Národní předmluva

Změny proti předchozí normě

Hlavní změny jsou uvedeny v předmluvě.

Souvisící ČSN

ČSN EN ISO 1833 (soubor) (80 0216) Textilie – Kvantitativní chemická analýza

ČSN EN ISO 1043-1 (64 0002) Plasty – Značky a zkratky – Část 1: Základní polymery a jejich zvláštní charakteristiky

Vysvětlivky k textu této normy

V případě nedatovaných odkazů na evropské/mezinárodní normy jsou ČSN uvedené v článcích „Informace
o citovaných dokumentech“ a „Souvisící ČSN“ nejnovějšími vydáními, platnými v době schválení této normy. Při používání této normy je třeba vždy použít taková vydání ČSN, která přejímají nejnovější vydání nedatovaných evropských/mezinárodních norem (včetně všech změn).

Citované předpisy

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES.

Vypracování normy

Zpracovatel: Textilní zkušební ústav, s.p., IČO 00013251, Mgr. Jana Slezáková, DiS.

Technická normalizační komise: TNK 31 Textil

Pracovník České agentury pro standardizaci: RNDr. Radka Kuleová

Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

EVROPSKÁ NORMA EN ISO 2076
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Listopad 2021

ICS 01.040.59; 59.060.20 Nahrazuje EN ISO 2076:2013

Textilie – Chemicky vyrobená vlákna – Obecné názvy
(ISO 2076:2021)

Textiles – Man-made fibres – Generic names
(ISO 2076:2021)

Textiles – Fibres chimiques – Noms génériques
(ISO 2076:2021)

Textilien – Chemiefasern – Gattungsnamen
(ISO 2076:2021)

Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2021-10-21.

Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a biblio-
grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa,
Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum CEN-CENELEC: Rue de la Science 23, B-1040 Brusel

© 2021 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky Ref. č. EN ISO 2076:2021 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.

Evropská předmluva

Tento dokument (EN ISO 2076:2021) vypracovala technická komise ISO/TC 38 Textil ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 248 Textilie a textilní výrobky, jejíž sekretariát zajišťuje BSI.

Této evropské normě je nutno nejpozději do května 2022 udělit status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do května 2022.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.

Tento dokument nahrazuje EN ISO 2076:2013.

Jakákoliv zpětná vazba a otázky týkající se tohoto dokumentu mají být adresovány národnímu normalizačnímu orgánu uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na webových stránkách CEN.

Podle vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

Oznámení o schválení

Text ISO 2076:2021 byl schválen CEN jako EN ISO 2076:2021 bez jakýchkoliv modifikací.

Obsah

Strana

Předmluva..................................................................................................................................................................................................... 6

Úvod................................................................................................................................................................................................................ 7

1......... Předmět normy................................................................................................................................................................................ 8

2......... Citované dokumenty....................................................................................................................................................................... 8

3......... Termíny a definice........................................................................................................................................................................... 8

4......... Obecně.............................................................................................................................................................................................. 8

4.1...... Položky v tabulkách......................................................................................................................................................................... 8

4.2...... Obecný název (např. acetát).......................................................................................................................................................... 8

4.3...... Jiná označení................................................................................................................................................................................... 8

4.4...... Zkratky (např. CA)............................................................................................................................................................................ 9

4.5...... Rozlišovací znaky............................................................................................................................................................................ 9

4.6...... Chemické vzorce............................................................................................................................................................................. 9

5......... Obecné názvy................................................................................................................................................................................... 9

6......... Označení bikomponentních vláken........................................................................................................................................... 20

Příloha A (informativní) Pravidla pro vytváření obecného názvu..................................................................................................... 21

Příloha B (informativní) Vlákna vytvořená z několika složek............................................................................................................ 22

Příloha C (informativní) Modifikovaná vlákna...................................................................................................................................... 23

Příloha D (informativní) Rejstřík obecných názvů v češtině, angličtině a francouzštině.............................................................. 24

Příloha E (informativní) Abecední rejstřík zkratek včetně českých, anglických a francouzských obecných názvů................ 26

Příloha F (informativní) Oblastní a národní požadavky související s obecnými názvy................................................................ 27

Bibliografie.................................................................................................................................................................................................. 29

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětová federace národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle vypracovávají technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.

Postupy použité při tvorbě tohoto dokumentu a postupy určené pro jeho další udržování jsou popsány ve směrnicích ISO/IEC, část 1. Zejména se má věnovat pozornost rozdílným schvalovacím kritériím potřebným pro různé druhy dokumentů ISO. Tento dokument byl vypracován v souladu s redakčními pravidly uvedenými ve směrnicích ISO/IEC, část 2 (viz www.iso.org/directives).

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv. Podrobnosti o jakýchkoliv patentových právech identifikovaných během přípravy tohoto dokumentu budou uvedeny v úvodu a/nebo v seznamu patentových prohlášení obdržených ISO (viz www.iso.org/patents).

Jakýkoliv obchodní název použitý v tomto dokumentu se uvádí jako informace pro usnadnění práce uživatelů a neznamená schválení.

Vysvětlení nezávazného charakteru technických norem, významu specifických termínů a výrazů ISO, které se vztahují k posuzování shody, jakož i informace o tom, jak ISO dodržuje principy Světové obchodní organizace (WTO) týkající se technických překážek obchodu (TBT), viz www.iso.org/iso/foreword.html.

Tento dokument vypracovala technická komise ISO/TC 38 Textil ve spolupráci s technickou komisí Evropského výboru pro normalizaci (CEN) CEN/TC 248 Textilie a textilní výrobky na základě Dohody o technické spolupráci mezi ISO a CEN (Vídeňská dohoda).

Toto sedmé vydání zrušuje a nahrazuje šesté vydání (ISO 2076:2013), které bylo technicky zrevidováno. Hlavní změny ve srovnání s předchozím vydáním jsou následující:

– byla přidána povinná kapitola 2 (Citované dokumenty) a následující kapitoly byly přečíslovány;

– v tabulce 1 byla modifikována definice proteinu (5.28) a byly přidány chitosan (5.36), polyakrylát (5.37), polybenzoxazol (5.38) a polyarylát (5.39) a jejich příslušné definice;

– do tabulky D.1 byly přidány chitosan, polyakrylát, polybenzoxazol a polyarylát;

– do tabulky E.1 byly přidány polybenzoxazol a polyarylát;

– do tabulky F.2 byl přidán protein (označení v EU).

Jakákoliv zpětná vazba nebo otázky týkající se tohoto dokumentu mají být adresovány národnímu normalizačnímu orgánu uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na adrese www.iso.org/members.html.

Úvod

Cílem tohoto dokumentu je navrhnout obecné názvy vláken (obecný název je svou podstatou jedinečný) v rámci normalizace ISO pro textilní výrobky. Dokument byl vypracován za účelem předložení souboru obecných názvů a pravidel pro vytváření nových obecných názvů pro nová vlákna.

Dokument je zamýšlen jako podklad pro soubor norem ISO 1833^[1] a technickou zprávu ISO/TR 11827^[3].

Dokument může být podkladem v rámci globalizace, protože pro celosvětové šíření textilních výrobků je důležité vytvořit soubor obecných názvů chemicky vyrobených vláken, vzhledem k národním předpisům, pro uvádění obsahu vláken a označování způsobu údržby na etiketách. Může být řešením celosvětové potřeby normalizace obecných názvů, která by podpořila snadný pohyb textilií přes hranice a usnadnila obchod, například pro firmy, které by mohly mít výrobu ve více zemích a mohly by zavádět inovace a provádět obchodní činnosti v oblasti výzkumu a vývoje ve výrobě vláken.

Tento dokument může pomoci koordinaci národních nebo oblastních orgánů (např. FTC v USA, Evropská komise v Evropské unii apod.) v rámci předpisů. Příloha F uvádí návaznost mezi obecnými názvy a zvláštními požadavky některých národních nebo oblastních předpisů.

Například výrobky určené pro evropský trh se označují v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků. Nařízení 1007/2011 zrušuje směrnici Rady 73/44/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES a obsahuje některá odlišná a/nebo doplňující označení vláken oproti uvedeným obecným názvům (viz F.3 a tabulka F.2).

Přílohy obsahují popis struktury vláken, pokud je vlákno vyrobeno z několika složek (viz příloha B), a popis modifikovaných vláken (viz příloha C).

1 Předmět normy

Tento dokument definuje obecné názvy používané k označování různých kategorií chemicky vyrobených vláken na základě hlavního polymeru, vyráběných v současné době v průmyslovém měřítku pro textilní a jiné účely, včetně rozlišovacích znaků, které je charakterizují. Termín „chemicky vyrobená vlákna“ byl přijat pro vlákna získávaná výrobním procesem, na rozdíl od materiálů, které se vyskytují ve vlákenné formě přirozeně.

Tento dokument doporučuje pravidla pro tvorbu obecných názvů (viz příloha A).

POZNÁMKA Tato pravidla byla zavedena v šestém vydání ISO 2076, a proto se nevztahují na obecné názvy uvedené v předešlých vydáních.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.