ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ICS 25.220.20 Říjen 2019
Anodická oxidace hliníku a jeho slitin – Stanovení průrazného napětí a výdržného napětí |
ČSN 03 8650 |
idt ISO 2376:2019
Anodizing of aluminium and its alloys – Determination of breakdown voltage and withstand voltage
Anodisation de l’aluminium et de ses alliages – Détermination de la tension de claquage et tension de tenue
Anodisieren von Aluminium und Aluminiumlegierungen – Bestimmung der elektrischen Durchschlagspannung
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 2376:2019. Překlad byl zajištěn Českou agenturou pro standardizaci. Má stejný status jako oficiální verze.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 2376:2019. It was translated by the Czech Standardization Agency. It has the same status as the official version.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN ISO 2376 (03 8650) z února 2011.
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Provedené změny jsou podrobně popsány v předmluvě mezinárodní normy.
Informace o citovaných dokumentech
ISO 7583 zavedena v ČSN ISO 7583 (03 8007) Anodická oxidace hliníku a jeho slitin – Termíny a definice
Vypracování normy
Zpracovatel: SMETANA PRAHA, IČO 01250272, Ing. Miloslav Smetana
Pracovník České agentury pro standardizaci: Ing. Ludmila Fuxová
Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
EVROPSKÁ NORMA EN ISO 2376
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Duben 2019
ICS 25.220.20 Nahrazuje EN ISO 2376:2010
Anodická oxidace hliníku a jeho slitin – Stanovení
průrazného napětí
a výdržného napětí
(ISO 2376:2019)
Anodizing of aluminium and its alloys – Determination
of breakdown voltage
and withstand voltage
(ISO 2376:2019)
Anodisation de
l’aluminium et de ses alliages – |
Anodisieren von Aluminium |
Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2019-03-19.
Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy
CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské
normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované
seznamy a biblio-
grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání
v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum CEN-CENELEC: Rue de la Science 23, B-1040 Brusel © 2019 CEN Veškerá
práva pro využití v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky Ref.
č. EN ISO 2376:2019 E |
Tento dokument (EN ISO 2376:2019) vypracovala technická komise ISO/TC 79 Lehké kovy a jejich slitiny ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 132 Hliník a slitiny hliníku, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR.
Této evropské normě je nutno nejpozději do října 2019 udělit status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do října 2019.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.
Tento dokument nahrazuje EN ISO 2376:2010.
Podle vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Oznámení o schválení
Text ISO 2376:2019 byl schválen CEN jako EN ISO 2376:2019 bez jakýchkoliv modifikací.
Předmluva..................................................................................................................................................................................................... 6
1......... Předmět normy................................................................................................................................................................................ 7
2......... Citované dokumenty....................................................................................................................................................................... 7
3......... Termíny a definice........................................................................................................................................................................... 7
4......... Princip................................................................................................................................................................................................ 7
5......... Zařízení.............................................................................................................................................................................................. 7
6......... Zkušební vzorek............................................................................................................................................................................... 8
6.1...... Odběr vzorků.................................................................................................................................................................................... 8
6.2...... Úprava před zkoušením................................................................................................................................................................. 8
6.3...... Velikost.............................................................................................................................................................................................. 8
7......... Postup................................................................................................................................................................................................ 9
7.1...... Ploché nebo téměř ploché povrchy............................................................................................................................................. 8
7.1.1... Příprava zkoušky.............................................................................................................................................................................. 8
7.1.2... Zkouška průrazného napětí........................................................................................................................................................... 8
7.1.3... Zkouška výdržného napětí............................................................................................................................................................. 8
7.2...... Kruhový drát...................................................................................................................................................................................... 9
8......... Vyjádření výsledků.......................................................................................................................................................................... 9
9......... Protokol o zkoušce.......................................................................................................................................................................... 9
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětová federace národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle vypracovávají technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Postupy použité při tvorbě tohoto dokumentu a postupy určené pro jeho další udržování jsou popsány ve směrnicích ISO/IEC, část 1. Zejména se má věnovat pozornost rozdílným schvalovacím kritériím potřebným pro různé druhy dokumentů ISO. Tento dokument byl vypracován v souladu s redakčními pravidly uvedenými ve směrnicích ISO/IEC, část 2 (viz www.iso.org/directives).
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv. Podrobnosti o jakýchkoliv patentových právech identifikovaných během přípravy tohoto dokumentu budou uvedeny v úvodu a/nebo v seznamu patentových prohlášení obdržených ISO (viz www.iso.org/patents).
Jakýkoliv obchodní název použitý v tomto dokumentu se uvádí jako informace pro usnadnění práce uživatelů a neznamená schválení.
Vysvětlení významu specifických termínů a výrazů ISO, které se vztahují k posuzování shody, jakož i informace o tom, jak ISO dodržuje principy WTO týkající se technických překážek obchodu (TBT), jsou uvedeny na tomto odkazu URL: www.iso.org/iso/foreword.html.
Tento dokument připravila technická komise ISO/TC 79 Lehké kovy a jejich slitiny, subkomise SC 2 Organická a anodická oxidace hliníku.
Toto třetí vydání zrušuje a nahrazuje druhé vydání (ISO 2376:2010), které bylo technicky revidováno. Hlavní změny v porovnání s předchozím vydáním jsou následující:
– byla přidána informace o zkušebním vzorku;
– byla přidána zkouška výdržného napětí.
Jakákoli zpětná vazba nebo otázky týkající se tohoto dokumentu mají být adresovány národnímu normalizačnímu orgánu uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na adrese www.iso.org/members.html.
Tento dokument stanovuje zkušební metody pro stanovení průrazného napětí a výdržného napětí anodických oxidových povlaků na hliníku a jeho slitinách na plochých nebo téměř plochých površích a na kruhovém drátu. Tyto metody jsou použitelné pro anodické oxidové povlaky používané především jako elektrické izolanty.
Tyto metody nejsou použitelné pro povlaky v blízkosti řezaných hran, hran otvorů nebo ostrých změn úhlu, např. u lisovaných tvarů.
POZNÁMKA 1 Průrazné napětí a výdržné napětí jsou ovlivněna relativní vlhkostí.
POZNÁMKA 2 Popsané metody nedávají uspokojivé výsledky pro neutěsněné povlaky, protože jsou ovlivněny zejména vlhkostí.
Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.
Zdroj: www.cni.cz