|
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA |
|
ICS 83.080.20 |
|
Srpen 1998 |
|
Plasty - Polyethylén (PE) pro tváření - |
ČSN 64 3010 |
|
|
|
|
Plastics - Polyethylene (PE) moulding and extrusion materials - Part 2: Preparation of test specimens and determination of properties
Plastiques - Polyéthylène (PE) pour moulage et extrusion - Partie 2: Préparation des éprouvettes et détermination des propriétés
Kunststoffe - Polyethylen (PE)-Formmassen - Teil 2: Herstellung von Probekörpern und Bestimmung von Eigenschaften
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 1872-2:1997.
Evropská norma EN ISO 1872-2:1997 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 1872-2:1997. The European Standard EN ISO 1872-2:1997 has the status of Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Tato norma nahrazuje ČSN 64 3010 z 1973-08-15, ČSN 64 3012 z 1973-08-15, ČSN 64 3013 z 1973-08-15 a ČSN 64 3016 z 1976-02-24.
ã Český normalizační institut, 1998
Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.
|
|
|
51999 |
Národní předmluva
Struktura normy
Norma EN ISO 1872 Plasty - Polyethylén (PE) pro tváření sestává z těchto částí:
Část 1: Systém označování a základy pro specifikace
Část 2: Příprava zkušebních těles a stanovení vlastností
Změny proti přechozím normám
Normy nejsou srovnatelné. ČSN 64 3010 (a následné ČSN 64 3012, ČSN 64 3013 a ČSN 64 3016) se vztahují pouze na rozvětvený polyethylén (rPE). Zaváděná norma platí pro všechny typy PE (tj. PE-HD, PE-LLD, PE-LD (= rPE)) kromě PE-UHMW, který je popsán v samostatné normě. Normy ČSN a zaváděná norma se rovněž liší ve výčtu vlastností a v některých zkušebních normách.
Citované normy
ISO 62:1980 dosud nezavedena
ISO 75-1:1993 zavedena v ČSN EN ISO 75-1 Plasty - Stanovení teploty průhybu při zatížení - Část 1: Zkušební metody obecně (64 0753)
ISO 75-2:1993 zavedena v ČSN EN ISO 75-2 Plasty - Stanovení teploty průhybu při zatížení - Část 2: Plasty a tvrdé pryže (64 0753)
ISO 178:1993 dosud nezavedena
ISO 179:1993 zavedena v ČSN EN ISO 179 Plasty - Stanovení rázové houževnatosti metodou Charpy (64 0612)
ISO 291:1977 zavedena v ČSN ISO 291 Plasty - Standardní prostředí pro kondicionování a zkoušení (64 0204), nahrazena ISO 291:1997
ISO 293:1986 zavedena v ČSN ISO 293 Plasty - Lisování zkušebních těles z termoplastů (64 0207)
ISO 294-1:1996 dosud nezavedena
ISO 294-3:1996 dosud nezavedena
ISO 527-1:1993 zavedena v ČSN EN ISO 527-1 Plasty - Stanovení tahových vlastností - Část 1: Základní principy (64 0604)
ISO 527-2:1993 zavedena v ČSN EN ISO 527-2 Plasty - Stanovení tahových vlastností - Část 2: Zkušební podmínky pro tvářené plasty (64 0604)
ISO 899-1:1993 zavedena v ČSN EN ISO 899-1 Plasty - Stanovení krípového chování - Část 1: Kríp v tahu (64 0621)
ISO 1133:1997 dosud nezavedena
ISO 1183:1987 zavedena v ČSN 64 0111 Plasty - Stanovení hustoty a relativní hustoty nelehčených plastů (mod. ISO 1183:1987)
ISO 1210: -1) dosud nezavedena
ISO 1628-3:1991 dosud nezavedena
ISO 1872-1:1993 dosud nezavedena
ISO 2818:1994 zavedena v ČSN EN ISO 2818 Plasty - Příprava zkušebních těles obráběním (64 0208)
ISO 3146:1985 zavedena v ČSN EN ISO 3146 Plasty - Stanovenie správania pri tavení (teplota tavenia alebo oblasť tavenia) semikryštalických polymérov (64 0862)
_______________
1) Bude publikováno. (Revize ISO 1210:1992)
ISO 3167:1993 zavedena v ČSN EN ISO 3167 Plasty - Víceúčelová zkušební tělesa (64 0211)
ISO 4589-2:1996 dosud nezavedena
ISO 6603-2:1989 zavedena v ČSN EN ISO 6603-2 Plasty - Stanovení chování tuhých plastů při víceosém rázovém namáhání - Část 2: Instrumentovaná metoda padajícího tlouku (64 0628)
ISO 8256:1990 zavedena v ČSN EN ISO 8256 Plasty - Stanovení rázové houževnatosti v tahu (64 0627)
ISO 10 350:1993 zavedena v ČSN EN ISO 10 350 Plasty - Stanovení a prezentace srovnatelných jednobodových hodnot (64 0009)
IEC 93:1980 zavedena v ČSN IEC 93 Zkušební metody pro stanovení vnitřní resistivity a povrchové resistivity tuhých elektroizolačních materiálů (34 6460)
IEC 112:1979 zavedena v ČSN 64 6468 Doporučené metody pro
stanovení porovnávacích indexů odolnosti tuhých elektroizolačních materiálů za vlhka (idt. IEC 112:1979)
IEC 243-1:1988 dosud nezavedena
IEC 250:1969 dosud nezavedena
IEC 296:1982 dosud nezavedena
ASTM D 1693:1995 dosud nezavedena
Vypracování normy
Zpracovatel: Chemopetrol, a. s., Litvínov, IČO 25003887, Ing. Olga Mertlová
Technická normalizační komise: TNK 52 Plasty
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Ludmila Šolarová
Prázdná strana!
|
EVROPSKÁ NORMA |
EN ISO 1872-2 |
|
EUROPEAN STANDARD |
Duben 1997 |
|
NORME EUROPÉENNE |
|
|
EUROPÄISCHE NORM |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ICS 83.080.20
Deskriptory: Plastics, thermoplastic resins, moulding materials, extruding materials, polyethylene, tests, determination, properties, test specimens, specimen preparation.
Plasty - Polyethylén (PE) pro tváření Část 2: Příprava zkušebních těles a stanovení vlastností (ISO 1872-2:1997)
Plastics - Polyethylene (PE) moulding and extrusion materials - Part 2: Preparation of test specimens and determination of properties (ISO 1872-2:1997)
Plastiques - Polyéthylène (PE) pour moulage et extrusion - Partie 2: Préparation des éprouvettes et détermination des propriétés (ISO 1872-2:1997)
Kunststoffe - Polyethylen (PE)-Formmassen - Teil 2: Herstellung von Probekörpern und Bestimmung von Eigenschaften (ISO 1872-2:1997)
Tato evropská norma byla schválena CEN 1997-03-28. Členové CEN jsou povinni splnit požadavky vnitřních předpisů CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoli modifikací uděluje status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoli člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou odpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN
Evropská komise pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Ústřední sekretariát: Rue de Stassart 36, B- 1050 Brussels
Předmluva
Norma byla zpracována Technickou komisí ISO/TC 61 „Plasty" Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) ve spolupráci s Technickou komisí CEN/TC 249 „Plasty", jejíž sekretariát řídí IBN.
Této evropské normě se nejpozději do října 1997 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání a národní normy, které jsou s ní v rozporu, se zruší nejpozději do října 1997.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou následující země povinny převzít tuto evropskou normu: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Island, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko.
Oznámení o schválení
Text mezinárodní normy ISO 1872-2:1997 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoli modifikací.
POZNÁMKA - Normativní odkazy na mezinárodní normy jsou uvedeny v příloze ZA (normativní)
Předmět normy
Tato část ISO 1872 specifikuje způsoby přípravy zkušebních těles a zkušební metody, které mají být použity pro stanovení vlastností polyethylénu pro tváření. Norma uvádí požadavky pro manipulaci se zkoušeným materiálem a požadavky pro kondicionaci jak zkoušeného materiálu před tvářením, tak zkušebních těles před provedením zkoušky.
Norma uvádí postupy a podmínky pro přípravu zkušebních těles a postupy pro měření vlastností materiálů, z nichž byla tato zkušební tělesa připravena. Uvádí vlastnosti a zkušební metody vhodné a nutné pro charakterizaci polyethylénu pro tváření.
Vlastnosti byly vybrány z obecných zkušebních metod uvedených v ISO 10 350. Tato část ISO 1872 rovněž obsahuje další zkušební metody, které se pro daný materiál široce používají nebo mají pro daný materiál zvláštní význam, jako např. označující vlastnosti specifikované v části 1.
Aby bylo dosaženo reprodukovatelných a srovnatelných zkušebních výsledků, je nutné používat způsoby přípravy, kondicionace a rozměry zkušebních těles a zkušební postupy specifikované v této normě. Získané hodnoty nebudou nutně shodné s hodnotami získanými na zkušebních tělesech odlišných rozměrů, nebo na zkušebních tělesech připravených jinými postupy.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz