Úvod

Použitelnost a trvanlivost knih uchovávaných v knihovnách a archivech je věcí přirozeného zájmu veřej­nosti. Podobný zájem na trvanlivosti knih, které nakupují, mají i řadoví čtenáři a zájemci o knihy. Knihy by v zásadě měly zůstat v dobrém fyzickém stavu tak dlouho, jak dlouho stojí za to uchovávat jejich obsah. Měly by být vyráběny tak, aby splňovaly požadavky, které na ně klade předpokládané užívání.

Průmyslově používané postupy výroby však naneštěstí nezvyšují kvalitu průměrných knih. Stále větší procento knih vyrobených v poslední době se předčasně rozpadá. Zkoušky v laboratořích knihoven i prosté pozorování ukazují, že některé zásadní problémy spočívají v materiálech používaných pro vazbu a ve způsobech vazby. Knihovny a archivy na celém světě se musí vyrovnávat s důsledky tohoto stavu. Je zřejmé, že stále častěji se nedávno koupené knihy rozpadnou dříve, než jsou vyřazeny z fondu z důvodu zastaralosti obsahu, nebo je nutno je nahradit nebo znovu svázat. V každém případě se knihovny a archivy v celosvětovém měřítku budou muset v budoucnu vyrovnávat s enormními náklady, jestliže se kvalita běžných knih nezlepší. To může být pro mnoho veřejných, vysokoškolských a odbor­ných knihoven důvodem, aby byly ve své akvizici selektivnější a kupovaly méně nových titulů.

Tato norma se obrací na vydavatele a výrobce knih. Je určena rovněž akvizičním pracovníkům knihoven a archivářům, s cílem informovat knihovníky a archiváře o správných fyzických vlastnostech, které mají očekávat od knih, jež získávají pro veřejné používání. Účelem této normy je poskytnout nástroje ke specifikaci postupů výroby knih a materiálů používaných při vazbě, které se mají užívat v průmyslové i kusové výrobě kvalitních knih.

Kvalitní knižní vazby by měly být schopné vydržet pravidelné používání po uspokojivou dobu, aniž by došlo k významnému poškození struktury vazby. Vlastnosti trvanlivé knihy explicitně zahrnují trvanlivost všech dílčích součástí, včetně papíru, bezpečného vzájemného spojení, nejlépe prošití, listů, které tvoří knižní blok, bezpečné spojení knižních bloků s ochrannou obálkou a odolnost obálky proti otěru, ušpinění a vystavení světlu.

V případě častého používání, dlouhodobého uchování a případné převazby pokládá tato norma za vhod­nější šitou vazbu než lepenou. Z tohoto důvodu není lepená vazba nedílnou součástí této normy. Přesto však mohou být lepené vazby zpracovány tak, aby splňovaly jednoduché požadavky na bezpečné spo­jení listů do knižních bloků, bezpečné spojení bloků a ochranných obálek a určitou odolnost papírů i ma­teriálu použitých na obálku proti důsledkům používání a poškození. Proto jsou pokyny pro zpracování kvalitních lepených vazeb k této normě připojeny formou přílohy. Požadavky na lepené vazby zahrnují minimální požadavky na přijatelnou knižní vazbu za okolností zmíněných v předmětu této normy, které jsou dále popsány v C.1 přílohy C a dále vysvětleny v příloze D.

Pro zachování přehlednosti se číslování z příloh A a B této normy opakuje také v Pokynech pro lepené knižní vazby v příloze C.

Důležité jsou u šitých i lepených vazeb ty postupy a materiály, které mají vliv na jednoduchost pozdější převazby nebo opravy svazku. S ohledem na to a na snadné otevírání knih při užívání, obsahuje tato norma minimální požadavky na velikost vnitřních okrajů, které je třeba dodržet při tisku textu.