ICS 29.120.70 Březen 1998
|
|
Elektrická relé - |
ČSN 35 3506 |
mod IEC 255-6:1988
Electrical relays -
Part 6: Measuring relays and protection equipment
Relais électriques -
Sixième partie: Relais de mesure et dispositifs de protection
Elektrische Relais -
Teil 6: Meßrelais und Schutzeinrichtungen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60255-6:1994 včetně opravy Corrigendum z února 1995. Evropská norma EN 60255-6:1994 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 60255-6:1994 including its Corrigendum: February 1995. European Standard EN 60255-6:1994 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 1998 51195 |
Národní předmluva
Citované normy
IEC 50:soubor zaváděn v souborech ČSN 33 0050 a ČSN IEC 50 Mezinárodní elektrotechnický slovník
IEC 50(05):1956 nezavedena, nahrazena IEC 50(111):1984 nezavedenou a IEC 50(806A):1984 nezavedenou
IEC 85:1984 zavedena v ČSN 33 0250:1990 Elektrotechnické predpisy. Triedy teplotnej odolnosti elektrickej izolácie
IEC 158:soubor nezaveden
IEC 255:soubor zaváděn v souboru ČSN EN 60255 Elektrická relé (35 34.. a 35 35..)
IEC 255-0-20:1974 nezavedena, nahrazena IEC 255-23:1994 zavedenou v ČSN EN 60255-23 Elektrická relé - Údaje kontaktů (idt EN 60255-23:1996) (35 3465)
IEC 255-5:1977 dosud nezavedena
IEC 255-11:1979 dosud nezavedena
IEC 255-21:soubor zaváděn v souboru ČSN EN 60255-21 Elektrická relé - Část 21: Vibrace
IEC 255-21-1:1988 zavedena v ČSN EN 60255-21-1 Elektrická relé - Část 21: Vibrační zkoušky, zkoušky úderem a rázem a seismické zkoušky na měřicích relé a zařízeních ochran - Oddíl 1: Vibrační zkoušky (sinusové) (35 3522)
IEC 255-21-2:1988 zavedena v ČSN EN 60255-21-2 Elektrická relé - Část 21: Vibrační zkoušky, zkoušky úderem a rázem a seismické zkoušky na měřicích relé a zařízeních ochran - Oddíl 2: Zkoušky úderem a rázem (35 3522)
IEC 255-21-3:1993 zavedena v ČSN EN 60255-21-3 Elektrická relé - Část 21: Vibrační zkoušky, zkoušky úderem a rázem a seismické zkoušky na měřicích relé a zařízeních ochran - Oddíl 3: Seismické zkoušky (35 3522)
IEC 255-22-1:1988 dosud nezavedena
IEC 255-22-2:1989 nahrazena IEC 255-22.2:1996 zavedenou v ČSN EN 60255-22-2 Elektrická relé - Část 22: Zkoušky měřicích relé a ochranných zařízení elektrickým rušením - Oddíl 2: Zkoušky elektrostatickým výbojem (35 3520)
IEC 255-22-3:1989 dosud nezavedena
IEC 255-22-4:1992 dosud nezavedena
IEC 292 nahrazena IEC 947-4-1:1990 zavedenou v ČSN EN 60947-4-1 Spínací a řídicí přístroje nn - Část 4: Stykače a spouštěče motorů - Oddíl 1: Elektromechanické stykače a spouštěče motorů (35 4101)
IEC 337 nahrazena IEC 947-5-1:1990 zavedenou v ČSN EN 60974-5-1 Spínací a řídicí přístroje nn - Část 5: Přístroje a spínací prvky řídicích obvodů - Oddíl 1: Elektromechanické přístroje řídicích obvodů (35 4101)
Obdobné mezinárodní normy
IEC 255-6:1988 Electrical relays - Part 6: Measuring relays and protection equipment
(Elektrická relé - Část 6: Měřicí relé a ochranná zařízení)
BS EN 60255-6:1995 Electrical relays. Measuring relays and protection equipment
(Elektrická relé - Měřicí relé a ochranná zařízení)
NF C45-203, NF EN 60 255-6:1996 Relais électriques - Sixiéme partie: Relais de mesure et dispositifs de protection
(Elektrická relé - Část 6: Měřicí relé a ochranná zařízení)
DIN EN 60255-6:1994 Elektrische Relais - Teil 6: Meßrelais und Schutzeinrichtungen (IEC 255-6:1988, modifiziert)
(Elektrická relé - Část 6: Měřicí relé a ochranná zařízení)
Porovnání s mezinárodní normou
Modifikace IEC 255-6:1988 v této normě se plně shodují s modifikacemi v EN 60255-6:1994, jsou souhrnně uvedeny na stranách 5 až 7 této normy a navíc označeny v textu této normy svislou čarou na levém okraji příslušných stran.
Informativní údaje z IEC 255-6:1988
Tato norma byla připravena subkomisí 41 B: Měřicí relé a ochranná zařízení, technické komise IEC 41: Elektrická relé.
Tato publikace nahrazuje publikaci 255-6 (1978) a její první dodatek 255-6A (1980).
Text této normy vychází z těchto dokumentů:
|
Pravidlo šesti měsíců |
Zpráva o hlasování |
|
41B(CO)39 |
41B(CO)42 |
Úplné informace o hlasování při schvalování této normy je možné nalézt ve zprávě o hlasování uvedené v tabulce.
Souvisící ČSN
ČSN IEC 50(448) Mezinárodní elektrotechnický slovník - Kapitola 448: Ochrany elektrizační soustavy (33 0050)
Vypracování normy
Zpracovatel: Elektrotechnický zkušební ústav, IČO 001481, Ing. Milan Soběslavský
Technická normalizační komise: TNK 102 Součástky a materiály pro elektroniku a elektrotechniku
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jiří Slavínský, CSc.
Prázdná strana
|
EVROPSKÁ NORMA EN 60255-6 |
|
EUROPEAN STANDARD Květen 1994 |
|
NORME EUROPÉENNE |
|
EUROPÄISCHE NORM |
UDC 621.318.56:621.317.7.08:620.1
Deskriptory: measuring relays, protection equipments, requirements, test methods
|
Elektrická relé Electrical relays |
|
|
Relais électriques Sixième partie: Relais de mesure et dispositifs de protection (CEI 255-6:1988, modifiée) |
Elektrische Relais Teil 6: Meßrelais und Schutzeinrichtungen (IEC 255-6:1988, modifiziert) |
Tato evropská norma byla schválena CENELEC 1993-12-08. Členové CENELEC jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu nebo u každého člena CENELEC.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CENELEC do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CENELEC jsou národní normalizační orgány Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CENELEC
Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice
European Committee for Electrotechnical Standardization
Comité Européen de Normalisation Electrotechnique
Europäisches Komitee für Elektrotechnische Normung
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 35, B-1050 Brussels
Předmluva
Podle rozhodnutí přijatého 75. technickým výborem CENELEC byl text mezinárodní normy IEC 255-6:1988, spolu se společnými změnami připravenými BTTF 63-5, předložen k jednotnému schvalovacímu postupu pro schválení jako evropská norma.
Text návrhu byl schválen CENELEC jako EN 60255-6 dne 1993-12-08.
Byla stanovena tato data:
- nejzazší datum vydání identické národní normy (dop) 1995-03-01;
- nejzazší datum zrušení národních norem, které jsou s EN v rozporu (dow) 1995-03-01.
Pro výrobky, které podle prohlášení výrobce nebo certifikačního orgánu odpovídaly příslušné národní normě před 1995-03-01, může být tato předchozí norma používána pro účely výroby až do 2000-03-01.
Přílohy označené jako „normativní“ jsou součástí této normy.
V této normě je příloha ZA normativní.
Oznámení o schválení
Text mezinárodní normy IEC 255-6:1988 byl schválen CENELEC jako evropská norma s uvedenými dohodnutými společnými modifikacemi.
3 Normalizované hodnoty
3.2.2 Nahrazuje se 220 V hodnotou 230 V.
Nahrazuje se 380 V hodnotou 400 V.
3.5 Doplňuje se „:1974“ za „IEC 255-0-20“ .
V tabulce I se vypouští „Národní normy“.
V poznámce 5 se za „(poslední vydání)“ doplňuje „IEV 05-02-120“.
4 Tepelné požadavky
4.1 V prvním odstavci se za „IEC 85“ doplňuje „:1984“.
5 Mechanické požadavky
5.4 Název a text článku se nahrazuje:
5.4 Vibrace, úder, ráz a seismické zkoušky
5.4.1 Zkouška vibracemi (sinusovými)
Požadavky jsou uvedeny v IEC 255-21-1:1988.
5.4.2 Zkoušky úderem a rázem
Požadavky jsou uvedeny v IEC 225-21-2:1988.
5.4.3 Seismické zkoušky
Požadavky jsou uvedeny v IEC 255-21-3:1993.
9 Izolace
Za „IEC 255-5“ se třikrát doplňuje „:1977 (v revizi)“.
10 Doplňující požadavky pro statická relé
10.1 V názvu článku se nahrazuje slovo „zkouška“ slovem „zkoušky“.
Nahrazuje se text článku:
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-22-1:1988.
10.2 V názvu článku se nahrazuje slovo „zkouška“ slovem „zkoušky“.
Nahrazuje se text článku:
Požadavky jsou stanoveny v technické zprávě IEC 255-22-3:1989 (v revizi).
10.3 V názvu článku se nahrazuje slovo „zkouška“ slovem „zkoušky“.
Nahrazuje se text článku:
Požadavky jsou stanoveny v technické zprávě IEC 255-22-2:1989 (v revizi).
10.4 Nahrazuje se název a text článku:
10.4 Zkoušky rušením rychlými přechodovými jevy
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-22-4:1992.
16.2. Vibrace, rázy a seismické zkoušky
Doplňuje se nový článek 10.5:
10.5 Přerušení a střídavá složka (zvlnění) ve stejnosměrné pomocné budicí veličině měřicích relé
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-11:1979.
11 Vlastnosti kontaktů
Za „IEC 255-0-20“ se doplňuje „:1974“.
12 Značení a údaje
Nahrazuje se bod t):
t) zkoušky rušením
Vypouští se poslední odstavec.
14 Zkoušky doby působení relé a její přesnosti
Vypouští se poslední část textu článku tohoto znění: „nebo národní normy nebo jak je deklarováno výrobcem“.
16 Zkoušky mechanických požadavků
16.1.1 V odstavci d) se vypouští text na konci: „nebo jak je stanoveno národními normami“.
Doplňuje se nový článek:
Odvolává se na příslušné části souboru IEC 255-21.
18 Zkoušky vlastností kontaktů
Za „IEC 255-0-20“ se doplňuje „:1974“.
Obsah
Strana
Oddíl první - Všeobecně
1 Rozsah platnosti a předmět normy.................................................................................................................................... 7
2 Definice................................................................................................................................................................................... 8
Oddíl druhý - Požadavky
3 Normalizované hodnoty........................................................................................................................................................ 8
4 Tepelné požadavky............................................................................................................................................................. 13
5 Mechanické požadavky....................................................................................................................................................... 14
6 Mezní dynamická hodnota................................................................................................................................................. 15
7 Přesnost............................................................................................................................................................................... 15
8 Jmenovitá zátěž................................................................................................................................................................... 15
9 Izolace................................................................................................................................................................................... 16
10 Doplňující požadavky pro statická relé............................................................................................................................ 16
11 Vlastnosti kontaktů.............................................................................................................................................................. 16
12 Značení a údaje................................................................................................................................................................... 16
Oddíl třetí - Zkušební metody
13 Zkoušky přesnosti a pracovních charakteristik............................................................................................................. 17
14 Zkoušky doby působení relé a její přesnosti................................................................................................................. 17
15 Zkoušky tepelných požadavků.......................................................................................................................................... 17
16 Zkoušky mechanických požadavků.................................................................................................................................. 18
17 Zkoušky mezních dynamických hodnot........................................................................................................................... 19
18 Zkoušky vlastností kontaktů.............................................................................................................................................. 19
Příloha A Poznámka k nezávislým časovým relé................................................................................................................ 19
Příloha ZA (normativní) Normativní odkazy na mezinárodní publikace s jejich příslušnými
evropskými publikacemi.......................................................................................................................................................... 19
Oddíl první - Všeobecně
1 Rozsah platnosti a předmět normy
Tato norma stanovuje všeobecné požadavky na provedení všech elektrických měřicích relé a ochranných zařízení používaných v oblasti elektrotechniky pokryté IEC.
Neplatí pro následující oblasti elektrotechniky:
- telefonie;
- telegrafie;
- železniční signální a blokovací systémy;
- zařízení pokrytá publikacemi IEC 158, 292 a 337.
Pro zvláštní použití (námořní, letecké, výbušná atmosféra, počítače, atd.) mohou být požadovány speciální požadavky.
Relé navržená pro splnění požadavků jiných mezinárodních normalizačních organizací (telekomunikace, železnice, atd.) musí vyhovovat této normě, pokud jsou použita v elektrotechnické oblasti pokryté IEC, s výše uvedenou výjimkou.
Požadavky platí pouze pro relé v novém stavu. Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny zkoušky v této normě zkoušky typové.
Předmětem této normy je stanovit:
1) použité definice a názvy;
2) jmenovité hodnoty související s budicími a ovlivňujícími veličinami;
3) požadavky na přesnost a tepelné a mechanické provedení;
4) zkušební metody;
5) značení a údaje.
2 Definice
Pro účely této publikace platí následující definice:
2.1 měřicí relé s jedním vstupem (single input measuring relay): relé, které je konstruováno pro odezvu na jednu vstupní budicí veličinu a kde je měřicí funkce určena jednou budicí veličinou
POZNÁMKA - Pokud jsou měřicí prvky stejného typu s jedním vstupem baleny jako ochranné zařízení, například trojfázové nadproudové relé, považují se za měřicí relé s jedním vstupem.
2.2 měřicí relé s vícenásobným vstupem (multi input measuring relay): relé, které je konstruováno pro odezvu na více než jednu vstupní budicí veličinu a kde je měřicí funkce určena interakcí budicích veličin
2.3 závislé časové relé s funkcí nárůstu (dependent time relay with increasing function): závislé časové relé, jehož doba činnosti narůstá se zvětšující se charakteristickou veličinou
2.4 závislé časové relé s funkcí poklesu (dependent time relay with decreasing function): závislé časové relé, jehož doba činnosti klesá se zvětšující se charakteristickou veličinou
Oddíl druhý - Požadavky
3 Normalizované hodnoty
3.1 Vstupní budicí veličiny
3.1.1 Všeobecně
Nejsou stanoveny žádné normalizované hodnoty budicích veličin. Hodnoty uvedené dále jsou hodnoty přednostní, z nichž hodnoty podtržené jsou nejvíce používány a očekává se, že se v budoucnosti stanou hodnotami normalizovanými.
3.1.2 Primární relé
Pro střídavé a stejnosměrné napětí nejsou stanoveny žádné jmenovité hodnoty.
3.1.3 Sekundární relé
a) Střídavé napětí (efektivní hodnota)
Přednostní hodnoty jmenovitého střídavého napětí jsou hodnoty uvedené dále, spolu s hodnotami, které jsou jejich násobkem nebo 1/. Pro jednofázové železniční systémy 0,5násobky 100 V a 110 V.
100 V; 110 V; 115 V; 120 V; 200 V; 220 V; 240 V; 480 V.
b) Střídavé proudy (efektivní hodnota)
Přednostní hodnoty střídavých proudů jsou uvedeny dále:
0,5 A; 1 A; 2 A; 5 A.
3.1.4 Relé aktivovaná z bočníku
Přednostní jmenovité hodnoty stejnosměrného napětí jsou uvedeny dále:
30 mV; 45 mV; 50 mV; 60 mV; 75 mV; 100 mV; 150 mV; 200 mV; 300 mV; 600 mV.
3.2 Pomocné budicí veličiny
Jmenovité hodnoty se vyberou z následujících:
3.2.1 Všeobecně
Pro pomocné budicí veličiny nejsou stanoveny žádné normalizované hodnoty. Hodnoty uvedené dále jsou hodnoty přednostní, z nichž hodnoty podtržené jsou nejvíce používány a očekává se, že se v budoucnosti stanou hodnotami normalizovanými.
3.2.2 Střídavé napětí (efektivní hodnota)
*; 200 V; 230 V; 415/ V; 400 V; 415 V; 480 V; 500 V; 660 V.
3.2.3 Střídavý proud
Nejsou stanoveny žádné přednostní jmenovité hodnoty střídavého proudu.
3.2.4 Stejnosměrné napětí
12 V; 24 V; 48 V; 60 V; 110 V; 125 V; 220 V; 250 V; 440 V.
3.2.5 Stejnosměrný proud
Nejsou stanoveny žádné přednostní jmenovité hodnoty stejnosměrného proudu.
_______________
* NÁRODNÍ POZNÁMKA - Hodnota 133 byla změněna z hodnoty 124 opravou Corrigendum IEC z února 1995.
3.2.6 Pracovní rozsahy pomocných budicích veličin
Meze pracovního rozsahu pro každou pomocnou budicí veličinu musí být stanoveny v dokumentech nižší úrovně.
Jmenovité hodnoty rozsahů bez přednosti musí být odlišeny od hodnot mezí pracovního rozsahu použitím vhodných prostředků, například podtržením nebo použitím zvláštního typu plochy. Hodnoty musí být vyznačeny na relé. Příklady jsou uvedeny v tabulce I.
3.2.7 Přednostní pracovní rozsahy pomocných budicích veličin
Meze přednostního pracovního rozsahu jsou 80 % - 110 % jmenovité hodnoty. Pro stejnosměrný proud jsou tyto hodnoty středními hodnotami. Přípustný činitel zvlnění viz tabulka II (poznámka 6).
Pro střídavé budicí veličiny můžou být ve speciálních případech, například u měřicích relé, požadovány větší meze.
POZNÁMKA - Za některých okolností, zvláště v případě buzení z určitých záložních baterií, se mohou meze pracovního rozsahu lišit od přednostní hodnoty. Za těchto okolností musí výrobce deklarovat meze rozsahu a odpovídající jmenovitou hodnotu.
Tabulka I - Příklady značení pracovního rozsahu pomocné budicí veličiny
|
|
|
|
Příklad V |
Význam |
|
|
Normální případ založený na rozsahu 80 % až 110 % |
Jedna jmenovitá hodnota |
230 |
Jmenovitá hodnota: 230 V Pracovní rozsah 80 % až 110 % z 230 V |
|
|
|
Dvě jmenovité hodnoty |
230 250 |
Jmenovité hodnoty: 230 V a 250 V Pracovní rozsahy 80 % až 110 % z 230 V a 250 V |
|
|
|
Větší rozsah, například převodník ss/ss |
40 až 128 |
Pracovní rozsah 80 % ze 40 V až 110 % ze 128 V |
|
|
Příklad nepřednostního rozsahu |
Jedna jmenovitá hodnota |
165-230-253 |
Pracovní rozsah: 75 % až 115 % z 230 V |
3.3 Kmitočet
Normalizované jmenovité hodnoty kmitočtu se vyberou z následujících:
16 2/3 Hz; 50 Hz; 60 Hz.
3.4 Poměr hodnot rozběhu a návratu
Je stanoven v dokumentech nižší úrovně.
3.5 Obvody kontaktů
Normalizované hodnoty napětí a proudů pro obvody kontaktů se převezmou z publikace IEC 255-0-20:1974.
3.6 Nezávislé stanovené časy
Pro nezávislé stanovené časy nejsou žádné jmenovité hodnoty; nicméně v případě relé s nastavitelným časovým rozsahem jsou maximální hodnoty navrženy v příloze A.
3.7 Normalizované hodnoty ovlivňujících veličin a činitelů a normalizované hodnoty jejich jmenovitých a extrémních rozsahů
_______________
NÁRODNÍ POZNÁMKA - Hodnoty 230 v tabulce I byly změněny z hodnot 220 opravou Coririgendum IEC z února 1995.
3.7.1 Normalizované referenční hodnoty ovlivňujících veličin a činitelů
Normalizované referenční hodnoty ovlivňujících veličin a činitelů a související zkouška a tolerance jsou uvedeny v tabulce II.
Pokud je to podstatné, deklaruje výrobce účinky vlastního ohřevu relé namontovaných v normální pracovní poloze, tj. jestliže způsobují změny přesnosti, které mají velikost stejného řádu nebo větší, než je vyznačená chyba.
3.7.2 Normalizované hodnoty mezí jmenovitých rozsahů ovlivňujících veličin a činitelů
a) Jmenovitý rozsah teploty okolí
Normalizovaný jmenovitý rozsah se vybere z následujícího:
-5 °C až +40 °C; 0 °C až 45 °C; -10 °C až +55 °C; -25 °C až +40 °C; -25 °C až +55 °C.
b) Jmenovitý rozsah kmitočtu
Normalizované hodnoty mezí kmitočtu se vyberou z jednoho z následujících rozsahů:
-5 % až +5 %; -5 % až +10 %; -10 % až +10 %.
c) Jmenovité rozsahy dalších ovlivňujících veličin a činitelů
Hodnoty mezí jmenovitých rozsahů jiných ovlivňujících veličin a činitelů jsou uvedeny v tabulce III.
3.7.3 Meze extrémních rozsahů teploty okolí
Normalizované hodnoty mezí extrémních rozsahů teplot okolí jsou:
-25 °C a +70 °C.
Relé musí být schopna odolávat teplotám v tomto rozsahu za podmínek dopravy, skladování a instalace bez vzniku nevratných změn. Tento požadavek platí pouze pro nebuzená relé.
POZNÁMKY
1 Pro relé, které tuto podmínku nemohou splnit, má výrobce deklarovat maximální rozsah.
2 Pro určité světové oblasti s nízkou teplotou může platit úroveň nízké teploty -40 °C.
Tabulka II - Normalizované referenční podmínky a zkušební tolerance ovlivňujících veličin a činitelů
POZNÁMKY
1 Zvláštní podmínky použití nebo charakter relé mohou mít za následek nutnost použít nenormalizované hodnoty.
V takových případech musí výrobce stanovit referenční hodnoty a tolerance. Například zvláštní použití může mít za následek použití teploty okolí 40 °C namísto 20 °C.
2 Během zkoušek změn v důsledku teploty může být překročen rozsah vlhkosti za předpokladu, že nedojde ke kondenzaci.
3 Pokud je provedení relé nezávislé na kmitočtu, může být tolerance větší. Pokud je relé velmi závislé na kmitočtu a je požadována velká přesnost, mohou být stanoveny tolerance užší.
4 Pokud provedení relé velmi závisí na tvaru vlny, mohou být stanoveny užší tolerance.
a5 Činitel zkreslení: poměr mezi efektivní hodnotou obsahu harmonických, získanou odečtem základní vlny od nesinu-
sového periodického průběhu, a efektivní hodnotou nesinusového periodického průběhu. Je obvykle vyjádřen v procentech (IEV 05-02-120 poslední vydání).
6 Střídavá složka ve stejnosměrné veličině: je definována jako
kde Umm je maximální okamžité napětí
Uv je minimální okamžité napětí
U0 je jeho stejnosměrná složka
7 V určitých případech mohou být po dohodě mezi výrobcem a uživatelem nutné menší tolerance.
8 V případech jakýchkoli chybějících požadavků, které mají být uvedeny v dokumentech nižší úrovně, platí následující požadavky:
a) Každé z napětí (mezi dvěma fázemi a mezi fází a středním vodičem) (sdružené a fázové) vícefázového symetrického systému se nesmí lišit o více než 1 % z průměru hodnot takových napětí.
b) Proudy v jednotlivých fázích se nesmí lišit o více než 1 % z průměru proudů v systému.
c) Fázové posuny mezi každým proudem a k němu příslušným fázovým napětím musí být stejné s tolerancí dvou stupňů elektrických.
Tabulka III - Normalizované hodnoty mezí jmenovitých rozsahů ovlivňujících veličin a činitelů
POZNÁMKY
1 Pokud jsou jedno nebo několik relé namontována v přídavném krytu nebo malém uzavřeném prostoru, bude teplota okolí, ve které jsou relé umístěna, obvykle vyšší.
2 Uvnitř relé by nemělo docházet ke kondenzaci ani k tvorbě ledu.
3 Výrobce musí deklarovat podmínky, při kterých byla kalibrace provedena a účinky způsobené stejnosměrnou přechodnou složkou ve střídavé, jestliže jsou podstatné, tj. ve velikosti stejného řádu nebo větší, než je třída přesnosti.
4 Tepelné požadavky
4.1 Maximální přípustné teploty
Maximální teploty izolačních materiálů ve styku s obvody pod napětím nesmějí překročit teploty pro odpoví-
dající třídu uvedené v publikaci IEC 85:1984 za podmínek stanovených v kapitole 3 této normy. Požadavky
týkající se maximálních teplot platí pro všechna nastavení.
Maximální teplota ostatních součástek nebo materiálů uvnitř relé nesmí překročit jmenovité teploty, které jsou pro ně uvedeny v příslušných normách na součástky.
POZNÁMKY
1 Z výše uvedeného požadavku vyplývá, že teplotní rozsahy nemusí být nutně pro rozdílné teploty okolí stejné.
2 Pro ty případy, kdy jsou relé montována do přídavných krytů, se upozorňuje na poznámku 1 k tabulce III.
4.2 Mezní trvalé a přechodné hodnoty tepelné odolnosti vstupních budicích veličin
Požadavky týkající se maximálních teplot platí pro všechna nastavení.
a) Relé pro trvalý provoz
Výrobce musí deklarovat pro všechny vstupní budicí obvody relé nejvyšší přípustnou trvalou hodnotu budicích veličin. Pokud není výrobcem deklarováno jinak, musí být uvedena hodnota pro jednu vstupní budicí veličinu spolu s ostatními vstupními budicími veličinami při jejich jmenovitých hodnotách.
b) Relé pro krátkodobý provoz
Výrobce musí deklarovat pro vstupní obvody budicích veličin relé mezní hodnoty krátkodobé schopnosti vést vstupní budicí veličiny. Pokud není výrobcem deklarováno jinak, musí být uvedena hodnota pro jednu vstupní budicí veličinu spolu s ostatními vstupními budicími veličinami při jejich jmenovitých hodnotách. Výrobce musí také deklarovat dobu trvání buzení.
4.3 Hodnota mezní krátkodobé schopnosti vést vstupní budicí veličiny
Požadavky týkající se krátkodobých tepelných zkoušek platí pouze pro vstupní budicí veličiny.
a) Relé pro trvalý provoz
Výrobce musí deklarovat hodnotu mezní krátkodobé tepelné odolnosti pro každou vstupní budicí veličinu relé. Každý vstupní obvod relé musí vyhovovat působení mezního krátkodobého namáhání, které odpovídá jeho vstupní budicí veličině. Ostatní budicí veličiny mají být na svých jmenovitých hodnotách pokud není výrobcem stanoveno jinak. Hodnoty se uvedou pro následující doby trvání (pokud není výrobcem stanoveno jinak):
- proudové obvody: 1 s;
- napěťové obvody: 10 s.
POZNÁMKA - Upozorňuje se na možnost zvláštních požadavků týkajících se relé s nezávislým časem nebo relé spojených s časovacími zařízeními.
b) Relé pro krátkodobý provoz
Každý vstupní obvod relé musí vyhovovat působení mezního krátkodobého namáhání, které odpovídá vstupní budicí veličině. Pokud není výrobcem deklarováno jinak, musí být ostatní případné vstupní budicí veličiny na svých jmenovitých hodnotách. Hodnota mezní krátkodobé tepelné odolnosti a rovněž doba trvání musí být deklarovány výrobcem.
POZNÁMKA - Upozorňuje se na zvláštní požadavky pro relé spojená se zařízením opětného automatického zapímání, systémy uzemněné přes Petersenovu cívku, atd.
5.1 Mechanická trvanlivost výstupních (výkonových) relé
Pokud není výrobcem uvedeno jinak, musí být relé schopno provést 10 000 působení bez zatížení výstupního obvodu za zkušebních podmínek stanovených v oddílu třetím.
5.2 Mechanická trvanlivost násuvných relé
Relé, která přerušují svoje elektrické spojení při vyjmutí z krytu se zkouší na 200 zasunutí a vysunutí bez napětí. Po zkoušce musí být kontakty schopny plnit svoji určenou funkci.
5.3 Mechanická trvanlivost řídicích prvků relé
Řídicí prvky relé (potenciometry, zásuvky a vidlice, spínače, atd.) se zkouší na 200 nastavení bez napětí. Po zkouškách musí být tyto prvky schopny provádět svoji určenou funkci v rozmezí stanovených tolerancí.
5.4 Vibrace, úder, ráz a seismické zkoušky
5.4.1 Zkouška vibracemi (sinusovými)
Požadavky jsou uvedeny v IEC 255-21-1:1988.
5.4.2 Zkoušky úderem a rázem
Požadavky jsou uvedeny v IEC 225-21-2:1988.
5.4.3 Seismické zkoušky
Požadavky jsou uvedeny v IEC 255-21-3:1993
Mezní dynamická hodnota (špičková hodnota) musí být alespoň 2,5násobek hodnoty mezní krátkodobé tepelné odolnosti a výrobce musí deklarovat, za jakých podmínek tato hodnota platí.
Tato mezní dynamická hodnota platí pouze pro vstupní proudové obvody.
7 Přesnost
7.1 Všeobecně
7.1.1 Pro měřicí relé se uvažovaná přesnost vztahuje k charakteristickým veličinám a k případně stanovenému času. Přesnost pro charakteristickou veličinu a čas se může lišit.
7.1.2 Vyznačená chyba musí být stanovena výrobcem pro všechny typy relé ze referenčních podmínek. Chyby všech relé daného typu musí být za těchto podmínek menší nebo rovny deklarované hodnotě vyznačené chyby. Když vyznačená chyba vyjádřená v procentech spadá mezi 0,5 a 20, vyjádří se přednostně jako číslo zvolené z následující řady tak, že nepřekročí zvolené číslo vybrané z 0,5; 1,0; 1,5; 2,5; 5; 7,5; 10 a 20.
7.1.3 Pokud je deklarována změna chyby v důsledku změny ovlivňující budicí veličiny nebo činitele mezi dvěma mezemi jejich jmenovitého rozsahu, musí se provést odpovídající zkoušky za referenčních podmínek s výjimkou té budicí veličiny nebo činitele, se kterou změna souvisí. Pro určení změny je střední chyba průměrem z deseti měření, pokud není dohodnuto jinak. Pouze u statických relé může být střední chyba určena z pěti měření.
7.1.4 Výrobce musí deklarovat změny způsobené ovlivňujícími veličinami nebo činiteli, a kde je to vhodné, rozsahy účinnosti charakteristik nebo vstupních budicích veličin a konzistenci.
7.1.5 Metody deklarování přesnosti jsou uvedeny v dokumentech nižší úrovně.
Hodnoty jmenovité zátěže stanoví výrobce pro každý vstupní budicí obvod za následujících podmínek:
- uvažovaný vstupní obvod budicí veličiny se budí způsobem stanoveným v dokumentech nižší úrovně, nebo pokud není specifikován, jak je deklarován výrobcem;
- všechny případné ostatní vstupní obvody budicích veličin zůstanou nebuzeny; pomocné obvody budicích veličin se budí při jejich jmenovité hodnotě, nebo zůstanou nebuzeny, jak je stanoveno výrobcem, nebo jak je uvedeno v dokumentech nižší úrovně;
- všechny ovlivňující veličiny a činitelé jsou aplikovány při referenčních podmínkách.
Navíc musí výrobce uvést dostatečnou informaci týkající se zátěže nebo rozsahu zátěží vstupních obvodů budicích veličin, aby bylo možno stanovit odpovídající zátěž příslušného transformátoru proudu nebo napětí.
Tyto zátěže se vyjádří:
- ve wattech pro stejnosměrné obvody;
- ve voltampérech pro střídavé obvody a pokud je to nutné s uvedením účiníku.
Požadavky na izolaci jsou uvedeny v publikaci IEC 255-5:1977 (v revizi).
Zkouška elektrické pevnosti (ustálené napětí) stanovená v kapitole 6 IEC 255-5:1977 (v revizi) je zkouška kusová. Hodnota zkušebního napětí se volí z řady C, tabulka I, IEC 255-5:1977 (v revizi).
Zkouška elektrické pevnosti (impulzní napětí) stanovená v kapitole 8 IEC 255-5 je zkouška typová. Pro ochranná relé a ochranná zařízení se vrcholová hodnota napětí pro zkoušku impulzním napětím volí podle třídy 3.
10 Doplňující požadavky pro statická relé
10.1 Zkoušky vysokofrekvenčním rušením
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-22-1:1988.
10.2 Zkoušky rušení vyzařovaným elektromagnetickým polem
Požadavky jsou stanoveny v technické zprávě IEC 255-22-3:1989 (v revizi).
10.3 Zkoušky elektrostatickým výbojem
Požadavky jsou stanoveny v technické zprávě IEC 255-22-2:1989 (v revizi).
10.4 Zkoušky rušením rychlými přechodovými jevy
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-22-4:1992.
10.5 Přerušení a střídavá složka (zvlnění) ve stejnosměrné pomocné budicí veličině měřicích relé
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-11:1979.
Požadavky jsou stanoveny v IEC 255-0-20:1974.
Výrobce musí poskytnout následující údaje (s uvedením prvku, pro který platí):
a) výrobce nebo ochranná obchodní značka;
b) typ;
c) číslo modelu nebo řady, pokud je;
d) jmenovité hodnoty vstupních a pomocných budicích veličin;
e) hodnoty mezí pracovního (pracovních) rozsahu(ů) pomocné budicí veličiny (veličin);
f) kmitočet pro střídavé napětí nebo symbol stejnosměrného proudu;
g) údaj o kontaktech ;
h) jmenovitou hodnotu nebo rozsah nastavení charakteristické veličiny nebo úhlu;
i) hodnotu mezní krátkodobé tepelné odolnosti;
j) mezní dynamické hodnoty;
k) identifikaci a umístění odejmutelných částí;
l) údaje o zátěži;
m) zkušební impulzní a ustálené(á) napětí elektrické pevnosti;
n) mechanickou trvanlivost;
o) montážní polohu;
p) údaje pro správné připojení relé (včetně polarity);
q) podrobnosti o příslušenství (pokud je pro relé podstatné);
r) údaje týkající se uzemnění určitých kovových částí;
s) symbol může být použit pro označení částí nebo modulů, které by neměly být odejmuty bez dodržování pokynů předepsaných výrobcem;
t) zkoušky rušením.
Údaje podle bodů a) a b) musí být na relé vyznačeny trvanlivě tak, aby byly čitelné, když je relé namontováno jako při normálním použití.
Údaje podle bodů c), d), f) a h), pokud nejsou zahrnuty v bodě b) a pokud jsou platné pro bod s), musí být uvedeny na relé nebo v něm bez nutné viditelnosti po namontování relé jako při normálním použití.
Oddíl třetí - Zkušební metody
13 Zkoušky přesnosti a pracovních charakteristik
Jak je stanoveno v této normě a v dalších uvedených normách řady IEC 255.
Pro všechny zkoušky se relé namontuje jako při normálním použití a zkoušky se provedou při referenčních podmínkách všech ovlivňujících veličin a činitelů. Pomocné obvody se před provedením zkoušek budí při jmenovitých podmínkách. Pokud jsou pomocné obvody napájeny vstupními budicími veličinami, musí být buzeny současně.
Pokud je to odpovídající, musí výrobce deklarovat úvodní podmínky buzení relé, tj. uvést tepelné ustálení v důsledku vlastního ohřevu, kterého musí být dosaženo před začátkem zkoušky. V případě neuvedení takového prohlášení se jako referenční teplota pro relé považuje teplota okolí na začátku zkoušky.
Během zkoušky nesmí být v důsledku změn zátěží relé měněno použité napětí a proud.
Pro zvláštní relé viz dokumenty nižší úrovně.
Po každé zkoušce musí relé po dosažení referenčních podmínek vyhovovat požadavkům této normy.
14 Zkoušky doby působení relé a její přesnosti
Počáteční a konečné hodnoty vstupních budicích veličin pro stanovení doby působení relé musí odpovídat hodnotám stanoveným v dokumentech nižší úrovně.
15 Zkoušky tepelných požadavků
Pokud není stanoveno jinak, provede se vyhodnocení maximálních teplot při nebuzení výstupních obvodech. Pokud není mezi výrobcem a uživatelem dohodnuto jinak, jsou pomocné budicí veličiny na horních mezích jejich pracovních rozsahů.
Pro vícefázová relé je podstatné, aby byla aktivována jako při normálních pracovních podmínkách.
15.1 Stanovení maximálních teplot při trvalém provozu
Ponechá se dostatečná doba, aby se teplota ustálila v mezích podle použité normy pro jednotlivou izolaci nebo součástky.
15.2 Zkoušky mezního krátkodobého tepelného namáhání
Zkoušky přetížením pro ověření mezního krátkodobého tepelného namáhání se provedou následovně:
a) mezní hodnoty krátkodobého tepelného přetížení platí pouze pro vstupní obvody budicích veličin a pro doby definované v 4.3;
b) zkoušky se provedou se všemi přípoji k relé jako při normálním použití.
16 Zkoušky mechanických požadavků
16.1 Mechanická trvanlivost
16.1.1 Zkušební podmínky
S výjimkou článků 5.2 a 5.3 se relé zkouší za následujících podmínek, které musí být splněny současně:
a) namontováno jako při normálním provozu;
b) při jmenovitých hodnotách pomocných budicích veličin;
c) při referenčních podmínkách všech ovlivňujících veličin a činitelů jiných, než je nastavení (viz bod e));
e) pro relé s možností nastavení při nastavení na nejvyšší citlivost.
POZNÁMKA - U statických relé s kontakty může být udělána výjimka pro relé v zásadě stejné konstrukce, která mají relé s elektromechanickým výstupem identické konstrukce a se stejnou metodou montáže výstupního relé. V tomto případě po ověření, že jedno relé vyhovuje požadavkům na mechanickou trvanlivost, není nutné opakovat zkoušky mechanické trvanlivosti na podobných relé.
Pro statické relé bez kontaktů se zkoušky mechanické trvanlivosti nepožadují.
16.1.2 Zkušební postup
Pro usnadnění zkoušek mechanické trvanlivosti může být ve výstupních obvodech (například pro chod počitadla) zapojena malá zátěž definovaná výrobcem velikostí proudu a napětí.
