Zdroj: www.cni.cz
ICS 91.100.10 Srpen 2002
|
Stavební vápno - |
ČSN 72 2201 |
Building lime - Part 2: Test methods
Chaux de construction - Partie 2: Méthodes d¢essai
Baukalk - Teil 2: Prüfverfahren
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 459-2:2001. Evropská norma EN 459-2:2001 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 459-2:2001. The European Standard EN 459-2:2001 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Tato norma nahrazuje ČSN EN 459-2 (72 2201) z října 1996 a dále s účinností od 2003-07-01 se ruší ČSN 72 2203 z 1985-10-22, ČSN 72 2205 z 1983-03-11, ČSN 72 2206 z 1983-03-11, ČSN 72 2214 z 1984-10-31, ČSN 72 2215 z 1990-10-24, ČSN 72 2216 z 1988-06-13, ČSN 72 2217 z 1985-08-21, ČSN 72 2218 z 1972-11-08, ČSN 72 2219 z 1979-04-12, ČSN 72 2220 z 1972-11-08, ČSN 72 2221 z 1972-08-09, ČSN 72 2222 z 1972-11-08, ČSN 72 2248 z 1981-03-17.
© Český normalizační institut, 2002 64734 |
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
ČSN EN 459-2 se týká pouze zkušebních metod pro stavební vápno. Nepředepisuje metody zkoušení vápen pro jiné účely, může však být podle potřeby pro jejich zkoušení použita.
Citované normy
EN 196-1 zavedena v ČSN EN 196-1 (72 2100) Metody zkoušení cementu - Část 1: Stanovení pevnosti
EN 196-2 zavedena v ČSN EN 196-2 (72 2100) Metody zkoušení cementu - Část 2: Chemický rozbor cementu
EN 196-3 zavedena v ČSN EN 196-3 (72 2100) Metody zkoušení cementu - Část 3: Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti
EN 196-6 zavedena v ČSN EN 196-6 (72 2110) Metody zkoušení cementu - Část 6: Stanovení jemnosti mletí
EN 196-7 zavedena v ČSN EN 196-7 (72 2100) Metody zkoušení cementu - Část 7: Postupy pro odběr a úpravu vzorků cementu
EN 196-21 zavedena v ČSN EN 196-21 (72 2110) Metody zkoušení cementu - Část 21: Stanovení obsahu chloridů, oxidu uhličitého a alkálií v cementu
EN 459-1 zavedena v ČSN EN 459-1 (72 2201) Stavební vápno - Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody
EN 932-1 zavedena v ČSN EN 932-1 Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 1: Metody odběru vzorků
EN ISO 3696 nezavedena, zavedena ISO 3696 v ČSN ISO 3696 (68 4051) Jakost vody pro analytické účely - Specifikace a zkušební metody
EN 10003-1 nezavedena, nahrazena EN ISO 6506-1:1999
EN 10088-2 zavedena v ČSN EN 10088-2 (42 0928) Korozivzdorné ocele - Část 2: Technické dodací podmínky pro plechy a pásy pro všeobecné použití
EN 12485 zavedena v ČSN EN 12485 (75 5889) Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě - Uhličitan vápenatý, vápno a polovypálený dolomit - Metody zkoušení
ISO 383 zavedena v ČSN ISO 383 (70 4005) Laboratorní sklo - Vyměnitelné kuželové zábrusy
ISO 2768-1 zavedena v ČSN ISO 2768-1 (01 4240) Všeobecné tolerance - Část 1: Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů
ASTM C 230-90 nezavedena, nahrazena ASTM C230/C230M - 98
Upozornění na národní poznámky
Do normy byla k článku 4.7.3.2 doplněna informativní národní poznámka.
Vypracování normy
Zpracovatel: Výzkumný ústav maltovin Praha s.r.o., IČO: 49618377, normalizační sekce Brno,
Ing. Vladivoj Tomek
Technická normalizační komise: TNK 39 Maltovinová pojiva, vápence a sádrovce
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Alena Krupičková
EVROPSKÁ NORMA EN 459-2 |
EUROPEAN STANDARD Říjen 2001 |
NORME EUROPÉENNE |
EUROPÄISCHE NORM |
ICS 91.100.10 Nahrazuje EN 459-2:1994
Stavební vápno - Část 2: Zkušební metody Building Lime - Part 2: Test methods |
|
Chaux de construction - Partie 2: Méthodes d'essais |
Baukalk - Teil 2: Prüfverfahren |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-02-16.
Členové CEN jsou povinni splnit požadavky Vnitřních předpisů CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Řídicím centru nebo u každého člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyku přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum (CEN): rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Obsah
Strana
Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5
Úvod................................................................................................................................................................................................... 6
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 6
3 Vzorkování............................................................................................................................................................................. 7
3.1 Všeobecně........................................................................................................................................................................... 7
3.2 Vzorkování práškového materiálu.................................................................................................................................... 7
3.3 Vzorkování zrnitého materiálu........................................................................................................................................... 7
3.4 Vzorkování vápenných kaší................................................................................................................................................ 7
4 Chemický rozbor.................................................................................................................................................................. 7
4.1 Všeobecně........................................................................................................................................................................... 7
4.2 Oxid vápenatý a hořečnatý (CaO + MgO)........................................................................................................................ 8
4.3 Oxid hořečnatý (MgO)......................................................................................................................................................... 8
4.4 Oxid uhličitý (CO2)................................................................................................................................................................ 8
4.5 Ztráta žíháním..................................................................................................................................................................... 11
4.6 Sírany (SO3)........................................................................................................................................................................ 11
4.7 Volné vápno........................................................................................................................................................................ 12
5 Fyzikální zkoušky................................................................................................................................................................ 14
5.1 Pevnost v tlaku................................................................................................................................................................... 14
5.2 Jemnost.............................................................................................................................................................................. 16
5.3 Objemová stálost.............................................................................................................................................................. 17
5.4 Doby tuhnutí........................................................................................................................................................................ 24
5.5 Hmotnost normalizované malty a potřeba vody k dosažení hodnot rozlití a hodnot penetrace.......................... 24
5.6 Retence vody...................................................................................................................................................................... 29
5.7 Stanovení obsahu vzduchu.............................................................................................................................................. 32
5.8 Sypná hmotnost................................................................................................................................................................. 33
5.9 Vydatnost............................................................................................................................................................................. 34
5.10 Reaktivita............................................................................................................................................................................. 35
5.11 Volná voda.......................................................................................................................................................................... 40
Předmluva
Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 51 „Cement a stavební vápna“, jejíž sekretariát zajišťuje IBN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do dubna 2002 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do dubna 2002.
Tato evropská norma nahrazuje EN 459-2:1994.
Oproti EN 459-2:1994:
– byly provedeny redakční úpravy a opraveny menší chyby;
– byla zařazena alternativní metoda pro stanovení zrnitosti hydratovaných vápen (prEN 12485:1996);
– byl doplněn vibrační stolek z EN 196-1:1994;
– byly provedeny doplňky u stanovení pevnosti, chemického rozboru a vzorkování stavebních vápen.
Evropská norma EN 459 sestává z následujících částí:
Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody
Část 2: Zkušební metody
Část 3: Hodnocení shody
Jako podklad pro EN 459-2:2001 byly vzaty normy ze série EN 196. Nicméně s ohledem na chemické a fyzikální vlastnosti stavebních vápen bylo nutno použít pro tuto evropskou normu jiné metody, než jsou používány pro cement a cement pro zdění.
Údaje o přesnosti (opakovatelnost a reprodukovatelnost) nejsou v současné době ve všech členských státech CEN k dispozici. Po zavedení všech tří částí EN 459 shromáždí CEN/TC 51 potřebné informace k upřesnění údajů pro příští revizi EN 459-2.
Podle vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Pro evropskou normu pro stavební vápno EN 459-2:2001 bylo úkolem převzít co nejvíce v Evropě normalizovaných metod a tam, kde to nebylo možné, použít jiných vhodných a vyzkoušených metod.
Pokud není uvedeno jinak, má být pro tolerance použita třída m z ISO 2768-1 (poukazuje se na „ISO 2768-m“).
Všechny rozměry jsou v milimetrech.
1 Předmět normy
Tato evropská norma popisuje zkušební postupy pro všechna stavební vápna uvedená v EN 459-1.
Tato evropská norma popisuje referenční zkušební metody a v některých případech alternativní zkušební metody. V případě sporu se použijí jen metody referenční.
Pokud se použijí metody odlišné od uvedených, je nutno prokázat, že je s nimi možno dosáhnout výsledků odpovídajících metodám referenčním.
Zdroj: www.cni.cz