Předmluva

Souběžně s touto normou se může používat ČSN 34 7470-1 Pryžové kabely a vodiče pro jmenovitá napětí do 450/750 V včetně Část 1: Všeobecné požadavky z července 1995 a její změny ČSN 34 7470-1/A16 z května 1996, ČSN 34 7470-1/A17,ČSN 34 7470-1/A18, ČSN 34 7470-1/A19 a ČSN 34 7470-1/A20 z prosince 1997 v souladu s předmluvou k HD 22.1 S3.

Změny proti předchozí normě

Ve třetím vydání je rozšířen článek 2.1 o definici zesítění a pozměněna definice vulkanizace. Jsou poz-měněny definice jednotlivých typů směsí a připojena definice zesítěného polyvinylchloridu a zesítěné silikonové pryže. V článku 2.2 je změněna definice kusové zkoušky. V kapitole 3 je změněno číslování článků a článek 3.7 je rozšířen. V článku 5.5.1 již není uvedena plášťová směs typu EM1. V článku 5.6.4 jsou rozšířeny zkoušky v podmínkách požáru. V kapitole 6 je odkaz na normu HD 516 a proto jsou v Příloze A uvedeny citované normy.

Obdobné mezinárodní normy

IEC 245-1:1994 Rubber insulated cables of rated voltages up to and including 450/750 V. Part 1:

General requirements (Pryžové kabely a vodiče pro jmenovitá napětí do 450-750 V)

NF C32-102:1997 Conducteurs et câbles isoles pour instalations. Conducteurs et câbles isoles au caoutchouc de tension nominale au plus égale à 450/750 V.(Kabely a ohebné šňůry pro instalace. Pryží izolované kabely pro jmenovitá napětí do 450/750 V)

DIN VDE 0282 Teil 1:1997 Starkstromleitungen. Allgemeine Festlegungen. (Silové vodiče s pryžovou izolací. Všeobecná ustanovení)

Informativní údaje z HD 22.1 S3:1997

Aby tato revize Části 1 HD 22 nemusela přečíslovat pevně stanovené kapitoly, uvádí normativní odkazy (které by mohly být uvedeny jako kapitola 2) v PŘÍLOZE A.

Tento harmonizační dokument byl předložen do schvalovacího řízení CENELEC (UAP) a byl přijat dne1997-07-01 jako HD 22.1 S3.

Byla stanovena následující data

- nejzazší datum oznámení platnosti HD na národní úrovni        /doa/     1997-12-01

- nejzazší datum zavedení HD na národní úrovni vydáním identické národní normy nebo vydáním oznámení o schválení HD k přímému použití jako národní normy /dop/     1998-06-01

- nejzazší datum zrušení národních norem, které jsou s HD v rozporu    /dow/    1998-06-01

Výrobky, které vyhověly HD 22.1 S2:1992 a jeho změnám A11:1992, A12:1992, A13:1992, A14:1994, A15:1993, A16:1994, A17:1995, A18:1995, A19:1995 a A20:1996 před 1998-06-01 smí být vyráběny podle dřívější normy ještě do 1999-06-01, je-li přiloženo prohlášení výrobce nebo certifikát zkušebny.

Souvisící ČSN

ČSN 34 512 Kabelárske názvoslovie

ČSN IEC 50 (461)+A Mezinárodní elektrotechnický slovník Kapitola 461: Elektrické kabely (33 0050)

Vypracování normy

Zpracovatel: KABLO ELEKTRO Velké Meziříčí, spol s r.o., IČO 25250264, Ing. Marie Chylíková

Technická normalizační komise: TNK 68 Kabely a vodiče

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Ivan Brdička

Strana 3

---

Obsah

strana

1	Všeobecně	5
1.1	Rozsah platnosti	4
1.2	Předmět	4
1.3	Společné značení	4
2	Definice	4
2.1	Definice izolačních a plášťových materiálů a jejich výroba	4
2.2	Definice zkoušek	5
2.3	Jmenovité napětí	5
3	Značení	6
3.1	Značení původu	6
3.2	Souvislost značení	6
3.3	Trvanlivost	6
3.4	Čitelnost	7
3.5	Společné značka	7
3.6	Užití názvu CENELEC	7
3.7	Vnější značení	7
4	Značení žil	7
4.1	Všeobecné požadavky	7
4.2	Značení barvami	7
4.3	Barevná kombinace zelená/žlutá	8
4.4	Značení žil ohebných kabelů číslicemi	8
5	Všeobecné požadavky na konstrukci kabelů	8
5.1	Jádra	8
5.2	Izolace	8
5.3	Výplň	15
5.4	Textilní opletení	15
5.5	Plášť	15
5.6	Zkoušky kabelů	17
6	Pokyn k použití kabelů a vodičů	24
	Příloha A Normativní odkazy	27
	Příloha B Národní značení	28

Strana 4

---

1 Všeobecně

 

1.1 Rozsah platnosti

HD 22 se vztahuje na pevné a ohebné kabely s izolací a případným pláštěm, jejíchž základem je pryž, navržené na napětí U₀/U do 450/750 V, používané v energetických rozvodech s jmenovitým napětím nepřekračujícím 450/750 V střídavého proudu.

 

POZNÁMKA - Pro některé typy ohebných kabelů se užívá název šňůra.

 

Tato Část 1 určuje všeobecné požadavky na kabely.

Zkušební metody určuje Část 2 tohoto HD, HD 405 Část 1 a EN 60811.

Jednotlivé typy kabelů jsou specifikovány v Části 3 tohoto HD a dalšími, které jsou dále označeny jako předmětové normy.

Kódové značení těchto typů kabelů je v souladu s HD 361.

 

1.2 Předmět

V tomto harmonizačním dokumentu jsou normalizovány kabely a šňůry, které jsou bezpečné a spolehlivé při správném použití, stanovení charakteristik a výrobních podmínek přímo nebo nepřímo ovlivňujících bezpečnost a přesné určení zkoušek.

 

1.3 Společné značení

Společné značení (<HAR>) znamená, že výrobce byl uznán a jeho výroba podléhá trvale dozoru podle technických postupů uznaných národní Schvalovací organizací, která je členem „Dohody o užívání společného značení kabelů a šňůr vyhovujících harmonizovaným normám".

Shoda s tímto HD může být potvrzena použitím dohodnutých technických postupů pro poskytnutí „společné značky" (*), která je zárukou, že výrobce je schopen vyrábět kabely vyhovující tomuto HD.

Společné označení může být užito, pod podmínkou, že v zemi výrobce je zaveden tento HD a národní Schvalovací organizace je členem „Dohody".

 

Poznámka - Podle Přílohy B Části 1 pro doporučení národního značení.

 

2 Definice

 

2.1 Definice izolačních a plášťových materiálů a jejich výroba

 

2.1.1 Zesítění

Proces mnohonásobných mezimolekulárních kovalentních vazeb mezi polymerovými řetězci.

 

2.1.2 Vulkanizace

Dodatečné zpracování, ke kterému dochází po nanesení izolace nebo pláště, které způsobuje zesítění pryže nebo syntetického elastomeru.

 

POZNÁMKA - Vulkanizace je historický termín od značné míry omezený, který je používán převážně pro práci s dlouhodobě používanými materiály, které se vyráběly a v některých případech se ještě vyrábí, za použití síry jako základního chemického činidla zesítění.

 

2.1.3 Typ směsi

Kategorie, ve které je směs zařazena podle svých vlastností, je určena předepsanými zkouškami. Značení typu se nevztahuje přímo ke složení směsi.

(*) Tyto jsou dány v Doplňku 4 a 5 „Dohody o užívání společného značení kabelů a šňůr vyhovujících harmonizovaným normám."

Strana 5

---

 

2.1.4 Pryžová směs

Vulkanizovaná směs surovin, vybraných ve vhodném poměru, vhodně zpracovaných, jejíž základní cha-rakteristickou složkou je kaučuk nebo syntetický elastomer, se nazývá pryžová směs.

 

2.1.5 Polychloroprenová směs nebo jiný ekvivalentní syntetický elastomer

Vulkanizovaná směs na bázi polychloroprenu nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru, který vytváří směs s podobnými vlastnostmi jako polychloropren.

 

2.1.6 Chlorovaná pryžová směs

Vulkanizovaná směs, ve které je charakteristický syntetický chlorovaný kaučuk, např. polychloropren (CR), chloro - sulfonovaný polyetylén (CSM), chlorovaný polyetylén (CM) atd..

 

2.1.7 Ethylen-propylenová pryžová směs (EPR) nebo jiný ekvivalentní syntetický elastomer

Zesítěná směs, na bázi etylen-propylenu nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru, který vytváří směs s podobnými vlastnostmi jako EPR.

 

2.1.8 Ethylen vinyl acetátová pryžová směs (EVA) nebo jiný ekvivalentní syntetický elastomer

Zesítěná směs, na bázi etylen vinyl acetátu nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru, který vytváří směs s podobnými vlastnostmi jako EVA.

 

2.1.9 Zesítěná směs na bázi polyolefinů nebo jiná ekvivalentní syntetická směs s nízkou hladinou emisních korozivních plynů

Zesítěná směs, ve které je polymerem polyolefin nebo jiný ekvivalentní syntetický nehalogenní polymer, který tvoří směs s nízkou emisi korozivních plynů při hoření. Směs je vhodná do kabelů, které mají mít při hoření malou emisi dýmu.

 

2.1.10 Zesítěný polyvinylchlorid (XLPVC)

Směs surovin, ve které je polyvinylchlorid charakteristickou složkou včetně náležitých činidel zesítění, vybraných ve vhodném poměru a  vhodně zpracovaných, které po zesítění mají vlastnosti předepsané předmětovou normou.

 

2.1.11 Zesítěná silikonová pryž (SiR)

Směs na základě poly-siloxanového polymeru, který když je zesítěný, odpovídá požadavkům daným před-mětovou normou.

 

2.2 Definice zkoušek

 

2.2.1 Typové zkoušky (symbol T)

Zkoušky, vyžadované před dodávkou kabelu podle této normy, prokazují, že dosahované charakteristiky odpovídají určenému použití. Tyto zkoušky jsou takového charakteru, že se opakují pouze v případě, kdy dojde k takovým změnám materiálů, konstrukce nebo výrobního postupu, které by mohly změnit provozní vlastnosti.

 

2.2.2 Výběrové zkoušky (symbol S)

Zkoušky, které se provádějí na expedičních délkách, nebo na částech kabelů, postačující na to, aby se ověřilo, že konečný výrobek splňuje určenou specifikaci.

 

2.2.3 Kusové zkoušky (symbol R)

Zkoušky se provádí na všech vyráběných délkách kabelu k prokázání jejich celistvosti (neporušenosti)

 

2.3 Jmenovité napětí

Jmenovité napětí kabelu je referenční napětí, na které je kabel navržen a které slouží k definici elek-trických zkoušek.

Strana 6

---

Jmenovité napětí se uvádí jako zlomek dvou hodnot U₀/U, vyjádřených ve voltech:

U₀ je efektivní hodnota napětí mezi kterýmkoliv izolovaným jádrem a "zemí" (kovovým krytím kabelu nebo okolním prostředím).

U je efektivní hodnota napětí mezi kterýmikoliv dvěma fázovými jádry vícežilového kabelu nebo v sous-tavě jednožilových kabelů.

Při použití kabelu v elektrické síti se střídavým proudem musí být jmenovité napětí kabelu vyšší nebo rov-no jmenovitému napětí sítě.

Tato podmínka se vztahuje na hodnotu U_{0 i} hodnotu U.

Při použití kabelu v elektrické síti se stejnosměrným napětím musí být jmenovité napětí kabelu takové, aby jmenovité napětí sítě nebylo vyšší než 1,5násobek jmenovitého napětí (U) kabelu.

 

Poznámka - Provozní napětí sítě může být trvale až o 10 % vyšší než je jmenovité napětí sítě. Kabel je možno použít v takové síti, je-li jmenovité napětí kabelu shodné se jmenovitým napětím sítě.

 

3 Značení

 

3.1 Značení původu

Kabel musí mít značen původ :

 

(1) Buď identifikační nití výrobce

(2) Nebo souvislým značením výrobce, nebo jeho identifikačním číslem (pokud je právně chráněné) podle jedné ze tří následujících možností:

(a) potištěnou páskou uvnitř kabelu;

(b) potištěním, protisknutím nebo vyražením na izolaci alespoň jedné žíly (na světle modré, pokud je);

(c) potištěním, protisknutím nebo vyražením na plášti, pokud je.

 

3.2 Souvislost značení

Předepsané značení je pokládáno za průběžné, jestliže vzdálenosti mezi koncem značení a začátkem nejbližšího téhož značení nepřekročí:

 

550 mm, je-li značení na vnějším plášti nebo na obalu kabelu

275 mm, je-li značení:

(i) na izolaci kabelu bez pláště;

(ii) na izolaci kabelu s pláštěm;

(iii) na pásce uvnitř kabelu s pláštěm.

 

Poznámka - „Předepsané značení" je povinné značení podle této části HD nebo podle požadavků Části 3 a dalších tohoto HD nebo nepovinná společná značka (<HAR>).

 

Následující obrázek ukazuje příklad značení na plášti kabelu.

 

Strana 7

---

 

3.3 Trvanlivost

Tištěné označení musí být trvanlivé. Tato podmínka se kontroluje zkouškou danou článkem 1.8 Části 2.

 

3.4 Čitelnost

Všechna značení musí být čitelná.

Barvy identifikačních nití musí být snadno rozeznatelné, případně, musí být rozeznatelné po očištění benzínem nebo jiným vhodným rozpouštědlem.

 

3.5 Společná značka

Pokud se použije společné značky (<HAR>), musí být splněny požadavky „Dohody o užívání společného značení kabelů a šňůr vyhovujících harmonizovaným normám". Tvoří ji:

 

(1) společná nit, jak určuje a přiděluje Příloha 2 výše zmíněné „Dohody";

(2) souvislé značení symboly (podle 3.2) určenými a přidělenými v Příloze 1 ve výše zmíněné „Dohodě", provedené podle 3.1.

 

3.6 Užití názvu CENELEC

Název CENELEC, celý nebo zkrácený, nesmí být použit ve značení.

 

3.7 Vnější značení

K rozlišení mezi:

 

(i) těmi, které mají plášť z běžné etylenpropylenové pryže nebo z jiné 60 °C pryže (značený „R" podle tabulky 2a HD 361), a

(ii) dalšími kabely s pryžovým pláštěm podle HD 22,

je požadováno vnější značení pro kabely podle (ii), jak případ od případu určuje předmětová norma.

 

4 Značení žil

 

4.1 Všeobecné požadavky

Značení žil kabelů se provádí použitím barevné izolace nebo barvou povrchu žil.

Každá žíla vícežilového kabelu musí mít pouze jednu barvu, s výjimkou žil značených kombinací zelená/žlutá. Ve vícežilových kabelech se barvy zelené a žluté nesmí použít samostatně.

Barvy musí být snadno rozlišitelné a trvanlivé. Trvanlivost se kontroluje zkouškou podle 1.8 Části 2.

 

4.2 Značení barvami

 

4.2.1 Ohebné kabely a vodiče

Barvy žil a jejich poloha pro ohebné kabely a šňůry musí být podle HD 308.

 

4.2.2 Jednožilové vodiče

a) Pro značení vodičů typu H05G (Část 7, kapitola 3) a H05Z (Část 9, kapitola 4 a 5) lze použít těchto barev: černá, modrá, hnědá, šedá, oranžová, světle růžová, červená, tyrkysová, fialová, bílá, zelená a žlu-tá. Jakékoli dvoubarevné kombinace z předcházejicích barev jsou povoleny. Rozdělení barev kombinace zelená/žlutá musí vyhovovat 4.3 Části 1.

 

Poznámka - Užití zelené nebo žluté barvy může být v některých zemích zakázáno nebo omezeno Národními bezpečnostními předpisy nebo jinými předpisy. V některých zemích je zelená barva povolená pro dekorativní řetězce.

 

b) Pro značení vodičů typu H07G (Část 7, kapitola 2) a H07Z (Část 9, kapitola 2 a 3) lze použít těchto barev: černá, modrá, hnědá, šedá, oranžová, růžová, červená, tyrkysová, fialová a bílá.

Dvoubarevné kombinace se nesmí použít kromě kombinace zelená/žlutá, rozdělení barev kombinace zelená/žlutá musí vyhovovat 4.3 Části 1.

Strana 8

---

 

Poznámka - Jiné barvy jsou dovoleny národními normami, dokud CENELEC TC 64 nevyřeší harmonizovaná pravidla pro instalaci.

 

4.3 Barevná kombinace zelená/žlutá

Rozdělení barev pro žílu značenou barevnou kombinací zelená/žlutá, musí (podle HD 308) splňovat následující podmínky: na každých 15 mm délky žíly musí mít minimálně 30 % povrchu a maximálně 70 % povrchu žíly jednu barvu a na zbývající části povrchu druhou barvu.

 

Poznámka - Informace o použití žil značených kombinací zelená/žlutá a světle modrá.

Kombinací barev zelená/žlutá se výhradně značí ochranný vodič. Barvou světle modrou se značí nu-             lový nebo střední vodič. V obvodu, kde není neutrální nebo střední vodič, se světle modrá barva pou-         žívá pro značení kterýchkoli žil, nesmí se však použít pro ochranný vodič.

