrace částic

29

13.6

Hmotnostní tok částic

30

 

 

 

14

Přesnost

30

 

 

 

15

Protokol o měření

31

 

 

 

Přílohy

A Faktory ovlivňující přesnost použité metody

32

A.1 Umístění vzorkovacího (měřicího) profilu

32

A.2 Počet vzorkovacích (měřicích) bodů

32

A.3 Doba vzorkování

32

A.4 Tvar hubice sondy

32

A.5 Vychýlení osy hubice sondy

32

A.6 Odchylky od zásad izokinetického vzorkování

32

B Metody a pravidla pro umístění vzorkovacích (měřicích) bodů v potrubí kruhového a čtyřhranného průřezu

33

B.1 Základní rozdělení pro potrubí kruhového průřezu

33

B.2 Tangenciální rozdělení pro potrubí kruhového průřezu

34

B.3 Rozdělení pro potrubí čtyřhranného průřezu

34

C Použití Prandtlovy trubice

36

C.1 Všeobecně

36

C.2 Běžná prohlídka a údržba

36

C.3 Význam správné polohy hlavy Prandtlovy trubice vzhledem ke směru proudění plynu v potrubí

36


Strana 5

D Kalibrace Prandtlovy trubice

37

E Doporučené rozložení vzorkovacích (měřicích) bodů v měřicím profilu, jehož umístění neodpovídá požadavkům délky přímého úseku potrubí rovné sedminásobku jeho průměru

38

F Alternativní metoda stanovení hmotnostního toku tuhých částic v potrubí

39

G Literatura

40

 

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO.

Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.

Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů.

Mezinárodní norma ISO 9096 byla připravena technickou komisí ISO/TC 146 Kvalita ovzduší v subkomisi SC 1 Stacionární zdroje emisí.

Přílohy A, B, C, D, E a F tvoří nedílnou součást této mezinárodní normy. Příloha G je pouze informativní.

 

UPOZORNĚNÍ - BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

VŠEOBECNĚ

Při vzorkování mohou nastat podle okolností různá nebezpečí. Všichni, kterých se to týká, např. vedení podniku, pracovníci provádějící vzorkování a kontrolní orgány, jsou povinni počítat předem s pravděpodobným nebezpečím.

Není-li nebezpečí eliminováno, je nutné vytvořit vhodná bezpečnostní opatření před započetím vzorkování podle specifických místních, národních a mezinárodních předpisů.

Nejpravděpodobnější nebezpečí a způsoby snížení nebezpečí jsou popsány níže.

Pracovníci i vedení podniků by měli v každém případě vědět o přítomnosti pracovníků provádějících odběr vzorků. Vedení podniku by mělo vzít v úvahu, která vhodná bezpečnostní opatření, např. pracovní povolení, by měla být použita, a ověřit si, zda jsou pracovníci provádějící měření obeznámeni se všemi riziky, s nimiž pravděpodobně přijdou do styku.

 

RIZIKA HROZÍCÍ PRACOVNÍKŮM PROVÁDĚJÍCÍM VZORKOVÁNÍ

a) Práce ve výškách nebo v těžko přístupných podmínkách.

Je třeba zajistit prostředky k záchraně, ochranné zábradlí, pracovní plošiny (viz 9.5), výstražné systémy, atd. Pro vzdálená pracoviště je vhodná možnost telekomunikačního kontaktu. Pracovníkům se doporučuje, aby nepracovali osamoceni.

b) Vystavení účinkům toxických, korozivních nebo horkých plynů nebo prachu ze vstupního otvoru nebo z jiného místa v provozu. Podle okolností je třeba zajistit monitorovací a bezpečnostní systémy, osobní ochranné prostředky, atd.

c) Nebezpečí zasažení elektrickým proudem z elektrického zařízení nebo elektrostatického náboje.

Je třeba zajistit ochranné pracovní prostředky, ochranu zemněním, atd. (viz 9.5).

d) Hluk a teplo z provozu nebo zařízení.

Je třeba zajistit ochranné pomůcky.

e) Manipulace s těžkým nebo velkým zařízením.

Je třeba zajistit prostředky pro zvedání a přístupnost místa vzorkování.


Strana 6

RIZIKA HROZÍCÍ OSTATNÍMU PERSONÁLU

a) Předměty padající z vyvýšených plošin.

Je třeba zajistit výstražné tabulky, ochranné bariéry, atd.

b) Přítomnost měřicího zařízení, např. nebezpečí zakopnutí způsobené kabelem.

Je třeba zajistit výstražné tabulky, atd.

 

RIZIKA HROZÍCÍ PODNIKU

a) Vznícení hořlavých plynů.

Je třeba zvážit použití zařízení v nevýbušném provedení, atd.

b) Vniknutí předmětů do potrubního systému.

Je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se nemohla uvolnit hubice vzorkovací sondy, apod.

 

1 Předmět normy

Tato mezinárodní norma stanoví manuální gravimetrickou metodu pro měření hmotnostní koncentrace a hmotnostního toku látek tuhého skupenství v proudu plynu v uzavřených profilech jako jsou potrubí, komíny a větrací šachty. Této metody může být použito k určení hmotnostních koncentrací v rozsahu od

0,005 g ×  m-3 do 10 g ×  m-3. Pro koncentrace pod 0,050 g ×  m-3 je chyba této metody větší než  ± 10   % (viz kapitoly 12 a 14).

Metoda je v první řadě referenční metodou pro stanovení částic tuhého skupenství emitovaných ze stacionárních zdrojů. Může být také použita pro kalibraci automatizovaných systémů monitoringu tuhých částic. Metoda by měla být použita pokud možno při konstantních hodnotách stavových veličin plynu proudícího potrubím. Není vhodná pro účely měření ventilačních nebo klimatizačních systémů, vnitřního ovzduší nebo plynů nesoucích kapičky.

Tato mezinárodní norma také uvádí požadavky na konstrukční provedení přístroje, který může být použit pro stanovení, pokud jsou splněny základní požadavky na umístění vhodného vzorkovacího systému.

Nejsou-li splněny některé z požadavků této normy, je možné ve speciálních případech popsanou metodu použít, ale s větší nejistotou při stanovení hmotnostní koncentrace tuhých látek nebo hmotnostního toku (viz kapitola 14).

 



-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz