Úvod

Pro úvahy o použití zkoušek uvedených v této normě je důležité rozlišovat mezi termíny „zkouška konečného výrobku“ (zkouška posuzující požární nebezpečí na kompletním výrobku, jeho dílu, součástce nebo podsestavě) a „zkouška pro předběžný výběr“ (zkouška požárně technických charakteristik prováděná na materiálu, popř. na dílu, součástce nebo podsestavě).

Při zkouškách materiálů pro předběžný výběr se obvykle používají zkušební tělesa normalizovaných (zjednodušených) tvarů, např. pravoúhlé tyče nebo destičky, a často se připravují normalizovanými tvářecími postupy.

Je nutno zdůraznit, že při posuzování údajů využívajících zkoušek pro předběžný výběr uvedených v této normě je zapotřebí pečlivě zvážit jejich vhodnost pro zamýšlené použití. Rovněž je zapotřebí předejít jejich nesprávnému použití a chybné interpretaci výsledků. Reakce výrobku či dílu na skutečný oheň závisí na jeho okolí, na konstrukčních parametrech (např. tvaru a velikosti), na výrobních postupech, na účincích přenosu tepla, na typu možného zdroje zapálení a na délce vystavené jeho působení. Je důležité mít na paměti, že tyto vlastnosti mohou být ovlivněny i předvídatelným použitím, zneužitím a vystavením vlivu prostředí.

Výhody postupu předběžného výběru jsou shrnuty níže.

a)    Materiál, který při zkoušení normalizovaného vzorku (zkušebního tělesa) reaguje příznivěji než jiný, obvykle reaguje příznivěji i pokud je použit jako součást výrobku, pokud se ovšem zabrání vzniku možných synergických jevů.

b)    Údaje týkající se příslušných požárně technických charakteristik mohou napomoci výběru materiálu, součástek a podsestav ve fázi návrhu.

c)    Shodnost zkoušek pro předběžný výběr je obvykle lepší a jejich citlivost může být v porovnání se zkouškami konečných výrobků rovněž vyšší.

d)    Zkoušky pro předběžný výběr lze použít v rozhodovacím procesu, který má minimalizovat požární nebezpečí. Použijí-li se pro posouzení požárního nebezpečí, mohou vést ke snížení počtu zkoušek konečných výrobků, čímž se omezí celková práce vynaložená na zkoušení.

e)    Jestliže je zapotřebí požadavky týkající se požárního nebezpečí rychle aktualizovat, lze to provést aktualizací požadavků zkoušky pro předběžný výběr, než se upraví zkouška konečného výrobku.

f)      Stupně a klasifikaci získané z výsledků zkoušek pro předběžný výběr lze použít ke stanovení základních minimálních charakteristik materiálů používaných ve specifikacích výrobků.

Je zapotřebí poznamenat, že pokud se zkoušení pro předběžný výběr použije namísto zkoušení konečného výrobku, je pro zajištění dostatečných funkčních vlastností konečného výrobku nezbytné stanovit zvýšenou míru bezpečnosti. Zkoušením konečných výrobků se lze vyhnout omezením týkajícím se novátorských návrhů a ekonomického výběru materiálů, která vyplývají z postupu předběžného výběru. V důsledku toho může být po předběžném výběru nutné provést hodnotovou analýzu konečného výrobku, aby se na výrobek nestanovily požadavky, které nejsou nezbytně nutné.

Pro elektrotechnické výrobky IEC 60695-1-1 uvádí, že riziko požáru existuje v každém elektrickém obvodu, který je pod napětím. Vzhledem k tomuto riziku je cílem navrhování součástek, obvodů a zařízení i volby materiálů snížit pravděpodobnost požáru, a to i při předvídatelném abnormálním použití, špatné funkci nebo poruše. V praxi je cílem zabránit zapálení způsobenému částí, která je pod elektrickým napětím, a pokud už dojde k zapálení a vznikne oheň, omezit ho pokud možno na vnitřek krytu elektrotechnického výrobku.

Nejlepší metodou zkoušení elektrotechnických výrobků vzhledem k požárnímu nebezpečí je přesně zopakovat podmínky vyskytující se v praxi. Většinou to není možné, takže pro zkoušení požárního nebezpečí u elektrotechnických výrobků je z praktických důvodů nejlepší co nejvěrněji napodobit skutečné vlivy, které se v praxi vyskytují.

IEC 60695-1-3 uvádí, že předběžný výběr lze provést na základě specifikovaných zkoušek a použitím specifikací nezbytných hodnot odolnosti proti ohni a příslušných požárně technických charakteristik. Podává rovněž návod, jehož účelem je uvést specifickou funkci elektrotechnického výrobku, jeho podsestav a dílů do souvislosti se zkoušenými vlastnostmi materiálů a demonstrovat význam a omezení takového postupu předběžného výběru.

ISO/TR 10840 shrnuje specifické problémy spojené se zkoušením plastů, které je zapotřebí vzít v úvahu při posuzování a interpretaci výsledků zkoušek.