 

4.4 Značení žil ohebných kabelů číslicemi

Značení žil mnohažilových ohebných kabelů číslicemi musí být v souladu s HD 186.

Pro speciální typy kabelů podle tohoto HD (například kapitola 6, HD 22.4) je dovoleno jiné značení.

 

5 Všeobecné požadavky na konstrukci kabelů

 

5.1 Jádra

 

5.1.1 Materiál

Jádra musí být ze žíhané mědi. Dráty mohou být holé nebo pocínované, pokud předmětové normy nestanoví jinak. Pocínované dráty musí být pokryty účinnou vrstvou cínu.

 

5.1.2 Konstrukce

Maximální průměry drátů ohebných jader a minimální počet drátů pevných jader musí být podle HD 383, pokud předmětová norma neurčuje jinak.

 

5.1.3 Separátor mezi jádrem a izolací

Mezi jádrem a izolací může nebo musí být použit separátor, pokud to povoluje nebo vyžaduje předmětová norma.

 

5.1.4 Kontrola konstrukce

Splnění požadavků 5.1.1 a 5.1.2 Části 1 včetně požadavků HD 383 musí být kontrolováno prohlídkou a měřením.

 

5.1.5 Elektrický odpor

Pokud není v předmětových normách stanoveno jinak, odpor každého jádra při 20 °C musí odpovídat HD 383 pro danou třídu jader. Splnění této podmínky se kontroluje zkouškou podle 2.1 Části 2, tohoto HD.

 

5.1.6 Zkouška pájitelnosti nepocínovaných jader

Aby se zabránilo vzájemnému působení izolace a holého měděného jádra, musí nepocínovaná jádra vyhovovat zkoušce pájitelnosti podle 1.12, Části 2 tohoto HD, pokud předmětová norma neurčuje jinak.

 

5.2 Izolace

 

5.2.1 Materiál

Izolace musí být směs na elastomerickém základě, zesítěná nebo vulkanizovaná, jejíž typ je pro každý typ kabelu předepsaný předmětovou normou:

Typ EI 2 pro kabely izolované silikonovou pryžovou směsí

Typ EI 3 pro kabely izolované směsí na bázi EVA nebo ekvivalentním materiálem

Strana 9

---

Typ EI 4 pro kabely izolované běžnou ethylen-propylenovou pryžovou směsí.

Typ EI 5 a EI 8 pro kabely izolované zesítěnou směsí polyolefinového základu mající nízkou hladinu emisních korozivních plynů když hoří a jsou vhodné pro použití v kabelech, které když hoří, mají nízkou emisi dýmu. Typ EI 8 je pro ohebné kabely.

Typ EI 6 a EI 7 pro kabely izolované ethylen propylenovou pryží nebo ekvivalentním syntetickým elasto-merem. Typ EI 6 je pro kabely s požadavkem na dopravu při nízké teplotě - 40 °C.

Zkušební požadavky na tyto směsi jsou uvedeny v tabulce 1.

Nejvyšší dovolené provozní teploty jader pro kabely izolované některou výše uvedenou směsí a odpo-vídající předmětovým normám jsou následující:

Izolační směs EI 4: 60 °C

Izolační směs EI 2: 180 °C, tam kde není omezováno vnějšími vlivy

Izolační směs EI 3: 110 °C

Izolační směs EI 5, EI 6 a EI 7: 90 °C

Izolační směs EI 8: 70 °C

Nejvyšší teploty při zkratu jsou dány pro každou izolační směs v tabulce 1.

 

POZNÁMKA - Nejvyšší teplota při zkratu pro jednotlivé kabely může být nižší než je dáno pro určitou izolační směs. V HD 516 jsou uvedena další pravidla pro použití.

 

5.2.2 Provedení izolace na jádře

Izolace musí být v těsném styku s jádrem nebo separátorem. V předmětových normách se pro každý typ kabelu uvádí, zda izolace musí být v jedné nebo více vrstvách a zda bude nebo nebude pokryta krycí páskou. Odstranit izolaci musí být možné bez poškození samotné izolace, jádra, pocínování nebo jiného pokovení jádra, pokud je použité. Splnění se ověřuje prohlídkou a ruční zkouškou.

 

5.2.3 Tloušťky

Průměrná tloušťka izolace nesmí být menší než jmenovitá tloušťka předepsaná pro daný typ a průřez kabelu v předmětových normách.

V jednotlivých místech smí být tloušťka izolace menší než jmenovitá, nejvýše však o 0,1 mm + 10 % jme-novité hodnoty.

Splnění této podmínky se zkouší podle 1.9 Části 2 tohoto HD.

 

5.2.4 Mechanické vlastnosti před a po stárnutí

Izolace musí mít vyhovující mechanickou pevnost a tažnost v tepelném rozmezí, kterému je vystavována při normálním používání.

Splnění této podmínky se ověřuje zkouškami uvedenými v tabulce 1.

Používané metody zkoušek a požadované výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Strana 10

---

 

Tabulka 1 - Požadavky na neelektrické zkoušky zesítěné pryžové izolace

 

 

(pokračování)

Strana 11

---

 

Tabulka 1 (pokračování)

 

 

 (pokračování)

Strana 12

---

 

Tabulka 1 (pokračování)

 

 

 (pokračování)

Strana 13

---

 

Tabulka 1 (pokračování)

 

 

(pokračování)

Strana 14

---

 

Tabulka 1 (dokončení)

 

Strana 15

---

 

5.3 Výplň

 

5.3.1 Materiál

Pokud předmětová norma nepředepisuje jinak, musí se výplň kabelu skládat z jednoho materiálu nebo kombinací těchto materiálů:

- pryžová směs nebo ekvivalentní syntetické elastomery vulkanizované nebo nevulkanizované;

- přírodní nebo syntetické textilie;

- papír.

Mezi jednotlivými složkami výplně a izolací a/nebo pláštěm nesmí docházet k vzájemnému ovlivnění.

 

5.3.2 Použití

Pro každý typ kabelu příslušné předmětové normy stanoví, zda v kabelu jsou výplně nebo zda plášť smí pronikat mezi žíly a tvořit tak výplň (podle 5.5.2). Výplně zaplní prostory mezi žilami a utvoří tím kruhový tvar. Výplně se nesmí lepit na žíly a musí být odstranitelné bez poškození izolace. Sestava žil a výplní mohou držet pohromadě za pomoci fólie nebo pásky.

Středová výplň, pokud je, musí odpovídat článku 5.3.1.

 

5.4 Textilní opletení

 

5.4.1 Materiál

Vlákna, tvořící textilní opletení, musí být z materiálu požadovaného pro daný typ kabelu předmětovou normou. Kde je předmětovou normou požadované textilní opletení, vlákna mohou být z přírodních materiálů (bavlna, upravená bavlna, hedvábí) nebo syntetických materiálů (polyamid, atd.) nebo též ze skla nebo ekvivalentního materiálu.

 

5.4.2 Použití

Opletení musí mít rovnoměrnou vazbu, bez uzlů a mezer. Opletení ze skleněných vláken musí být upraveno za pomoci vhodného materiálu tak, aby se netřepilo.

 

5.5 Plášť

 

5.5.1 Materiál

Plášť musí být ze směsi na bázi elastomeru, zesítěné nebo vulkanizované. Typ směsi je určen pro každý typ kabelu předmětovou normou.

Typ EM 2 pro kabely s pláštěm z polychloroprenové směsi nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru.

Typ EM 3 pro kabely s pláštěm z etylenpropylenové pryžové směsi nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru.

Typ EM 4 pro kabely s pláštěm vulkanizovaným EVA nebo jiným ekvivalentním syntetickým elastomerem.

Typ EM 5 pro obal svařovacích kabelů.

 

POZNÁMKA - Jednožilové svařovací kabely z HD 22.6 pro napětí 100/100 V a mají ochrannou vrstvu označenou jako „obal". EM 5 je začleněna do tohoto seznamu pouze pro úplnost.

 

Typ EM 6 pro kabely izolované směsí EI 7 a pláštěm z ethylen-propylenové pryže nebo ekvivalentního syntetického elastomeru.

Typ EM 7 pro kabely izolované směsí EI 7 a pláštěm z chlorosulfonového polyetylénu nebo syntetického elastomeru.

Typ EM 8 pro ohebné kabely s pláštěm zesítěné směsi polyolefinového základu s nízkou emisí korozivních plynů.

Požadavky na tyto směsi jsou uvedeny v tabulce 2.

Strana 16

---

 

5.5.2 Provedení

Plášť musí být vytlačovaný a skládat se z jedné nebo dvou vrstev podle toho, jak pro jednotlivé typy určují předmětové normy.

 

5.5.2.1 Jednovrstvý plášť

Plášť musí být v jedné homogenní vrstvě:

- na žíle u jednožilových kabelů;

- na stočených žilách a případné výplni u vícežilových kabelů.

Plášť musí být snadno odstranitelný bez poškození žil.

Pod pláštěm může být použita páska nebo fólie.

V některých případech, uvedených v předmětových normách, může plášť pronikat do prostorů mezi žilami a tvořit tak výplň (podle 5.3.2).

 

5.5.2.2 Plášť ze dvou různých homogenních vrstev

 

(a) Vnitřní vrstva

Vnitřní vrstva musí být vyrobena podle 5.5.2.1. Vnitřní plášť může být obalen páskou nebo ekvivalentní vrstvou.

Do měření tloušťky vnitřního pláště se může zahrnout i separátor, pokud není jeho tloušťka větší než 0,5 mm a k plášti přiléhá.

(b) Vnější vrstva

Vnější vrstva pláště musí být nalisována na vnitřní vrstvy pláště nebo pásku. Musí být vyrobena jako homogenní vrstva.

V případě, že vnější vrstva je pevně spojená s vnitřní vrstvou, musí být viditelně odlišitelná od vnitřní vrstvy. Jestliže není pevně spojená, musí být snadno oddělitelná od vnitřní vrstvy.

(c) Neelektrické zkoušky na dvouvrstvém plášti

Každá vrstva dvouvrstvého pláště musí být zkoušena odděleně zkušební metodou a s požadavky jak pro daný typ směsi uvádí Část 1, tabulka 2. Když obě vrstvy jsou spojeny a oddělení s malým poškozením a/nebo bez poškození povrchu není možné, musí se vzorek z každé směsi uříznout nebo obrousit a zkoušet jak je výše uvedeno. Přitom je třeba dávat pozor na větší zahřátí.

 

5.5.3 Tloušťky

Průměrná tloušťka pláště nesmí být menší než jmenovitá tloušťka předepsaná pro daný typ a průřez kabelu předmětovou normou.

V jednotlivých místech může být tloušťka pláště menší než jmenovitá, nejvýše však 0,1 mm + 15 % jmenovité hodnoty.

Splnění této podmínky se zkouší podle 1.10, Části 2 této normy.

 

5.5.4 Mechanické vlastnosti před a po stárnutí

Plášť musí mít vhodné mechanické vlastnosti v teplotním rozmezí, kterému je vystaven při normálním používání.

Splnění této podmínky se ověřuje zkouškou uvedenou v tabulce 2. Příslušné technické požadavky a hod-noty jsou dány tabulkou 2.

 

5.5.5 Barva

 

5.5.5.1 Černé pláště

Tam, kde předmětová norma požaduje kabel s černým pláštěm, nebo kde není barva určena a je použit černý plášť, barva musí krýt celý plášť (nebo vnější vrstvu pláště u dvouvrstvé konstrukce).

Strana 17

---

 

5.5.5.2 Jiné barvy plášťů

Pro všechny barvy plášťů jiné než určuje 5.5.5.1 musí barva krýt celý plášť (nebo vnější vrstvu pláště u dvouvrstvé konstrukce) nebo jeho povrch. Tam, kde je použit barevný povrch, musí být z téhož základního materiálu jako podkladový materiál a musí být nanesen při vytlačování. Barevný povrch musí být pevně spojen se základním materiálem a musí být trvanlivý.

 

5.6 Zkoušky kabelů

 

5.6.1 Elektrické vlastnosti

Kabely a vodiče musí mít vyhovující elektrickou pevnost a izolační odpor.

Splnění této podmínky se ověřuje zkouškami uvedenými v tabulce 3.

Zkušební metody a požadované hodnoty jsou v tabulce 3.

 

5.6.2 Celkové rozměry

Střední hodnoty vnějších rozměrů kabelů musí odpovídat hodnotám předepsaným v tabulkách přísluš-ných předmětových norem, pokud není v odpovídající kapitole předmětové normy stanoveno jinak.

Rozdíl kterýchkoli dvou hodnot vnějšího průměru kabelu kruhového průřezu s pláštěm, naměřených v tomtéž průřezu (ovalita), nesmí překročit 15 % horní meze předepsané pro střední hodnotu vnějšího průměru.

Splnění této podmínky se kontroluje zkouškami podle 1.11 Části 2, této normy.

 

5.6.3 Mechanická odolnost ohebných kabelů a šňůr

Ohebné kabely musí vydržet ohýbání a jiné mechanické namáhání, které se vyskytuje v normálním provozu.

Pokud je zkouška stanovena v příslušné předmětové normě, zkouší se podle kapitoly 3, Části 2.

 

5.6.3.1Zkouška ohybem ohebných kabelů

Vícežilové kabely s průřezem jádra do 4 mm² včetně musí být zkoušeny podle 3.1, Části 2.

Během této zkoušky nesmí při 30 000 cyklech, tj. 60 000 jednoduchých ohybech dojít k přerušení proudu, ke zkratu mezi jádry nebo zkratu mezi kabelem a kladkami (zkušebního zařízení).

 

Po požadovaném počtu cyklů se případný plášť kabelu musí odstranit. Potom musí žíly vyhovět napěťové zkoušce podle 2.3, Části 2, ale při zkušebním napětí nepřevyšujícím 2 000 V.

Strana 18

---

 

Tabulka 2 - Požadavky na neelektrické zkoušky zesítěné pryžové pláště

 

 

(pokračování)

Strana 19

---

 

Tabulka 2 (pokračování)

 

 

 (pokračování)

Strana 20

---

 

Tabulka 2 (pokračování)

 

 

 (pokračování)

Strana 21

---

 

Tabulka 2 (pokračování)

 

 

(pokračování)

Strana 22

---

 

Tabulka 2 (pokračování)

 

 

(pokračování)

Strana 23

---

 

Tabulka 2 (dokončení)

 

Strana 24

---

 

5.6.3.2 Zkouška odolnosti proti oděru

Podle 3.3 Části 2.

Po 20 000 jednoduchých pohybech na celé délce upevněného vzorku nesmí být izolace viditelná na délce v součtu větší než 10 mm.

Po této zkoušce upevněný vzorek musí vyhovovat zkoušce napětím předepsané ve 2.2 Části 2 této normy.

 

5.6.4 Zkouška v podmínkách požáru

Když je požadováno předmětovou normou HD 22, provedení kabelu do podmínek požáru, musí být toto prokázáno jednou nebo více z následujících zkoušek: HD 405.1, HD 405.2, HD 405.3, HD 602, HD 606.

 

6 Pokyn pro použití kabelů a vodičů

Podle HD 516.

 

POZNÁMKA - HD 516 obsahuje jmenovité proudy šňůr a ohebných kabelů a svařovacích kabelů.

Strana 25

---

 

Tabulka 3 - Požadavky na elektrické zkoušky pro pryžové kabely a vodiče

 

 

(pokračování)

Strana 26

---

 

Tabulka 3 (dokončení)

 

Strana 27

---

Příloha A (normativní)

 

Normativní odkazy

Do HD 22.1 jsou začleněny datové nebo nedatové odkazy, ustanovení z jiných publikací. Tyto normativní odkazy jsou uvedeny na vhodných místech textu a seznam těchto publikací je uveden níže. U datovaných odkazů se pozdější změny nebo revize kterékoliv z těchto publikací vztahují na HD 22.1 jen tehdy, pokud do ní byly začleněny změnou nebo revizí. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání příslušné publikace.

 

EN 60811 Všeobecné zkušební metody kabelových izolačních a plášťových materiálů (Common test methods for insulating materials of Electric Cables)

HD 186 Označování žil elektrických kabelů s více než 5 žilami (Marking by inscription for the identification of cores of electric cables having more than five cores)

HD 308 Značení a použití žil ohebných kabelů (Identification and use of cores of flexible cables)

HD 361 Systém značení kabelů a vodičů (System for cable designation)

HD 383   Jádra kabelů (Převzetí IEC 228 a 228A) (Conductors of insulated cables Endorsing IEC 228 a 228A)

HD 405 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru (Tests on electric cables under fire conditions.)

HD 516 Pokyny pro používání nn kabelů a vodičů (Guide to use of low voltage harmonised cables)

HD 602 Zkouška plynů vznikajících při spalování kabelů. Určení stupně kyselosti plynů během hoření materiálů kabelů měřením pH a vodivosti. (Převzetí IEC 754-2) (Test on gases evolved during the combustion of materials from cables. Determination of degree of acidity (corrosivity) of gases by measuring pH and conductivity. Endorsing IEC 754-2)

HD 606 Měření hustoty dýmu při hoření elektrických kabelů za definovaných podmínek (Measurement of smoke density of electric cables burning under defined conditions)

---

-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz