ICS 25.160.50 Leden 2002
|
|
Tvrdé pájení - Destruktivní zkoušky |
ČSN 05 5920 |
Brazing - Destructive tests of brazed joints
Brasage fort - Essais destructifs des assemblages réalisés par brasage fort
Hartlöten - Zerstörende Prüfung von Hartlötverbindungen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12797:2000. Evropská norma EN 12797:2000 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 12797:2000. The European Standard EN 12797:2000 has status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 2002 62689 |
Národní předmluva
Citované normy
EN 910 zavedena v ČSN EN 910 (05 1124) Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů - Zkoušky lámavosti
EN 10002-1 zavedena v ČSN EN 10002-1 (42 0310) Kovové materiály - Zkouška tahem - Část 1: Zkouška tahem za okolní teploty; nahrazena EN 10002-1:2001 dosud nezavedena
EN 10003-1:1994 zavedena v ČSN EN 10003-1:1997 (42 0359) Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Brinella - Část 1: Zkušební metoda; nahrazena EN ISO 6506-1:1999 zavedenou v ČSN EN ISO 6506-1:2000 (42 0359) Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Brinella - Část 1: Zkušební metoda
EN 10109-1:1994 zavedena v ČSN EN 10109-1 (42 0360) Kovové materiály - Zkouška tvrdosti - Část 1: Zkouška tvrdosti podle Rockwella (stupnice A, B, C, D, E, F, G, H, K, N, T); nahrazena EN ISO 6508-1:1999 zavedenou v ČSN EN ISO 6508-1:1999 (42 0360) Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Rockwela - Část l: Zkušební metoda ( stupnice A, B, C, D, E, F ,G, H, K, N, T)
EN 12799:2000 zavedena v ČSN EN 12799 (05 5922) Tvrdé pájení - Nedestruktivní zkoušení pájených spojů
ISO 4545 zavedena v ČSN ISO 4545 (42 0376) Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Knoopa
ISO 5187 zavedena v ČSN 05 0044 Spájkovanie - Skúšky ťahom a šmykom kapilárne spájkovaných spojov (neq ISO 5187:1985)
EN ISO 6507-1 zavedena v ČSN EN ISO 6507-1 (42 0374) Kovové materiály - Zkouška tvrdosti podle Vickerse - Část 1: Zkušební metoda
ISO 7438 zavedena v ČSN ISO 7438 (42 0401) Kovové materiály - Zkouška lámavosti
Vypracování normy
Zpracovatel: Ing. Zdeněk Láska, IČO 65595971; Dobříš
Technická normalizační komise: TNK 70 Svařování
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Alexandra Červená
|
Červenec 2000 |
ICS 25.160.50
Deskriptory: brazing, brazed joints, destructive tests, shear tests, tensile tests, metallographic examination, hardness tests, peel tests, bend tests
|
Tvrdé pájení - Destruktivní zkoušky pájených spojů Brazing - Destructive tests of brazed joints |
|
|
Brasage fort - Essais destructifs des assemblages |
Hartlöten - Zerstörende Prüfung |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2000-07-02. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Předmluva
Text této evropské normy byl vypracován technickou komisí CEN/TC 121 „Svařování“, jejíž sekretariát je veden DS.
Této evropské normě je nutno nejpozději do ledna 2001 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do ledna 2001.
Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění podstatných požadavků směrnice (směrnic) EU.
Vztah ke směrnicím EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou částí této normy.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Obsah
Strana
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 6
3 Všeobecné principy............................................................................................................................................................ 7
4 Zkoušky smykem................................................................................................................................................................ 7
5 Zkoušky tahem................................................................................................................................................................... 10
6 Metalografická kontrola.................................................................................................................................................... 16
7 Zkoušky tvrdosti................................................................................................................................................................. 17
8 Odlupovací zkoušky........................................................................................................................................................... 18
9 Zkoušky lámavosti............................................................................................................................................................. 19
Příloha A (normativní) Vady pájených spojů............................................................................................................................ 26
Příloha ZA (informativní) Ustanovení této evropské normy vyjadřující základní požadavky nebo jiná ustanovení
směrnic EU......................................................................................................................................................................... 30
1 Předmět normy
Tato evropská norma popisuje postupy destruktivních zkoušek a typy zkušebních kusů nutných k provedení zkoušek na pájených spojích.
Pájené spoje se používají pro široký rozsah zařízení a požadavky na provedení kladené na tyto spoje se také mohou měnit v širokém rozsahu; obvykle se požaduje určitá úroveň pevnosti, ale ta nemusí být výslovně stanovena a má často menší význam, než jiná kriteria, např. těsnost. Z toho plyne, že zkouška na měření pevnosti nemusí být důležitá pro hodnocení spoje pro určitou aplikaci, kde má pevnost menší význam. Tato situace může být ještě komplikovanější, protože pájené spoje jsou téměř vždy projektovány se zřetelem na zatížení ve smyku a rozměry spoje ovlivňují smykovou pevnost v mnohem větším měřítku než pevnost v tahu. Zkoušky popsané v této normě byly úspěšně použity pro získání informací o určitých vlastnostech, a pokud je tato informace potřebná, doporučuje se ji specifikovat.
Je nutné konstatovat, že pro mnohá provedení spoje není vhodná žádná z těchto zkoušek a pro získání požadované informace se musejí navrhnout zvláštní zkoušky (které mohou být spíše kvalitativní, než kvantitativní). Popsané metody destruktivních zkoušek jsou následující:
a) zkoušky smykem (viz kapitola 4);
b) zkoušky tahem (viz kapitola 5);
c) metalografická kontrola (viz kapitola 6);
d) zkoušky tvrdosti (viz kapitola 7);
e) odlupovací zkoušky (viz kapitola 8);
f) zkoušky lámavosti (viz kapitola 9).
Nejsou zahrnuty podrobnosti o rázových zkouškách, protože se tyto obvykle nepoužívají u pájených spojů.
Typ popsaných zkušebních kusů pro každou zkoušku může být citován nebo zahrnut do technických prováděcích norem, které pojednávají o pájených sestavách.
Výsledky zkoušek se používají:
1) pro stanovení základních dat týkajících se působení pájek;
2) pro nalezení optimálního projektu pájení (včetně mezer) a postupu pájení;
3) pro porovnání výrobních výsledků s výsledky dosaženými ve výzkumu.
Tato evropská norma nestanovuje počet zkušebních vzorků nebo schválení k opakování zkoušek. Nestanovuje metody výroby vzorků pájených spojů kromě vodítka týkajícího se nutných opatření, ani neurčuje kriteria přípustnosti pro jakoukoliv zkoušku.
Nedefinuje, která zkouška nebo zkoušky, je-li taková, se může použít v určité situaci. To třeba stanovit před výběrem jakékoliv určité metody.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz