Zdroj: www.cni.cz

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 91.140.20                                                                                                                               Listopad 1998

Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí, s přiváděním spalovacího vzduchu
a/ nebo odváděním spalin účinkem přirozeného tahu, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše
300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů

ČSN
EN 621



06 1912

 

Non-domestic gas-fired forced convection air heaters for space heating not exceeding a net heat input of 300 kW, without a fan to assist transportation of combustion air and/or combustion products

Générateurs d'air chaud à convection forcée utilisant les combustibles gazeux pour le chauffage de locaux autres que l'habitat individuel, de débit calorifique sur Hi inférieur ou égal à 300 kW, sans ventilateur pour aider l'alimentation en air comburant et/ou l'évacuation des produits de combustion

Gasbefeuerte Warmlufterzeuger mit erzwungener Konvektion zum Beheizen von Räumen für den nicht-häuslichen Gebrauch mit einer Nennwärmebelastung nicht über 300 kW, ohne Gebläse zur Beförderung der Verbrennungsluft und/oder der Abgase

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 621:1998. Evropská norma EN 621:1998 má status české technické normy.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 621:1998. The European Standard EN 621:1998 has the status of a Czech Standard.

 

 

 

 

 

 

© Český normalizační institut, 1998                                                                                                                                          53946
Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány
a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

 


Strana 2

Národní předmluva

Citované normy

EN 88:1991 zavedena v ČSN EN 88+A1 Regulátory tlaku pro spotřebiče plynných paliv se vstupním přetlakem do 200 mbar (06 1801)

EN 125:1991 zavedena v ČSN EN 125+A1 Pojistky plamene pro spotřebiče plynných paliv - Termoelektrické pojistky plamene (06 1802)

EN 126:1995 zavedena v ČSN EN 126 Vícefunkční řídicí přístroje hořáků a spotřebičů plynných paliv (06 1806)

EN 161:1991 zavedena v ČSN EN 161 Samočinné uzavírací ventily pro hořáky na plynná paliva a spotřebiče plynných paliv (06 1803)

EN 257:1992 zavedena v ČSN EN 257 Mechanické regulátory teploty pro spotřebiče plynných paliv (06 1804)

EN 298:1993 zavedena v ČSN EN 298 Automatiky hořáků a spotřebičů plynných paliv s ventilátorem a bez ventilátoru (06 1805)

EN 437:1993 zavedena v ČSN EN 437 Zkušební plyny - Zkušební přetlaky - Kategorie spotřebičů (06 1001)

EN 23166:1993 zavedena v ČSN ISO 3166 Kódy pro názvy zemí (97 1002)

prEN 50165:1993 nezavedena, nahrazena EN 50165:1997

EN 60335-1:1988 zavedena v ČSN EN 60335-1+A55 Bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely - Část 1: Všeobecné požadavky (36 1055)

EN 60529:1991 zavedena v ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód) (33 0330)

EN 60730-1:1991 zavedena v ČSN EN 60730-1+A1+A11+A12 Automatická elektrická řídicí zařízení pro domácnost a pro podobné účely - Část 1: Všeobecné požadavky (obsahuje změny A1, A11, a A12) (36 1950)

EN 60730-2:1992 takto citovaná norma neexistuje, podle názvu se jedná o EN 60730-2-1:1991, která je zavedena v ČSN EN 60730-2-1+A11+A12 Automatická elektrická řídicí zařízení pro domácnost a podobné účely - Část 2: Zvláštní požadavky na elektrická řídicí zařízení pro elektrické domácí spotřebiče (obsahuje změny A11:1992 a A12:1993) (36 1950)

EN 60730-2-9:1995 zavedena v ČSN EN 60730-2-9 Automatická elektrická řídicí zařízení pro domácnost a podobné účely - Část 2: Zvláštní požadavky na řídicí zařízení pro snímání teploty (36 1950)

EN 61058-1:1992 zavedena v ČSN EN 61058-1+A1 Spínače pro spotřebiče - Část 1: Všeobecné požadavky (obsahuje změnu A1:1993) (35 4107)

IEC 479-1:1994 dosud nezavedena

IEC 479-2:1987 dosud nezavedena

ISO 7-1:1994 zavedena v ČSN ISO 7-1 Trubkové závity pro spoje těsnící na závitech - Část 1: Rozměry, tolerance a označování (01 4034)

ISO 228-1:1994 zavedena v ČSN ISO 228-1 Trubkové závity pro spoje netěsnící na závitech - Část 1: Rozměry, tolerance a označování (01 4033)

ISO 1182:1990 dosud nezavedena

ISO 6976:1995 dosud nezavedena, částečně obsažena v ČSN 38 5572 Zemní plyn. Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty a relativní hustoty

ISO 7005-1:1992 dosud nezavedena

ISO 7005-2:1988 dosud nezavedena

ISO 7005-3:1988 dosud nezavedena

Souvisící ČSN

ČSN ISO 31-3 Veličiny a jednotky - Část 3: Mechanika (01 1300)


Strana 3

ČSN ISO 1000 Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek (01 1301)

ČSN 06 1000       Lokální spotřebiče pevných, kapalných a plynných paliv. Termíny a a definice

ČSN 06 1008       Požární bezpečnost tepelných zařízení

ČSN 06 1510       Ohřívače (ohříváky) vzduchu na pevná, kapalná a plynná paliva. Technické předpisy

ČSN 06 1950       Průmyslová tepelná zařízení na plynná paliva. Technické předpisy

ČSN 38 6441       Odběrní plynová zařízení na svítiplyn a zemní plyn v budovách

ČSN 42 8706       Trubky ze slitin mědi pro výměníky tepla. Rozměry

Vypracování normy

Zpracovatel: Remeš Brno, IČO 155 57 448, Petr Remeš

Technická normalizační komise: TNK 26 Spotřebiče na plynná, kapalná a pevná paliva

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jiří Hušák


Strana 4

Prázdná strana


Strana 5

 

EVROPSKÁ NORMA                                                                                                EN 621

EUROPEAN STANDARD                                                                                        Leden 1998

NORME EUROPÉENNE

EUROPÄISCHE NORM

ICS 91.140.20

Deskriptory: heaters, gas appliances, hot air generators, premises, definitions, classifications, specifications, performance evaluation, equipment specifications, safety, efficiency, tests, technical notices

Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí,
s přiváděním spalovacího vzduchu a/nebo odváděním spalin
účinkem přirozeného tahu, o jmenovitém tepelném příkonu
nejvýše 300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů

Non-domestic gas-fired forced convection air heaters
for space heating not exceeding a net heat input of 300 kW,
without a fan to assist transportation of combustion air and/or combustion products

 

Générateurs d'air chaud à convection forcée utilisant les combustibles gazeux pour le chauffage de locaux autres que l'habitat individuel, de débit calorifique sur Hi inférieur ou égal à 300 kW, sans ventilateur pour aider l'alimentation en air comburant et/ou l'évacuation des produits de combustion

Gasbefeuerte Warmlufterzeuger mit erzwungener Konvektion zum Beheizen von Räumen für den nicht-häuslichen Gebrauch mit einer Nennwärmebelastung nicht über 300 kW, ohne Gebläse zur Beförderung der Verbrennungsluft und/oder der Abgase

Tato evropská norma byla schválena CEN 15. února 1997.

Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoli modifikací uděluje status národní normy.

Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoli člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou odpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropská komise pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels


Strana 6

Obsah

 

 

strana

 

Předmluva

10

1   

Předmět normy

10

2   

Normativní odkazy

11

3   

Termíny a definice

12

3.1 

Ohřívač a jeho hlavní části

12

3.2 

Nastavovací, řídicí a bezpečnostní soustava

13

3.3 

Provozní vlastnosti ohřívače

14

3.4 

Plynná paliva

16

3.5 

Podmínky provozu a měření

17

3.6 

Značení na ohřívači a na obalu

17

3.7 

Třídění

17

3.7.1

Třídění plynných paliv

17

3.7.2

Třídění ohřívačů

18

4       

Požadavky na konstrukci a provedení

20

4.1     

Všeobecně

20

4.1.1   

Přestavění na jiná paliva

20

4.1.2   

Materiály a způsob provedení

21

4.1.3   

Přístupnost pro obsluhu a údržbu

21

4.1.4   

Tepelná izolace

22

4.1.5   

Přípojka paliva

22

4.1.6   

Těsnost

22

4.1.7   

Přivádění spalovacího vzduchu a odvádění spalin .

