ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ICS 13.030.01 Říjen 2022
Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu |
ČSN 83 8004 |
Characterization of waste – Preparation of waste samples for ecotoxicity tests
Caractérisation des déchets – Préparation des échantillons de déchets en vue d’essais écotoxicologiques
Charakrerisierung von Abfällen – Herstellung von Abfallproben für ökotoxikologische Untersuchungen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 14735:2021. Překlad byl zajištěn Českou agenturou pro standardizaci. Má stejný status jako oficiální verze.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 14735:2021. It was translated by the Czech Standardization Agency. It has the same status as the official version.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN 14735 (83 8004) z července 2022.
Změny proti předchozí normě
Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN 14735:2021 do soustavy norem ČSN. Zatímco ČSN EN 12485 z července 2022 převzala EN 14735:2021 vyhlášením ve Věstníku ÚNMZ, tato norma ji přejímá překladem.
Informace o citovaných dokumentech
EN 12457-2:2002 zavedena v ČSN EN 12457-2:2003 (83 8005) Charakterizace odpadů – Vyluhování – Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů – Část 2: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 4 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
EN 14899 zavedena v ČSN EN 14899 (83 8002) Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití
EN 16720-1 zavedena v ČSN EN 16720-1 (75 8065) Charakterizace kalů – Fyzikální konzistence – Část 1: Stanovení tekutosti – Metoda s použitím přístroje s vytlačovací trubicí
EN ISO 5667-3 zavedena v ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi
EN ISO 14238:2012 zavedena v ČSN EN ISO 14238:2014 (83 6442) Kvalita půdy – Biologické metody – Stanovení mineralizace dusíku a nitrifikace v půdách a vlivu chemických látek na tyto procesy
ISO 11465 zavedena v ČSN ISO 11465 (83 6635) Kvalita půdy – Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy – Gravimetrická metoda
ISO 10390 zavedena v ČSN ISO 10390 (83 6221) Kvalita půdy – Stanovení pH
Souvisící ČSN a TNI
TNI CEN/TR 15310‑2 (83 8040) Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Část 2: Pokyny pro výběr způsobu vzorkování
ČSN P CEN/TS 16675 (83 8019) Charakterizace odpadů – Zkušební metody pro stanovení monolitického stavu odpadu a ukládání na skládky
ČSN EN 12880 (75 8006) Charakterizace kalů – Stanovení veškerých látek a obsahu vody
ČSN EN ISO 6341 (75 7751) Kvalita vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) – Zkouška akutní toxicity
ČSN EN ISO 8692 (75 7740) Kvalita vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas
ČSN EN ISO 10253 (75 7742) Kvalita vod – Zkouška inhibice růstu mořských řas Skeletonema costatum a Phaeodactylum tricornutum
ČSN EN ISO 10712 (75 7733) Jakost vod – Zkouška inhibice růstu na Pseudomonas putida (zkouška inhibice rozmnožování buněk Pseudomonas)
ČSN EN ISO 11348-1 (75 7734) Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – Část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi
ČSN EN ISO 11348-2 (75 7734) Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – Část 2: Metoda se sušenými bakteriemi
ČSN EN ISO 11348-3 (75 7734) Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – Část 3: Metoda s lyofilizovanými bakteriemi
ČSN EN ISO 11267 (83 6451) Kvalita půdy – Inhibice reprodukce chvostoskoků (Folsomia candida) látkami znečišťujícími půdu
ČSN EN ISO 11268-1 (83 6456) Kvalita půdy – Účinky znečišťujících látek na žížaly – Část 1: Stanovení akutní toxicity pro Eisenia fetida/Eisenia andrei
ČSN EN ISO 11268-2 (83 6456) Kvalita půdy – Účinky znečišťujících látek na žížaly – Část 2: Stanovení účinků na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei
ČSN EN ISO 11269-1 (83 6446) Kvalita půdy – Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru – Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene
ČSN EN ISO 11269-2 (83 6446) Kvalita půdy – Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru – Část 2: Účinky znečištěných půd na vzcházení a růst vyšších rostlin
ČSN EN ISO 15088 (75 7762) Jakost vod – Stanovení akutní toxicity vod pro jikry dania pruhovaného (Danio rerio)
ČSN EN ISO 15952 (83 6453) Kvalita půdy – Vlivy znečišťujících látek na juvenilní hlemýždě (Helicidae) – Stanovení vlivů půdní kontaminace na růst
ČSN EN ISO 16387 (83 6450) Kvalita půdy – Vliv znečišťujících látek na Enchytraeidae (Enchytraeus sp.) – Stanovení vlivu na reprodukci
ČSN EN ISO 20079 (75 7745) Jakost vod – Stanovení toxických účinků složek vody a odpadní vody na okřehek (Lemna minor) - Zkouška inhibice růstu okřehku
ČSN EN ISO 20963 (83 6452) Kvalita půdy – Účinky znečištění na larvy hmyzu (Oxythyrea funesta) – Stanovení akutní toxicity
ČSN EN ISO 7346-1 (75 7761) Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae) – Část 1: Statická metoda
ČSN EN ISO 7346-2 (75 7761) Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae) – Část 2: Obnovovací metoda
ČSN EN ISO 7346-3 (75 7761) Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity látek pro sladkovodní ryby Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae) – Část 3: Průtočná metoda
ČSN ISO 10706 (75 7752) Jakost vod – Stanovení chronické toxicity látek pro Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea)
ČSN ISO 14442 (75 7743) Jakost vod – Návod na provedení zkoušek inhibice růstu řas s málo rozpustnými materiály, těkavými sloučeninami, kovy a odpadní vodou
ČSN ISO 15685 (83 6443) Kvalita půdy – Stanovení potenciální nitrifikace a inhibice nitrifikace – Rychlá zkouška pomocí oxidace amonných iontů
ČSN ISO 20665 (75 7753) Jakost vod – Stanovení chronické toxicity pro Ceriodaphnia dubia
ČSN ISO 20666 (75 7757) Jakost vod – Stanovení chronické toxicity pro Brachionus calyciflorus během 48 h
ČSN P ISO/TS 20281 (75 7018) Jakost vod – Návod pro statistickou interpretaci ekotoxikologických údajů
Souvisící právní předpisy
Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů)
Vysvětlivky k textu převzaté normy
V celém textu normy se užívá jednotný termín „odpad“ na rozdíl od originálu, který užívá termíny „odpad“ (waste) a „materiál“ (material).
Upozornění na národní poznámky
Do normy byly ke kapitole 2, k článku 4.10 a k tabulkám B.2.1, B.2.11, B.2.13 a B.3.9 doplněny národní poznámky.
Vypracování normy
Zpracovatel: Sweco Hydroprojekt a.s., IČO 26475081, Ing. Lenka Fremrová
Technická normalizační komise: TNK 104 Kvalita vod
Pracovník České agentury pro standardizaci: Ing. Barbara Aksamitová
Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
ICS 13.030.01 Nahrazuje EN 14735:2005
Charakterizace odpadů – Příprava vzorků odpadu pro zkoušky ekotoxicity
Characterization of waste – Preparation of waste samples for ecotoxicity tests
Caractérisation des déchets –
Préparation |
Charakrerisierung von Abfällen – Herstellung |
Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2021-10-03.
Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a biblio-grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie,
Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska,
Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty,
Německa,
Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska,
Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska,
Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum CEN-CENELEC: Rue de la Science 23, B-1040 Brusel © 2021 CEN Veškerá
práva pro využití v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky Ref.
č. EN 14735:2021 E |
Strana
Evropská předmluva.................................................................................................................................................................................... 7
Úvod................................................................................................................................................................................................................ 8
1......... Předmět normy................................................................................................................................................................................ 9
2......... Citované dokumenty....................................................................................................................................................................... 9
3......... Termíny a definice........................................................................................................................................................................... 9
4......... Přístroje a činidla........................................................................................................................................................................... 11
5......... Odběr laboratorního vzorku......................................................................................................................................................... 12
6......... Doprava........................................................................................................................................................................................... 12
7......... Skladování...................................................................................................................................................................................... 12
8......... Charakterizace odpadu................................................................................................................................................................ 13
9......... Úprava vzorku: zmenšení velikosti částic (zrnitý odpad, monolitický odpad, pastovitý odpad a kal)........................... 13
10....... Zkoušky prováděné se suchozemskými organismy.............................................................................................................. 14
11....... Zkoušky prováděné s vodními organismy................................................................................................................................ 16
12....... Protokol o zkoušce........................................................................................................................................................................ 19
Příloha A (normativní) Příprava zkušebních směsí v souladu s prováděnými zkouškami ekotoxicity...................................... 20
Příloha B (informativní) Zkoušky ekotoxicity považované za zavedené tímto dokumentem..................................................... 21
Bibliografie.................................................................................................................................................................................................. 49
Tento dokument (EN 14735:2021) vypracovala technická komise CEN/TC 444 Environmentální charakterizace pevných matric, jejíž sekretariát zajišťuje NEN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do května 2022 udělit status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do května 2022.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.
Tento dokument nahrazuje EN 14735:2005.
Hlavní rozdíly oproti předchozímu vydání jsou:
– úprava kapitoly 12 Protokol o zkoušce, aby specifikovala, zda byly zkoušky ekotoxicity opakovány s úpravou pH zkušebního podílu; to umožní jasně odlišit tyto výsledky od výsledků získaných bez úpravy pH;
– objasnění poznámek v 10.5 a 11.2.3 a souvisících poznámek, týkajících se opakování zkoušek s úpravou pH;
– aktualizace přílohy B, popisující zkoušky ekotoxicity považované za zavedené tímto dokumentem.
Jakákoli zpětná vazba a otázky týkající se tohoto dokumentu mají být adresovány národnímu normalizačnímu orgánu uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na webových stránkách CEN.
Podle vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Ekotoxicita může být odhadnuta použitím dvou přístupů: specifického chemického přístupu a přístupu založeného na toxicitě. V prvním případě jsou pro odhad toxicity porovnány výsledky chemických analýz s kritérii kvality nebo s prahovými hodnotami. Při druhém přístupu se ekotoxicita stanovuje přímo biologickými zkouškami. Tyto dva přístupy se vzájemně doplňují, avšak při hodnocení znečišťujících látek ve složitých směsích neznámého složení, což je charakteristické pro mnoho odpadů, neumožňují příslušný odhad ekotoxicity. Pro takové vzorky je přístup založený na ekotoxicitě obvykle uznáván jako vhodný pro hodnocení možné toxicity. Biologické zkoušky vlastně zahrnují účinky všech kontaminantů, včetně aditivních, synergických a antagonistických účinků. Jsou citlivé pouze k biodostupným frakcím kontaminantů. Konečně, biologické zkoušky zahrnují vlivy všech kontaminantů, včetně těch, které nejsou brány na zřetel nebo detekovány při chemických rozborech.
Zkoušky ekotoxicity mohou být použity k identifikaci vlivu potenciálních nebezpečných vlastností odpadů na životní prostředí, pro účely klasifikace nebo pro hodnocení expozičního scénáře rizika.
Identifikace potenciálních nebezpečných vlastností s ohledem na životní prostředí pro účely klasifikace
Klasifikační systém, založený na hodnocení skutečných vlastností, by měl být nezávislý na expozičním scénáři. Pro vytvoření příslušného systému klasifikace odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností je hlavním požadavkem získání srovnatelných výsledků zkoušek. Toho může být dosaženo pouze tehdy, když se zkoušky ekotoxicity odpadů provádějí podle jednotných postupů, popisujících více nebo méně dohodnuté podmínky zkoušek (jednotné ředicí medium pro zkoušky se suchozemskými organismy, jednotné poměry L/S pro přípravu vodných výluhů, jednotné kroky oddělení kapalné a pevné fáze atd). Tento postup by měl být použitelný pro velmi široké rozmezí odpadů, ať mají jakékoli fyzikální vlastnosti.
Každá strategie hodnocení vlastností potenciálně nebezpečných pro životní prostředí, užívaná v klasifikačním systému, by měla zahrnovat zkušební organismy reprezentující suchozemské a vodní prostředí. Měly by se brát v úvahu oba typy zkoušek, protože rozšiřují vyjádření účinků způsobených rozdíly v citlivosti zkušebních organismů a v době expozice.
Pro tento specifický účel nenapodobují vodné výluhy připravené pro zkoušení toxicity vyluhování z odpadů za environmentálních podmínek, ale měří dostupné vodné frakce toxických složek odpadů.
Expoziční scénář pro specifické místo
Druhá aplikace zkoušek ekotoxicity odpadů se týká přístupu k hodnocení rizika. V tomto specifickém případě by měla zkušební strategie vytvořit podmínky vystavení vlivu pro konkrétní místo a brát v úvahu přenos znečišťujících látek potravním řetězcem a odtokem povrchovou a podzemní vodou nebo vyluhováním. Tato aplikace se týká především definice obecných scénářů, se kterými se často setkáváme (např. odpady uložené na skládkách, odpady opětovně použité), a je zaměřena na příslušné způsoby vystavení vlivu suchozemských a vodních organismů.
Tento dokument popisuje nezbytné kroky, které musí být provedeny před provedením zkoušek ekotoxicity odpadů v souvislosti s hodnocením ekotoxikologických vlastností používaných pro účely klasifikace.
Je třeba si uvědomit, že používání této normy není v současnosti povinné pro hodnocení nebezpečné vlastnosti HP14.
Tento dokument popisuje nezbytné kroky, které je nutno provést před provedením zkoušek ekotoxicity odpadů. Účelem tohoto dokumentu je dát návod na odběr vzorku, jeho dopravu, skladování a stanovit přípravu pro stanovení ekotoxikologických vlastností odpadů za podmínek předepsaných v tomto dokumentu biologickými zkouškami buď nezpracovaných odpadů, nebo vodných výluhů z odpadů. Netýká se přípravy vzorku pro jiné použití (např. hodnocení vlivu odpadu na vodní a suchozemské organismy ve scénáři odstraňování).
Tento dokument nespecifikuje sadu zkoušek k charakterizaci ekotoxikologických vlastností odpadů.
Tento dokument je vhodný pro pevné a kapalné odpady.
Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.
Zdroj: www.cni.cz