0 Úvod

IEC 287 byla rozdělena do tří Částí a Oddílů tak, aby bylo možné snadno provádět revize a doplnění tohoto dokumentu.

Každá Část je rozdělena na Oddíly, které jsou vydány jako samostatné normy.

Část 1: Rovnice pro výpočet dovolených proudů (100% zatížitelnost) a výpočet ztrát

Část 2: Tepelný odpor

Část 3: Oddíly týkající se pracovních podmínek

Tento Oddíl byl dříve obsažen v IEC 1059.

0.1 Všeobecně

Postupy všeobecně používané při volbě rozměru kabelu vedou k přípustnému minimálnímu průřezu a udržují počáteční investiční náklady na pořízení kabelu co možná nejníže. Přitom se neberou v úvahu náklady vznikající ztrátami během doby života kabelu.

Z důvodu vzrůstající ceny energie spolu s vysokými ztrátami energie, které vyplývají z vysoké pracovní teploty umožněné novými izolačními materiály (např. 90 °C pro XLPE nebo EPR), je třeba při volbě průřezu kabelu věnovat větší pozornost ekonomickému hledisku. Místo minimalizace počátečních investic je třeba minimalizovat počáteční investice spolu s náklady na ztráty během ekonomické životnosti kabelu. Z této druhé podmínky vyplývá volba většího průřezu jádra kabelu, než by odpovídalo minimálním počátečním nákladům, což vede k nižším ztrátám při stejném proudu a tím k nižším celkovým nákladům za dobu ekonomické životnosti kabelu.

Budoucí náklady na ztráty energie během ekonomické životnosti kabelu mohou být vypočteny na základě odhadu nárůstu zatížení a ceny energie. Nejvhodnější průřez jádra kabelu z ekonomického hlediska je takový průřez, kdy součet budoucích nákladů na ztráty energie a počáteční kupní ceny včetně instalace je minimální.

Úspora celkových nákladů (v případě, že je průřez jádra větší než by byl pouze na základě oteplení) spočívá ve značném snížení ceny za ztráty energie v porovnání se zvýšením kupní ceny. Pro hodnoty ekonomických a elektrických ukazatelů použitých v této normě, které nejsou výjimečné, činí úspory kombinovaných pořizovacích a provozních nákladů řádově 50 % (viz kapitola A.6 přílohy A). Obdobný postup výpočtu může být použit i pro mnohem kratší období.

Dalším důležitým rysem, který je demonstrován na příkladech, je to, že možné úspory nejsou kriticky závislé na průřezu jádra navrženého podle ekonomických hledisek - viz obrázek A 3. To má dva důsledky:

a)    Vliv chyb ekonomických dat, zvláště těch, která jsou odhadem budoucích nákladů, je malý. I když je výhodné určit data s co největší možnou přesností, mohou být značné úspory dosaženy s použitím dat založených na rozumných odhadech.

b)    Je možné vzít v úvahu všechny další parametry potřebné pro volbu průřezu jádra, které mají vliv na celkovou hospodárnost instalace, jako jsou zkratové proudy, úbytek napětí atd., aniž by došlo ke značnému zhoršení výsledků získaných při návrhu ekonomického průřezu.

0.2 Ekonomická hlediska

Aby bylo možné kombinovat pořizovací náklady a náklady na instalaci s náklady na ztráty energie v průběhu ekonomické životnosti kabelu, je nutné je vyjádřit srovnatelnými ekonomickými hodnotami, tj. hodnotami, které se vztahují ke stejnému časovému bodu. Jako tento bod je vhodné použít datum provedení instalace a považovat jej za "současnost". "Budoucí" náklady na ztráty energie se potom přepočítají na jejich ekvivalentní "současnou hodnotu". To se provádí pomocí diskontování; diskontní sazba odpovídá sazbám úvěru.

Při výpočtech nebyla uvažována inflace, a to z toho důvodu, že ovlivní jak úvěr, tak i cenu energie. Pokud jsou položky uvažovány ve stejném časovém období a pokud na ně má inflace přibližně stejný vliv, je možné správně určit ekonomický průřez, aniž by bylo nutno zavádět další komplikaci ve formě inflace.

Pro výpočet současné hodnoty nákladů na ztráty je nutné zvolit odpovídající hodnoty budoucího vývoje zatížení, ročního nárůstu ceny jedné kWh a roční diskontní sazby po dobu ekonomické životnosti kabelu, která může být 25 let nebo více. V této normě není možné pro tato hlediska stanovit nějaká doporučení,