22

4.1.8   

Přivádění vzduchu a jeho rozvod pro vytápění

23

4.1.9   

Umístění spalovací komory a spalovacího prostoru ohřívače

23

4.1.10  

Kontrola provozu obsluhou

23

4.1.11  

Elektrické zařízení

24

4.1.12  

Provozní bezpečnost v případě kolísání, výpadku a obnovení pomocné energie

24

4.1.13  

Motory a ventilátory

24

4.2     

Nastavovací, řídicí a bezpečnostní soustava

24

4.2.1 

Všeobecně

24

4.2.2  

Členy k předvolbě průtoku paliva a členy k nastavení tepelného příkonu

25

4.2.3   

Členy k předvolbě průtoku vzduchu

25

4.2.4   

Řízení s ručním ovládáním

25

4.2.5   

Regulátory tlaku paliva

26

4.2.6   

Vícefunkční řídicí přístroje

26

4.2.7   

Pojistky plamene

26

4.2.8   

Samočinné uzavírací ventily

26

4.2.9   

Automatika hořáků

27

4.2.10  

Palivový filtr

27

4.3     

Zapalovací zařízení

27

Strana 7

 

4.3.1   

Všeobecně

28

4.3.2   

Zapalovací zařízení hlavního hořáku

28

4.3.3   

Zapalovací hořáky

28

4.4     

Pojistka plamene

28

4.4.1   

Hořáky s ručním řízením

28

4.4.2   

Hořáky se samočinným řízením

28

4.5     

Zapálení paliva přiváděného ovládacím hořákem

29

4.5.1   

Hořáky s ručním řízením

29

4.5.2   

Hořáky se samočinným řízením

29

4.6     

Zapálení paliva přiváděného hlavním hořákem

30

4.6.1   

Zapálení paliva přiváděného hlavním hořákem plamenem ovládacího hořáku

30

4.6.2   

Přímé zapalování paliva přiváděného hlavním hořákem, např. jiskrou nebo žhavící spirálou

30

4.7     

Hlavní hořák

30

4.8     

Vybavení pro dálkové řízení

31

4.9     

Regulátory teploty a řízení teploty vzduchu

31

4.9.1   

Všeobecné požadavky

31

4.9.2   

Pojistka proti přehřátí

31

4.9.3   

Ochranné zařízení proti přehřátí

31

4.9.4   

Pojistka proti přehřátí a ochranné zařízení proti přehřátí

31

4.9.5   

Regulátor dodávky vzduchu

31

4.9.6   

Snímače teploty

31

4.10    

Sondy k měření přetlaku paliva

31

4.11    

Pojistka proti zvýšení přetlaku ve spalovací komoře

32

4.12    

Požadavky při uvádění do provozu a při zkoušení .

32

5       

Požadavky na provozní vlastnosti

32

5.1     

Bezpečnost provozu

32

5.1.1   

Těsnost

32

5.1.2   

Tepelné příkony

32

5.1.3   

Mezní teploty povrchu

33

5.1.4   

Zapalování, šíření a stabilita plamene

33

5.1.5   

Spalování

34

5.1.6   

Pojistka proti přehřátí

35

5.1.7   

Zkouška dlouhodobé provozní způsobilosti

35

5.2     

Účinnost

35

6       

Zkušební metody

36

6.1     

Všeobecně

36

6.1.1   

Vlastnosti základních a mezních zkušebních plynů .

36

6.1.2   

Požadavky na přípravu zkušebních plynů

36

6.1.3   

Praktické použití zkušebních plynů

36

6.1.4   

Zkušební přetlaky

39

6.1.5   

Zkušební postupy

41

6.1.6   

Všeobecné zkušební podmínky

41

Strana 8

 

6.2     

Konstrukce a provedení

42

6.2.1   

Automatika hořáku (s ručně ovládanými přístroji) .

42

6.2.2   

Reakční doba termoelektrické pojistky

42

6.2.3   

Bezpečná doba při provozu

42

6.2.4   

Bezpečná doba

43

6.3     

Bezpečnost provozu

43

6.3.1   

Těsnost

43

6.3.2   

Tepelné příkony

44

6.3.3   

Mezní teploty povrchu

46

6.3.4   

Zapalování, šíření a stabilita plamene

47

6.3.5   

Úroveň spalování

51

6.3.6   

Pojistka proti přehřátí

53

6.3.7   

Zkouška dlouhodobé provozní způsobilosti spalovacího prostoru

54

6.4     

Účinnost

55

6.4.1   

Všeobecné zkušební podmínky

55

6.4.2   

Zkušební podmínky

55

6.4.3   

Zkušební postup

55

6.4.4   

Přesnost měření

55

6.4.5   

Výpočet účinnosti

56

6.4.6   

Doplňující zkouška ohřívačů s dvoupolohovým a spojitým řízením

56

7       

Značení a návody

66

7.1     

Značení na ohřívači

66

7.1.1   

Popis

66

7.1.2   

Štítek

66

7.1.3   

Jiné značení

66

7.2     

Značení na obalu

67

7.3     

Značky používané na ohřívači a na obalu

67

7.3.1   

Přívod elektrické energie

67

7.3.2   

Druh paliva

67

7.3.3   

Připojovací přetlak paliva

68

7.3.4   

Označení zemí určení

68

7.3.5   

Kategorie

68

7.3.6   

Jiné informace

68

7.4     

Návody

68

7.4.1   

Všeobecně

68

7.4.2   

Technické návody k montáži a nastavení

68

7.4.3   

Návod k obsluze a údržbě

69

Tabulky

 

 

Tabulka 1:

Třídění plynných paliv

17

Tabulka 2:

Požadavky na samočinné uzavírací ventily

27

Tabulka 3:

Složení a fyzikální vlastnosti zkušebních plynů, suchý plyn při 15 °C a 1013,25 mbar

37

Tabulka 4:

Fyzikální vlastnosti zkušebních plynů třetí třídy

38

Strana 9

 

Tabulka 5:

Zkušební plyny příslušející kategoriím ohřívačů

39

Tabulka 6:

Zkušební přetlaky v případě, že není použita dvojice přetlaků

40

Tabulka 7:

Zkušební přetlaky v případě, že je použita dvojice přetlaků

41

Tabulka 8:

Hodnoty Vco2,N

52

Tabulka 9:

Přesnost měření

56

Tabulka 10:

Hodnoty Vco2

56

Tabulka 11:

Značky druhů paliv

67

Obrázky

 

 

Obrázek 1:

Přístroj pro měření úniku spalin

57

Obrázek 2:

Zkušební zařízení pro zkoušky ohřívače při abnormálních tahových podmínkách

58

Obrázek 3:

Zkušební zařízení pro ohřívače provedení C11 ..

59

Obrázek 4:

Zkušební zařízení pro ohřívače provedení C31 (vodorovné vyústění)

60

Obrázek 5:

Zkušební zařízení pro ohřívače provedení C31  (šikmé vyústění)

61

Obrázek 6:

Zařízení k odběru vzorků u ohřívačů provedení B11 a C31

62

Obrázek 7:

Sonda pro odběr vzorků spalin a měření jejich teploty u ohřívačů provedení C11

63

Obrázek 8:

Umístění sondy u ohřívačů provedení C11

64

Obrázek 9:

Střední měrná tepelná kapacita suchých spalin .

65

Přílohy

 

 

Příloha A (informativní): Národní zvláštnosti

70

Příloha B (informativní): Pravidla vzájemné shodnosti ohřívačů

80

Příloha C (normativní): Požadavky na vysokonapěťové zapalovací zařízení

82

Příloha D (informativní): Zařízení pro uvádění do provozu a pro zkoušení

84

Příloha E (informativní): Způsob značení druhů paliv platný v jednotlivých zemích

85

Příloha F (informativní): Odchylky typu A

86

Příloha G (normativní): Zvláštní národní podmínky

87

Příloha ZA (informativní): Ustanovení této evropské normy vyjadřující podstatné požadavky nebo jiná ustanovení směrnic EU

88


Strana 10

Předmluva

Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 179 ”Ohřívače vzduchu na plynná paliva”, jejíž sekretariát zajišťuje NNI.

Této evropské normě se nejpozději do července 1998 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, se zruší nejpozději do července 1998.

Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění podstatných požadavků směrnice (směrnic) EU.

Vztah ke směrnici (směrnicím) EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí této normy.

Tato evropská norma platí pro ohřívače, které jsou určeny pro typové zkoušení. Požadavky na ohřívače, u nichž se neprovádějí typové zkoušky, bude nutno případně posoudit.

Zkušební plyny, zkušební přetlaky a kategorie ohřívačů, uvedené v této evropské normě, jsou v souladu s požadavky uvedenými v EN 437:1993 ”Zkušební plyny, zkušební přetlaky a kategorie spotřebičů”.

POZNÁMKA - V případě zemí, které vyžadují zvláštní kategorie (specifikované v EN 437:1993), znamená neuvedení specifických informací týkajících se A.3.3 a A.3.4, že všeobecné požadavky popsané v hlavní části této normy (články 4.1.1, 4.2.2, 4.2.3 a 4.2.5) platí rovněž pro tyto zvláštní kategorie.

Pro zjištění poruch výměníku tepla se vypracovává dokument, který bude alternativou požadavku 5.1.7 - ”tepelné cyklování výměníku tepla”.

Další evropské normy týkající se ohřívačů vzduchu na plynná paliva:

EN 525 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s přímým ohřevem a nucenou konvekcí, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů

EN 778 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí, s přiváděním spalovacího vzduchu a/nebo odváděním spalin účinkem přirozeného tahu, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 70 kW, pro vytápění bytových prostorů

EN 1020 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí, s ventilátorem pro přivádění spalovacího vzduchu a/nebo odvádění spalin, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 300 kW, pro vytápění prostorů nebytových objektů

prEN 1196 Ohřívače vzduchu na plynná paliva pro bytové prostory a prostory nebytových objektů - Doplňující požadavky na kondenzační ohřívače vzduchu

prEN 1319 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s nucenou konvekcí a s hořáky s ventilátorem, o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 70 kW, pro vytápění bytových prostorů

prEN 12669 Ohřívače vzduchu na plynná paliva s hořáky s ventilátorem pro vytápění zemědělských a podobných prostorů, včetně zvláštních požadavků na používání ve sklenících

V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou povinny zavést tuto evropskou normu národní normalizační organizace těchto zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

1 Předmět normy

Tato evropská norma stanoví požadavky na bezpečnost a účinnost a metody zkoušení ohřívačů vzduchu na plynná paliva o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 300 kW, s atmosférickými hořáky a s přiváděním spalovacího vzduchu a/nebo odváděním spalin účinkem přirozeného tahu, pro vytápění prostorů nebytových objektů, dále jen ”ohřívače”.

Tato evropská norma platí pro ohřívače provedení B11, C11 a C31 určené k použití v prostorech nebytových objektů. Ohřátý vzduch může být přiváděn do vytápěného prostoru potrubím nebo přímo.


Strana 11

Tato norma neplatí pro ohřívače:

-      určené k použití v bytových prostorech;

-      kondenzační;

-      pro venkovní použití;

-      s klimatizačním zařízením s dvojím účinkem (ohřev a chlazení);

-      u nichž je vzduch ohříván kapalinou (duplikátor);

-      s hořáky na plynná paliva s ventilátorem;

-      s ručním nebo samočinným řízením přivádění spalovacího vzduchu nebo odvádění spalin (včetně uzavírací spalinové klapky);

-      přenosné nebo pojízdné s nucenou konvekcí;

-      se skupinovým hořákem a jedním přerušovačem tahu;

-      vybavené více než jedním hrdlem pro odvádění spalin.

Tato evropská norma platí pro ohřívače, které jsou určeny pro typové zkoušení.

POZNÁMKA - Požadavky na ohřívače, u nichž se neprovádějí typové zkoušky, bude nutno případně posoudit.


-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz