ČSN EN 1899-1 (757517) - Náhled normy

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13. 060. 01

Únor 1999

Jakost vod - Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) Část 1: Zřeďovací a očkovací metoda s přídavkem allylthiomočoviny

ČSN

EN 1899-1

75 7517

mod ISO 5815: 1989

Water Quality - Determination of biochemical oxygen demand after n days (BODn) - Part 1: Dilution and seeding method with allylthiourea addition

Qualité de l'eau - Détermination de la demande biochimique en oxygène après n jours (DOBn) - Partie 1: Method par dilution et ensemencement avec apport d'allyl thio-urée

Wasserbeschaffenheit - Bestimmung des Biochemischen Sauerstoffbedarfs nach n Tagen (BSBn) - Teil 1: Verdünnungsund Impfverfahren nach Zugabe von Allylthioharnstoff

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1899-1: 1998. Evropská norma EN 1899-1: 1998 má status české technické normy.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 1899-1: 1998. The European Standard EN 1899-1: 1998 has the status of a Czech Standard.

Nahrazení předchozích norem

Tato norma nahrazuje ČSN 83 0540-9 z 17. 12. 1982 a společně s ČSN EN 1899-2 (75 7517) z února 1999 ČSN 83 0530-37 z 14. 4. 1981.

Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány

a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

54543

ČSN EN 1899-1

Národní předmluva

Změny proti předchozí normě

Podstata původní metody včetně potlačení nitrifikace je zachována, zpřesňuje se popis vlastního postupu.

Citované normy

EN ISO 3696: 1995 zavedena v ČSN ISO 3696: 1994 Jakost vody pro analytické účely - Specifikace a zkušební metody (68 4051)

ISO 6060: 1989 dosud nezavedena

ČSN ISO 6107-2: 1997 dosud nezavedena, druhé vydání ISO 6107-2: 1989 zavedeno v ČSN ISO 6107-2: 1996 Jakost vod - Slovník - Část 2 (75 0175)

ISO 7393-1: 1985 zavedena v ČSN ISO 7393-1 Jakost vod - Stanovení volného a celkového chloru Část 1: Odměrná metoda s N, N-diethyl-1, 4-fenylendiaminem (75 7419)

ISO 7393-2: 1985 zavedena v ČSN ISO 7393-2 Jakost vod - Stanovení volného a celkového chloru - Část 2: Kolorimetrická metoda s N, N-diethyl-1, 4-fenylendiaminem pro běžnou kontrolu (75 7419)

ISO 8245: 1987 dosud nezavedena

EN ISO 8467: 1995 zavedena v ČSN EN ISO 8467 Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku manganistanem (CHSKMn) (75 7519)

EN 25813 zavedena v ČSN EN 25813 Jakost vod - Stanovení rozpuštěného kyslíku - Jodometrická metoda (75 7462)

EN 25814 zavedena v ČSN EN 25814 Jakost vod - Stanovení rozpuštěného kyslíku - Elektrochemická metoda s membránovou elektrodou (75 7463)

Další souvisící normy

ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích

ČSN 75 0130 Vodní hospodářství - Názvosloví ochrany vod a procesů změn jakosti vody

ČSN 75 0170 Vodní hospodářství - Názvosloví jakosti vod

ČSN EN 1484 Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC) (75 7515)

TNV 75 7520 Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem; je dostupná v normalizačním středisku Hydroprojekt, a. s., Táborská 31, 140 13 Praha 4

Vypracování normy

Zpracovatel: Hydroprojekt, a. s., IČO 45274576, Ing. Jiří Dalešický Technická normalizační komise: TNK 104 Jakost vod Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák

ČSN EN 1899-1

EUROPEAN STANDARD EVROPSKÁ NORMA NORME EUROPÉENNE EUROPÄISCHE NORM

EN 1899-1

Březen 1998

ICS 13. 060. 01

Deskriptory: water, water tests, chemical analysis, determination of content, biochemical oxygen demand, dilution

Jakost vod - Stanovení biochemické

spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) -

Část 1: Zřeďovací a očkovací metoda

s přídavkem allylthiomočoviny

(modifikace ISO 5815: 1989)

Water Quality - Determination of biochemical

oxygen demand after n days (BODn) -

Part 1: Dilution and seeding method

with allylthiourea addition

(ISO 5815: 1989, modified)

Qualité de l'eau - Détermination de la demande biochimique en oxygène après n jours (DOBn) Partie 1: Méthode par dilution et ensemencement avec apport d'allyl thio-urée (ISO 5815: 1989, modifiée)

Wasserbeschaffenheit- Bestimmung des Biochemischen Sauerstoffbedarfs nach n Tagen (BSBn)-Teil 1: Verdünnungs- und Impfverfahren nach Zugabe von Allylthiohamstoff (ISO 5815: 1989, modifiziert)

Tato evropská norma byla schválena CEN 1998-02-13. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých je třeba této evropské normě bez jakýchkoli změn dát status národní normy. Aktualizované seznamy těchto národních norem s jejich bibliografickými odkazy lze obdržet na vyžádání u Ústředního sekretariátu nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v jakémkoliv jiném jazyku přeložená členem CEN do vlastního jazyka, za kterou tento člen zodpovídá a notifikuje ji Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České Republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropská komise pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels

ČSN EN 1899-1

Předmluva

Tato evropská norma byla zpracována technickou komisí CEN/TC 230 Rozbor vod, jejíž sekretariát je v DIN.

Této evropské normě se nejpozději do září 1998 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením к přímému používání a národní normy, které jsou s ní v rozporu se zruší nejpozději do září 1998.

V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou následující země povinny zavést tuto evropskou normu:

Belgie, Česká Republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Tato norma sestává z následujících částí:

ČSN EN 1899-1 Jakost vod - Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) - Část 1: Zřeďovací a očkovací metoda s přídavkem allylthiomočoviny

ČSN EN 1899-2 Jakost vod - Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) - Část 2: Metoda pro neředěné vzorky

Příloha A je normativní a jejím předmětem jsou alternativní inkubační doby.

Příloha В je normativní a jejím předmětem jsou zkoušky při různých ředěních vzorků, což může být využito pro zvýšení přesnosti nebo v případě podezření na přítomnost toxických látek.

Oznámení o schválení

Text mezinárodní normy ISO 5815: 1989 byl schválen CEN jako evropská norma s následujícími schválenými změnami:

- rozdělení do dvou částí;

- zařazení příloh.

ČSN EN 1899-1

Úvod

Tato evropská norma EN 1899-1 je upravenou verzí normy ISO 5815: 1989 Jakost vod - Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po 5 dnech (BSK5) - Zřeďovací a očkovací metoda.

Navrhuje se doba inkubace 5 dní (jak je v ISO 5815 a jak se používá v řadě evropských zemí), nebo 7 dní, jak se po mnoho let používá v severských zemích. Při inkubaci 7 dní se získají vyšší výsledky BSK než při inkubaci 5 dní.

Při inkubaci 5 dní mohou být dodrženy dny pracovního volna, jestliže se vzorky odebírají ve středu, čtvrtek nebo v pátek. Při inkubaci 7 dní mohou být vzorky odebírány prvních 5 dní v týdnu, aniž to vyžaduje práci v sobotu a v neděli. Z tohoto hlediska lze považovat inkubaci 7 dní za výhodnější než 5 dní.

Postup modifikované zkoušky při inkubaci 7 dní je popsán v normativní příloze. První výsledky ukázaly, že hodnota BSK7 získaná modifikovanou zkouškou odpovídá hodnotě BSK5tak jak je uvedeno dále. Předpokládá se, že v budoucích letech bude к dispozici dostatek údajů pro srovnání výsledků BSK5 a BSK7, takže modifikovaná zkouška se 7denní inkubaci uvedená v příloze A bude moci být zcela zahrnuta jako základní postup do této normy při jejím přezkoumání a revizi.

ČSN EN 1899-1

1 Předmět normy

Tato evropská norma specifikuje zřeďovací a očkovací metodu stanovení biochemické spotřeby kyslíku vody s potlačením nitrifikace.

Metodu je možno užít pro všechny vody s hodnotou BSK5 od 3 mg/l až do 6000 mg/l. Metodou lze stanovit biochemickou spotřebu kyslíku, která překračuje hodnotu 6000 mg/l, ale chyby vyvolané v důsledku ředění jsou již natolik velké, že při interpretaci, popř. hodnocení výsledků, je nutná opatrnost. V této normě je definována mez stanovitelnosti takto:

(1)

kde je směrodatná odchylka opakovatelnosti v dané řadě;

kritická hodnota Studentova rozdělení (f je počet stupňů volnosti pro stanovení );

a n počet slepých stanovení vdané řadě.

Hodnota sB se vypočte ze stanovení BSK reálných vzorků, jejichž BSK se pohybuje v okolí vypočtené hodnoty

V případech, kdy není třeba provádět korekci na slepé stanovení, lze člen zanedbat.

Získané údaje jsou výsledkem kombinace biochemických a chemických reakcí. Neposkytují proto tak jednoznačný a přesný výsledek, jak by tomu bylo např. u jednoduchého a dobře definovaného chemického pochodu. Přesto však jde o údaj, z něhož lze usuzovat na jakost vody.

Zkoušku ovlivňují různé látky přítomné ve vodě. Látky toxické pro mikroorganismy, např. baktericidy, toxické kovy nebo volný chlor, potlačují biochemickou oxidaci. Řasy nebo nitrifikační mikroorganismy mohou být příčinou neúměrně vysokých výsledků.

Je absolutně nezbytné, aby zkoušky byly podle této normy prováděny dostatečně kvalifikovanými pracovníky.

V příloze A jsou uvedeny informace o alternativních inkubačních dobách.

Příloha В se zabývá zkoušením při různém ředění vzorků, což může být využito pro zvýšení přesnosti nebo v případě podezření na přítomnost toxických látek.

Zdroj: www.cni.cz