Změny proti předchozí normě

Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN ISO 16106:2020 do soustavy norem ČSN. Zatímco ČSN EN ISO 16106 ze srpna 2020 převzala EN ISO 16106:2020 schválením k přímému používání jako ČSN, tato norma ji přejímá překladem.

Informace o citovaných dokumentech

ISO 9000 zavedena v ČSN EN ISO 9000:2016 (01 0300) Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník

Vypracování normy

Zpracovatel: CIMTO, s. r. o., IČO 04050657 Magdalena Bambousková, DiS

Technická normalizační komise: TNK 78 Obaly a balení

Pracovník České agentury pro standardizaci: Ing. Jaroslav Zajíček

Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

EVROPSKÁ NORMA EN ISO 16106
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Únor 2020

ICS 13.300; 55.020 Nahrazuje EN ISO 16106:2006

Přepravní balení pro nebezpečné věci – Obaly na nebezpečné věci, středněobjemové obaly (IBC) a velké obaly – Směrnice pro použití ISO 9001
(ISO 16106:2020)

Transport packages for dangerous goods – Dangerous goods packagings, intermediate bulk containers (IBCs) and large packagings – Guidelines for the application of ISO 9001
(ISO 16106:2020)

Emballages de transport pour marchandises dangereuses – Emballages pour marchandises dangereuses, grands récipients vrac (GRV)
et grands emballages – Lignes directrices
pour l’application de l’ISO 9001
(ISO 16106:2020)

Verpackungen zur Beförderung gefährlicher Güter –
Gefahrgutverpackungen, Großpackmittel (IBC)
und Großverpackungen – Leitfaden für die Anwendung der ISO 9001
(ISO 16106:2020)

Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2020-02-08.

Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a biblio-
grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa,
Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum CEN-CENELEC: Rue de la Science 23, B-1040 Brusel

© 2020 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky Ref. č. EN ISO 16106:2020 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.

Obsah

Strana

Evropská předmluva. 7

Předmluva. 8

Úvod. 9

1......... Předmět normy. 13

2......... Citované dokumenty. 13

3......... Termíny a definice. 13

4......... Kontext organizace. 16

4.1...... Pochopení organizace a jejího kontextu. 16

4.2...... Pochopení potřeb a očekávání zainteresovaných stran. 16

4.3...... Určení rozsahu systému managementu kvality. 16

4.4...... Systém managementu kvality a jeho procesy. 17

5......... Vedení 17

5.1...... Vedení a závazek. 17

5.1.1... Obecně. 17

5.1.2... Zaměření na zákazníka. 18

5.2...... Politika. 18

5.2.1... Stanovení politiky kvality. 18

5.2.2... Sdělování politiky kvality. 18

5.3...... Organizační role, odpovědnosti a pravomoci 18

6......... Plánování 18

6.1...... Opatření k řešení rizik a příležitostí 18

6.2...... Cíle kvality a plánování jejich dosažení 19

6.3...... Plánování změn. 19

7......... Podpora. 20

7.1...... Zdroje. 20

7.1.1... Obecně. 20

7.1.2... Lidé. 20

7.1.3... Infrastruktura. 20

7.1.4... Prostředí pro provoz procesů. 20

7.1.5... Monitorování a měření zdrojů. 20

7.1.6... Znalosti organizace. 21

7.2...... Kompetence. 21

7.3...... Informovanost 21

Strana

7.4...... Komunikace. 21

7.5...... Zdokumentované informace. 22

7.5.1... Obecně. 22

7.5.2... Vytváření a aktualizace. 22

7.5.3... Kontrola dokumentovaných informací 22

8......... Provoz. 22

8.1...... Provozní plánování a řízení 22

8.2...... Požadavky na výrobky a služby. 23

8.2.1... Komunikace se zákazníkem... 23

8.2.2... Stanovení požadavků na výrobky a služby. 23

8.2.3... Přezkoumání požadavků na produkty a služby. 23

8.2.4... Změny požadavků na produkty a služby. 24

8.3...... Návrh a vývoj produktů a služeb. 24

8.3.1... Obecně. 24

8.3.2... Plánování návrhu a vývoje. 24

8.3.3... Vstupy pro návrh a vývoj 24

8.3.4... Kontroly návrhu a vývoje. 24

8.3.5... Výstupy z návrhu a vývoje. 25

8.3.6... Změny návrhu a vývoje. 25

8.4...... Kontrola externě poskytovaných procesů, produktů a služeb. 25

8.4.1... Obecně. 25

8.4.2... Typ a rozsah kontroly. 26

8.4.3... Informace pro externí poskytovatele. 26

8.5...... Výroba a poskytování služeb. 26

8.5.1... Kontrola výroby a poskytování služeb. 26

8.5.2... Identifikace a sledovatelnost 27

8.5.3... Majetek patřící zákazníkům nebo externím poskytovatelům... 27

8.5.4... Uchovávání 27

8.5.5... Činnosti po dodání 27

8.5.6... Kontrola změn. 27

8.6...... Uvolnění produktů a služeb. 28

8.7...... Kontrola neshodných výstupů. 28

9......... Hodnocení výkonnosti 28

9.1...... Monitorování, měření, analýza a hodnocení 28

9.1.1... Obecně. 28

9.1.2... Spokojenost zákazníka. 29

9.1.3... Analýza a hodnocení 29

9.2...... Interní audit 29

9.3...... Přezkoumání vedením... 30

9.3.1... Obecně. 30

9.3.2... Vstupy pro přezkoumání vedením... 30

9.3.3... Výstupy z přezkoumání vedením... 30

10....... Zlepšování 30

Strana

10.1.... Obecně. 30

10.2.... Neshody a nápravná opatření 31

10.3.... Soustavné zlepšování 31

Příloha A (informativní) Objasnění nové struktury, terminologie a pojmů. 32

A.1...... Struktura a terminologie. 32

A.2...... Produkty a služby. 32

A.3...... Pochopení potřeb a očekávání zainteresovaných stran. 32

A.4...... Uvažování na základě rizik. 33

A.5...... Použitelnost 33

A.6...... Doložené informace. 33

A.7...... Organizační znalosti 34

A.8...... Kontrola externě poskytovaných procesů, produktů a služeb. 34

Příloha B (informativní) Další mezinárodní normy pro management kvality a systémy managementu kvality
vypracované technickou komisí ISO/TC 176. 35

Příloha C (informativní) Údaje specifické pro daný obal 37

Příloha D (informativní) Specifikační údaje IBC.. 41

Příloha E (informativní) Údaje specifické pro velký obal (LP) 45

Příloha F (informativní) Poznámky ke specifikacím obalů v přílohách C, D a E.. 47

Příloha G (informativní) Položky a prvky ověřování, kontrol, monitorování a validace. 48

G.1..... Minimální ověřování shody materiálů. 48

G.2..... Prvky monitorování výrobních procesů. 49

G.3..... Měření a vizuální kontrola položek/prvků pro výrobu obalů, IBC a velkých obalů. 49

G.4..... Ověřování funkčnosti hotových obalů a IBC určených k přepravě kapalin. 50

G.5..... Validace funkčnosti hotových obalů a velkých obalů pro pevné látky/částice a IBC pro pevné látky. 51

Příloha H (informativní) Příklady typických četností pro ověření shody s požadavky na konstrukci a provedení 52

Bibliografie. 54

Evropská předmluva

Tento dokument (EN ISO 16106:2020) vypracovala technická komise ISO/TC 122 „Obaly“ ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 261 Obaly, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR.

Této evropské normě je nutno nejpozději do srpna 2020 udělit status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do srpna 2020.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.

Tento dokument nahrazuje EN ISO 16106:2006.

Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu.

Podle Vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

Oznámení o schválení

Text normy ISO 16106:2020 byl schválen CEN jako EN ISO 16106:2020 bez jakýchkoli změn.

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětová federace národních normalizačních orgánů (členské organizace ISO). Práce na přípravě mezinárodních norem se obvykle provádí prostřednictvím technických komisí ISO. Každý člen, který má zájem o předmět, pro který byla zřízena technická komise, má právo být v tomto výboru zastoupen. Práce se účastní také mezinárodní organizace, vládní i nevládní, ve spolupráci s ISO. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech elektrotechnické normalizace.

Postupy použité při vývoji tohoto dokumentu a postupy určené k jeho další údržbě jsou popsány ve směrnicích ISO / IEC, část 1. Mělo by se pamatovat zejména na různá schvalovací kritéria potřebná pro různé typy dokumentů ISO. Tento dokument byl vypracován v souladu s redakčními pravidly směrnic ISO/IEC, část 2
(viz www.iso.org/directives).

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci jakéhokoliv nebo všech takových patentových práv. Podrobnosti o veškerých patentových právech zjištěných během vývoje dokumentu budou uvedeny v úvodu a / nebo v seznamu přijatých patentových prohlášení ISO (viz www.iso.org/patents).

Jakékoli obchodní jméno použité v tomto dokumentu je informace poskytovaná pro pohodlí uživatelů a neznamená schválené znění (endorsement).

Vysvětlení dobrovolné povahy norem, významu specifických termínů a výrazů ISO souvisejících s posuzováním shody a také informace o tom, jak ISO dodržuje zásady Světové obchodní organizace (WTO) v technických překážkách obchodu (TBT), viz www.iso.org/iso/foreword.html.

Tento dokument vypracovala technická komise ISO/TC 122, Obaly, subkomise SC 3, Požadavky na provedení a zkoušky obalových prostředků, obalů a jednotkových nákladů (podle požadavků ISO/TC 122).

Jakákoli zpětná vazba nebo dotazy týkající se tohoto dokumentu se má směrovat na národní normalizační orgán uživatele. Úplný seznam těchto orgánů je možné nalézt na adrese www.iso.org/members.html.

Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO 16106:2006), které bylo technicky revidováno.

Hlavní změny oproti předchozímu vydání jsou následující:

– Byla začleněna norma ISO 9001:2015;

– byly revidovány specifické požadavky na systémy managementu kvality pro přepravní obaly pro nebezpečné zboží do normy ISO 9001:2015;

– byly vytvořeny nové přílohy E a F;

– byly provedeny redakční změny.

Úvod

0.1 Obecně

Doporučení Organizace spojených národů pro přepravu nebezpečných věcí^[27] (v tomto dokumentu označovaná jako vzorové předpisy OSN) vyžadují, aby byl při výrobě a zkoušení obalů, IBC a velkých obalů uplatňován program zajištění kvality, který uspokojí příslušný orgán, aby bylo zajištěno, že každý vyrobený obal, IBC a velký obal splňuje požadavky.

Vzorové předpisy OSN jsou právně zakotveny v řadě mezinárodních modálních dohod a vnitrostátních právních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí. Tyto mezinárodní dohody zahrnují:

– Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)^[28];

– Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID)^[29];

– Technické pokyny pro bezpečnou leteckou přepravu nebezpečných věcí Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO TI)^[30];

– Mezinárodní námořní předpis pro přepravu nebezpečného zboží (IMDG)^[31].

Při uplatňování tohoto dokumentu by měly být zohledněny požadavky těchto mezinárodních dohod a vnitrostátní právní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí.

Ve spojení s normou ISO 9001 poskytuje tento dokument návod na systém uplatňování procesů a zajišťování kvality při výrobě obalů pro nebezpečné zboží, IBC a velkých obalů.

Změna terminologie v řadě ISO 9000 z „programů zabezpečování jakosti“ (vydání z roku 1987) přes „systémy jakosti“ (vydání z roku 1994) na „systémy managementu jakosti“ (vydání z roku 2000) se neodráží ve vzorových předpisech OSN a mezinárodních dohodách uvedených v bibliografii tohoto dokumentu. Tam se stále používá dřívější termín „program zabezpečování jakosti“. Kromě toho byl termín „zkoušení“, který se ve vydání řady
ISO 9000 z roku 1994 používal v souvislosti s kontrolou a zkoušením výrobků, ve vydání z roku 2000 nahrazen termínem „měření a monitorování“. Pro účely tohoto dokumentu se používá nejnovější terminologie v souladu s normou ISO 9000. Tento rozdíl v terminologii by neměl uživatele odradit od používání tohoto dokumentu.

Tento dokument vychází z revize 19 vzorových předpisů OSN.

Tento dokument je aplikační normou pro přepravní obaly pro nebezpečné zboží, která obsahuje text normy
ISO 9001:2015.

Vysvětlení, jak byl tento dokument připraven, naleznete v příloze A.

Přijetí systému managementu kvality je pro organizaci strategickým rozhodnutím, které může pomoci zlepšit její celkovou výkonnost a poskytnout pevný základ pro iniciativy udržitelného rozvoje.

Potenciální přínosy pro organizaci plynoucí ze zavedení systému managementu kvality na základě tohoto dokumentu jsou následující:

a) schopnost trvale poskytovat výrobky a služby, které splňují požadavky zákazníků a platné zákonné a regulační požadavky;

b) usnadnění příležitostí ke zvýšení spokojenosti zákazníků;

c) řešení rizik a příležitostí souvisejících s kontextem a cíli organizace;

d) schopnost prokázat shodu se specifikovanými požadavky na systém managementu kvality.

Tento dokument mohou používat interní i externí strany.

Záměrem tohoto dokumentu není předepisovat:

– jednotnost struktury různých systémů managementu kvality;

– přizpůsobení dokumentace struktuře článků tohoto dokumentu;

– používání specifické terminologie tohoto dokumentu v rámci organizace.

Požadavky na systém managementu kvality uvedené v tomto dokumentu doplňují požadavky na výrobky a služby.

Tento dokument využívá procesní přístup, který zahrnuje cyklus Plánuj – Udělej – Zkontroluj – Jednej (PDCA) a myšlení založené na rizicích.

Procesní přístup umožňuje organizaci plánovat své procesy a jejich vzájemné působení.

Cyklus PDCA umožňuje organizaci zajistit, aby její procesy byly dostatečně zajištěny a řízeny a aby byly určeny příležitosti ke zlepšení a aby se na ně reagovalo.

Myšlení založené na rizicích umožňuje organizaci určit faktory, které mohou způsobit odchylku jejích procesů a systému managementu kvality od plánovaných výsledků, zavést preventivní kontrolní mechanismy k minimalizaci negativních dopadů a maximálně využít příležitosti, které se objeví (viz A.4).

Důsledné plnění požadavků a řešení budoucích potřeb a očekávání představuje pro organizace ve stále dynamičtějším a složitějším prostředí výzvu. K dosažení tohoto cíle může organizace považovat za nezbytné přijmout kromě korekce a neustálého zlepšování různé formy zlepšování, jako jsou průlomové změny, inovace a reorganizace.

0.2 Zásady řízení kvality

Tento dokument vychází ze zásad řízení kvality popsaných v normě ISO 9000. Popisy obsahují vyjádření každé zásady, zdůvodnění, proč je daná zásada pro organizaci důležitá, některé příklady přínosů spojených s danou zásadou a příklady typických činností pro zlepšení výkonnosti organizace při uplatňování dané zásady.

Zásady managementu kvality jsou následující:

– zaměření na zákazníka;

– vedení;

– zapojení lidí;

– procesní přístup;

– zlepšování;

– rozhodování založené na důkazech;

– řízení vztahů.

0.3 Procesní přístup

0.3.1 Obecně

Tento dokument podporuje přijetí procesního přístupu při vývoji, zavádění a zlepšování účinnosti systému
managementu kvality s cílem zvýšit spokojenost zákazníka splněním jeho požadavků. Specifické požadavky, které jsou považovány za zásadní pro přijetí procesního přístupu, jsou uvedeny v kapitole 4.4.

Pochopení a řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k účinnosti a efektivitě organizace při dosahování zamýšlených výsledků. Tento přístup umožňuje organizaci řídit vzájemné vazby a závislosti mezi procesy systému, takže lze zvýšit celkovou výkonnost organizace.

Procesní přístup zahrnuje systematické definování a řízení procesů a jejich vzájemných vazeb tak, aby bylo
dosaženo zamýšlených výsledků v souladu s politikou kvality a strategickým směřováním organizace. Řízení procesů a systému jako celku lze dosáhnout pomocí cyklu PDCA (viz 0.3.2) s celkovým zaměřením na myšlení
založené na rizicích (viz 0.3.3), jehož cílem je využít příležitostí a předcházet nežádoucím výsledkům.

Uplatnění procesního přístupu v systému managementu kvality umožňuje:

a) porozumění a důslednost při plnění požadavků;

b) zvažování procesů z hlediska přidané hodnoty;

c) dosažení efektivní výkonnosti procesů;

d) zlepšování procesů na základě vyhodnocování údajů a informací.

Na obrázku 1 je uvedeno schematické znázornění jakéhokoli procesu a ukazuje vzájemné působení jeho prvků. Kontrolní body monitorování a měření, které jsou nezbytné pro řízení, jsou specifické pro každý proces a budou se lišit v závislosti na souvisejících rizicích.

Obrázek 1 – Schematické znázornění prvků jednoho procesu

0.3.2 Cyklus Plánuj – Udělej – Zkontroluj – Jednej

Cyklus PDCA lze aplikovat na všechny procesy a na systém řízení kvality jako celek. Na obrázku 2 je znázorněno, jak je možné body 4 až 10 seskupit ve vztahu k cyklu PDCA.

POZNÁMKA Čísla v závorkách odkazují na články v tomto dokumentu.

Obrázek 2 – Znázornění struktury tohoto dokumentu v cyklu PDCA

Cyklus PDCA lze stručně popsat následovně:

– Plánování: stanovení cílů systému a jeho procesů a zdrojů potřebných k dosažení výsledků v souladu
s požadavky zákazníků a politikami organizace a identifikace a řešení rizik a příležitostí;

– Provádění: realizace toho, co bylo naplánováno;

– Kontrola: monitorovat a (případně) měřit procesy a výsledné produkty a služby v porovnání s politikami, cíli, požadavky a plánovanými činnostmi a podávat zprávy o výsledcích;

– Jednání: v případě potřeby přijmout opatření ke zlepšení výkonnosti.

0.3.3 Myšlení založené na rizicích

Myšlení založené na rizicích (viz A.4), je nezbytné pro dosažení účinného systému řízení kvality. Koncept myšlení založeného na rizicích, byl implicitně obsažen v předchozích vydáních tohoto dokumentu, včetně například provádění preventivních opatření k eliminaci potenciálních neshod, analýzy všech neshod, které se vyskytnou, a přijímání opatření k zabránění opakování, která jsou přiměřená účinkům neshody.

Aby organizace vyhověla požadavkům tohoto dokumentu, musí naplánovat a provést opatření k řešení rizik a příležitostí. Řešení rizik i příležitostí vytváří základ pro zvyšování účinnosti systému managementu kvality, dosahování lepších výsledků a předcházení negativním účinkům.

Příležitosti mohou vzniknout jako důsledek situace příznivé pro dosažení zamýšleného výsledku, například jako soubor okolností, které organizaci umožňují přilákat zákazníky, vyvinout nové výrobky a služby, snížit plýtvání nebo zvýšit produktivitu. Opatření k řešení příležitostí mohou zahrnovat také zvážení souvisejících rizik. Riziko je důsledkem nejistoty a každá taková nejistota může mít pozitivní nebo negativní účinky. Pozitivní odchylka vyplývající z rizika může poskytnout příležitost, ale ne všechny pozitivní účinky rizika vedou k příležitostem.

0.4 Vztah k ostatním normám systému řízení

Tento dokument používá rámec vyvinutý organizací ISO pro zlepšení souladu mezi jejími mezinárodními normami pro systémy řízení (viz A.1).

Tento dokument umožňuje organizaci použít procesní přístup ve spojení s cyklem PDCA a myšlením založeným na rizicích, aby sladila nebo integrovala svůj systém managementu kvality s požadavky jiných norem pro systémy managementu.

Tento dokument se vztahuje k normám ISO 9000 a ISO 9004 následujícím způsobem:

– ISO 9000 poskytuje základní podklady pro správné pochopení a implementaci tohoto dokumentu;

– ISO 9004 poskytuje návod pro organizace, které se rozhodnou postupovat nad rámec požadavků tohoto
dokumentu.

V příloze B jsou uvedeny podrobnosti o dalších mezinárodních normách týkajících se managementu kvality a systémů managementu kvality, které vypracovala technická komise ISO/TC 176.

Pro řadu odvětví byly vypracovány odvětvové normy systémů managementu kvality založené na požadavcích tohoto dokumentu. Některé z těchto norem specifikují další požadavky na systém managementu kvality, zatímco jiné se omezují na poskytnutí návodu k použití tohoto dokumentu v rámci určitého odvětví.

Přepravní balení pro nebezpečné věci – Obaly na nebezpečné věci, středněobjemové obaly (IBC) a velké obaly – Směrnice pro použití ISO 9001

1 Předmět normy

Tento dokument poskytuje návod k použití systému řízení kvality při výrobě, měření a monitorování obalů na nebezpečné zboží, středně velkých kontejnerů pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů schváleného konstrukčního typu.

Tento dokument neobsahuje pokyny specifické pro jiné systémy managementu, jako jsou systémy environmentálního managementu, managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo finančního managementu.

Je použitelný pro organizaci, která:

a) potřebuje prokázat svou schopnost trvale poskytovat výrobky a služby, které splňují požadavky zákazníků a platné zákonné a regulační požadavky, a

b) usiluje o zvýšení spokojenosti zákazníků prostřednictvím účinného uplatňování systému, včetně procesů zlepšování systému a zajištění shody se zákaznickými a platnými zákonnými a regulačními požadavky.

Veškeré pokyny v tomto dokumentu jsou obecné a mají být použitelné pro jakoukoli organizaci bez ohledu na její typ nebo velikost nebo na produkty a služby, které poskytuje.

POZNÁMKA V tomto dokumentu se pojmy „produkt“ nebo „služba“ vztahují pouze na produkty a služby určené pro zákazníka nebo zákazníkem požadované.

Nevztahuje se na typové zkoušky konstrukce, pro které je uveden odkaz na 6.1.5, 6.3.5, 6.5.6 a 6.6.5 vzorových předpisů OSN^[27].

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.