Zdroj: www.cni.cz
ICS 81.040.20 Leden 2002
|
Sklo ve stavebnictví - |
ČSN 70 0585 |
Glass in building - Determination of the emissivity
Verre dans la construction - Détermination de ľémissivité
Glas im Bauwesen - Bestimmung des Emissionsgrades
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12898:2001. Evropská norma EN 12898:2001 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 12898:2001. The European Standard EN 12898:2001 has the status of a Czech Standard.
© Český normalizační institut, 2002 63519 |
Národní předmluva
Citované normy
EN 410:1998 zavedena v ČSN EN 410:2000 (70 1018) Sklo ve stavebnictví - Stanovení světelných a slunečních charakteristik zasklení
EN 673:1997 zavedena v ČSN EN 673:2002 (70 1024) Sklo ve stavebnictví - Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) - Výpočtová metoda
EN 674:1997 zavedena v ČSN EN 674:2002 (70 1025) Sklo ve stavebnictví - Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) - Metoda chráněné teplé desky
EN 675:1997 zavedena v ČSN EN 675:2002 (70 1026) Sklo ve stavebnictví - Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) - Metoda měření tepelného toku
prEN 1098:1999 nezavedena, po schválení tohoto návrhu bude převzata příslušná EN
Vypracování normy
Zpracovatel: IKATES, s.r.o., IČO: 25032836, Ing. Jiří Stránský
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Eva Štejfová
Leden 2001 |
ICS 81.040.20
Sklo ve stavebnictví - Stanovení emisivity Glass in building - Determination of the emissivity |
|
Verre dans la construction - |
Glas im Bauwesen - |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-01-01. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídícím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídící centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Obsah
Strana
Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 5
2 Značky................................................................................................................................................................................... 5
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 6
4 Stručný přehled postupu pro stanovení korigované emisivity.................................................................................... 6
5 Měření spektrálního činitele normálového odrazu a prostupu................................................................................... 7
6 Výpočet celkového činitele normálového odrazu, korigované emisivity a celkového činitele normálového
prostupu............................................................................................................................................................................... 8
7 Měření činitele rozptylného odrazu................................................................................................................................... 8
8 Protokol o zkoušce.............................................................................................................................................................. 9
Příloha A (normativní) Tabulky pro stanovení celkového činitele normálového odrazu a celkové korigované
emisivity ............................................................................................................................................................................. 10
Příloha B (informativní) Postupy pro zlepšení přesnosti měření spektrálního činitele normálového odrazu............. 11
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 12
Předmluva
Tato evropská norma byla zpracována technickou komisi CEN/TC 129 „Sklo ve stavebnictví“, jejíž sekretariát zajišťuje IBN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do července 2001 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do července 2001.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Tato evropská norma specifikuje postup pro stanovení emisivity povrchů skla a skla s povlakem při pokojové teplotě.
Při stanovení hodnoty U a celkového činitele prostupu sluneční energie zasklením podle [1] až [5] je nezbytné uvažovat emisivitu u přenosu tepla sáláním z povrchů při standardní teplotě 283 K.
Postup, založený na spektrofotometrickém měření zrcadlového činitele odrazu při téměř kolmém dopadu u materiálů neprůhledných v infračervené oblasti, není použitelný u zasklívacích prvků s nejméně jednou z následujících vlastností:
a) s drsnými nebo strukturovanými povrchy, kde je dopadající záření odráženo rozptylně;
b) se zakřivenými povrchy, kde je dopadající záření, při použití příslušenství pro měření činitele zrcadlového odrazu, zrcadlově odraženo při úhlech neumožňujících dopad na detektor;
c) průhledných v infračervené oblasti.
Nicméně, může být použit s opatrností na jakýkoli zasklívací prvek za předpokladu, že jsou povrchy rovinné a nerozptylné (viz 3.6) a že prvek není průhledný v infračervené oblasti.
Zdroj: www.cni.cz