Text byl uveden do souladu se základním textem přílohy 2 přílohy SL (Annex SL) konsolidovaného dodatku ISO ke směrnicím ISO/IEC, části 1 a s novými poznatky v systémech managementu společenské odpovědnosti a udržitelném rozvoji.

Souvisící ČSN

ČSN EN ISO 9001:2016 (01 0321) Systémy managementu kvality – Požadavky

ČSN EN ISO 9004:2019 (01 0324) Management kvality – Kvalita organizace – Návod k dosažení udržitelného úspěchu

ČSN EN ISO 19011:2019 (01 0330) Směrnice pro auditování systémů managementu

ČSN EN ISO/IEC 27001:2014 (36 9797) Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy řízení bezpečnosti informací – Požadavky

ČSN EN ISO 22000:2019 (56 9600) Systémy managementu bezpečnosti potravin – Požadavky na organizaci v potravinovém řetězci

ČSN EN ISO 22301:2020 (01 2306) Bezpečnost a odolnost – Systémy managementu kontinuity podnikání – Požadavky

ČSN ISO 37001:2017 (01 0392) Systémy protikorupčního managementu – Požadavky s návodem pro použití

Patentová práva

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ÚNMZ nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.

Vypracování normy

Zpracovatel: Česká společnost pro jakost, IČO 00417955, Ing. Alena Plášková, CSc., ve spolupráci se společností QUALIFORM, Ing. Jan Svobodník

Pracovník České agentury pro standardizaci: Ing. Andrea Peková

Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Úvod

0.1 Výchozí podmínky

Odpovědné přístupy k podnikání a společnosti jsou jednou z nejdynamičtějších a nejzajímavějších oblastí pro orga-
nizace fungující na globalizujících se trzích. Ve všech oblastech se dnes prosazují takové principy, jako jsou udržitelný rozvoj, odpovědnost a transparentnost činností organizace nebo shoda s relevantními mezinárodními standardy a národními právními požadavky.

Je zřejmé, že role organizací ve společnosti se v posledních letech podstatně změnila. Lidé už dnes nevnímají organizace pouze jako producenty výrobků a dodavatele služeb, jejichž jediným cílem je maximalizace zisku, ale předpokládají, že budou plnit i požadavky v dalších oblastech, jako jsou životní prostředí nebo podpora a rozvoj aktivit svého okolí i společnosti jako celku. Aby byla organizace v dnešním světě trvale úspěšná, musí naplňovat nová očekávání svého okolí.

Z těchto důvodů a rovněž následkem snah o udržitelný rozvoj a zodpovědné chování vůči společnosti dospěly organizace v některých zemích světa k potřebě stanovit politiky pozitivně působící na jejich místní komunity nebo na globální mezinárodní komunitu. Výsledkem byl vznik několika teorií a postupů pod obecným názvem společenská odpovědnost (Corporate Social Responsibility – CSR).

Společensky odpovědné organizace se chovají tak, aby zohlednily potřeby i dopady svého interního i externího prostředí, a aby přispívaly k udržitelnému rozvoji, byly transparentní a obecně napomáhaly celkovému zlepšování stavu společnosti i nad rámec svého působení a právních požadavků.

Konkrétně se společenská odpovědnost projevuje integrací pozitivních postojů do vlastních procesů, projektů či programů, do strategie organizace na úrovni jejího nejvyššího vedení. Vyžaduje posun pohledu na vlastní společenskou roli z úrovně „profit only“ (pouze zisk) k širšímu pohledu v kontextu dnes často zmiňovaných tří pilířů „P“ tj. „People – Planet – Profit“ (lidé – planeta – zisk). Organizace se ve svých aktivitách soustřeďuje nejen na ekonomický růst, ale i na řešení environmentálních a společenských dopadů svých činností. Organizace nefunguje izolovaně od okolního světa, ale je jeho přímou součástí. Navíc hodnocení činnosti organizace jejím okolím a stav tohoto prostředí přímo ovlivňují komerční úspěšnost organizace. V této souvislosti začíná být uplatňován přístup Creating Shared Value (vytváření sdílené hodnoty), který spojuje ekonomickou hodnotu s hodnotou sociální (příspěvek ke zvyšování celkové kvality života včetně péče o životní prostředí). Společenská odpovědnost je trendem, který apeluje na změnu orientace organizací z krátkodobých cílů na dlouhodobé, z maximálního zisku na zisk udržitelný.

Koncepce společenské odpovědnosti vykazuje, i přes existující diverzitu myšlenek a vnímání, silný potenciál pro podporu udržitelného rozvoje. Bylo dosaženo mezinárodního konsenzu ohledně chápání toho, že se společenská odpovědnost projevuje jako soubor opatření, která jdou nad rámec právních požadavků.

Pro účely tohoto dokumentu je společenská odpovědnost chápána jako soubor dobrovolných systémových opatření přijatých organizací s cílem identifikovat, řešit a zlepšovat její pozitivní dopady a redukovat její negativní dopady na všechny zainteresované strany.

0.2 Principy společenské odpovědnosti

Společenská odpovědnost ve smyslu tohoto dokumentu zahrnuje principy chování, které jsou specifikovány v mezi-
národních dokumentech (například v dokumentech OSN, ILO, OECD, EU) a ČSN ISO 26000.

Strategie a cíle organizace by měly vycházet z těchto principů a přispívat tak k udržitelnému rozvoji a podpoře kvality života jak pracovníků organizace, tak i celé společnosti.

Organizace má aplikovat 7 principů:

1) Odpovědnost

Tento princip formuluje požadavky na odpovědnost organizace za dopady jejích činností na společnost.

2) Transparentnost

Tento princip formuluje požadavky na otevřenost v rozhodnutích a aktivitách organizace vůči zainteresovaným stranám.

3) Etické chování

Tento princip definuje etické chování jako takové, které je v souladu s obecně uznávanými principy a mezinárodními standardy chování. Organizace má vždy a za všech okolností postupovat eticky.

4) Respektování potřeb zainteresovaných stran

Tento princip formuluje vztah organizace k zainteresovaným stranám. Organizace má respektovat a brát v úvahu zájmy zainteresovaných stran.

5) Respektování právních požadavků

Tento princip znamená, že organizace uznává a dodržuje právní požadavky.

6) Respektování mezinárodních standardů

Tento princip znamená, že organizace uznává a dodržuje mezinárodní standardy chování.

7) Respektování lidských práv

Tento princip vychází z požadavků Všeobecné deklarace lidských práv a svobod Organizace spojených národů (OSN) a Deklarace základních principů a práv při práci vydaných Mezinárodní organizací práce (ILO). Organizace má lidská práva respektovat a prosazovat.

0.3 Faktory úspěchu

0.3.1 Obecně

Systém managementu společenské odpovědnosti je koncipován ve smyslu obecně přijaté zásady, že organizace systematicky vytvářejí a implementují svoji politiku a cíle společenské odpovědnosti překračující právní požadavky tak, aby bylo zajištěno integrované, vyvážené a rovné zacházení ve třech pilířích, a to v ekonomickém, environmentálním a sociálním.

Soulad s požadavky tohoto dokumentu umožní organizaci:

– vytvářet, rozvíjet, udržovat a prosazovat principy a postupy v oblastech, které má organizace možnost ovlivňovat a usměrňovat, a tím přispívat k udržitelnému rozvoji, včetně kvality života společnosti;

– dodržovat přijaté závazky ve vztahu ke společenské odpovědnosti;

– důvěryhodně dokládat zainteresovaným stranám, že existující politika organizace, postupy a praxe jsou v souladu s požadavky tohoto dokumentu;

– integrovat, implementovat a podporovat společensky odpovědné chování;

– identifikovat a zapojit zainteresované strany;

– splnit požadavky posuzování shody třetí nezávislou stranou v rámci akreditačního systému (certifikace akreditovaným certifikačním subjektem).

0.3.2 Cyklus Plánuj-Dělej-Kontroluj-Jednej (PDCA)

Vedle strategických aktivit charakterizovaných politikou společenské odpovědnosti, která má být v souladu se strategickými záměry a cíli realizovanými vrcholovým vedením, jsou obsahem tohoto dokumentu i aktivity operativní (plánování, implementace, ověřování a přezkoumávání). Jejich řízení je založeno na cyklu PDCA (plánuj, dělej, kontroluj, jednej):

Plánuj – stanov politiku a cíle systému managementu společenské odpovědnosti a s nimi související procesy, zdroje i možná rizika a příležitosti a rozhodni o vhodném řešení

Dělej – realizuj zvolené řešení a sleduj jeho průběh

Kontroluj – měř a vyhodnocuj výsledky ve vztahu k plánovaným záměrům

Jednej – podnikni kroky pro další zlepšení systému společenské odpovědnosti

0.3.3 Zvažování rizik a příležitostí

Organizace by měla u všech svých dobrovolných aktivit pečlivě zvážit dopady na společnost (jak pozitivní, tak zejména negativní). K tomu jí napomůže komplexní analýza interních i externích dopadů plánovaných a realizovaných CSR programů a projektů. Zvažování rizik a příležitostí zahrnuje:

– Identifikace – možno využít kontextu organizace

– Kvantifikace – posouzení míry (velikosti)

– Přijetí a realizace opatření – cílem je minimalizovat nebo zcela odstranit negativní dopady a využívat příležitosti

0.4 Vazby na ostatní normy systémů managementu

Systém managementu společenské odpovědnosti v tomto dokumentu vychází z principů a členění norem pro ostatní systémy managementu.

Vzhledem k tomu, že pro některé organizace může společenská odpovědnost k její rozmanitosti znamenat novou, dosud nepoznanou problematiku, byly do normy doplněny přílohy s návodem a dalšími doplňujícími informacemi a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1 Předmět normy

Tento dokument specifikuje požadavky na systém managementu společenské odpovědnosti a je použitelný pro organizace všech velikostí a typů (z podnikatelského i veřejného sektoru) bez ohledu na jejich geografické umístění.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.