ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ICS 13.080.30 Červen 2024
Kvalita půdy – Inhibice reprodukce chvostoskoků (Folsomia candida) půdními kontaminanty |
ČSN 83 6451 |
idt ISO 11267:2023
Soil quality – Inhibition of reproduction of Collembola (Folsomia candida) by soil contaminants
Qualité du sol – Inhibition de la reproduction de Collembola (Folsomia candida) par des contaminants du sol
Bodenbeschaffenheit – Hemmung der Reproduktion von Collembolen (Folsomia candida) durch Verunreinigungen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 11267:2023. Překlad byl zajištěn Českou agenturou pro standardizaci. Má stejný status jako oficiální verze.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 11267:2023. It was translated by the Czech Standardization Agency. It has the same status as the official version.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN ISO 11267 (83 6451) z ledna 2024.
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí
EN ISO 11267:2023 do soustavy norem ČSN.
Zatímco ČSN EN ISO 11267 z ledna 2024 převzala EN ISO 11267:2023
schválením k přímému používání jako ČSN oznámením ve Věstníku ÚNMZ, tato
norma ji přejímá překladem.
Informace o citovaných dokumentech
ISO 10390 zavedena v ČSN EN ISO 10390 (83 6221) Půdy, upravený bioodpad a kaly – Stanovení pH
ISO 10694 zavedena v ČSN ISO 10694 (83 6410) Kvalita půdy – Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu
ISO 11260 zavedena v ČSN EN ISO 11260 (83 6225) Kvalita půdy – Stanovení kationtové výměnné kapacity při pH půdy a výměnných kationtů za použití roztoku chloridu barnatého
ISO 11465 zavedena v ČSN ISO 11465 (83 6635) Kvalita půdy – Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy – Gravimetrická metoda
ISO 11277 nezavedena
ISO 18400-206 nezavedena
Souvisící ČSN
ČSN ISO 11268-2 (83 6456) Kvalita půdy – Účinky znečišťujících látek na žížaly – Část 2: Stanovení účinků na reprodukci Eisenia fetida/Eisenia andrei a dalších druhů žížal
ČSN EN ISO 16387 (83 6450) Kvalita půdy – Vliv znečišťujících látek na Enchytraeidae (Enchytraeus sp.) – Stanovení vlivu na reprodukci
ČSN ISO 15799 (83 6133) Kvalita půdy – Návod pro ekotoxikologickou charakterizaci půd a půdních materiálů
ČSN EN ISO 17616 (83 6134) Kvalita půdy – Návod pro výběr a hodnocení biologických zkoušek pro ekotoxikologickou charakterizaci půd a půdních materiálů
Upozornění na národní poznámky
Do této normy byly k termínu 3.7 a k článkům 5.2.1, 10.1 a 10.3.2 doplněny národní poznámky.
EVROPSKÁ NORMA EN ISO 11267
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Srpen 2023
ICS 13.080.30 Nahrazuje EN ISO 11267:2014
Kvalita půdy – Inhibice reprodukce chvostoskoků (Folsomia
candida) půdními kontaminanty
(ISO 11267:2023)
Soil quality – Inhibition of reproduction of Collembola (Folsomia candida)
by soil contaminants
(ISO 11267:2023)
Qualité du sol –
Inhibition de la reproduction |
Bodenbeschaffenheit – Hemmung der Reproduktion von Collembolen (Folsomia candida)
durch Verunreinigungen |
Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2023-07-30.
Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy
CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské
normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované
seznamy a biblio-
grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání
v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie,
Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska,
Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty,
Německa,
Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska,
Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska,
Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum CEN-CENELEC: Rue de la Science 23, B-1040 Brusel © 2023 CEN Veškerá
práva pro využití v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky Ref. č. EN ISO 11267:2023 E |
Tento dokument (EN ISO 11267:2023) vypracovala technická komise ISO/TC 190 Kvalita půdy ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 444 Environmentální charakterizace pevných matric, jejíž sekretariát zajišťuje NEN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do února 2024 udělit status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do února 2024.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.
Tento dokument nahrazuje EN ISO 11267:2014.
Jakákoli zpětná vazba a otázky týkající se tohoto dokumentu mají být adresovány národnímu normalizačnímu orgánu uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na webových stránkách CEN.
Podle vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Republiky Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.
Oznámení o schválení
Text ISO 11267:2023 byl schválen CEN jako EN ISO 11267:2023 bez jakýchkoliv modifikací.
Předmluva..................................................................................................................................................................................................... 6
Úvod................................................................................................................................................................................................................ 7
1......... Předmět normy................................................................................................................................................................................ 8
2......... Citované dokumenty....................................................................................................................................................................... 8
3......... Termíny a definice........................................................................................................................................................................... 8
4......... Podstata zkoušky........................................................................................................................................................................... 10
5......... Chemikálie a materiály................................................................................................................................................................ 10
6......... Přístroje a pomůcky...................................................................................................................................................................... 12
7......... Postup zkoušky.............................................................................................................................................................................. 12
8......... Výpočet a vyjadřování výsledků................................................................................................................................................. 15
9......... Platnost zkoušky............................................................................................................................................................................ 15
10....... Statistická analýza......................................................................................................................................................................... 16
11....... Protokol o zkoušce........................................................................................................................................................................ 17
Příloha A (informativní) Postupy pro chov Folsomia candida........................................................................................................... 18
Příloha B (normativní) Stanovení vodní kapacity................................................................................................................................ 20
Příloha C (informativní) Návod pro úpravu hodnoty pH umělé půdy.............................................................................................. 21
Příloha D (informativní) Extrakce a počítání chvostoskoků............................................................................................................... 22
Příloha E (informativní) Specifické informace o alternativních druzích chvostoskoků jiných než Folsomia candida............ 23
Bibliografie.................................................................................................................................................................................................. 36
ISO (Mezinárodní organizace pro
normalizaci) je celosvětová federace národních normalizačních orgánů (členů
ISO). Mezinárodní normy obvykle
vypracovávají technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět,
pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické
komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také
vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala
pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezi-
národní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace
v elektrotechnice.
Postupy použité při tvorbě tohoto dokumentu a postupy určené pro jeho další udržování jsou popsány ve směrnicích ISO/IEC, část 1. Zejména se má věnovat pozornost rozdílným schvalovacím kritériím potřebným pro různé druhy dokumentů ISO. Tento dokument byl vypracován v souladu s redakčními pravidly uvedenými ve směrnicích ISO/IEC, část 2 (viz www.iso.org/directives).
ISO upozorňuje na možnost, že uplatňování tohoto dokumentu může zahrnovat využití patentu (patentů). ISO nezaujímá žádný postoj ve věci prokázání, platnosti nebo použitelnosti jakýchkoliv patentových práv nárokovaných v tomto ohledu. K datu vydání tohoto dokumentu ISO neobdržela oznámení o patentu (patentech), který může být nezbytný k uplatňování tohoto dokumentu. Subjekty, které ho uplatňují, je však nutno upozornit, že nemusí jít o nejnovější informaci, kterou lze získat z databáze patentů dostupné na adrese www.iso.org/patents. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.
Jakýkoliv obchodní název použitý v tomto dokumentu se uvádí jako informace pro usnadnění práce uživatelů a neznamená schválení.
Vysvětlení nezávazného charakteru
technických norem, významu specifických termínů a výrazů ISO, které
se vztahují k posuzování shody, jakož i informace o tom, jak ISO
dodržuje principy Světové obchodní organizace (WTO) týkající se technických
překážek obchodu (TBT), jsou uvedeny na tomto odkazu URL:
www.iso.org/iso/foreword.html.
Tento dokument vypracovala technická komise ISO/TC 190 Kvalita půdy, subkomise SC 4 Biologická charakterizace, ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 444 Environmentální charakterizace pevných matric Evropského výboru pro normalizaci (CEN) na základě Dohody o technické spolupráci mezi ISO a CEN (Vídeňská dohoda).
Toto třetí vydání zrušuje a nahrazuje druhé vydání (ISO 11267:2014), které bylo technicky revidováno.
Hlavní změny proti předchozímu vydání jsou:
– přidání přílohy, která obsahuje specifické informace pro používání alternativních druhů chvostoskoků pro zkoušku reprodukce.
Jakákoliv zpětná vazba nebo otázky týkající se tohoto dokumentu mají být adresovány národnímu normalizačnímu orgánu uživatele. Úplný seznam těchto orgánů lze nalézt na adrese www.iso.org/members.html.
Zkoušení ekotoxicity se používá pro získání informací o účincích kontaminantů v půdě a je navrženo, aby doplnilo běžné chemické analýzy (viz odkazy [2] a [4]). Odkaz [2] obsahuje seznam a krátkou charakterizaci doporučených a normalizovaných zkoušek a odkaz [4] poskytuje návod pro výběr a hodnocení biologických zkoušek. Pro získání informací o frakci kontaminantů, která by mohla zasáhnout podzemní vody vodní cestou (retenční funkce půd), se používají akvatické zkušební organismy a půdní výluh, zatímco pro hodnocení funkce půdy jako prostředí pro život organismů se používají terestrické (půdní) zkoušky.
Chvostoskoci žijící v půdě jsou ekologicky
významný druh pro zkoušení ekotoxicity. Chvostoskoci jsou kořistí pro řadu endogeických
a epigeických bezobratlých a účastní se rozkladných procesů v půdách.
V kyselých půdách mohou být nejdůležitějšími půdními bezobratlými vedle
roupic, protože žížaly se zde obvykle nevyskytují [19]. Chvostoskoci
navíc reprezentují členovce, kteří mají odlišnou cestu a míru
expozice v porovnání se žížalami [1] a roupicemi. [3]
Při biologických zkouškách se používaly různé druhy chvostoskoků;
nejčastěji se používaly čtyři druhy, a to Folsomia candida Willem, Folsomia
fimetaria L., Onychiurus armatus a Orchesella cincta.
[20] Četné zkoušky toxicity půd, které podporovalo Ministerstvo životního
prostředí pro Kanadu (Environment Canada (EC)), vedly k vývoji a normalizaci
biologických zkušebních metod pro stanovení letální a subletální toxicity
vzorků
kontaminované půdy pro chvostoskoky. [10] Metoda zpracovaná EC
zahrnuje čtyři druhy, Orthonychiurus folsomi, Proisotoma minuta, F.
candida a F. fimetaria. Existují další dvě metody, které
používají chvostoskoky jako indikátorový organismus pro hodnocení funkce
půdního prostředí. Jedna z těchto metod je určena pro hodnocení účinků
chemických látek na reprodukci chvostoskoků F. fimetaria a F.
candida v půdě, [19], [21], a druhá metoda, popsaná
zde, se soustřeďuje na zkoušení kontaminované půdy. Tato metoda se může
volitelně používat pro zkoušení chemických látek přidaných do standardních půd
(např. do umělé půdy), aby se stanovila jejich možná subletální toxicita pro chvostoskoky.
Tento dokument popisuje metodu, která je založena na stanovení subletálních účinků kontaminovaných půd na dospělé chvostoskoky rodu Folsomia candida Willem. Tento druh je rozšířen po celém světě. Má podobnou ekologickou roli jako F. fimetaria [10], [19]. F. candida se množí partenogeneticky a je jednoduché ho získat, protože je komerčně dostupný a jeho chov je snadný. F. candida je považován za reprezentanta půdních členovců, konkrétně chvostoskoků. Doplňující informace o ekologii chvostoskoků a o jejich použití při zkoušení ekotoxicity jsou dostupné v odkazu [22].
Různé druhy chvostoskoků žijí v různých ekologických nikách v odlišných hloubkách půdy a odlišných půdních typech po celé zeměkouli. Ačkoliv je považován za zastupující druh, a proto se často používá v ekotoxikologických zkouškách reprodukce, není F. candida ve většině přírodních půd běžný.[28] Kromě toho morfologické adaptace specifické pro druh mohou ovlivnit expozici a toxické účinky chemických látek na organismy.[102] Za účelem získání širokého spektra citlivostí pro tuto skupinu může být tedy výhodné používání různých druhů chvostoskoků reprezentujících odlišné morfologické adaptace. Proto byly jako možné alternativní zkušební druhy přidány další druhy, jako je F. fimetaria (euedafický, celosvětově rozšířený a žijící v zemědělských půdách[28]), Onychirus yodai (euedafický asijský druh[31]), Proisotoma minuta (hemiedafický, celosvětově rozšířený a žijící v zemědělských půdách [31],[36]), Protaphorura fimata (euedafický, vyskytující se od mírného pásma až po chladné pásmo [31],[37]) a Sinella curviseta (epedafický, rozšířený od Severní Ameriky po Evropu, v jihovýchodní Asii a Japonsku [42]), (příloha E). Tyto druhy se již dříve používaly jako ekotoxikologické zkušební druhy, ale dostupné zkušenosti ze zkoušek jsou omezeny.
Účinky látek se hodnotí s použitím standardní půdy, přednostně definovaného umělého půdního substrátu. U kontaminovaných půd se účinky stanoví ve zkoušené půdě a v kontrolní půdě. Podle cíle studie má být kontrolní a zřeďovací substrát (pro ředění kontaminované půdy) buď nekontaminovaná půda porovnatelná se zkoušenou půdou (referenční půda), nebo standardní půda (např. umělá půda).
POZNÁMKA Nemůže být zaručena stálost zkoušené látky během zkušební doby. Pro monitorování stálosti zkoušené látky nejsou ve zkušební metodě uvedeny žádné pokyny.
Tento dokument specifikuje jednu z metod pro hodnocení funkce půdy jako prostředí pro život organismů a stanovení účinků půdních kontaminantů a chemických látek na reprodukci Folsomia candida Willem. Tito živočichové jsou vystaveni působení látek přijímaných povrchem těla a zažívacím traktem. Tento dokument obsahuje také informace o tom, jak používat tuto metodu pro zkoušení chemických látek v podmínkách mírného pásma.
Chronická zkouška popsaná v tomto dokumentu je použitelná pro půdy a půdní materiály neznámé kvality, např. z kontaminovaných stanovišť, upravených půd, půd po remediaci, z průmyslových, zemědělských nebo jiných stanovišť, a pro odpady.
Tato metoda není použitelná pro zkoušení těkavých látek, tj. látek, jejichž hodnota H (Henryho konstanta) nebo rozdělovací koeficient voda/vzduch je větší než 1, nebo látek, jejichž tlak par při 25 °C je vyšší než 300 Pa.
Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.
Zdroj: www.cni.cz