Zdroj: www.cni.cz
ICS 25.220.50 Duben 2002
|
Smalty - Zkouška nízkým napětím |
ČSN 94 5054 |
idt ISO 8289:2000
Vitreous and porcelain enamels - Low voltage for detecting and locating defects
Emaux vitrifiés - Essai à basse tension pour la détection et la localisation des défauts
Emails und Emaillierungen - Niedrigspannungsprüfung zum Nachweis und Lokalisieren von Fehlstellen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 8289:2001. Evropská norma EN ISO 8289:2001 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 8289:2001. The European Standard EN ISO 8289:2001 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN ISO 8289 (94 5054) z února 1994.
© Český normalizační institut, 2002 64450 |
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
V souladu s převzatou evropskou normou byla nově zařazena metoda B (optická detekce) a naopak byla vypuštěna zkouška střídavým proudem. Roztok chloridu sodného byl jako zkušební činidlo nahrazen roztokem dusitanu sodného.
Citované normy
IEC 60086-2 zavedena v ČSN EN 60086-2 (36 4110) Primární baterie - Část 2: Specifikační listy
Vypracování normy
Zpracovatel: Nataša Bednářová - TechNorm, IČO 41107829 - Mgr. Nataša Bednářová
Technická normalizační komise: TNK 32 Ochrana proti korozi
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Milan Heřt
EVROPSKÁ NORMA EN ISO 8289 |
EUROPEAN STANDARD Srpen 2001 |
NORME EUROPÉENNE |
EUROPÄISCHE NORM |
ICS 25.220.50
Smalty - Zkouška nízkým napětím pro zjištění a lokalizaci vad Vitreous and porcelain enamels - Low voltage test for detecting and locating |
|
Emaux vitrifiés - localisation des défauts (ISO 8289:2000) |
Emails und Emaillierungen - Lokalisieren von Fehlstellen |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-06-24.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídícím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídícímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídící centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Předmluva
Text mezinárodní normy vypracovaný technickou komisi ISO/TC 107 „Kovové a jiné anorganické povlaky“ Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) byl převzat jako evropská norma technickou komisí CEN/TC 262 „Kovové a jiné anorganické povlaky”, jejíž sekretariát zajišťuje BSI.
Této evropské normě je nutno nejpozději do února 2002 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do února 2002.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Oznámení o schválení
Text mezinárodní normy ISO 8289:2000 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací.
Tato mezinárodní norma stanovuje dvě zkoušky nízkým napětím pro zjištění a lokalizaci vad pronikajících smaltovými povlaky až k podkladovému kovu.
Metoda A (elektrická) je vhodná k rychlému zjištění a stanovení přibližné polohy vad. Metoda B (optická) je založena na barevných efektech a je vhodná k přesnějšímu zjištění vad a jejich přesné lokalizaci. Metoda A se obvykle používá u rovinných povrchů, kdežto metoda B je vhodnější pro složitější tvary.
POZNÁMKY
1 Výběr správné zkušební metody je důležitý pro odlišení ploch se zvýšenou konduktivitou zjištěných metodou B od skutečných pórů pronikajících k podkladovému kovu, které lze zjistit oběma metodami.
2 Zkouška nízkým napětím je nedestruktivní způsob zjištění vad (viz kapitolu 3), takže je zcela odlišná od zkoušky vysokým napětím popsané v ISO 2746. Výsledky zkoušky vysokým napětím a zkoušky nízkým napětím nejsou spolu srovnatelné a budou se navzájem lišit.
Zdroj: www.cni.cz