Úvod

Černobílé negativní filmy vykazují při zpracování v různých vývojkách a za různých podmínek obecně velmi dobré výsledky. V současné době je tato skutečnost realizována tak, že citlivost filmu závisí na použitém zpracovatelském postupu. Proto tato norma určuje metodu pro stanovení citlivosti filmu v souvislosti se způsobem jeho zpracování. To znamená, že určitý film může mít několik citlivostí podle ISO, souvisejících s její závislostí na použitém zpracovatelském postupu. Proto je důležité, aby výrobci označili podmínky zpracovatelského postupu, pro které platí uvedené hodnoty citlivosti podle ISO.

Tato mezinárodní norma obsahuje poznatek, že černobílé filmy nemají obecně jedinou hodnotu citlivosti, jestliže je doporučeno několik různých zpracovatelských postupů. To je v rozporu s tradičně uváděným vztahem, že určitý výrobek má určitou hodnotu citlivosti. Proto by měl být zpracovatelský postup do budoucna popsán jednoznačně tak, aby nemohlo dojít k jeho různému výkladu. Protože uživatelé často nevědí, jak budou filmy zpracovány, jsou výrobci pro takovou situaci povinni zajistit hodnotu citlivosti, která zaručí dobré výsledky. Obvykle proto považují za výhodu celkovou přeexpozici filmu, což dává záruku dostatečné citlivosti filmu, chránící uživatele od vlivů podexpozice v případě, že film při zpracovávní dosáhne nižší citlivosti.

Je známo, že citlivost, na kterou bude film exponován, je vysoce závislá na vyvolávání, jasovém rozsahu snímané scény, snímaném předmětu, fotografickém papíru, použitém pro kopírování. Tato mezinárodní norma určuje, že citlivost filmu v závislosti na zpracovatelském postupu je stanovena, je-li film zpracován tak, aby bylo dosaženo určité hodnoty kontrastu. Relativní citlivost podle ISO, přiřazená různým filmům s různými zpracovatelskými systémy, bude obecně odlišná. Citlivosti podle ISO povedou ke správným expozicím průměrných scén při měření expozic podle ISO 2720 nebo ISO 2721, je-li film zpracován tak, jak je určeno touto normou.