Během zkoušek mechanické trvanlivosti musí relé vyhovovat požadavkům na přítah a odpad.
16.1.3 Zakončení zkoušky
Při zakončení zkoušek:
a) relé musí být zásadně v dobrém mechanickém stavu a musí být schopno plnit určené funkce alespoň jednou při maximální hodnotě a jednou při minimální hodnotě pracovního rozsahu pomocných budicích veličin.
Během těchto zkoušek musí výstupní obvody přenášet maximální rozsah(y) proudu stanovený výrobcem. Podrobnosti těchto zkoušek stanoví výrobce a počet zkoušek je normálně omezen na čtyři.
b) chyba nesmí být větší než dvojnásobek chyby stanovené výrobcem;
c) relé musí vyhovět zkoušce izolace podle kapitoly 9 provedené napětím rovným 0,75násobku původní hodnoty stanovené nebo označené výrobcem.
16.2 Vibrace rázy a seismické zkoušky
Odvolává se na příslušné části řady IEC 255-21.
17 Zkoušky mezních dynamických hodnot
Na příslušné svorky proudového vstupu se přivede mezní dynamická hodnota odpovídající vstupní budicí veličině.
Hodnoty budicích veličin přivedené k ostatním svorkám relé stanoví výrobce.
Mezní dynamická hodnota proudu se vytvoří buď zcela vychýlenou vlnou sinusového tvaru nebo symetrickou sinusovou vlnou při jmenovitém kmitočtu. Doba trvání zkoušky je alespoň jedna polovina cyklu.
Relé musí vydržet pro každou odpovídající sadu vstupních svorek jedno provedení mezní dynamické hodnoty při nejméně příznivé polaritě.
Po zkoušce nesmí relé vykazovat žádné trvalé zhoršení svých vlastností.
18 Zkoušky vlastností kontaktů
Odkazuje se na publikaci IEC 255-0-20:1974.
Příloha A
Poznámka k nezávislým časovým relé
Nebylo možné normalizovat jmenovité hodnoty stanovených časů. Pro stanovená časová relé s nastavením rozsahu stanoveného času se nicméně doporučuje, aby tam, kde je to možné, byla jako hodnota maximálního nastavení použita hodnot a uvedená v tabulce A I.
Tabulka A I - Stanovená doba
|
Milisekundy (ms) |
1 |
3 |
6 |
10 |
15 |
30 |
60 |
100 |
300 |
600 |
|
Sekundy (s) |
1 |
3 |
6 |
10 |
15 |
30 |
- |
- |
- |
- |
|
Minuty (min) |
1 |
3 |
6 |
10 |
15 |
30 |
- |
- |
- |
- |
|
Hodiny (h) |
1 |
3 |
6 |
12 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
Dny (d) |
1 |
- |
2 |
3 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Příloha ZA (normativní)
Normativní odkazy na mezinárodní publikace s jejich příslušnými evropskými publikacemi
Do této evropské normy jsou začleněny formou datovaných nebo nedatovaných odkazů ustanovení z jiných publikací. Tyto normativní odkazy jsou uvedeny na vhodných místech textu a seznam těchto publikací je uveden níže. U datovaných odkazů se pozdější změny nebo revize kterékoliv z těchto publikací vztahují na tuto evropskou normu jen tehdy, pokud do ní byly začleněny změnou nebo revizí. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání příslušné publikace.
POZNÁMKA - Pokud byla nějaká mezinárodní publikace modifikována společnou modifikací, což je vyznačeno pomocí (mod), používá se příslušná EN/HD.
Publikace IEC Rok Název EN Rok
50 - Mezinárodní elektrotechnický slovník - -
50(05) 1956 Základní definice (nahrazeno 50(101, 111, 121, - -
131 a 151)
85 1984 Elektrotechnické předpisy. Třídy teplotní HD 566 S1 1990
odolnosti elektrické izolace
158 řada Nízkonapěťové ovládací prvky HD 419 řada
255 - Elektrická relé - -
255-0-20 1974 Spínací vlastnosti elektrických relé - -
255-5 1977 Část 5: Zkoušky izolace pro elektrická relé - -
(v revizi)
255-11 1979 Část 11: Přerušení a střídavá složka - - -
(zvlnění) ve stejnosměrné budicí veličině
měřicích relé
255-21 - Část 21: Vibrace, otřesy , rázy a seismické - -
zkoušky na měřicích relé a ochranném zařízení
255-21-1 1988 Oddíl první - Vibrační zkoušky (sinusové) - -
255-21-2 1988 Oddíl druhý - Zkoušky otřesy a rázy - -
255-21-3 1993 Oddíl třetí - Seismické zkoušky - -
255-22 - Část 22: Zkoušky elektrického rušení - -
pro měřicí relé a ochranná zařízení
255-22-1 1988 Oddíl první - Zkoušky rušení zákmitem 1 MHz - -
255-22-2 1989 Oddíl druhý - Zkoušky elektrostatickým výbojem - -
(v revizi)
255-22-3 1989 Oddíl třetí - Zkoušky rušení vyzařovaným - -
(v revizi) elektromagnetickým polem
255-22-4 1992 Oddíl čtvrtý - Zkouška rušení rychlým - -
přechodným jevem
292 * Nízkonapěťové motorové startéry - -
337 * Ovládací prvky (nízkonapěťová spínací zařízení - -
pro řídicí a pomocné obvody včetně stykačů
a relé)
_______________
* IEC 292 řada je nahrazena IEC 947-4-1, která je harmonizovaná jako EN 60947-4-1.
* IEC 337 řada je nahrazena IEC 947-5-1, která je harmonizovaná jako EN 60947-5-1.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz